Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Vladan Glišić: Ideologie homosexualismu

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

„Býti tolerován je nepřípustné“. Toto je výrok velikána světového filmu Piera Paola Pasoliniho, kterým vyjádřil svůj postoj k promoci homosexuality na Západě v druhé polovině 20. století. Jak je možné, že člověk, který byl vyhozen z Komunistické strany Itálie kvůli své neskrývané homosexualitě je zároveň i člověkem, který se staví proti tolerování veřejné promoce homosexuality? 

 

Pasolini byl především člověk svodobomyslný a jako takový dokázal rozpoznat obrysy jedné nové ideologie, která bude využívána k novému, kapitalistickému, globálnímu zotročování člověka. A proto se jí postavil.

Lidé, kteří viděli jeho film Saló aneb 120 dnů Sodomy, mohli rozpoznat, že se v oblasti sexuality kryje možnost strašlivého zneužívání s možnostmi mocenských pák, kterými mohou novodobí fašisté svou násilnou povahu ventilovat na lidech. Pasoliniho postoje tak byl počátkem odporu promoce homosexuality jako základního kamene nové totalitní ideologie homosexualismu.

Homosexualita

Homosexualita, jako sexuální přitažlivost k osobám stejného pohlaví, je známa již od prastarých společností. V dějinách lidského pokolení různé civilizace vznikaly, rozvíjely se, zažívály svůj vrchol, zatím regresi až úplně zanikly. Ve všech těchto civilizacích vždy byli přítomni lidé homosexuální orientace, stejně tak jako lidé, kteří praktikovali nejrůznější neobyčejné druhy sexuálních praktik. Vždy však bylo očividné, že se otevřené projevování homosexuality a její rozvětvování do společnosti odehrávali ve fázích dekadence, v časech, kdy civilizace spěla ke svému skonu. Tehdy se projevovaly i jiné společenské i osobní abnormality. Možná můžeme pominout fakt, že velká většina lidského společenství homosexualitu vždy odsuzovala, ale nemůžeme přejít přes skutečnost, že homosexuální pobláznění dostávalo na významu vždy tehdy, když se rozpadala rodina a když byly narušené i jiné společenské role v komunitě. Homosexualita se stávala přijatelnou vždy tehdy, když se všechny společenské vazby mezi lidmi staly poškozenými a degenerovanými.

Toto je historická zkušenost lidské civilizace, která je zapsána v arhetipu každé společnosti na naší planetě. Ale, tuto zkušenost dnes nepřenášejí ani jedním globálním médiem. Naopak, všichni se snaží zamlžit fakta a rozsét co nejvíce polopravd a lží, kterými propagují ideologii homosexualismu.

Ideologie homosexualismu

Byly časy, kdy neexistovala. Dokonce i ve fázích dekadence bylo rozvíření homosexuálity jenom signálem, že se společenskými úlohami a vztahy něco není v pořádku. Tento marginální jev nikdo nezneužíval k vytváření ideologického konceptu.

Dnes, v podmínkách velkých médií, globálních středisek moci a totalitních tendencí na světové úrovni, sociální inženýři 21. století, přišli s myšlenkou, že marginální jev, jakým je homosexualita, může být skvěle zneužit k dosažení jejich cílů.

Neoliberální, anglo-americký koncept globalizace znamená změnu planety v neomezený trh, na kterém bude hrát prim monopoly anglo-amerického kapitálu, zatímco ostatním bude určena role poslušného spotřebitelského davu. V takovém světě není místo pro suverénní národy, jejich malé státečky s „nesmyslnými“ hranicemi, které jen zbytečně brzdí nerušený průtok kapitálu. Hranice, jako výraz suverenity malých národů a zároveň nejlepší ochrana před plundrováním těchto národů, irituje globální mocnáře. Všechny kvazimezinárodní (a vlastně multinacionální) organizace, jakými jsou Světová banka, MMF, EU, WHO apod. slouží účelu znevážení a rozbití národních státu, posledních linií obrany malých národů, kteří jsou jedinní schopni hájit jejich autentické zájmy.

Ale, ikdyž tyto megastruktury dlouhodobou propagandou v globálních médiích, ekonomickým vykořisťováním a v neposlední řadě globálními soldateskami jako je NATO, rozbijí i poslední známky suverenity národních státu a přemění je v bezvýznamné protektoráty, i tehdy jim zůstává jeden velký problém, který nemohou vyřešit ze dne na den.

Malým národům totiž zůstává možnost zachování kulturní identity a sociální struktury, která je obyčejně neporovnatelně zdravější od destruktivních společenských vzorů, které jsou již dávno ukotveny v životě světových metropolí. Pokořené národy jsou pořád ještě vitálnější a sociální vztahy jsou u nich zdravější než model, který nám nabízí světoví mocnáři.

To je velmi nebezpečná věc pro nový světová řád. Globální sociální inženýři se nekonečněkrát utvrdili v tom, že zotročený národ, který si zachoval kulturní identitu a sociální strukturu není úplně pokořen. Ze zdravé společnosti, která si je vědoma své kulturní svébytnosti se dříve nebo později zrodí jiskra povstání a z ní velký oheň nespokojených, který může úplně spálit globální řád.

Právě zde přicházíme k úloze, kterou má ideologie homosexualismu, coby pátá kolona globalizace, která má rozkládat zdravé společenské vztahy a tím i vitalitu pokořených národů.

Musíme rovněž zdůraznit, že ideologové homosexualismu nemusí nutně být homosexuálové. Je běžné, že se promocí homosexuality (která je základem ideologie homosexualismu) zabývají heterosexuálové, kteři jsou za svou práci velmi dobře placeni a odměněni dobrým společenským postavením. Tito lidé za svá privilegia mohou vděčit výhradně tomu, že vykonávají práci promotérů ideologie homosexualismu. Kdyby tomu tak nebylo o svá privilegia přišli, neboť nemají žádné jiné profesionální, společenské ani lidské kvality, kterými by si je mohli zasloužit.

Vědomi si své bezvýznamnosti, promotéři homosexuality jsou v zastáváni svých názorů velice horliví, netolerantní a totalitní. Vědomi si toho, že dělají nekorektní, nepřirozenou a manipulativní práci, kterou vytváří velikou sociální škodu, oni se, jako všichni sociální parazité, organizují v neprincipiální ale zájmově velmi silná lobby. Tímto způsobem nachází následovníky a nabízí jim možnost získat společenská provilegia (peníze, mediální pozornost, vzestup v kariéře...), o kterých by si za normálních okolností mohli nechat zdát.

Charakteristiky ideologie homosexualismu

- Je nesmírně antisociální

Když v jedné společnosti dojde k likvidaci přirozených spolků a vazeb (rodina, lokální komunity, národnost, profesní spolky apod.) a když se zamění a ztratí společenské úlohy (otec, matka, rodič, dítě apod.) každá dobře míněná společenská aktivita dá se rozpoznat i podle toho, že se snaží tyto úlohy zachovat a vrátit je do normy. Ideologové homosexualismu se naopak zasazují o narušení rodinných a sociálních vazeb. Prostředí, ve kterém by se cítili dobře, je společnost proměněná v shluk jedinců, kteří se mezi sebou sexalně vyměňují jako zboží na trhu. Taková společnost je na hranici přeměny ve zvěřinec a mimo tuto zónu by ho mohla držet jedině velká represe.

Antisociální je i proto že mimořádně napomáhá negativní selekci, neboť se homosexuálové jako menšinová společenská skupina mohou udržet v privilegovaném postavení jedině organizováním v neprincipiální, ale zájmově silně provázaná lobby.  Toho se dá dosáhnout i jinak - represivním aparátem, který jim umožní uchovat si pozice jen proto, že jsou homosexuálové a ne díky zásluhám, kterych by dosáhli svými osobními kvalitámi.

- Je agresivní

Jelikož jsou homosexuálové menšinou, jsou přirozeně zranitelní. Dá se tak očekávat, že v jejich zájmem není řešit spory násilím. Ale, toto neplatí pro promotéry homosexuality – ideology homosexualismu, kteří svou agresivitu uplatní vždy, když se ocitnou v pozici fyzicky silnějších a lépe organizovanějších. Dobrým příkladem je konání LGBT aktivistů (tipičtí představitelé ideologie homosexualismu) v Californii poté, co se dozvěděli nepříznivý výsledek referenda o homosexuálním manželství. Californie se tehdy stala terčem násilného řádění organizovaných homosexuálních band, neboť se v tomto státě cítí jako mocná společenská skupina.

Agresivita homosexualismu je nadále ohledává v invazivním progresu jejich požadavků.

Zatímco každému homosexuálovi (který nemá politické ambice založené na své sexuální orientaci) stačí aby byl chráněn od jakéhokoli zneužívání kvůli jeho sexuální orientaci, ideologové homosexualismu se na tomto nezastaví. Tzv. antidiskriminační požadavek je jen první krok, kterým začínají svůj agresivní pochod institucemi. Poté, co si „vydupou“ antidiskrimininační zákon (kterým nezískávají pouze stejná práva jako ostatní občané ale stávají se privilegovanou skupinou) následuje požadavek manifestace jejich sexuální orientace na bizarních gay - průvodech. Samozřejmě, tyto průvody musí zpočátku vypadat slušně, aby hned na začátku nevyvolaly silnou reakci konzervativní části společnosti. Ale, jak jde čas, tyto průvody se mění v karnevaly perverze. Posléze jejich pochod pokračuje a objevuje se požadavek legalizovaného partnerství a jeho srovnání s manželstvím, tj. s legálním svazkem muže a ženy. Tento krok předchází klíčovému požadavku - adopci dětí.

Zde ideologové homosexualismu vstupují do zóny hrubého porušování práv dětí a jejich normálního vývoje, práva mít možnost seznámit se se zdravími sociálními vztahy a rodinnými úlohami. Argument, který vznáší, že by neovlivňovali sexuální orientaci dítěte je nesmyslný a nepravdivý, neboť dítě se do své plnoletosti nemůže svobodě rozhodovat a bránit agresivním vlivům, kterým je vystaveno. Jestli je nepřípustné děti vystavovat politické propagandě až do jejich plnoletosti, proč by nemohlo být znemozněno totéž v souvislosti se sexuální propagandou?

Nakonec, když ideologové homosexualismu ovládnou společenské instituce, jako se jim to podařilo v Holandsku, následující krok je legalizace pedofilních stran a organizací. Když byla v Holandsku založena strana pedofilů, čímž byla normální část veřejnosti pobouřena, ústavní soud této země odmítl stranu zakázat, neboť to údajně není v souladu se svobodomyslnou tradicí Holandska!

- Je redukcionistická

Ideologie homosexualismu trvá na tom, aby se osobnost člověka, který má homosexuální náklonnost, cela podřídila manifestaci této náklonnosti. Nepodařilo se jí odstranit to, co s sebou každá ideologie nese jako zátěž. Život ve všech svých sférách jsou připraveni zúžit na prostý ideologický rámec. Celková zkušenost a tragika 20. století naučila společenské myslitelé vyhýbat se ideologické netoleranci a opustit ideologické barikády, neboť jen tak je možné rozptýlit totalitní ovzduší, které je zodpovědné za desítky milióny mrtvých v milulém století.

Ideologové homosexualismu jakoby přespali tuto zkušenost. Vystupují jako výhradní zastupitelé práv homosexuálů a tyto lidi představují jako jednoduché nositelé jednoho druhu sexuality. Hloupost takové ideologie je o to větší, když pochopíme, že se celá soustředí na otázku kdo s kým spí. Takový druh redukcionismu je důležitý znak totalitního způsobu přemýšlení ideologů homosexualismu.

Dobrá ilustrace tohoto závěru je i fakt, že se mnozí homosexuálové vehementně brání před manipulacemi ze strany LGBT aktivistů, kteří se snaží těchto lidí využít jako zbraň pro boj s tradičními hodnotami společnosti. Ozývají se homosexuálové vlastenecké a konzervativní orientace, taktéž věřící homosexuálové, kteří nedovolují gay – aktivistům aby se vydávali za zastánce jejich zájmů.

- Podporuje spotřebitelskou společnost

Zatímco jsou homosexuálové součástí všech společenských vrstev a můžete je najít ve všech společenských situacích a vztazích, ideologové homosexualismu svoje názory hájí výhradně z pozic toho co se dá nazvat „elitní společnost“ nebo „smetánka“. Nejagresivnější promoci ideologie homosexualismu můžeme vidět na módních molech, ve světě umění, masmédií a zvláště v tzv. bulváru. Všechny tyto pilíře „elitní společnosti“ charakterizuje to, že jsou její představitelé zároveň obětí spotřebitelské mentality, která je natolik nabubřelá, že nabrala rozměrů sociální patologie.

Tato společenská kvazielita je nesmírně nakoněna ideologii homosexualismu. To je přirozené, neboť se mizérie jejich sociálního života ohledává v tom, že se svou egzistencionální samotu snaží nahradit konzumem. Model chování příslušníka „smetánky“ mimořádně vyhovuje ideologům homosexualismu: vyhýbají se dlouhodobým vztahům, nejsou orientování směrek k rodině, solidaritu s utlačovanými vykazují pouze tehdy, když to vyhovuje jejich image a před zapnutými kamerami, svou emocionální osamělost  nahrazují přehnanou spotřebou nepotřebných věcí a předražených symbolů třídy, ke které se hlásí.

To vše ilustruje ideálního spotřebitele, který perfektně vyhovuje konzumnímu globálnímu kapitalismu. V takovém prostředí se ideologové homosexualismu cítí nejpřirozeněji neboť vedle všech povrchních společenských vztahů, kterým se příslušníci „vysoke společnosti“ oddávají, objevuje se i lehkost se kterou se kterou se konzumuje i jiná osoba, ve všech směrech, tedy i v sexuálním…často homosexuálním.

Dobrým příkladem pro toto je i fakt, že je New York (metropole nakloněna homosexualismu), město, ve kterém 70% obyvatel žije samo – „city of singles“. „Singles“ jsou, díky abstenci rodiny a její solidarity, ideální spotřebitelé a obecně ideální cíle jakékoliv sociální manipulace.

- Je nehumánní, možná dokonce antihumánní

Toto ideologické hnutí činí různorodé politické organizace a aktivisté. Jedni se naoko zajímají jen o boj proti diskriminaci a potřebu společenského akceptování homosexuálity. Jiní hovoří o potřebě, aby každý homosexuál veřejně hlásal svou orientaci. Problém je v tom, že každá promoce homosexuality (jako základ ideologie homosexualismu) vede ke snaze, aby se co největší počet lidí na planetě rozhodl pro homosexuální orientaci. Samotný tento záměr ideologů homosexualismu hovoří o jejich nehumánnosti.

V takovémto případě by totiž bylo ohroženo prodloužení lidského rodu přirozenou cestou. Moderní věda má samozřejmě k dispozici i umělé cesty oplození, ale faktem je, že se jedná o novou větev vědy a teprve budoucnost ukáže zdá má nějaké negativní důsledky. Ikdyby ideologové homosexualismu prokázali, že je umělé oplození je ideální cesta, měli by dál problém, že pro mnohé věřící na celém světe toto není přijatelná forma rozmnožování. Promoce takového modelu by tedy musela zahrnovat i represi velkých rozměrů a zde bychom opět zabřehli do totalitní a agresivní povahy homosexualismu.

K pochopení antihumánního charakteru této ideologie slouží i fakt, že se egocentrická histerie homosexualismu zasazuje o šílenou metodu reprodukce lidí, se kterou se dnes ilegálně experimentuje - o klonování.

Ideologie homosexualismu vyhovuje i sociálním inženýrům kteří hlásají známou teorii o „zlaté miliardě“ – tedy tvrzení že se lidská populace musí svést na jednu miliardu, neboť se jen tím může dosáhnout vysokého životního standardu. Ostatní obyvatelé planety, podle zastánců této teorie, musí zmizet. Jedná se samozřejmě zejména o chudé a pokořené národy. Když máme to vše na zřeteli, je jasné, že ideologie homosexualismu má nehumánní, ve svém extrémním pojetí i antihumánní charakter.

Efektivně proti ideologii homosexualismu

Poté co pochopíme všechny vlastnosti homosexualismu - a tato ideologie má obrysy jednoho totalitního konceptu (je antisociální, agresivní, spotřebitelská, redukcionistická a nehumánní) – poté se objevuje povinnost odporu ze strany svobodomyslného a humánního společenského aktivismu.

Ideologům homosexualismu se efektivně (a zároveň nenásilně k homosexuálům) může se postavit jen zdravá společnost.

Zdravá společnost není koncept nějaké darwinistické nebo rasistické čistoty, ale koncept společnosti, která každému jedinci dává možnost maximálně rozvinout svou osobnost v celé její mnohavrstevnosti. A rozvoj osobnosti je nemožný bez rodiny, společnosti, národa, státu.

Zdravá společnost se na veřejnosti dá rozpoznat jako společnost slušnosti. Slušnost je, když společnost respektuje soukromí jako nepřekonatelný osobní prostor každého člověka.

Vrátíme – li slušnost do veřejného prostoru tím nejefektivnějším způsobem jsme znemožnili šíření ideologie homosexualismu.

Když svou sexuální náklonnost ponecháme v našem soukromí, znemožníme tím aby z ní někdo těžil, bez ohledu na to zda je ta náklonost homosexuální či jakákoliv jiná.

Zároveň, zdravá společnost a stát, který jí podporuje, povinnen je chránit své občany před vměšováním do soukromí, násilím a diskriminací – kvůli jeho soukromému životu, neohrožuje – li jím jiné.

Vše tedy začíná být jednoduché, jako když paprsky vycházejícího slunce zaženou noční přízraky. Homosexuálové nejsou diskriminováni neboť nikdo nemá právo rušit jejich soukromí a na veřejnosti vystupují, stejně jako ostatní, jako celistvé osobnosti a nepřekročují hranice slušnosti.

Ideologové homosexualismu se stávají nadbytečnými neboť je promoce homosexuality nepřijatelná z pohledu slušnosti, kterou zdravá společnost a její stát chrání.

Autor je přední srbský publicista, člen organizace Dveri Srpske.

Přeložil Milan Smiljanić

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře