Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Zahraniční politika ČR II (Petr Markvart | Roman Joch)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Petr Markvart | Roman Joch | Debata Petra Markvarta, který působí v leteckém průmyslu jako konzultant pro země západní Afriky a Romana Jocha, ředitele Občanského institutu na téma: Zahraniční politika České republiky, volně navazuje na debatu Michala Semína a Ivo Strejčka.

Před zhruba dvěma lety, jsme pozvali do Debatního klubu na téma Zahraniční politika České republiky Petra Druláka, tehdy prvního náměstka ministra zahraničí České republiky Lubomíra Zaorálka a novinářku Terezu Spencerovou. Protože byl vznesený požadavek, abychom připravili tématické okruhy, rozhodli jsme se pro následující formulaci otázek:

Je zahraniční politika ČR realizovaná výhradně v zájmu republiky? Co je pak oním zájmem, když se uskutečňují kroky, jako například bezvýhradná podpora USA, státu Izrael, bezvýhradná podpora současného politického vedení Ukrajiny na straně Kyjeva, zásadní odpor vůči Rusku, obzvláště proti Putinovi, politická nebo přímá vojenská nebo logistická podpora operací Západu a jeho partnerů v Sýrii, Lybii, Mali, Jemenu, Iráku a podobně. Druhou rovinou problému jsou zahraniční smlouvy a závazky – NATO, EU, TTIP, aktuálně protiruské sankce a podobně. Tedy, jaké zájmy má hájit zahraniční politika České republiky? Česká republika má samostatnou a nezávislou zahraniční politiku nebo je pod tlakem mocností a musí více nebo méně poslouchat?

Po relativně dlouhé době, s odstupem dvou let, zjišťujeme, že otázky jsou stále živé a témata aktuální. Petr Drulák vystoupit odmítl, proto jsme témata nabídli někomu jinému.

Jak se dívají Petr Markvart a Roman Joch na zahraniční politiku České republiky?

  • zahranicni-politika-cr-ii-petr-markvart-roman-joch

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře  

#1 danpoisel@seznam.cz 2016-03-17 19:38
Pan Joch je zastydlý neocons (z banánové republiky) střihu amerických jestřábů typu Paul Wolfovitz či George W.Bush. Myšlenkově zamrzl v 90. letech minulého století, kdy doktríny neocons mohly být ještě nějakému primitivovi sympatické. Poprvé jsem se s jeho myšlenkami setkal v jeho knize Proč právě Irák. On snad stále věří tomu, že S.Husajn měl chemické zbraně a vyráběl A-bombu, stejně jako tomu, že euroatlantská civilizace má nějaké vyšší poslání šířit po světě svůj recept na štěstí.

Je to ubožák, který je přesvědčen, že jde o idee a nikoliv o peníze.

Z těchto důvodů mě rozhovory s ním nechávají chladným a neinteresují mě.

Facebook komentáře