Podle počítače Pentagonu, je lidstvo už v bodu, z kterého není návratu. Tajemní mocní prý ale mají řešení

Hrozba přelidnění

Samozřejmě, že závěry členů Římského klubu byly vystaveny tvrdé kritice a byly označovány jako silně zjednodušené a schématické. Přesto jsou považovány za jistý dějinný mezník. Nejen, že se tyto závěry staly často podkladem pro vznik více či méně úspěšných románů (včetně románu D. Browna), od té doby se též začalo s celosvětovými rozvahami a bilancemi. Začalo se plánovat i skutečně prakticky projevovat snahy o omezování růstu světové populace. Strach ze světového válečného konfliktu vystřídala tak hrozba přelidnění.

Avšak navzdory chmurným prognózám a poplašným varováním, která začala přicházet již od padesátých let minulého století, vidíme, že se na světě přesto našlo místo pro již téměř 7 miliard lidí a že zdaleka ještě není přelidněn, zdroje nejsou vyčerpány a země by snadno toto množství lidí uživila, kdyby. Kdyby existovalo spravedlivé rozdělování produktů potřebných k životu…Tomu tak ale není a zdá se, že k tomu chybí i přes veškeré proklamace, vůle.

Populace tak stále roste. A neúměrně. Nejvíce v zemích, kde lidé nemají uplatnění. Rodiče ve vyspělých zemích se rozhodují většinou pouze pro jedno, maximálně dvě děti. Pracovní příležitosti dál ubývají a ty „děti“ tak často téměř věčně studují- jen tak. Jde o jakýsi fenomén doby, o kterém však nikdo netuší, jak dlouho potrvá a ude společnost provázet. A také s jakými důsledky. Před více než dvěmi desítkami let se přitom nad tímto tématem zamýšlel ve své knize i zpěvák Karel Gott. A nutno dodat, že jeho úvahy stojí za připomenutí.

Už není návratu?

„Často jsme se s přáteli bavili o negativním rysu totalitní ideologie – o pozitivním působení na lidi. Za každou cenu. Vše bylo krásné, pozitivní, optimismus se stal doktrínou a v člověku se pěstovala falešná veselost. Kladu si otázku, zda není pro masy lidí i dnes lepší ukolébávání v duchu, jak je společnost potřebuje, jaké je čekají zářné zítřky. Nebo je lepší svoboda projevu, která ty lidi nutí snášet pravdu?

Jenomže všichni jsme zpitomělí vinou masmédií, nejsme schopni myslet v hlubších souvislostech, psychicky jsme stále více labilní. Nevím, zda bychom unesli, kdyby nám někdo řekl: ‚Vidíte, kam jsme to dopracovali, není návratu‘,“ uvedl dnes čtyřicetinásobný Zlatý slavík v knize Jak to vidí Gott.

Podle něj je ve světě již tolik literatury a časopisů, které na nejvyšší úrovni varují čtenáře téměř o všem, co už je politicky v pohybu, stejně jako vědci varují před katastrofálními následky nedobrého zacházení s přírodou. Problémem je, že to lidi nečtou, nebo se tím jen baví jako o sci-fi. „Všimněte si, že filmové a literární bestsellery jsou plné zemětřesení, požárů, povodní, apokalyps. Jenomže po takové podívané divák přejde k plné ledničce, dá si něco dobrého a tím to pro nej skončí. Do doby, než půjde do tuhého. Pak bych věřil Dänikenovi i computerům v Berkeley. Ty ukázaly, že jsou hodně na východě oblasti, které katastrofou, která nás časem postihne, zasaženy nebudou. Život tak úplně neskončí,“ myslí si Karel Gott. Vyjádřil se i k problematice takzvaného třetího světa, který je často s bídou, hladomorem a jinými negativy zmiňován.

„Víte, neznám detailně historii všech zemí třetího světa, ale nepřipadá mi, že by se třeba Afrika v minulosti nepotýkala s honičkami kmenů a vzájemným vyvražďováním. A pokud někdo upozorňuje na hlad v Africe- ano, ale je třeba se ptát, co sami Afričané proti tomu hladu udělali? I když mají ideální klimatické podmínky? Oni vyčítají dvěma světům s vyspělou životní úrovní, že bohatství světa není spravedlivě rozděleno a argumentují tím, že u nich umírají každou minutu děti hlady. Oni jsou na jedné straně spokojeni s tím, co jim klima poskytuje, na druhé straně plodí děti o sto šest a pak si na kdejakém kongresu stěžují, že svět techniky není spravedlivý, protože oni moderní technologie nemají. Mají ale velké přírodní bohatství, a to přímo volá po průmyslu i novém pořádku! Te ale může nastolit dle mého jedině někdo z Afriky, ne z jiného kontinentu,“ vedl Gott. De facto tím naznačil cestu, která by mohla vést k rovnoměrnějšímu rozvržení majetku ve světě. Otázkou však je, co vše (a kdo všechno) tomu stojí v cestě. A zda se to dá stihnout ještě v této etapě.

Žijeme na dluh a úroky se jen zvětšují

„Technika nám dala vědět, že jsme u konce. Na univerzitě v Berkley existuje největší databanka světa, která spadá pod Pentagon. Ty počítače, které ji v sobě skrývají, již v roce 1981 oznámily, že lidstvo stojí na takzvaném ‚point of no return‘. To znamená, že jsme na bodu, ze kterého již není návratu, že jsme už v té době byli za hranicí možnosti přirozené regenerace přírody. Žijeme tedy a dluh a jeho úroky se stále zvětšují,“ upozornil Gott. Možná se to dá vyložit tak, že svým způsobem výše zmiňovanou brožuru Římského klubu Meze růstu (pokud ji zná) chápe a bere za velmi reálné.

Ostatně byl to z českých známých osobností snad pouze Gott, který v jednom ze svých rozhovorů připustil existenci jakýchsi tajemných hráčů v pozadí, kteří rozhodují o současném dění ve světě na nejvyšší úrovni. Hovoří se v těch souvislostech o Novém světovém řádu, ale i o elitních spolcích – iluminátů, zednářů a dalších spolků – mezi které je řazen i třeba právě Římský klub. Jelikož zde padlo však už i ono slovo elitní, je zřejmé, že zjistit, jak se skutečně věci mají a o čem se jedná, pokud se lidé sdružení v tomto společenství sejdou, není zvenku možné. A tak lze jen spekulovat, což, přiznejme si, není nejlepší cesta k tomu, aby se odhalila pravda. Přitom – ačkoli se obecně již předpokládá, že nastolení Nového světového řádu pod taktovkou tajemného spiknutí různých spolků, bude pro lidstvo negativní, ve své podstatě se dá přiklonit i k tomu, že by nakonec mohlo jít i o dobrý záměr. Jen pak ale zůstává s otazníkem to, proč je vše zahaleno tajemstvím.

Co je Římský klub?

Pár faktů ale poskytne i internet a Wikipedie. A tak je zkusme předložit. Co je tedy Římský klub?

Římský klub je globální klub světových elit, který byl založen v dubnu 1968 v Rockefellerově sídle v Bellagiu v Itálii. Celosvětovou pozornost získal v roce 1972 již zmíněnou zprávou „Meze růstu“ (The Limits To Growth ). Ta alarmujícím způsobem varovala, že je třeba zastavit hospodářský růst a že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy, do roku 1992. Není třeba více než dvacet let poté zdůrazňovat, že se ale tento katastrofický scénář nenaplnil. V roce 1974 vydal Římský klub další publikaci „Lidstvo v bodu zvratu“ (Mankind at turning point). V této publikaci se první straně doslova píše „Země má rakovinu a tou rakovinou je lidstvo“. V knize „Populační bomba“ (Population bomb 1976) Paul Ehrlich, člen Římského klubu, na straně 152 dodává „Musíme přestat s naší snahou léčit symptomy a přikročit k vyříznutí rakoviny. Tato operace bude vyžadovat zřejmě mnoho brutálních a bezcitných rozhodnutí.“ Wikipedie dále uvádí, že v dnešní době Římský klub úzce spolupracuje s OSN i EU a má své zastoupení ve 31 státech. Hlavním tématem dalších všech publikací Římského klubu je nutnost vytvoření nového „spravedlivějšího“ světového řádu (New World Order) s „rozdílným“ přístupem k demokracii, trhu, lidským svobodám, přírodním zdrojům než doposud.

Internetová encyklopedie uvádí dokonce i jména současných čestných členů Římského klubu. Patří k nim třeba Al Gore, Michail Gorbačov, Javier Solana, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemí, Romano Prodi, Jacques Delors, nebo prý také profesor Milan Zelený, členem měl být údajně též Václav Havel. Ve spojitosti s Římským klubem se pak objevuje ještě jedno známé jméno, často zmiňované hlavně v souvislosti s konspiracemi: David Rockefeller.

Ten kromě Římského klubu přímo podporuje několik dalších organizací, je prominentním členem skupiny Bilderberg již od jejího založení, čestným předsedou organizace Council on Foreign Relation (ta má v ČR také pobočku) a zakladatel Trilaterální komise. Všechny tyto organizace sdružují na soukromé bázi osoby z nejvlivnější politických a ekonomických kruhů. Z Čech tato setkání navštívili například Karel Schwarzenberg, Alexandr Vondra, Jiří Pehe a Jan Švejnar.

A opět platí to, že i když je skupina Bilderberg sdružením nejmocnější lidi na planetě, není mediálně příliš známá. Oficiální média o jejím zasedání, které se koná jednou ročně, v minulosti informovala jen zcela výjimečně. Obsah jednání skupiny Bilderberg je stále považován za tajný.

Naděje zůstává

Máme se tedy bát? Jsou tací, kteří teorie, jež předkládá Římský klub, mírní či dokonce zpochybňují. Předseda organizace Evropa Pro Vita Emmanuel Tremblay ve své eseji v roce 1995 (název: Rovnice obnovy) upozornil, že je hrubou chybou, když je planeta Země považována za jakousi kouli s omezenými a vyčerpatelnými možnostmi. „Původní rovnice vedly k zoufalství, k domněnce, že člověk je na zemi odsouzen k jakémusi odkladu, k čekání na dobu, až pro něho už nic nezbude, a tak nebude moci udělat nic jiného, něž zmizet. Skutečnost je však docela jiná. Na zemi jsou dosud k dispozici obrovské rozlohy neobdělané půdy.

Existují nové zemědělské metody k jejich racionálnímu využití a nové druhy obilovin přizpůsobitelné všem klimatickým poměrům. Národohospodáři věří, že jen USA jsou schopny uživit 4 mld. lidí. A kdyby to bylo nutné, je Indie schopna sama uživit celý zbytek světa! Vždyť i EU platí např. irským nebo rakouským zemědělcům za to, že neprodukují potraviny a ještě tuny jídla má EU ve skladech. Světové osídlení v sobě chová obrovské rezervy a v některých zemích, např. v Brazílii a Senegalu, je nedostatek obyvatelstva brzdou jejich hospodářského rozvoje. Lidé zabírají pouze 1% zemské pevniny a kdyby se všichni lidé na světě přestěhovali do Texasu, měl by každý člověk tolik prostoru jako průměrný Američan.

I v České Republice by bylo možno bez větších problémů rozmístit, zaměstnat a uživit v malých obcích a městech venkovského osídlení i 25 procentní přírůstek obyvatel a tak zde zpětně dosídlit, co odčerpala do velkých měst průmyslová revoluce,“ uvedl Tremblay v zmiňovaném textu.

Alena Hechtová