Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Politické procesy padesátých let

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

 

Během studené války po obou stranách "jaltské čáry" se množili agenti tajné policie a speciálních služeb, jejich moc se stávala nekontrolovatelnou. Tato policie a zmiňované služby představovaly jakési státy ve státech, které vedly vlastní tajné války, vyvolávaly státní převraty, špiclovaly obyvatelstvo i politiky a především všude, nejvyšší politické kruhy nevyjímaje, hledaly nepřítele skutečného i domnělého. Např. USA vytvořily větší a daleko tvrdší bezpečnostní aparát, než jaký měly kdykoliv za 2. světové války. 10 let mccarthismu byla jeho ouvertura. V současnosti zákon Patriot act přesahuje všechny meze právního státu.

 
  • politicke-procesy-padesatych-let

V této souvislosti poznamenávám, že ona proklínaná StB nebyla o nic víc zločinná, než např. americká FBI, či CIA, které v lidově demokratických zemích kromě jiného organizovala i teror včetně vražd. Není známo, že by zahraniční agenti StB stříleli a podřezávali americké šerify, jak se to praktikovalo v režii západních tajných služeb u nás.

Politické procesy v padesátých letech byly velmi smutnou záležitostí. Jak píší novodobí historici po otevření československých a sovětských archivů vyšla najevo celá zvrácenost stoupenců komunismu.  Ve skutečnosti by se měly otevřít jiné archivy, aby vyšla najevo pravda o těchto událostech. O pozadí procesů vypovídá kniha Stewarta Stevena. Někdo by to mohl nazvat teorie spiknutí, ale následné události ukazují, že je to více než pravděpodobné.

Popsaná operace Splinter Factor je historický fakt doložený z amerických archivů.

Na politických procesech padesátých let měla svůj podíl americká špionážní služba CIC a konkrétně její šéf Allan Dulles. . Již v roce 1945 zformuloval šéf CIA Allen Dulles své plány na zničení SSSR a jeho spojenců. Řekl tehdy: "Skončí válka, všechno nějak zevšední, usadí se a uklidní. Ale my použijeme všechny síly, všechno zlato, veškeré materiální síly pro obelstění a ohloupení lidí! Vyrveme duchovní kořeny bolševismu. Najdeme s námi stejně smýšlející, spojence a pomocníky v samotném Rusku. Vytvoříme nepřátelství a nenávist k ruskému národu. Tohle učiníme."

Allan Dulles je autorem Operation Splinter Factor, která vyvolala tyto politické procesy v Maďarsku, Polsku, Bulharsku a v Československu. A bylo to právě Československo, které bylo postiženo nejkrutěji. Operace Sprinter Factor  je verse známých her rozděl a panuj, které měly úspěch už za dob říše Římské. Tato operace se stále tají před veřejností. Ačkoli jsou fakta známé, nikdy se jí nedostalo zasloužené publicity.

Chceme-li pochopit celou operaci musíme jít daleko do minulosti až do doby druhé světové války. V roce 1942 přišel do Švýcarska agent OSS Allan Dulles, aby se stal šéfem švýcarské sekce OSS. V tomtéž roce přišli do Švýcarska rovněž manželé Noel a Herta Fieldovi. Noel Field se stal v Ženevě vedoucím americké humanitární organizace „Uniterian Church“. Jeho prací bylo starat se o utečence z Evropy okupované Hitlerem. Švýcarsko bylo v té době plné uprchlíků a nebyla možnost pomoci všem. Proto Unitáři poskytovali pomoc hlavně doporučovaným osobám. V té době významní utečenci, kteří pracovali v odboji, byli většinou komunisté. A tito komunisté doporučovali další komunisty. Tak se stalo, že s pomocí Noela Fielda přešli do Švýcarska celé skupiny komunistických odbojářů a Field pomohl skoro všem. Field dokonce přesvědčil Allana Dullese, aby podporoval – finančně i zbraněmi - se svojí OSS komunistické skupiny na okupovaných územích v boji proti Německu. Odměnou jim byly informace, které od těchto skupin dostávali. Field s OSS posílali k těmto skupinám agenty, aby připravili cestu spojeneckým vojskům. Tyto agenty vybíral většinou Field a šlo většinou o komunisty, kteří na oplátku posílali z okupovaných území zprávy o hospodářské situaci nebo o postavení a síle německých armád.  Výsledkem bylo, že tyto komunistické organizace v Německu, Maďarsku, Polsku i Československu, podporované OSS, financované americkými penězi byly velmi životaschopné, dobře organizované a  proto byly po osvobození schopny rychle převzít moc, dříve než se nekomunistické síly mohli zformovat.

Po válce se svět rozdělil na dva antagonistické  tábory a začala studená válka. Rozdělili se i američtí odpůrci komunismu. Diplomaté tvrdili, že je nutno diferencovat a národně orientovaným  komunistům je nutno poskytnout  určitou diplomatickou a jinou podporu, protože pak by bylo možno si udržet za železnou oponou určitý vliv. Nakonec převládl názor Allana Dullese, že se komunismus musí nechat rozvinout . Čím hůře, tím lépe – bylo jeho heslo. Dulles zastával názor, že ti národní komunisté jsou ještě nebezpečnější než extrémní stalinisté. Nemohlo se připustit, aby se ve východní Evropě uchytil nějaký národně liberální druh komunismu, protože pak by komunismus ve světě mohl být přijatelný a uznávaný. Tomu bylo nutno za každou cenu zabránit.

Proto byla uvedena do chodu operace Sprinter Factor. Allan Dulles se svým bratrem John Foster Dullesem řídili mnoho náboženských a dobročinných organizací s mezinárodním spojením , které bylo možno použít ke krytí jejich agentů.

Základním kamenem operace bylo přeběhnutí šéfa tajné policie v Polsku Jozefa Swiatla  k anglické SIS a také k CIA. Jozef Swiatlo byl odpovědný za ideologickou a politickou čistotu Polské dělnické strany. Od CIA dostal za úkol, aby odhaloval špiony ve straně. „Důkazy“ mu dodávali Američané. A tak Swiatlo odhaloval trockistická spiknutí financované z USA. Dokazoval, že titoismus se rozmáhá po celé východní Evropě. Samotného Beriu   přesvědčil, že hlavou celého spiknutí je Noel Field, údajně nejdůležitější americký agent v celé východní Evropě. Důkazem měla být jeho činnost za války, kdy spolu s Allanem Dullesem podporovali komunistické organizace v celé Evropě. Podle něj měl Field za úkol uskutečnit v socialistických zemích převrat. Nejdůležitější bylo přesvědčit Stalina, že ve špionáži a v připravovaných převratech byli namočeni samotné špičky komunistických stran. A jak to známe z historie, tento úkol CIA byl splněn.

Pomocí zfalšovaných materiálů dodaných Jozefem Swiatlem měla polská tajná služba usvědčit Noela Fielda jako amerického špiona. Když polská tajná policie začala zkoumat jeho minulost nedalo jí to mnoho práce. Jeho činnost za války a spojení s Allanem Dullesem. A protože se Noel Field osobně znal s mnoha vysoce postavenými funkcionáři vrhlo podezření i na ně. Podezřelé bylo, že je za války finančně podporoval a tím jim nepřímo pomohl do vysokých státních funkcí. Sovětská KGB si informace ověřovala u svého agenta v USA. Ten jim potvrdil, že Field je opravdu špion. Bohužel KGB nevěděla, že jejich agent je dvojitý agent, který pracoval pro CIA a dodané fakta jsou podvrh. 

Tak sovětská strana došla k závěru, že Field je opravdu špiona a začala jednat. Na květen 1949 pozvali Fielda do Prahy prý na projednání jeho docentury na Karlově universitě. Po několika dnech sledování ho v hotelu Palace vyhledali dva muži a odvezli do Maďarska. Od té doby byl nezvěstný. Zmizela i jeho žena Herta. Jeho mladší bratr, který ho přijel hledat do Prahy zmizel také. Další na řadě byla jejich přítelkyně Erica Glaser-Wallachová, která zmizela ve východním Německu.

To byly první oběti operace Sprinter Factor. Z pohledu byl osud Fieldových pro USA vedlejší záležitost – dneska říkáme kolaterální škoda. Účelem bylo zdiskretizovat  významné východoevropské politiky. Národní komunisté dělali komunismus přijatelnější, proto museli být odstraněni.

První obětí se stali Maďaři. CIA prostřednictvím emigrantů posílala fingované dopisy, ze kterých vyplývalo, že adresáti jsou špioni. Takové dopisy dostal i Lászlo Rajk, ministr vnitra a později ministr zahraničí Maďarska. Dopisy tajná policie otevírala a zabavovala. Lászlo Rajk byl obviněn a zatčen. Po něm i Tibor Szonyi, šéf kádrového oddělení ústředního výboru.

Proces s nimi začal v září 1949. Obžalováno bylo devět vysokých komunistických funkcionářů. Nevinní komunisté seděli na lavici obžalovaných jako zrádci a na čestné tribuně všemu přihlížel americký agent toho času zástupce Polské lidové republiky. Všichni obžalovaní se přiznali. Lászlo Rajk a další dva obžalovaní byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni. Zabil je systém, kterému oddaně sloužili.

Allan Dulles se svojí CIA se mohli smát. Tak začaly velké komunistické procesy čtyřicátých a padesátých let. Vyvolali po celém světě zděšení nad jejich krutostí. CIA dokázala, že je možné manipulovat celými národy a přesvědčit je, aby sami zlikvidovali své vůdce. Bylo to kruté, přát nevinným lidem, komunistům, kteří společně s Američany bojovali proti fašismu  ponížení a smrt.  Ale i taková byla studená válka.

Další politické procesy pokračovali rychle za sebou. V Polsku byl zatčen Wladyslav Gomulka, generální tajemník Polské dělnické strany. Ten jediný nebyl popraven. Následovalo Bulharsko, kde byl odvolán místopředseda vlády Trajčo Kostov, byl obviněn ze zrady a popraven v prosinci 1949. 

Nejdéle odolávalo Československo. Klement Gottwald odmítal dělat čistky ve straně přesto, že už v září 1949 dostal dopis od maďarských soudruhů se jmény amerických špionů. Na seznamu byla jména  ministra zahraničí Clementise, ministra vnitra Noska, dále pak Artura Londona, Otto Šlinga, Eugena Löbla, Ludvíka Frejka a dalších. Gottwald stále nereagoval. Proto polský Swiatlo obvinil československou vládu, že se sama spiknutí zúčastňuje. Na to Gottwald kapituloval a pozval do Prahy dva agenty KGB ze Sovětského svazu, aby spiknutí pomáhali vyšetřovat. A mašinérie se rozjela. Mezitím si CIA vybrala za kořist Vlado Clementise. Chtěli ho donutit k emigraci, aby tak dokázali celé spiknutí. Když se to nepovedlo, tak všechny rozhovory se západními politiky reprodukovali v tisku tak, aby vypadal jako nepřítel SSSR. CIA vypracovala množství dokumentů dokazujících, že je špion. Ale Clementis se nedal a vrátil se domů. Po příjezdu do Prahy byl zbaven úřadu a v lednu 1950 zatčen. V listopadu 1951 začal hon na čarodějnice. Byl zatčen Otto Šling včetně svých spolupracovníků a přátel. Další byla Marie Švermová, vdova po hrdinovi Slovenského národního povstání. V lednu 1951 zatkli Artura Londona, který se přiznal a obvinil další lidi. 

Mezi zatčenými však stále scházel muž č. 2 v československé hieraichii Rudolf Slánský. Allan Dulles potřeboval, aby Slánský zmizel – považoval ho za překážku odtržení Československa od sovětského bloku. Fingované informace dodané CIA stále nebyly dost přesvědčivé. Proto začali rozšiřovat zprávy, že se Slánský připravuje k emigraci. Do boje se zapojila i Svobodná Evropa, která pro něj posílala kódované zprávy že má přechod zajištěn. To už bylo moc i na Gottwalda a dal Slánského zavřít. Začaly výslechy, mučení a vynucená přiznání. Následovala další zatčení. Nakonec 20. listopadu 1952 začal proces se Slánského spikleneckým centrem. Byli obviněni, že se společně a s dalšími osobami snažili o narušení nezávislosti republiky a ústavního zřízení lidové demokracie. Slánský se přiznal ke špionáži, velezradě, sabotáži a k prozrazení vojenských tajemství. Trest smrti dostali všichni kromě Artura Londona, Vavra Hajdů a Eugena Löbla, kteří dostali doživotí. Žádný z odsouzených se neodvolal. Žádosti o milost byly zamítnuty. Popravy se konaly 3. prosince 1952.

Ale lidé byli stále zatýkáni, jako důvod bylo třeba, že se znali s Noelem Fieldem. Dalším to zničilo život i ideály. Postižených bylo přes sto tisíc lidí, z nichž asi tisíc zaplatilo životem. Mezi popravenými a stíhanými byli i ti, kteří byli opravdu zapojeni do protistátní činnosti.

Západní demokratický svět, hlásající svobodu, humanitu a ohánějící se lidskými právy mohl jásat  - dosáhl, aby stovky nevinných komunistů byli popraveny a dalším byl zničen život, ale zařídil to tak, že veřejné mínění obvinilo a stále obviňuje morálně degenerovanou komunistickou stranu, která procesy organizovala. A toto veřejné mínění se ještě dlouho nezmění protože současný totalitní informační systém se o to postará. Operace Sprinter Factor úspěšně promyla mozky lidem na celé planetě.

Agent CIA podplukovník Swiatlo  když splnil své poslání, tak v prosinci 1953 utekl na západ. Na vlnách Radio Free Europe vykládal polským občanům o zvěrstvech, kterých se dopouštěla komunistická tajná policie během politických procesů. Měl dobré informace – vždyť to organizoval.  Později získal v USA politický asyl.

Po jeho útěku polská komise zjistila, že to byl vlastně americký agent. Na základě toho byl v září 1954 propuštěn Herman Field. V listopadu pak Noel Field a jeho žena. V roce 1955 se vrátila ze Sibiřského  gulagu i Erica Wallachová. Všichni byli rehabilitováni a dostali odškodné 50 tisíc dolarů. Noel a Herta Fieldovi se rozhodli zůstat v Maďarsku. Odmítli se vrátit do USA, kde by je čekal určitě pohodlnější a bohatší život. Toto jejich rozhodnutí je vlastně důkaz, že všechno probíhalo tak jak bylo popsáno. V případě, že by dokázali, že byli uvězněni a odsouzeni na základě falešných důkazů dodaných americkou CIA, potom se oprávněně obávali vrátit do země svobody a demokracie a zůstali raději v zemi komunistické totality.     

 

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře