Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 18.2.2019

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 
  • otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-18-2-2019

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den 
...18.02.2019.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:35

Dnes začneme jednou z nejpopulárnějších otázek pokládanou v různých variantách. I mnoho uživatelů toto téma neustále svým hlasováním potvrzovalo. 
Vladislav Surkov napsal ve svém článku Trvalý Putinův stát, cituji:
„Hlubinný stát v Rusku nemáme, ten je všem na očích, zato máme hlubinný národ. Umění naslouchat národu a rozumět mu, prohlédnout ho skrz na skrz, do vší jeho hloubky a jednat podle toho je unikátní a hlavní předností Putinova státu. Pro lidi je vyhovující, jde jejich cestou, takže nepodléhá ničivým přetlakům protisměrného chodu dějin, a proto je efektivní a trvanlivý“,
konec citátu. Otázka zní následovně:

Ptají se vás, zda je správné tvrzení, že v tom článku mluví na úrovni první a druhé priority řízení?
Ke komu se tím obrací a co tím chtěl sdělit?

Ke komu se obrací...
Tak především úvahy o jakémsi hlubinném národu znamenají jen jedno, že ten člověk, ta klanově-korporativní skupina, to sociální společenství, ke kterému patří, tímto dávají najevo, že oni osobně k tomuto národu nepatří, že ho nechápou a nerozumí mu.

A co tam v tomto smyslu řekl?

Že ten Putinův stát je pevný a je tu nadlouho.

A co on rozumí tím Putinovým státem a co je realita?


V tom článku je vůbec spousta rádoby moudrostí, či to řekněme takto: mudrování, jež není založeno na realitě. Tak třeba hned ten druhý odstavec.
Iluze volby je jednou z nejdůležitějších iluzí, korunním trikem západního způsobu života obecně a západní demokracie jmenovitě.

Co je to ta iluze volby?

Člověk má vždy… Na rozdíl od sebe Bůh nadělil člověku právo volby. Člověk si sám volí, zda bude žít podle svědomí nebo ne, zda bude žít v souladu s Božím Záměrem, nebo půjde proti němu, zda bude zákony státu dodržovat nebo ne. Člověk si vždy vybírá. To není žádná iluze.

A protože Surkov produkuje takové iluzorní výplody, je jasné, že on sám nerozumí předmětu, o kterém píše, kromě té jedné věci.
Opakuji, že ty úvahy o hlubinném národu znamenají, že on osobně se k tomuto národu nepočítá, nepřeje si být jedním z lidu, nestojí o to, aby mu porozuměl, a on sám žije v paralelní realitě.
V podstatě tam o tom i mluví, že „elita“ žije podle jedněch pravidel a národ podle jiných a hotovo.

Ale co důležitého tam zmínil?

Stát Rusko trvá i teď, je to stát nového typu, jaký jsme tu u nás ještě neměli. Celkově se zformoval v polovině prvního desetiletí 21. století a je zatím málo probádán, ale jeho osobitost a životaschopnost jsou očividné. Stresové zkoušky, kterými již prošel, a kterými prochází, ukazují, že přesně takový, organicky zformovaný model politického zřízení…“ ...To je přesně ono, povšimněte si!.. . ...„…organicky zformovaný model politického zřízení je efektivním prostředkem pro přežití a povznesení ruského národa nejen v blízkých letech, ale i desetiletích, a ještě pravděpodobněji po celé nadcházející století.“


Co to tady podle něj máme za tak efektivní model zformovaného politického zřízení?

Máme zde obyčejné lidi, kteří pracují doslova za pár halířů, za možnost přežití a máme zde "elitu", která ty lidi okrádá, vysává z nich i to poslední co mají, která rozvrací stát a zásadně nic nového netvoří, peníze vyváží do zahraničí, a žije podle západních hodnot parazitujíc na lidech.
To je to politické zřízení. To je to, o čem mluví Surkov.


Znovu opakuji, že ve svých úvahách o hlubinném národu se od lidí distancuje a ještě má za to, že stávající politické zřízení je prostě skvělé, když se „elita“ lidem z ničeho nezodpovídá, když lidi okrádá a ničí Rusko.
Ale ten stát zatím vše přežil, prý prochází nějakými stresovými zkouškami.

Pojďme se tedy podívat, jak dopadla stresová zkouška válkou 08.08.08 (v Jižní Osetii).
Tehdy byl prezidentem, p-rezidentem Dmitrij Anatoljevič Medvěděv.
Kdyby se tehdy Medvěděv nezaručil, že to přejde, že náležitým způsobem neodpoví, tak by k žádné válce nedošlo. Jednoduše by žádná nebyla.


Ve velmi dobrém filmu Ztracený den je perfektně demonstrováno, jak Medvěděv zradil zájmy státu, jak zradil svůj národ jen kvůli tomu, aby posloužil nadnárodnímu řízení. A je to fakticky přímé obvinění Medvěděva z toho, že to kvůli němu zemřeli naši mírotvůrci.
Jako prezident na to neměl právo.


Jen se na to podívejte. Máme tu ten případ války 08.08.08, ano?
Tam zasáhl Putin ve funkci premiéra, na hraně, no doslova na hraně svých pravomocí zasáhl a zachránil tak ruský stát, naši zemi, zachránil náš národ. Všechno to tehdy zachránil.
A teď nám tu vykládají, že se jedná o model státu, který se zformoval za Putina, že Medvěděv nic nekazil, že Medvěděv prý s Putinem pracuje v tandemu, že Medvěděv je pokračovatelem Putinovy práce.
Já jsem už nejednou vykládal, jak Medvěděv snaživě ničí všechno, co Putin dělá pro náš stát. A když byl Medvěděv ve funkci prezidenta, tak se vynasnažil setřít všechny výsledky, kterých předtím dosáhl Putin.


Jen si vzpomeňte, jak káral Putina za to, že si dovolil ozvat se na obranu Libye. Zatímco sám Medvěděv lezl po čtyřech, lízal nohy Američanům a měl radost ze zabíjení Libyjců, že je ničen světový řád, což mělo do Ruska přinést válku.
Už tenkrát bylo jasné, že ta válka v Libyi měla vést k postupnému rozšíření války i do Ruska.
No jen se podívejte, kam ten oblouk směřoval, zastavil se až v Sýrii díky Putinovi.

Takže to opravdu není tak, že by náš stát dokázal přežít díky politickému modelu, který se tu zformoval, ale protože se Putin personálně, on osobně ukázal být schopnou hlavou ruského státu.

A o čem to tedy mluví ten Surkov?

Který vůbec nechápe, co znamená současný stát, nemá o tom ani ponětí, o těchto modelech. Pro něj se stát politicky zformoval, je stabilní apod., to znamená, že je v klidu možné dál okrádat lidi, protože to Rusko očividně vždy ustojí.


Nu ano, má tu jednu podmínku: „Je nutné porozumět, ujasnit si a popsat putinský systém vlády a vůbec celého komplexu idejí a měřítek putinismu jako ideologie budoucnosti.“

Jaké východisko nalézá v tom článku?

Říká, že není nutné být součástí národa, že „elita“ nemusí být součástí národa, že není třeba měnit politickou situaci: ...„Ať je národ dál tím dobytkem, který budeme okrádat.“
Budeme vše dál vyvážet, všechno tu ničit.

Vždyť co je hlavní?

Že musíme k řízení vybrat potřebného člověka, který bude umět naslouchat národu a bude mu rozumět, dokáže ho prohlédnout skrz naskrz, do vší jeho hloubky a bude podle toho jednat.“

To je totiž ta unikátní a hlavní přednost Putinova státu. Je tedy podle něj nutné jen najít jednoho vhodného člověka, který bude umět vysvětlovat:
„Pánové, tady jste to přehnali. Lidé se vzbouří a všechny nás smetou. Musíte trochu ustoupit.“ Vždyť to je v podstatě přesně to, co Putin dělá s ohledem na politické „elity“.
Pokaždé jim dává najevo: „Pánové, to stačí. To je příliš nebezpečné, všechno se tu zhroutí. Podřezáváte si tak pod sebou větev.“


To je to, co Putin „elitám“ neustále musí vysvětlovat:
„Přestaňte, loupit, přestaňte krást, přestaňte Rusko ničit, vždyť je to i váš chleba a vy tu žijete jako parazité. Nic naší zemi nevracíte, jen všechno kradete a vyvážíte do zahraničí. A štěstí vám přináší posluha vašemu americkému nebo jinému zahraničnímu páníčkovi.“

A tak potřebují najít člověka, který nebude lidi přehlížet, který jim bude naslouchat a včas je upozorní:....„Pozor, začíná to být nebezpečné.“ A potom vše může dál pěkně pokračovat stejně.
A už úplným blábolem je tohle:
„V novém systému jsou všechny instituty podřízeny základnímu úkolu – důvěrné komunikaci a součinnosti nejvyššího vládce s občany. Různé mocenské větve se sbíhají k osobnosti lídra a jejich hodnota nespočívá v nich jako takových, ale jen v té míře, v jaké s ním zajišťují spojení. Kromě nich, obcházejíce formální struktury a elitní skupiny, fungují i neformální způsoby komunikace. A když hloupost, zaostalost nebo korupce naruší spojovací linie s lidmi, jsou přijata energická opatření k obnově slyšitelnosti jejich hlasu.“

Jen díky tomu ten Putinův stát ještě existuje. Kdyby Putin neměl spojení s lidmi…

Kde u nás fungují kádrové výtahy?
Co to vůbec Surkov píše za pitomosti?
Kde jsou instituce, které by za normálního stavu sledovali lidové iniciativy, společenské iniciativy a realizovali je?

To jsou pitomosti, nic takového tu nefunguje. Všechno, co dělají státní struktury je, že potlačují společenské iniciativy a formalizují byrokracii, která je věcí sama pro sebe. Panují tam absolutně feudální zásady dosazování kádrů.


A jen díky tomu, že Putin mluví s lidmi… Jenže Putin nemůže v ručním režimu dál ten stát uřídit.
A to je to, co Surkov právě nechápe, že je třeba přestavět systém řízení, že je potřebné, aby všechny státní instituce byly vnímavé k tomu, co říkají lidé, aby na to mohly okamžitě reagovat.
A budou-li státní instituce fungovat tak, jak to popsal v tomto odstavci, tak žádný hlubinný národ nebude, protože celý stát bude tím národem.


Hlubinný národ existuje pouze z hlediska parazita a mizery, který parazituje na lidech. Jak to tam sám říká, že veškerá ta „elita“ nikdy nepatřila mezi lidi. Jde o jejich pokus přežít.
Tak zaprvé, oni se připravují na to, že Putin odejde. Potřebují najít někoho jako je Putin, neboť se přesvědčili o efektivitě toho, co Putin dělá a nechápou, že tato činnost je v podstatě konečná.

Jen si vezměte, jak to probíhalo. Putin přišel po těch zlých devadesátých letech a začal těm klanům vysvětlovat:
„Pánové, vy se tak mezi sebou pozabíjíte a nic z toho mít nebudete.“
A tak začali dodržovat nějaká pravidla, do roku 2008 se to více méně nějak naladilo, a potom zase: „Co nám vlastně má ten parvenu, co nařizovat?
Nám, co máme na víc? My že máme poslouchat toho povýšence?
Kdyby mě Putin stále v něčem neomezoval, kde bych teď už byl?

Mně se líbí podnik toho i podnik tamtoho, tak bych jim ho prostě sebral. Já přece mám zdrojů dost a dost, se mnou se ti dva nemohou srovnávat.“
Protože si neuvědomoval, že dohromady ti dva dokážou víc než on sám ve vztahu k nim jednotlivě.


A už v roce 2007 prezidenta přestali poslouchat. Putin poslal peníze učitelům a doktorům a skončily v komerčních strukturách:
„Je přece třeba podpořit sociálně významný byznys, když nám padají zisky. A učitelé a doktoři? To je přece jen dobytek a navíc se u nich neléčíme. Když to bude třeba, tak si zaletíme někam na vyhlášenou kliniku. My na to přece máme.“

A tak začali zase krást a jak to dopadlo?

Když Medvěděv usedl do svého prezidentského křesla, tak se mu nikdo nepodřídil, všichni se do sebe pustili a dali se do přerozdělování byznysu. Jenže se ukázalo, že i když se zmocnili cizího vlastnictví tak obrazně řečeno všichni strnuli v pozici, kdy drželi dvě pistole namířené na další dvě hlavy, zatímco deset pistolí mířilo na jejich vlastní hlavu.


A devadesátá léta přece skončila, každý už toužil po klidném normálním životě ctihodného podnikatele. Své už si vydobyli, mladický zápal dávno pominul a tak se jim nechtělo do dalšího rizika.

Takže co teď? Šli za Medvěděvem:
„Já vám s tím nepomůžu, já neumím takto řídit ten váš stát. Já jsem jen dokonalý American Boy.“ Zašli za Putinem a ten jim řekl:
„Já k tomu teď nemám žádné nástroje, jsem jen předsedou vlády.“

A co tehdy vymysleli? …..Přišli s nápadem:
„Pojďme přece jen tu kádrovou oblast předat do rukou Putinovi, a uděláme to tak, že Putina uděláme lídrem vládnoucí strany, které prezidentským výnosem tyto pravomoci udělíme, aby mohl opět řešit střety klanově-korporativních skupin.“

Putin jim na to řekl: „Já se ale odmítám stát členem strany.“ …..„To vyřešíme.“
A speciálně po něj vymysleli pozici nestranického lídra. Všechno mu přizpůsobili.
A Putin postupně tu situaci vyřešil, takže si myslí, že to všechno zase vyřeší podobně.

Nevidí, že není možné dvakrát vstoupit do jedné a té samé řeky, že ta anarchie devadesátých nemůže pokračovat věčně. A to dokonce ani v té zmrazené podobě, v jaké tu probíhá posledních 18 let 21. století, že je třeba kvalitativně změnit stát a skutečně ho přestavět tak, aby slyšel lidi, aby tu nebyl žádný hlubinný národ a nějaká výlučná „elita“, které by jen stačilo najmout si vhodného krizového manažera, který by vyvažoval zájmy klanově-korporativních skupin v „elitě“ a korigoval je s napětím, které vyvolávají u lidí.


Ta doba končí! A hlavní věcí, proč to končí, je skutečnost, že je načase, aby všechny ty „elity“ přestaly okrádat Rusko, je načase začít pracovat na budování Ruska. Ale to je přesně to, co si „elity“ nepřejí a právě proto nenávidí ty představitele, kteří pro Rusko něco dělají a přezíravě je nazývají Putinovi přátelé.
Oni pro Rusko něco udělali a za to je všechna ta „elita“ nenávidí. Neboť ta lidmi opovrhuje, pro ni je národ hlubinný a porozumět mu není třeba, stačí si najít někoho, kdo to bude umět, a potom budou moci ten národ dál ignorovat a parazitovat na něm.


To jim nevyjde. Články od Surkova jsou vždy vrcholem hlouposti, všechny jeho články.
Ten řízení absolutně nerozumí, prostě ho nechápe. Jenže je hlásnou troubou určitých klanově-korporativních skupin, které hledají cesty, jak do budoucna přežít. Což už je samo o sobě pozitivní. Možná to nakonec dojde až k tomu, že si přečtou, neříkám, že plně pochopí, ale alespoň si přečtou Dostatečně všeobecnou teorii řízení.

18:41

Dále tu máme otázky týkající se procesů probíhajících v Evropě. Otázka je od Stanislava. 
Itálie byla na zasedání ministrů zahraničí států EU v Bukurešti jediným státem, který hlasoval proti uznání samozvaného dočasného prezidenta Venezuely Juana Guaidó. 
Okomentujte prosím toto rozhodnutí a vůbec roli tohoto státu v globální politice.
Dost často se Řím v poslední době pokouší čelit politickým rozhodnutím EU a konkrétně Francie a Německa jak v tématu migrantů, tak i ve vztahu k ekonomické politice.

Tak především žádnou zvláštní roli v globální politice Itálie nehraje.
Globální řízení vždy každého využívá na základě principu slabého článku. Když je zapotřebí vyřešit nějaký globální úkol, tak se volí takový stát, který je v kádrovém sboru v daném okamžiku nejvíce připraven k tomu, aby dal do oběhu příslušné informace, které jsou potřebné pro realizaci nadnárodního řízení.


Francie teď k tomu připravena není, protože tam má Macrona, čímž je řečeno vše.
Německo je plně okupované Spojenými státy.
Takže se ukázalo, že Itálie je nejlépe připravená, takže vyjádřila potřebné myšlenky, že podpora Guaidó neodpovídá plánům globálního prediktoru s ohledem na řízení světa a hotovo. Dali tak najevo, že Guaidó je projektem americké státní elity, clintonoidů.

A co týká toho, že Itálie někdy jedná v jiném klíči, tak je třeba si uvědomovat následující věc. Je to tak, že kdysi byla právě v Itálii umístěna dvě centra koncentrace řízení, která byla v Janově a Benátkách. Ty zbytky toho globálního řízení se tak či onak v Itálii uchovaly. Ještě tam jsou. Například tam působí takzvaná Benátská komise, která rozhoduje o tom, co státem je a co není.

Mimochodem v tomto smyslu jsme vydali analytickou zprávu s názvem Stát je systém pro přežití národa, abychom si ujasnili, kde funguje jaký stát a jak na co reagovat, abychom se nepodobali býkovi, který jde po červeném hadru.
Jako když slyšíme: „Estonsko rozhodlo to a to.“ „Litva se rozhodla tak a tak.“ Oni nemají takové postavení, aby o něčem rozhodovali. V daném případě je třeba vědět, že dané věci je třeba řešit s jejich šéfem, který strukturně řídí tyto prvky nazývající se stát Estonsko, Litva nebo třeba Gruzie.

Proč byste tedy měli reagovat na jejich kroky, když to musíte vyřešit s jejich šéfem?

Potom to bude vypadat úplně jinak.


Takže v daném případě zopakuji, že globální prediktor si kvůli realizaci nějakého svého manévru volí ten stát, který je v daném okamžiku připraven k realizaci toho informačního vhozu nebo k realizaci jiného manévru řízení. To je vše.
Itálie byla v daném okamžiku nejpřipravenější, a tak ji využili. Když bude lépe připraven jiný stát, tak použijí ten.


Čtěte Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení, studujte a všemu porozumíte.
Mimochodem u nás je teď na webu jako poslední záznam k dispozici ta analytická zpráva, o které jste mluvil, s doplňky a upřesněními.

22:53

Další otázka se týká Ukrajiny. Zní následovně: 
Kdo bude příštím ukrajinským prezidentem a co mohou po volbách čekat Doněcká a Luhanská republika?

Tak především na Ukrajině se stane prezidentem a to na sto procent bez jakýchkoliv pochyb přesně ten člověk, kterého v okamžiku vyhlášení výsledků…
Vůbec nemluvím o agitaci, o hlasování, o sčítání a podobně, výslovně o okamžiku vyhlášení výsledků voleb, ovšem „voleb“ v uvozovkách, protože se o žádné volby nejedná a to tak, že vůbec ne. Jedná se o čistou imitaci voleb.


Takže ten člověk, který bude v okamžiku vyhlášení výsledků schválen z Washingtonu. Koho tam schválí, ten bude vyhlášen vítězem. Jak se bude hlasovat, jak to bude probíhat je zcela vedlejší. A vůbec je dobré o volbách na Ukrajině říci následující věc.
Je třeba si uvědomovat, že míra krvavosti nadcházejících událostí v mnohém bude záviset na tom, nakolik se lidé sami zúčastní toho představení pod názvem volby p-rezidenta Ukrajiny.

Je to tak, že na Ukrajině došlo ke státnímu převratu, a proto kyjevská banda velice potřebuje legitimovat své postavení.
A jedním ze způsobů legitimizace jejího postavení jsou volby.

Za tu kyjevskou bandu, za její rozpoutání války na Ukrajině se postavily veškeré západní špičky, a proto přiznat porážku této nové v uvozovkách „vlády“, té kyjevské bandy, pro ně znamená, pro ty západní státy, porážku, jejich politickou porážku.


A také ta účast znamená nekonečnou občanskou válku na celém ukrajinském území, nejen na jihozápadě, ale na celém ukrajinském území. Přesně to znamená účast v těch prezidentských volbách.
A kde je ještě zakopaný pes?
Co je tou třešinkou na dortu?

V případě, že tato „vláda“, ta kyjevská banda nebude legitimizovaná prostřednictvím voleb, tak příští státní řízení, které nastoupí na Ukrajině, může úplně přímo odpálkovat všechny věřitele, kteří Ukrajině poskytli úvěry výslovně v období od roku 2014 do současnosti, tedy od okamžiku provedení státního převratu, všechny ty úvěry, které podepsala kyjevská banda, a které následně rozkradla.


Další ukrajinská vláda je nebude splácet, pokud ukrajinská státnost naváže na období, kdy byl prezidentem Janukovič. Přesně do té doby budou úvěry uznány a spláceny a všechno mezi tím nebude vůbec uznáno.
Pokud však tato „vláda“ bude legitimizována a ukrajinská státnost naváže na ten státní převrat a nebude uťato to období od února roku 2014, tak Ukrajina bude muset splácet ty úvěry, které jí poskytli ti, co stáli za zády té kyjevské bandy, která provedla státní převrat a ty peníze rozkradla. Celý národ bude nucen to splácet.


A aby to ten národ byl nucen platit, tak se do toho zapojily všechny síly, které jsou k mání a to včetně těch uvnitř Ruska. Jen se podívejte na ty politické show:
„Běžte volit. Teď je tam sice jen politická strana války a nikdo z jejího výběru není schopen přinést nic pozitivního, ale my stejně musíme jít a hlasovat! A hlavně nenechat vyhrát Porošenka!“

Jaký je rozdíl v tom, zda tam bude sedět Porošenko nebo někdo z těch ostatních?

Vy je svou účastí ve volbách legitimizujete!
A neustále tam probírají, kdo má jaký rating.

Co to tam plácáte za hlouposti?

Připomenu, že Clintonová měla ratingy ve výši 92%. Pomohlo jí to vyhrát?
Jedná se o obyčejný podfuk na zelenáče.


Ale oni o tom zcela vážně debatují, věnují tomu čas na centrálních televizních kanálech v Rusku, v hlavním vysílacím čase v těch prý „vlasteneckých“ pořadech. Aby za každou cenu aktivizovali lidi na Ukrajině a donutili je účastnit se těch voleb, aby ta válka na Ukrajině neskončila a Ukrajina potom platila ty dluhy, které nadělala kyjevská banda a prostředky z nich rozkradla.

Právě tento cíl sledují všichni ti ukrajinští odborníci, kteří vystupují třeba v pořadu u Solovjova, přesně toho se snaží dosáhnout, aby ty volby byly legitimizovány, aby odstřihli ukrajinskou státnost a navázali novou od bodu státního převratu a lidé byli nuceni všechny ty dluhy zaplatit a umírali na bojištích občanské války.
Přesně toho se snaží dosáhnout, ať už se schovávají za jakákoliv „vlastenecká“ hesla.

Co se týká výhledů Donbasu. Ty nezávisí na volbách na Ukrajině, protože se o žádné volby nejedná, jednoduše nejedná. Jedná se pouze o divadélko.
Znovu zopakuji, že to je, jako kdyby se v roce 38 komunistická strana, v roce 1938, pokusila jít do voleb do Říšského sněmu.

Jak by dopadla? ...Špatně.

Žádná komunistická strana by už neexistovala a to samé mimochodem se děje i na Ukrajině. Vždyť se podívejte, vůbec si tam nedávají tu práci brát nějaké ohledy na lidi. Mají tam desítky kandidátů na prezidenta, ten volební lístek je dlouhý metr a půl.
Takový výsměch, takový plivanec do tváře. Já ani nevím, kým by člověk musel být, aby po tom všem ještě šel volit.

Kde zde vidíte nějaké volby, na které by se dalo a bylo potřeba jít?

Panuje tam absolutně fašistický režim, bez jakéhokoliv ohledu na názory lidí. Jednoduše se jedná o legitimizaci fašistické bandy s cílem zachovat a rozšířit občanskou válku na Ukrajině, aby bohatstvím Ukrajiny byly splaceny ty úvěry, které byly poskytnuty té fašistické bandě, která ty prostředky z nich rozkradla.
To je to, oč tam jde.


Problém Ukrajiny, tedy řešení problému Ukrajiny nespočívá ve volbách, ale ve vzájemných vztazích mezi Moskvou a Washingtonem.
Ale ne v tom směru, že bychom se mohli s Washingtonem dohodnout co a jak. Washington ať už v podobě státní elity nebo globalistů nikdy neubude pracovat pro ruské zájmy.

Ten problém je jinde. Globalisté ve Washingtonu teď nemůžou potřebovat válku v Evropě, což znamená, že v podstatě pracují na to, aby Ukrajina byla samostatným státem, mimoblokovým, neutrálním a samozřejmě demokratickým.
A to se nyní plně shoduje s plány Ruska.


A to, co dělá státní elita, která organizuje ty ukrajinské volby, sleduje jediný cíl, rozžehnout… Napřed z Ukrajiny vyždímat všechno, co se jen dá a zároveň rozžehnout oheň války, který se má přenést do Ruska a Evropy.
Běžte se účastnit těch voleb, přejete-li si shořet v požáru této války.
To je vše, co mohu říci voličům, lidem na Ukrajině.

32:16

A ještě jedna otázka. V minulém pořadu Otázka-odpověď jste mluvil o Janukovičovi, že se opět snaží poškodit Rusko, to není doslovný citát. Někdy před rokem jste říkal, že v době dalších voleb na Ukrajině Janukovič splní svoji roli ve věci diskreditace kyjevské bandy a ve skutečnosti to tak není.
- Jak to, že to tak není? On svoji roli zcela splnil.

Jak může objekt zachráněný tajnou službou a žijící v Rusku kálet do vlastního hnízda?
Vypadá to tedy, že ruské a americké tajné služby píšou společné scénáře?
Že ředitelé FSB nikdy nejsou bývalí?

Tak především tajné služby se nezabývají takovými globálními politickými projekty, ty jsou někde jinde.
A co se týká Janukoviče, tak ten je legitimní, jediný legitimní prezident… Je to činný prezident, proto ty volby na Ukrajině nejsou nic jiného než fikce.
A i kdyby teď Janukovič zmizel, tak tuto svou roli plnil již dostatečně dlouho, takže i kdyby zmizel, bylo by to jedno.


Proces státní výstavby Luhanské a Doněcké republiky již položil základy k možnému pokračování ukrajinské státnosti, neboť jsou to jediní právní nástupci ukrajinské státnosti před převratem, proto teď v podstatě skutečnost, zda Janukovič bude žít či ne, nehraje velkou roli.

Že je dosud naživu je skvělé a svou roli již tak splnil. Za života právoplatného prezidenta se jedná jen o volební divadélko a to už druhé. Je to prostě o ničem.
A i kdyby už nežil, tak jde o dokonanou skutečnost. V počátcích budování státnosti Luhanské a Doněcké republiky, byl živý Janukovič kriticky důležitý, jeho existence byla potřebná, protože byl jediný, kdo mohl formálně prodloužit existenci ukrajinského státu, aby bylo ke komu se vracet.
To také byl ten důvod, proč se ho pokusili zabít, a proto také naše tajné služby udělaly všechno pro to, aby Janukoviče zachránily a neumožnily dokonat to převzetí moci, aby ukrajinská státnost pokračovala v podobě toho fašistického převratu.


Naše tajné služby to udělaly a tím usnadnily Ukrajině návrat k normálnímu právnímu stavu a nivelizaci všech důsledků, no samozřejmě s výjimkou zničené infrastruktury a co je nejhoršího s výjimkou těch zabitých lidí, těch lidí, kteří zahynuli, a obzvláště těch dětí.

Pamatujete, s čím přišel Porošenko?

Naše děti budou žít normálně a ty vaše budou hnít ve sklepeních.“

Běžte tedy hlasovat! Máte-li chuť.
Myslíte si snad, že ti lidé, kteří budou hlasovat za kohokoliv, za Porošenka či někoho jiného, že jejich děti budou žít normálně?
Jak to tam vypadá s poplatky za bydlení? 
….Jak je to s dodávkami horké vody?

A pořád ještě může být hůř.


Zatímco v Doněcku a Luhansku se život vrací k normálu i bez ohledu na to, že se Doněck nachází prakticky na linii fronty. On od ní ani Luhansk není moc daleko.


Jak je to dnes se státem a státností Ukrajiny se také dočtete v práci našeho fondu Stát je systémem pro přežití národa, kde je samostatná kapitola na 53. stránce a ještě jinde v textu.

Teď přejdeme k sousedům, k „otěckovi“…

36:36

Prosí vás okomentovat poslední události s běloruským prezidentem Lukašenkem v Rusku. Šlo přímo o Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku (film). Jednou se Lukašenko shodou okolností ocitnul na neformálním setkání lídrů Turecka, Íránu a Ruska v Soči, podruhé si zahrál hokej a nezapomněl sebou vzít i svého Kolju, potom zase změnil svou rétoriku o integraci našich států.
Snad okolnosti nepřinutili Grigorjeviče „hrát“ za náš tým? ….A vydrží mu to?

On nehraje za náš tým, a to tak že vůbec ne. On se jen pokouší vyřešit své zištné zájmy, jen to.

Vy jste teď mluvil o té práci, kterou jsme napsali, že?

Je nutné si uvědomit, že k tomu, aby se stát stal státem, musí disponovat souborem kompetencí spadajících do tří nejvyšších priorit zobecněných prostředků řízení, pokud tyto priority nemá pokryté, tak v podstatě státem být nemůže.


V případě Běloruska tyto priority pokryty nejsou a pokus vytvořit chiméru ideologie, koncepce a dějin k ničemu dobrému nevede.
Příkladem je Ukrajina. Bělorusko v podstatě existuje na základě dohody mezi, hypoteticky řečeno, Ruskem a Západem, jmenovitě Západem, protože tam se prolíná mnoho zájmů a tak podobně.

Úkolem Běloruska bylo dlouhou dobu sloužit jako agitační středisko, rudý koutek, aby se lidé v Rusku, kteří budou mít po krk těch běd, které jim přinesla přestavba a přestřelka, té přestavby, která skončila přestřelkou, a také ekonomického vymírání národa, podívali na Bělorusko a řekli si:Podívejte, jak tam si lidé žijí.“
A vše by běželo jak má, zase by se vše vrátilo do marxistické stáje. Vše by bylo v pořádku, provedli by lidi po kruhu jako vždy.

Jenže proč Bělorusko žilo dobře?

Já si přece pamatuji a najdete to ve všech novinách z devadesátých let, jak Lukašenko stále přijížděl: Co jste to za bratry, když nemůžete uživit Bělorusko? Dejte mi zase peníze.“
A začalo patriotické fňukání: „My jsme stát se 140 milióny a tam jich je jen 8-10, tak jim něco dáme, nakrmíme je.“
A dávali tolik, kolik bylo třeba.


Lukašenko sám nedělal nic, ten začal přicházet dokonce i o kompetence na třech spodních prioritách řízení. V podstatě Lukašenko celou tu běloruskou státnost přivedl na buben.
A tak mu to Putin samozřejmě začal naznačovat, jemně, korektně ho na to upozorňovat, což bylo rozloženo v čase a Lukašenko to nakonec pochopil.


Na Západě je jim ukradený, nikdo o něj nestojí, odtud ho čeká jediný osud, ten Kaddáfího jako posledního evropského diktátora. A hotovo, prostě se s ním vypořádají jako s Kaddáfím.
A to, co se jim nepovedlo s Janukovičem, se v jeho případě povede. Jeho úkolem je teď jen přežít.

A navíc ani není Lukašenkem, je především otcem Kolji. Vždyť mu slíbili carský trůn v Rusku a on vychovává dědice pro Rusko.

Jak by mohl odejít, aniž by zanechal Koljovi nějaký trůn?

Teď si může pro sebe něco vyjednat a tak sebou všude tahá toho mladíka, aby všem ukázal:Podívejte, to je ten dědic ruského carského trůnu.“
A věcná část nikde.


Takže Putin pomalu ale jistě dostal Lukašenka do této pozice, když mu vysvětlil:
Ty nechceš pracovat v tandemu s Ruskem? No tak se podíváme, jak si poradíš s dalšími „demokratickými“ volbami.“
A on dobře ví, že ať už mění zákony, jak chce, jednou ten konec přijít musí. My také můžeme v zájmu, v globálních zájmech budoucnosti Ruska, stejně jako v jedné komedii o tom, jak probíhají volby guvernérů… Jakoby to točili podle volby Michaila Sergejeviče Jevdokimova, až na to, že Surikov se nechoval tak, jako ten guvernér ve filmu. Zato Jevdokimov a jeho tým jako by těm z filmu z oka vypadli, byl to přímo dokumentární film.

A jak to tam říkali? ...„My jsme oči přimhouřili, ale můžeme je zase otevřít.“

Takže v daném případě může Rusko oči poněkud přimhouřit a západní „partneři“ si Lukašenka dají k snídani i bez soli a chleba. A potom to v Bělorusku dáme do pořádku. Stát bude obnoven, ale už s jiným lídrem. Lukašenko to v podstatě pochopil, že je konec, že dále už kličkovat nebude možné.

A tak to začalo.
Co dělal Lukašenko, když měl Putin jednání s Erdoganem a Rúháním?

Putin mu řekl: „Pojď sem a potvrď to, co teď budu říkat.“
A potom jim řekl: „Vidíte, on potvrzuje, že pracuje výlučně v jedné doktríně, v jedné koncepci řízení společně s Ruskem.“ A hotovo.

Bělorusko je fakticky jako část Ruska. Že? Alexandre Grigorjeviči?“

A co mohl Lukašenko dělat? ….Tak to odkýval.
A Putin dosáhl hned několika cílů řízení na globální úrovni. 
Alexandre Grigorjeviči, už můžeš jít.“

A v jaké je teď Lukašenko situaci?

Potřebuje přežít a v tom mu návštěva Mnichovské konference nepomůže, musí se držet Putina. A tak okolo něho celé ty tři dny běhal.

A nač byla ta konference? ….Co se tam vyřešilo?

Tady se řešila otázka života a smrti jeho osoby, protože s Běloruskem vše bude v pořádku
s Lukašenkem i bez něho. Kdyby si Lukašenko méně hleděl svých soukromých zištných cílů, tak by byl Lukašenkem a ne otcem Kolji. Byl by prezidentem. Ne p-rezidentem, ale prezidentem Běloruska a pracoval by pro zájmy běloruského obyvatelstva a neparazitoval na něm.
Bělorusko i Rusko by tak měly méně problémů a pokročily o moc dál, společně.

44:34

A ještě jedna otázka k Bělorusku. Valeriji Viktoroviči, často mluvíte o tom, že se z Běloruska stala svého druhu „socialistická rezervace“.
- Nestala, udělali ji z ní, ale to už je pasé.
- Po rozpadu SSSR.
- Ano, po rozpadu SSSR.

A co myslíte, nepřipravuje se ruské vedení cestou vytvoření svazového státu dát určitou socialistickou injekci kapitalismem vyčerpanému tělu Ruska prostřednictvím běloruských kádrů-vlastníků v projektu svazového státu?
Je možné, že teď v Bělorusku probíhá casting náboru „patrioticky“ naladěných lidí, které bude potom možné pustit k řízení velkého svazového státu a nahradit jimi ruskou liberální „elitu“?

To je vyloučeno, zásadně vyloučeno.

A z jakých důvodů?
Tak především ty rozměry, co znamená 10 běloruských miliónů proti 140 miliónům?

Navíc Bělorusko nedisponuje ani jedinou kompetencí, která by zajistila fungování státu, a proto tam ani nemohou být způsobilé kádry, které by mohly s jakoukoliv koncepcí, s jakoukoliv mravností efektivně řídit sjednocený stát a dokonce ani jen samotné Rusko.


Nemají na to, prostě to nezvládnou. Je to stejné, jako kdybyste nějakého rolníka s malým políčkem a zahrádkou nechali řídit řekněme třeba vesmírné odvětví.

Co o tom ví? Jak by to zvládl?

To je jeden aspekt a ten druhý.
Klanově-korporativní skupiny v Rusku jsou nepoměrně mocnější, silnější a ve větší míře začleněny do nadnárodního řízení. Běloruské kádry mají jen jednu možnost, jednotlivě se infiltrovat do toho či onoho systému řízení, ale něco nahrazovat nemají šanci.


To „otěcko“ se vynasnažil zlikvidovat a převálcovat všechny podobné výhledy Běloruska. A přitom kdysi něco podobného bylo v plánu, když bylo z Běloruska vytvářeno to agitační středisko socialismu.
S tím, že oni si tam dokázali udělat pořádek, všechno to zvládli, by přišli do Ruska a dosedli do funkcí premiéra, ministrů a udělali jako pořádek i u nás. 
….Z toho ale nic nebude.
Dokonce ani rezortní ministři nemají takovou kompetenční úroveň, aby dokázali překonat zájmy klanově-korporativních skupin v Rusku. Je to tedy tak, že ani u nás nejsou ti ministři tak moc na výši, ale stojí za nimi souhrnné zájmy klanově-korporativních skupin.

A zopakuji, že tyto zájmy jsou daleko mocnější, než je to, s čím může přijít Bělorusko. Naši je slupnou jako malinu.
Třeba ten skandál, podle mne okolo Uralkalia, ten je přece vypovídající.

Tak o čem je řeč?

A existuje mnoho dalších příkladů, třeba se zemědělskou produkcí. Faktologie je k tomu dost a dost, můžete se sami podívat, co se dělo.

48:49

Ještě jedna otázka od vašeho jmenovce. V pořadu z 11. února, tedy v minulém pořadu, jste zevrubně vysvětlil, že znalosti jsou poskytovány podle mravnosti, což bylo důvodem, že se znalosti v SSSR rozvíjely a v USA ne. Ale existuje i další příklad skokového vývoje technologií kromě SSSR, jedná se o Třetí říši.
Jaké osobitosti mravnosti umožnily Německu za Hitlera provést technologický skok?(V.V.P. úsměv)

 

To ale není příklad, který by protiřečil tomu, co jsem řekl, ten ho naopak potvrzuje. Abyste to ale pochopili... Promiňte. (doušek čaje)
Musíte chápat historickou genezi jakéhokoliv státu a vůbec civilizace na planetě Zemi. Pokud se podíváme na planetu Zemi v historické retrospektivě, tak uvidíme, že rozvoj civilizace doprovázejí války, neustálé války. A dokonce existuje taková teorie, která říká, že války jsou hybatelem pokroku, protože se napřed vyvíjejí vojenské technologie, a až potom svět pokročí dál.

Ale je tu jedna malá zvláštnost, která je opět darovaná Shora. Bůh dal člověku právo volby. No a jeho volbou může také být vytvoření systému sebelikvidace. A povšimněte si, právě proto se nejprve vytvářejí druhy zbraní, a až potom se teprve něco z toho použije v civilní oblasti. Proto také byla nejprve vytvořena atomová bomba a až potom jaderná elektrárna.
Jenže atomovou bombu vytvořili Američané a atomovou bombou je možné zlikvidovat veškeré lidstvo na planetě Zemi a jadernou elektrárnu vytvořil SSSR a přizpůsobil tak tu energii k mírovým účelům.


A podíváme-li se na dějiny lidstva, tak pokaždé je skokový vývoj technologií doprovázen vznikem subjektu, který více odpovídá Božímu záměru, více napomáhá odkrývat genetický potenciál lidí, proto to nikdy nedojde do (smutného) konce.

Co se stalo s fašistickým Německem, které mělo k dispozici celé moře technologií?

Jenže byly všechny vražedné a směřovaly k lidské sebelikvidaci. Bylo přece možné ty rakety, které měli pro vojenské účely, přizpůsobit k letu do vesmíru.


U nás to přece tak udělali. Rusko přizpůsobilo balistickou raketu k letu do vesmíru.

Jak to tedy proběhlo?

Jen si to vezměte.

Dal ten skokový rozvoj technologií, který se objevil v Německu, něco USA? ...Ne.

Vesmírný program v USA byl v plenkách, a když jim došli trofejní Němci, tak to šlo ještě dolů. Zato Sovětskému svazu šel všechen ten nový vývoj k duhu, a proto také postupoval na rozdíl od svého okolí prudce kupředu s využitím tohoto vývoje.


Vždyť MiG15 a Sabre vycházeli ze stejného německého letadla. Jejich základem bylo stejné německé letadlo. Ale už tam bylo to rozbíhání znát. Lidstvo žije pod neustálou hrozbou možné sebelikvidace, a jestliže se nebude rozvíjet, jestliže se nebude posouvat směrem k humanismu a Božímu záměru, tak člověka zahubí ty technologie, které sám vyrobil.
Zahubí lidstvo na planetě Zemi podobně jako v těch legendách o potopě, nebo v legendě o Sodomě a Gomoře.

A jak to vypadalo v SSSR?

V Rusku proběhla Velká říjnová socialistická revoluce, která plně odpovídala Božímu záměru a ruský svět se začal rozvíjet v podobě SSSR. Jako alternativa k němu bylo vytvořeno fašistické Německo. Přičemž startovací pozice byly u Německa a Ruska v důsledku řízení Romanovců někde úplně jinde.


Vzdělávací a technologická úroveň byla zcela odlišná. U nás byl větší potenciál, jenže jsme sami o sobě celý ten rozsah nových technologií utáhnout nemohli. Proto se nedal náš BI-1 s Messerschmittem 262, šlo o letadla s raketovým motorem, ještě vůbec srovnávat. Německo poskočilo dopředu, ale my jsme si vypracovali základnu.
A aby ten systém způsobil co nejmenší škody civilizaci na planetě Zemi, byl jeho potenciál využit pro rozvoj technologií, které potom nadřazenější systém, pravověrnější sociální systém mohl použít ve prospěch lidstva.


Jak se to přesně stalo fašistickému Německu, které nedokázalo své výdobytky použít ke škodě lidstva. A Sovětský svaz díky tomu dokázal udělat mohutný technologický skok, protože ten systém už byl připraven, aby ten skok byl možný.
Zatímco třeba v USA to i přes připravenost jejich systému k technologickému skoku ani s pomocí fašistického Německa nezvládli, neboť jim to bylo Shora odepřeno.

To je to, o čem mluvím. Fašistické Německo bylo odsouzeno a jeho technický potenciál byl využit tak, aby způsobil co nejmenší škody na válečných bojištích. Proto také ten perspektivní vývoj…

Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby se nesoustředili na tento perspektivní vývoj, a soustředili se místo toho více na praktičtější činnosti?
Víte, kolik to fašistickému Německu odčerpalo vědeckovýrobních kapacit, aby dokázali vytvořit tu základnu pro budoucí technologický skok SSSR?
A kolik by v poválečné době musel SSSR vynaložit na tu věc sil?

Takto jen převzal fakticky připravené výsledky. Ano, USA shrábly daleko více z toho technologického vývoje, jenže to nedokázaly zužitkovat. Zato nám stačilo naznačit směr možného vývoje a s Boží pomocí jsme ty věci dokázali realizovat.


Takže fašistické Německo jen potvrzuje to, o čem jsem mluvil. Existence takových systémů jako bylo fašistické Německo, umožňuje pohyb směrem ke zlepšení mravnosti všeho obyvatelstva na planetě Zemi, abychom dokázali vykořeňovat zlo z lidského života, aby mravnost lidí stále více odpovídala Božímu záměru. Tam to směřuje.


A sám ten systém byl od začátku odsouzen. Kdyby ale Sovětský svaz, ruský svět nebyl připraven podchytit ty technologie a využít je ku prospěchu lidstva, tak by vývoj všech těch zbraní nakonec zlikvidoval lidstvo na planetě Zemi. Neustále balancujeme na této hraně.
Od té doby, kdy se změnil poměr etalonových frekvencí ve společnosti na základě zákona času.

- To byla pro dnešek poslední otázka.

Dnes jsem dokonce už při odpovědích na otázky říkal, že mnohým věcem porozumíte, budete-li studovat Koncepci sociální bezpečnosti a její součást Dostatečně všeobecnou teorii řízení.
Všechno to leží na povrchu.

Jenže dokud, jak vidíme z toho Surkovova článku, naše nejvyšší řízení, mám na mysli státní řízení, které řídí procesy ve státě, nechápe takové jednoduché věci, je zbytečné se na ně spoléhat. Musíme sami vstupovat do řízení. Sami se musíme učit, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy.


Surkov s jeho možnostmi... V roce 1995 Koncepce sociální bezpečnost prošla režimem parlamentního slyšení, takže se Surkov už od roku 1995 mohl učit Koncepci sociální bezpečnosti. Jenže pro něj je z hlediska jeho mravnosti nepřijatelná. On se vymezil.
Neztotožňuje se s národem ani naším státem, jemu vyhovuje ten systém, kdy „elita“ lid okrádá, ničí náš stát a myslí si, že aby tento systém ten hlubinný národ nesmetl, stačí do čela dosadit krizového manažera, člověka, který lidem bude naslouchat.


On nechápe, že tento systém se objektivně blíží ke svému konci, a že pokud teď nedojde k zásadní změně systému řízení společnosti, tak se ta společnost zhroutí.
Já jsem teď odpovídal na otázku o fašistickém Německu. Pokud tato společnost neudělá další krok z hlediska mravnosti, tak se pod tlakem nahromaděných problémů ta společnost zhroutí a dojde k jejímu sebezničení.


Potom tu budeme mít posttechnokratický svět, neboť zhroutí-li se Rusko, bude ho v tom svět hned následovat. Na Rusku se teď drží veškerá civilizace planety Země.
A Surkov si to neuvědomuje. On nechápe, že systém musí odpovídat hlubinnému státu, tedy hlubinnému národu, že on sám musí naslouchat tomu hlubinnému národu a být jeho součástí, že je nutné vytvářet takové státní instituce, které budou pracovat v těsném kontaktu se společenským hnutím... Mám na mysli v daném případě hnutí mysli, aby to bylo ku prospěchu všem lidem.

Je nutné odhalovat, co je z těch společenských hnutí mysli skutečně prospěšné lidem a co ne. K tomu slouží mravní filtry. A nic z toho v jeho článku není, on nic z toho nechápe. A když to nechápe naše státní řízení, tak všem lidem v Rusku a vůbec na celé planetě nezbývá než jedno.

Záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích.


Musíte studovat, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy a v klidu, v rytmu svého běžného života vstupovat do řízení těchto složitých sociálních supersystémů. Ale řídit je můžete pouze na základě znalostí a porozumění tomu, jak tyto procesy probíhají. Je tedy nutné se sebevzdělávat, musíte se učit, studovat jak jsou tyto složité sociální supersystémy řízeny, jaké platí zákony v jejich fungování, aby vaše jednání bylo uvědomělé.


A takové znalosti o řízení společnosti najdete pouze v Koncepci sociální bezpečnosti. Proto studujte tlusté knihy vnitřního prediktoru SSSR. Buďte konceptuálně mocní a braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad



Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-18-2-2019/

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře