Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Světový řád podle Ruska – nový dokument V. Solovjeva s V. Putinem. Video, psaný český překlad, 1. část

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

Jan 17, 2016

  • svetovy-rad-podle-ruska-novy-dokument-v-solovjeva-s-v-putinem-video-psany-cesky-preklad-1-cast

 

Světový řád podle Ruska – nový dokument s V. Putinem. Video, psaný český překlad, 1. část

V prosinci 21.12.2015 měl v ruské televizi premiéru nový dokument ruského novináře Vladimíra Solovjeva, ve kterém vede rozhovory s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Dokument se věnuje poválečnému rozložení sil ve světě, které vyústilo v rozpad SSSR, bombardování Jugoslávie a rozklad dalších zemí a dále přes Arabské jaro a rozvrat Blízkého východu vede k zavedení Nového světového řádu. První část překladu dokumentu v písemné formě vkládám. 

O tom, co se s námi děje, kam dospěl svět našich otců a jaký svět zanecháme svým dětem. K tomu je nutné se dívat a přemýšlet, poslouchat a analyzovat.

00:23, Solovjev (S): Vladimíre, Vladimíroviči, bude válka? Putin (P): Myslíte tu celosvětovou?

                                                                            Světový řád

Oliver Stone, americký režisér: Ve světě probíhá spousta dějů, které se rozprostírají napříč všemi zeměmi. Svět je plný symbolů, barev, forem, je nekonečně tajemný a nekonečně hluboký.

Sahra Wagenknechtová, německá poslankyně: Ale ten, kdo současné zřízení světa nazývá ideálním, musí být cynik.

Dominik Strauss-Khan, bývalý šéf MMF: Současný svět je velmi nespravedlivý a učinit jej spravedlivým, musí být jedinou politickou ambicí.

Tomas Grem, politolog USA: Když bude snaha, budou i konkrétní řešení od konkrétních lidí.

01:40, P: Současná situace je velmi nebezpečná. A nyní je třeba zeptat se těch, kteří zavinili tuto situaci: „Chápete nyní, co jste způsobili?

Rozhovory

02:40, S: Slyšel jste řeč Baracka Obamy v OSN? P: Ne,neslyšel, já jsem teprve přijel. S:  Na půdě OSN jste americkému prezidentovi tváří v tvář řekl „Chápete, co jste způsobili?“ P: Já jsem to neřekl jemu. Víte, setkával jsem se spoustou lídrů, s evropskými i americkými a ne jeden rok. A když začínaly různé operace v Afgánistánu, v Iráku, potom v Libyi, vždy jsem zastával názor, že není možné své vlastní představy o dobru a zlu automaticky a mechanicky vnucovat druhým. Vnucovat je jiným zemím s jinou kulturou, s jiným náboženstvím, jinými tradicemi. Ale nikdo neposlouchal. Protože oni se považují za dokonalé, veliké a silné.

03:50, Situace v Sýrii. Sýrie se dnes jeví zemí s největším porušováním práv člověka – Jullian Assange (JA) Počet obyvatel Sýrie činí kolem 23 milionů lidí. Asi polovina těchto obyvatel se stala běženci, mnozí byli zabiti, polovina národa byla zničena.

JA na svých stránkách publikoval tisícky přepisů diplomatických rozkrytí, týkajících se odhalení jak vojenských akcí USA v Iráku, tak destabilizace Sýrie. Už více jak tři roky se skrývá před obviněními. Ještě nedávno by se jeho jméno stalo legendou žurnalistiky, ale v současnosti je politickým vězněm panujícího světového řádu.

05:03, JA: Od roku 2006 bylo zájmem USA svržení režimu Bašara Asada a myslím, že to nebyl jediný cíl, vedený pod záminkou vnášení demokracie, ale že cílem bylo vyvolání dalších ostrých reakcí a konfliktů, a to konfliktů mezi sunnity a šíity.

05:35, Pervez Muscharraf (PM), prezident Pákistánu: Po dvě stě let, do první světové války, byl celý islámský svět kolonizován, celý kromě Turecka. Než jsme získali nezávislost, byli jsme chudým, negramotným a zaostalým národem. Víra byla to jediné, co měly zaostalé davy.

Prezident PM, jeden z plejády spojenců USA,  přijíždí pozdravit prezidenta Bushe po jeho vítězství ve volbách. Busch: „Přátelství mezi USA a Pákistánem je zárukou stability na Blízkém Východě“. Prezident Muscharraf převzal moc v zemi převratem a vládl tvrdou rukou a jeho osud je podobný osudům jiných představitelů, kteří se znelíbili Washingtonu. Jakmile některá země jen trochu vede politiku nezávislou na USA, Spojené státy ihned zařídí převrat. Musharraf byl zbaven moci, musel se skrývat a teprve nedávno se mohl vrátit do Karáči. Přežil několik pokusů o atentát islámisty bez ohledu na to, že to byl on, kdo vypracoval strategii k rozvoji islámského světa. PM: „Strategie se týkala islámského světa. Distancujeme se od extremizmu a terorizmu a vstupujeme na cestu sociálního rozvoje a prosíme svět o pomoc nám, muslimskému nejzaostalejšímu světu. Prosíme o pomoc v sociálně-ekonomickém rozvoji. Ale potřebujeme aby Západ na druhé straně řešil i politické otázky, týkající se muslimského světa.“

07:51, JA: V říjnu 2011 jsme publikovali dokumenty, ve kterých byly informace o setkání představitelů USA, VB, Francie a představitelů Stradfordu, což byla součást americké rozvědky. Na setkání bylo domlouváno, kdo a co dělá na Blízkém východě, co dělá v Sýrii. Informovali, že tam již existují tajní agenti, kteří pracují na rozvracení Sýrie, ale že ještě potřebují vyvolat krveprolití tak, aby byl důvod ke vtržení do Sýrie a ke zničení protivzdušných vojenských sil Sýrie. Vitalij Čurkin (VČ), zástupce Ruska v OSN: O Sýrii jsme jednali v OSN, spolu s Čínou jsme návrhy čtyřikrát vetovali. Říkali jsme, že není nutné se do záležitostí Sýrie vměšovat. JA: Do dění v Sýrii se zamíchaly  Saúdská Arábie,Turecko, Katar a snažili se zajistit, aby vstup do Sýrie byl možný.

Běženec: V Sýrii se nám žilo dobře a v dostatku a jestli někdo říká něco jiného, ten prostě lže. Platy stačily, vše bylo levné, obyčejný normální život. Když přišli teroristé, život skončil.

09:44, Vjačeslav Nikonov (VN), politolog: Situace v Sýrii se stala hrubým porušením mezinárodního práva, ustanoveného Ústavou OSN v San Francisku před 70-ti lety na principech Jalty. Dmitrij Peskov (DP), mluvčí prezidenta Putina: To bylo setkání spojenců, ale spojenců, kteří na sebe dříve cenili zuby. Za kulisami. A není náhoda, že za pobytu na Jaltě Stalin se snažil naslouchat a pozorovat Churchila i Roosvelta, aby mu neuniklo, jak se přítel s přítelem budou domlouvat na plánech o společném postupu proti Rusku, proti Sovětskému svazu, což platilo vždy, a aby se stal svědkem těchto domluv. Ale v každém případě to, co vzniklo po Jaltě, nepočítalo s jednopolárností.  Fjodor Lukjanov, politolog: Výsledkem konference v Jaltě bylo rozdělení světa na dva tábory, dva bloky, dva systémy, které se nacházejí ve velmi složitém komplexním vzájemném vztahu.

11:15, S: Kdy začala být jaltská ujednání porušována, kdy to vzniklo? P: Myslím, že ihned poté, co bylo zmařeno zrušení Sovětského svazu. S: Vy jste byl svědkem pádu berlínské zdi P: Ano a už jsem odjel a vrátil se do SSSR, když byla zbořena, ale podstata není v pádu zdi. Podstata je v tom, že jaltská konference v roce 1945 ustanovila reálné rozložení sil ve světě. Vítězné strany vytvořily systém, který vyhovoval tehdejšímu rozložení sil. Ale od těch dob se mnohé změnilo. Objevily se jaderné zbraně, významný faktor současného světa, které se objevily i v mnohých dalších zemích. Vyrostly nové velmoci jako Indie a Čína a z politické scény zmizel Sovětský svaz. A bipolární systém se jako by sesypal. Ale naši partneři by se měli nad novou situací zamyslet. A stát se morálními vůdci v nově vzniklé situace ve světě. Ale oni se rozhodli existovat i přemýšlet po starém a podle klišé studené války.

12:40, S: A co morálka jaltské konference? Vždyť my jsme si vždy mysleli, že oni jsou morální a oni se jen báli naší vojenské síly? P: Ne, ne, s tím nesouhlasím, já si myslím, že na jaltské konferenci nešlo o morální hodnoty, ale především o reálné rozložení sil a – o zkušenost předchozích desetiletí. A v tomto případě obzvláště zkušenost tzv. leginace (???), která byla vytvořena k regulaci mezinárodních vztahů po první světové válce a která velmi brzy přestala fungovat. Proč? Protože neobsahovala nástroj, který by mohl být použit k odvrácení vojenských konfliktů. Byla předložena nová koncepce OSN pro udržení bezpečnosti (v prvé řadě) a hlava VII, ve které je uvedena možnost použití vojenské síly proti zemi, která naruší světový mír. Ale tam byl předpis, že tato možnost existuje pouze z rozhodnutí stálých členů Rady bezpečnosti, přičemž ostatní členové mají právo veta. O čem to svědčí? Svědčí to o tom, že nelze přijímat žádná rozhodnutí, dokud neexistuje koncensus, plný souhlas. Toto je klíčová okolnost v celém systému současného mezinárodního práva.

14:27, Alexander Vučič (AV), předseda vlády Srbska: Hovoříme o Jugoslávii. My jsme se stali první obětí nového světového řádu, o kterém jsme nic nevěděli, i když jej někdo již vytvářel . Emir Kusturica (EK), srbský režisér: V roce 1992 G.Bush st. řekl, že všechny republiky bývalé Jugoslávie mohou navázat diplomatické vztahy s USA, ale pouze tehdy, oddělí-li se od Jugoslávie. Tomislav Nikolič (TN), srbský prezident: Byla vedena několika měsíční kampaň, aby obyvatelé republik Jugoslávie sami chtěli její rozpad. Obyvatel: Jugoslávie byla zemí se svojí vlajkou, s olympijským týmem, horami i mořem. EK: Rozpad Jugoslávie pro mě byl velkou nespravedlností. 15: 24: Jugoslávie byla bombardována 78 dnů, útoky byly vedeny na všechna větší města. 60 tisíc vojáků NATO se zúčastnilo zničení Jugoslávie.

15:45, TN: Když v naší době nějaká velká země napadne malou, vždy říká, že tak činí ve jménu spravedlnosti a morálky, v zájmu vyšších cílů – v zájmu demokracie jen proto, aby jinému národu bylo pomoženo žít lépe. Lord David Owen, bývalý ministr zahr. věcí VB: Všechno to bylo proti ústavě OSN. Neměli jsme právo začínat válku. Lavrov: „Zasedání RB k situaci na Balkánu bez přítomnosti zástupců svazové republiky Jugoslávie ztrácí praktický význam, protože z jednání byla odstraněna jedna z klíčových zemí, představující hlavní význam pro dění v tomto regionu. Děkuji Vám.“

16:51, AV: My Srbové jsme řešily běžence a víme, jak těžko se jim žilo. Můj otec se narodil v Srbsku, je z rodiny běženců, sám je běženec. Běženec: Běženci mají přání a naději. Přáním je zapomenout na krvavou minulost a nadějí? Věřím, že moje drahá žena a já a syn budeme pít ranní kávu obklopeni nejkrásnějšími barvami na světě, barvami stěn našeho domu. EK: Válka v Jugoslávii ukázala všechny stránky rozkladu naší civilizace, která už není ani křesťanská, ani muslimská, ani ateistická. Nezůstaly vůbec žádné principy, žádné ideály. OS: Naše země je veliká země a já ji miluji. Amerika je moje vlast a já ji miluji jako svoji matku. Ale zároveň nenávidím svoji matku. Moje matka už umřela, ale bude se mnou pořád tak, jako se mnou bude moje zem. Byl jsem mladý a sloužil jsem své zemi, bojoval jsem a věřil jsem v to, co děláme. Uplynulo mnoho let, než jsem pochopil. Ta válka byla strašná a americkou společnost změnila k horšímu.

18:30, S: Vietnam a my v Afgánistánu? P: V Afgánistánu jsme byli na požádání afgánské vlády, afgánského prezidenta. Jestli jsme měli zapotřebí se v afgánském dění angažovat tak, jak jsme se angažovali, to je jiná otázka. Zde není vše jednoznačné a nedá se říct, jestli to bylo správné nebo nesprávné. Že ale spousta chyb udělána byla, to je jisté. Ale samotný výsledek – bylo to správné, nebylo to správné, na to je třeba se ještě podívat…. S: Při srovnání americké akce ve Vietnamu, u nás bylo podobných chyb málo. P: Ruská aktivita v Afgánistánu chybou byla, to je jasné. S: Ale Američané se z Vietnamu nepoučili a nepřestali se vměšovat do záležitostí jiných zemí. A my se bojíme jednat podobně, jestli to nějak neohrozí naši pozici? P: My se nebojíme, my se prostě jen chováme zdrženlivě. A jestli i něco konáme, snažíme se jednat bezpečně tak, aby to nemělo žádné negativní důsledky. Ale oni takhle nepřemýšlejí, oni jsou velká země, jejich svět je za oceánem, dolar je světovou měnou a oni jsou největší ekonomikou na světě. A tak operace dělají, dělají, dělají a opět se operace nezdařila? Tak zase příště….

20:23, FL: Mezi roky 1991 a 2001 trvalo přesvědčení, že celý svět je pod vedením Spojených států. Září 2001 otřáslo Amerikou a Amerika jako nejmocnější země byla nucena nějak odpovědět. George Busch: „Já vás slyším, já vás slyším, celý svět vás slyší. A lidé, kteří napadli tyto budovy, vás všechny brzy také uslyší.“

21:07, Dominique de Villepin, bývalý premiér Francie: Hned na začátku to posloužilo k ovlivnění nálad v Iráku a ke zhoršení vztahů mezi USA a režimem v Iráku, mezi Saddamem Husajnem a USA. Vojenská intervence USA do Iráku byla velmi věrohodná. V roce 2002 a 2003 jsme ruku v ruce s Ruskem a Německem spolupracovali, abychom nedopustili americké vojenské vměšování v Iráku. Putin: „Společně s Francií a s Německem pod tlakem – a to chci zdůraznit, že pod tlakem představitelů světového dění  – prohlašujeme, že situace v Iráku může být řešena diplomatickou cestou. G. Bush: „Drazí občané. V této chvíli americké vojenské síly zahájily vojenskou operaci v Iráku k osvobození národa a světa od smrtelného nebezpečí. S.Husajn: „V noci na 20. března roku 2003 křesťanského kalendáře a 1424 islámského kalendáře….

22:25, OS: Byl jsem otřesen, když jsme se znova vrátili do Iráku. Amerika se nepoučila z války ve Vietnamu, nepochopila, že se nemá vměšovat do záležitostí jiných zemí. Lord Owen: V jediném okamžiku jsme ztratily víru v mezinárodní právo. Británie a USA opet vtrhly do Iráku, opět bez souhlasu OSN.

O čem se v posledních minutách hovořilo s obětí, není známo, není zvuk. Ale je zjevné, že S.Husajn zůstal klidným, i když na krk dostával černý šátek a kdy i beze slov pochopil, co se stane během minuty, a to také proto, že sám byl diktátorem.

23:30, M. Kaddáfi: „Proč nebyla prošetřena vražda S. Husajna? Arabský lídr byl odsouzen k oběšení a my zde sedíme stranou? Proč? Kdo z Vás bude na řadě příště?“ H. Clintonová: „Přišli jsme, viděli jsme a on je mrtvý!“ DP: Jestli byla libyjská arabská džamahírie tyranií, je těžké soudit. Byly v ní i nějaké ideje demokracie? Byly, samožřejmě, že byly. A bylo lepší to, co bylo za Kaddáfího anebo je lepší to, co je teď? Je to nesrovnatelné. Jestliže se rozhodneme nazývat věci pravými jmény a pak si budeme pokládat otázky a na ty si začneme odpovídat, tak se ukazuje, že v tom, co se děje, není něco v pořádku.

24:51,S: Rok 1991 a rok 1993. Bez souhlasu RB OSN vstupují do Iráku, používají svoje metody, ale všechno jim prochází. P: Už jsem řekl, že to je důsledek nedodržování mezinárodního práva. Oni se nemusí nikomu zodpovídat – komu? Jsou nejmocnější zemí ve vojenském i v ekonomickém smyslu a proto je nutná změna struktury mezinárodního práva. A v současné architektuře mezinárodních vztahů existuje pouze ústava OSN. To je fundamentální základna  současného mezinárodního práva. S: Toto právo bylo možné uplatňovat v době, kdy ve světě existovaly dvě síly. Ale když jsme se vrátily jako síla, dá se říct, že je možné se vrátit k roli OSN? P: Ne vždycky a ne za každé situace. Velmi často vznikají sporné momenty, kdy se zájmy jednotlivých zemí střetávají a výsledkem těchto střetů může být narušení ústavy OSN. Ale ve všem ostatním se zájmy zemí shodují. V otázce likvidace zbraní hromadného ničení jsme s Evropany, Američany i s čínskými přáteli zajedno. Nikdo si nepřeje rozšířit počet zemí, které vlastní jaderné zbraně. Vidíme, že toto nebezpečí je největší hrozbou pro světovou bezpečnost. S: Teď se Německo chystá umístit na svém území americká letadla, rakety… Taktické zbraně hromadného ničení měla Amerika od konce druhé světové války a od doby, kdy se stala jadernou velmocí, na německém území vždy. A teď tento stav obnovuje, posiluje, nic jiného v tom není. Ale je to velmi nebezpečné, proč? Protože naše jaderné zbraně nemají pro Spojené státy nějaký strategický význam, protože naše zbraně nejsou v blízkosti jejich území. Ale zbraně Spojených států v Evropě jsou v blízkosti našeho území a to pro nás strategicky znamená větší hrozbu, než naše zbraně pro USA.

27:32, Lord Owen: Neznám Putina, ale jsem přesvědčen, že jeho politika je odvážná, je nejodvážnějším ze všech ruských politiků. Putin zrušil vojenskou základnu na Kubě, v Severní Korei, odstranil dva, tři či čtyři problémy, které představovaly největší překážku ve vztazích Ruska a USA, on v tom projevil inicitiavu.  JA: Spojené státy jsou impériem vojenských základen. Spojené státy mají 1400 vojenských základen, rozložených po celém světě ve 120 zemích. Rusko má pouze 12 základen, které  jsou na jižní hranici na území velmi malých států. Takže k dnešnímu dni žádná rovnováha není.

28:25, německá poslankyně: Veškerá ta eskalace rozšiřování NATO směrem na Východ, to že v současnosti tam vojenské síly přepravují své vojáky a když USA provádějí vojenské manévry prakticky na hranicích Ruska, to vše jsou velmi nebezpečné věci, které ovšem mohou probíhat pouze na žádost východních zemí Evropy Svými prohlášeními, že cítí hrozbu z Ruska, pobaltské země jen legalizují tyto akce. Ani jeden rozumný člověk na světě neuvěří, že Rusko napadne pobaltské země. OS: Pozoroval jsem vzestup Ameriky jako globálního vojenského velitele a pochopil jsem, že země se snaží řídit ekonomiky světa, že chtějí řídit ideje, ale také cesty peněz a zboží. A tak začínáme války a líbí se nám idea válek. LO:  Ve světě není důležitějšího úkolu, než udržet mír, máme ho nedostatek. Měli bychom se ohlédnout zpět a uvědomit si, že všichni jsem vázáni ústavou OSN.

29:37, VČ: Jedním z nejvýznamnějších opatření, které přijala RB OSN, bylo opatření s velikými důsledky, které přijala v roce 1947 krátce po svém vzniku, bylo rozdělení území Palestina na dva samostatné státy. Přijetímn tohoto opatření vlastně položila dlouhodobou minu. Jasir Arafat, Palestina: Nikdo mě nedonutí vzdát se, tohle slovo nemohu ani opakovat. Jsem zde proto, abych se rval a abych zvítězil. Šimon Perez, izraelský prezident: U nás vznikl velmi obtížný mír, protože Palestinci se rozdělili na dvě skupiny – první podporovala teroristickou činnost, druhá ji odsuzovala a spoléhala na rozhovory. Jasir Arafat: Přišel jsem sem s olivovou větví v ruce a se zbraní revoluce v druhé ruce. Nedovolte olivové větvi vypadnout z mojí ruky. Nedovolte olivové větvi vypadnout z mojí ruky. Nedovolte olivové větvi vypadnout z mojí ruky. Šimon Peréz: Jestli my jsme ochotni odpustit jeden druhému, proč bychom si nemohli odpustit všichni. Mír je dialog. A mír není vyřešený, není vyřešený.

32:02, S: Proč se pořád nedaří najít recept na udržení světového míru. P: Jak už jsem říkal, fragmenty studené války minulosti to neumožňují. Evropa a její západní země se v posledních desetiletích dívaly s velkým podezřením na Sovětský svaz a tento pohled přenesly i na Rusko. Slýchávám od mnoha lídrů západních zemí, když jsme spolu hovořili, jak mi říkají: My si pamatujeme, vy jste nám udělali to a to… Já odpovídám, že my jsme nic z toho neudělali, to udělal Sovětský svaz. Chápete? Oni se pořád drží toho klíšé a pořád nás považují za Sovětský svaz, ale tak to není. Oni to neumí pochopit anebo možná nechtějí pochopit, protože tak je to pro ně výhodnější. Ve východních evropských zemích se antiruská propaganda a politika stala hlavním faktorem politických bojů a je využívána k získání moci i k udržení moci a tyto nálady jsou rozdmýchávány, což je velmi kontraproduktivní. S: Kdo se nemohl ubránit, ten byl rozkládán na menší a menší části. P: Současné římské impérium provádí politiku Rozděl a panuj. Proto je nutné dělit, dělit, dělit na malinké části, protože tak je snadnější každému vládnout. Tuto politiku je snadné uplatňovat, protože je snadné vstupovat do zemí, které jsou především ekonomicky slabší. V těch zemích je snadné najít takové lidi, kteří jsou připraveni podporovat tento separatismus a zajistit rozkol a rozpad.

34:22, německá poslankyně: Nepovažuji za správné přijímat další slabé země do EU, protože  vstupem si tyto země vůbec nepomohou. Například Ukrajina kdyby někdy vstoupila do EU, i když si nemyslím, že to vůbec někdo vážně plánuje, ne že by to vedlo jen ke zhoršení její situace, ale většina evropských zemí je důkazem, že po vstupu do EU v nich byl započat proces silné polarizace. Vidíme snad nějakého vítěze v těchto zemích a kde? Ve východní Evropě, v Bulharsku nebo v Rumunsku? Tyto země připojením k EU nezbohatly a cenou za toto rozhodnutí je jen větší zbídačení. Ve většině těchto zemí byl zničen jejich průmysl a tyto země tak činily v neprospěch vlastního obyvatelstva. V Litvě, Estonsku i v jiných zemích lidé masově emigrují a  nevím, jestli tyto země mají nějakou budoucnost. Ukrajina má vše potřebné, ale má nezpůsobilé vedení a hlavní roli hrají zájmy konkrétních oligarchů, kteří v připojení Ukrajiny k EU vidí příležitost, jak se ještě více obohatit. DP: Technologie barevných revolucí, která byla použita nejednou a když to vezmeme od červené revoluce, tak vypadají stejně. To, co jsme viděli na Ukrajině před dvěma lety, má mnoho analogií s tím, co jsme viděli v severní Africe a na Blízkém východě – demonstrace, svržení diktátora a úplná svoboda. Můžeme říct, že všechny tyto procesy, které začínají zdola, to je vysoká technologie ovládání mas ke změnám vlád. Jde o zavádění systému, který je kamuflován pod názvem „demokracie“.

37:02, ruský politolog: Je známo, že v demokracii mezi sebou přátelé nebojují a tedy čím větší demokracie, tím menší hrozba napadení. A jestliže někde demokracie sama od sebe nevznikne, je třeba tomu pomoci a její vznik stimulovat. Americká představa o demokratizaci Blízkého východu se však ukázala jako nesmyslná.

37:42, 14. srpna 2013 byla stovka církví napadena, byly zničeny, zapáleny. Hovoří Fedorov II., patriarcha kooptské církve. „To přinutilo křesťany, křesťany Egypta, k silnému odporu a vznikla občanská válka. Tehdy jsem z pozice svého postavení řekl, že jestliže budou zapáleny všechny křesťanské církve, pak přijdeme ke svým muslimským bratřím a budeme své modlitby odříkávat u nich v mešitě. A jestliže zničí i všechny mešity, budeme se spolu s nimi modlit na ulicích.“

Ve tvářích je bolest. Toto jsou egyptští koopští křesťané, kteří byli zajati v Libyi a v současnosti jsou považováni za mrtvé.

Na speciálním videu je každý záběr symbolický. U Středozemního moře se čeká na správné klidné počasí a právě břeh Středozemního moře je použit jako symbol Evropy. „Brzy přijdeme k vám, ať jste zde či daleko“. Místo zvěrstva je neznámé, ale šlo o kooptské křesťany z Libye. V křesťanské církvi je možné se již jen modlit za zemřelé.

39:20, Sergej Lavrov: Zde je nutné vážně přemýšlet o nepřípustnosti únosů teroristy, vládou celého státu,.o nepřípustnosti všeho, co by teroristům nemělo projít. Je nutné přemýšlet o osudech zemí regionu a o tom, aby byl zachován jejich charakter, aby byl Blízký východ zachován jako kolébka všech světových náboženství. Je nutné provádět politické reformy, ale provádět je ne tak, jako se to dělo za Arabského jara – svrhneme režim a o další se postará demokracie. Je nutném pomáhat zemím regionu, které byly rozloženy cizím vměšováním se do jejich záležitostí, čímž byla zničena jejich hospodářství. Tím byla zároveň zničena i schopnost těchto zemí bojovat s terorismem.

40:13, SK: V bojích s terorismem je vše velmi rozdílné. Například Saúdská Arábie. Ona není teroristickou organizací, na druhou stranu je to ta země, ve které za prvé vládne vojenský islámský systém a za druhé Saudská Arábie a dokonce samotná královská rodina financují teroristické organizace. Bez ohledu na to je tato země spřátelenou zemí USA a Evropy. Proto, bohužel, boj s terorismem se v této chvíli nejeví být skutečným bojem.

40:52, redaktor: „Na čí straně jsme na Blízkém východě? Jak já to vnímám, tak bojujeme v Iráku proti IS a činíme tak společně s Íránem. A v Jemenu bojujeme proti Íránu na straně Iráku a Saudské Arábie“ Obama: „Takhle to vůbec není, no ok“. Redaktor: „koho tam vlastně bombardujeme?“

OS-Neodešli jsme z Blízkého východu a neuznali jsme, že děláme jednu chybu za druhou. Jsme jako medvěd, který tančí jednou tlapou v medu a který ji ještě ani nevytáhl a už tam strká druhou, zvedajíc první tlapu nahoru a prosíc o vysvobození.

41:48,DP- Kterákoliv země s rozumným vůdcem se bude obávat, že by tento chaos mohl přerůst v nezvládnutelný proces. Když se začalo hovořit o Velkém Blízkém východě, bylo to někdy na konci minulého století, tento termín se začal stále víc ozývat z úst specialistů a tato terminologie stále více zaznívala z úst lídrů. Nějaký čas to znělo akademicky. Nakonec až nyní, retrospektivně, je s velikou pravděpodobností možné tvrdit, že to, co začalo barevnými revolucemi, které v počátku měly být ohraničeným řízeným chaosem, to vše se nakonec odehrálo přesně na tom prostoru, který byl nazýván Velkým Blízkým východem. VN – Irák, Sýrie, Libye. Obrovské množství lidí najednou žilo v zemích, které přestaly být státy. To bývaly stabilní hospodářství. částí v arabském světě, částí v Africe, ale to už neexistuje. DP- Klasifikace celé řady zemí pod jeden název, to probíhá dosud, vždyť nedávno se velcí představitelé nechali slyšet s definicí jako „Velká střední Asie“. To také může být významné a stojí za to se nad tím zamyslet a podumat, co to znamená.

43:44, S: Objevil se u nás nějaký recept proti exportu revolucí? P: My můžeme mít pouze jeden recept a to posílení těch mezinárodních práv, o kterých jsem hovořil. Nemůže existovat nějaký dvojí, trojí výklad tak, jak si kdo usmyslí, protože existuje něco jako národní suverenita. Vzhledem k Sýrii, nebo ke kterékoliv jiné zemi, někdo řekne, že vláda není legitimní. Ale kde jsou kritéria toho, že to tak je? Kdo je vypracoval, kdo je určuje? Pokud půjdeme touto cestou a jestliže situace budeme řešit podle takových pravidel, nepředepsaných jasně, srozumitelně a průzračně a pro všechny srozumitelným jazykem, pak bude chaos. S: Ale chaos je. A to, co teď probíhá s velkým stěhováním národů,vždyť to mění celý (?) obraz světa. Co s tím? P: To mění i etnický a náboženský obraz světa a Evropa může ztratit svou identitu. Samozřejmě je nutné pomáhat lidem, kteří se ocitli v této situaci a je nutné poskytovat pomoc běžencům, to je očividný fakt. A všechny instituce, které vznikají v této souvislosti, si zaslouží uznání. Ale ze všeho nejdůležitější, a o tom jsem také hovořil, nejdůležitější je nelikvidovat legitimní zákonné vlády, neničit jejich hospodářství. Dokonce i když se vláda nejeví dobrá, pak jediné co je možné dělat aniž by bylo narušováno mezinárodní právo, je pomoc těm silám uvnitř země – a to legitimními prostředky – které chtějí prosadit vaše hodnoty. Pomáhejte jim finančně, pomáhejte jim informačně, politicky, ale není možné tam vstoupit jako slon do porcelánu a vše tam zdeptat. Nelze rozkládat tyto země, nelze tam ničit hospodářství. Jak už jsem řekl – pomáhejte, jestli máte pocit, že národ tím získá něco lepšího, než nabízí  systém, ve kterém žije. Pomáhejte těm občanům těchto zemí, kteří jsou ochotni uvnitř země bojovat za ty ideály,které šíříte. S: A slyší Vás, když toto říkáte? P: Slyší. No na druhou stranu, pokud se děje to, co se děje, tak očividně neslyší. Například byla přijata rezoluce, týkající se Libye. O čem byla? Byla o bezletové zóně. A k čemu ve skutečnosti došlo? K úderům na území a ke svržení vlády. Nešťastného Kaddáfiho zavraždili, navíc zvěrským způsobem. Tak nastoupila „demokracie“. Proč ho zabili, proč to udělali?  Mohlo se to všechno udělat jiným způsobem, ale chtělo to delší čas, větší úsilí, větší vnímavost k lidem. Dříve nebo později by transformace musela proběhnout, ale bez takových katastrofálních následků, včetně tisíců běženců.

47:44, M.Kaddáfi: Porušení stability v Libyi povede ke kolapsu ve světě přes nestabilitu na Středozemním moři.Jakmile naše vláda v Libyi bude nucena padnout,miliony Afričanů vtrhnou do Francie a Itálie a Evropa se stane černou ve velmi krátkém čase. My odvracíme migraci, bráníme vliv Al-Kaidy, ale jestli stabilita v Libyi bude narušena, to okamžitě bude mít velmi špatný důsledek pro Evropu a země kolem Středozemního moře, všechny budou v nebezpečí.

Více než deset tisíc migrantů se utopilo v moři kolem břehů Itálie a Libye pouze za poslední týden. Velká Británie, Belgie a Německo odeslaly lodě ke břehům Středozemního moře. Britský premiér David Cameron prohlásil, že jeho pomoc neznamená zároveň přijetí uprchlíků. Londýn za ilegální pomoc uprchlíkům hrozí až pěti lety vězení, premiér Cameron prohlásil, že Britské království je třeba ochránit před přívalem lidí. Že to byl ten premiér, který před čtyřmi léty stejné lidi zdravil a blahopřál jim ke svržení režimu Kaddáfiho po bombardování NATO, to Cameron neobjasnil. Cameron: „Vaše město se stalo úlevou pro celý svět, protože jste svrhli diktátora a vybrali jste si svobodu.“

……………………………………………………………….

 
Konec první části překladu (překlad byl tvořen z audio, nikoliv z psané verze, a ne vše bylo foneticky srozumitelné, objeví-li se v překladu faktická chyba, děkuji za upozornění).
 
Volný překlad -Pozorovatelka- 17.1.2015
 
 
 

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře