Facebook Twitter RSS

Petr Schnur: Haiti, HAARP, hororový sen

  • haiti-pomoc
Věnováno hrdému a nepoddajnému lidu Guadeloupu a Haiti

Úvod

Tisk, rozhlas i televize sdělily světu, že se Spojené státy postavily do čela humanitární pomoci zdevastovanému Haiti. Přitom se opět jaksi pozapomnělo zeptat, kdo tuto supervelmoc, která v případě hurikánu Katrina nebyla schopna pomoci sama sobě, vedoucí rolí pověřil. Není to jediná otázka, kterou by se „svobodná a nezávislá" media měla zabývat. Zde několik příkladů:

Co se skrývá za „koordinaci záchranných akcí", která probíhá podle základních pravidel vojenské invaze (obsazení letiště, prezidentského paláce a zřejmě i dalších strategických bodů na ostrově)? Již několik dní po vylodění přinesla televizní stanice Euronews nenápadnou zprávičku, že americká armáda vykázala z letiště tiskové a televizní zpravodaje. Prý poté, co se ozvaly kritické hlasy upozorňující na to, že letecké síly Spojených států mezinárodní pomoc spíše ztěžují než „koordinují". Jednak svojí přítomností, jednak zablokováním letiště ve prospěch přepravy amerických státních příslušníků z ostrova. Další záhadu představuje dvojice nejvyšších koordinátorů Clinton a Bush junior, které krátce po zemětřesení mediálně prezentoval Barak Obama. Co „koordinují" tito dva „experti", kteří vešli do historie třemi válkami? Proč nebyla tímto úkolem pověřena „nepolitická" osoba, která by na rozdíl od obou pánů vykazovala odbornou kompetenci v humanitární pomoci a ne v „humanitárním bombardování"? A jak si vysvětlit skutečnost, že na Haiti „pomáhá udržovat pořádek" více amerických vojáků než kolik jich bylo nasazeno v New Orleans po oné již zmíněné Katrině? Ačkoliv televizní obrazovky ukazují především záběry z plovoucí nemocnice US Navy, zdaleka se nejedná o jediné válečné plavidlo u břehů Haiti. 15. ledna se objevila letadlová loď Carl Vinson, následovala válečná plavidla Underwood, Normandy a vrtulníková loď Bataan. Na ostrově se již druhý den po zemětřesení vylodilo 2000 příslušníků námořní pěchoty a 3000 elitních vojáků 82. výsadkové divize.

Momentálně zůstává mnoho věcí v mediálním šerosvitu, mnoho otázek nenávratně spolkne černá díra politických a ekonomických závislostí současných masových sdělovacích prostředků. Současný stav země se nedává do historicko-politických souvislostí, americké vylodění se bere jako samozřejmost, o které se nediskutuje, a kterou nikdo nezpochybňuje. Selektivní způsob zpravodajství připravuje půdu pro zdánlivě racionální řešení pomoci zemi, která si údajně není schopna pomoci sama. Západnímu televiznímu konzumentovi byl několikrát denně prezentován obraz newyorských požárníků vytahujících ze sutin domu černou holčičku (119 nechá pozdravovat!), která byla za přítomnosti televizních kamer předána do péče izraelské (sic!) polní nemocnice. O kubánských lékařích, kterých je více než 400, a  kteří na Haiti působí již dva roky, nepadla ani zmínka. Kdo ovšem hledá mimo mainstreamová media zpravidla i najde. Jde Američanům o Kubu či celkově o opětovné získání ztracené půdy v Latinské Americe? A nebo ještě o něco jiného? K nedávnému puči v Hondurasu mlčí jak instituce EU tak i tzv. evropská levice.

Jednou z možných odpovědí bychom mohli vyčíst ze zpráv RadiaMetropol, podle kterých se na Haiti resp. v jeho vodách nachází obrovská naleziště ropy (odkaz zde).

Tyto  zásoby, jež jsou prý větší než venezuelské, by měly být především v oblastech Centrálního masívu, regionu Thomond, Cul-de-Sac a v zátoce u Port-au-Prince. Pokud se jedná o pravdivé údaje, nelze pochybovat o americkém zájmu, ať již proto, aby se těžilo a nebo naopak aby se raději netěžilo - alespoň ne bez americké kontroly.

 

 

  1. Intermezzo: trocha historie a metoda „pomoci"

Moderní dějiny Haiti jsou z hlediska emancipačního boje za lidskou důstojnost jedinečné. Antikolonialistická revoluce na tomto ostrově úspěšně proběhla již v roce 1791. Jednalo se o povstání otroků, kteří o něco později dokázali porazit dokonce Napoleonovu armádu. Haiti, první nezávislá republika černochů a mulatů, se angažovala za obecné odstranění otroctví a pomáhala dokonce Venezuele, Peru a Kolumbii v jejich boji za nezávislost. V roce 1822 obsadili Haiťané východní část ostrova, která patřila Španělsku (dnešní Dominikánskou republiku) a rovněž v ní otroctví zrušili.

V letech 1915 až 1934 bylo Haiti obsazeno Spojenými státy, tím ovšem americký vliv na osud země neskončil. V 60. - 80. letech podporovali Američané diktátorskou dynastii Duvalierů až do jejího svržení v roce 1986. Pokus o reformu ústavy o rok později ukončila armáda, která vládla do roku 1990. Z vypsaných voleb vyšel jako jednoznačný vítěz Jean-Bertrand Aristide, katolický ‚kněz chudých' a přívrženec teologie osvobození, kterého USA ovšem novým pučem haitiánské armády vyhnaly z úřadu. O čtyři roky později mu sice vlastní vojenskou intervencí umožnily návrat, ovšem za podmínek, které stanovily Světová banka a Mezinárodní měnový fond: Aristide ze zavázal respektovat ‚pravidla volného trhu'.

Konec druhého tisíciletí a začátek třetího stál ve znamení stoupajících aktivit přívrženců klanu Duvalierů včetně organizovaného fyzického teroru. Druhá strana začala čelit násilí násilím, Haiti se ocitlo na pokraji občanské války.

Podstata imperiální politiky se nezměnila, její metody se pouze adaptovaly na novou mediální dobu. Již neloupí státy, které jsou stále více instrumentalizovány jako nástroje vnější a vnitřní represe, ale nadnárodní koncerny a s nimi spojená globální olygarchie prostřednictvím Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Sugerují, že země, které se osvobodily od kolonialismu, prostě nejsou schopny se o sebe postarat. Tato strategie operuje de facto se starým klišé civilizační převahy, která se ale již nezdůvodňuje rasou či křesťanským náboženstvím, ale politicko-ekonomickým systémem liberálního kapitalismu.

Inu, okcident vždy našel cestu jak revidovat „omyly historie" - na Balkáně, v Africe, v Karibiku.

 

  1. Intermezzo: má Václav Klaus (poloviční) pravdu?

Uragány, tornáda, záplavy, zemětřesení - v posledních letech jsme byli stále častěji svědkem toho, co dokáží způsobit rozpoutané živly. Doposud jsme se na všechny přírodní katastrofy dívali jako na živelné události způsobené přírodou samotnou či naším neopatrným zacházením s ní - klimatická katastrofa a globální oteplování se staly intelektuálním dogmatem a měřítkem politické korektnosti. Ale i zde se vnucuje otázka, zda se jedná o univerzální pravdu a nebo jestli hledat i jiné příčiny a souvislosti, které se schovávají za mediální a politickou kouřovou clonou.

Počátkem roku nepostihlo silné zemětřesení jen Haiti, ale i Mezivládní / Světovou radu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, když vyšla najevo lehkovážnost, s jakou tato organizace zachází s vědeckými údaji. 17. ledna upozornily britské noviny Sunday Times na „kauzu" himalájských ledovců, které by podle IPCC měly pod vlivem globálního oteplení kompletně zmizet do roku 2035.

(zmíněné téma v internetovém vydání:

http://www.timesonline.co.uk/tol/news/environment/article6991177.ece

http://www.timesonline.co.uk/tol/news/environment/article6999975.ece ).

Ledovce v Himalájích nejsou jedinou „nepřesností", která se této organizaci vyčítá. Přitom nelze nezmínit, že předseda této organizace a nositel Nobelovy ceny Rajendra Pachauri, ktarý je od roku 2001 generálním ředitelem (T)ERI (Tata Energy Research Institute byl založen největším indickým soukromým hospodářským imperiem Tata), je mužem s podivnými obchodními vazbami - m.j. i na „burzy" zabývajícími se obchodem s emisemi. V závěru článku se k němu ještě krátce vrátíme.

 

Na pozadí tohoto případu neuškodí připomenout reportáž „Nejnebezpečnější zbraň na světě" („Die gefährlichste Waffe der Welt"), kterou 7. srpna minulého roku v pořadu Galileo Mystery odvysílala televizní stanice ProSieben. Ve stručnosti o tom, co tematizovala.

7. července roku 2005 zpozoroval meteorolog Karsten Brandt na radaru dešťovou frontu v rozsahu asi 300 km pohybující se směrem na Německo, ze které ale kupodivu nespadla ani kapka. Tento úkaz zarazil nejen jeho, ale i jeho kolegy, kteří se snažili pro tento neobvyklý úkaz najít vysvětlení. Shodně dospěli k názoru, že podobné „umělé mraky" („Geisterwolken") dokáže vytvořit pouze armáda.

Že se nejedná o science-fiction potvrdil Gerald Karner, bývalý důstojník Generálního štábu rakouské armády. Podle něj existují armádní výzkumy mající za úkol „poručit větru, dešti" a udělat z nich superzbraň budoucnosti. V případě, který byl v reportáži představen, se jednalo o studii amerického Air War College, který se mimo jiné zabývá kontrolou počasí k vojenským účelům. Schopnost manipulovat přírodní fenomény by de facto znamenalo vytvoření nového druhu zbraní hromadného ničení. V pořadu byla předvedena počítačová simulace vojenské akce podle scénáře výše jmenovaného vojenského institutu, která vypadala takto.

Americká námořní pěchota se hodlá vylodit na pevninu nejmenovaného latinskoamerického (sic!) státu za účelem boje proti drogovým kartelům (jak jinak!). Mafie vyzbrojená nejmodernější těžkou bojovou technikou včetně letadel (!!!) obsadila strategická místa, ze kterých kontrolovala celý pobřežní pás. Aby se americká armáda vyhnula vlastním ztrátám, vyvolala na jiném místě tornádo, které potom „navigovala" směrem k pobřeží kontrolovaném armádou dealerů. Výsledkem byla větrná Hirošima bez radioaktivního spadu, mariňáci se mohli v klidu vylodit.

Podle dokumentů předložených v pořadu je americká armáda již dnes schopna uměle vyvolat chaos v počasí, problémem prý stále ještě zůstává přesná „doprava" této nové bomby na místo činu. Dosažení tohoto cíle bylo stanoveno nejpozději na rok 2025.

Otázka pořadu tedy zněla: čeká nás v blízké budoucnosti válka vedená počasím a jinými přírodními fenomény?

 

 

HAARP - díra do pekel?

Než se dostaneme k vlastnímu tématu je potřeba zdůraznit, že zmíněný pořad o ,nejnebezpečnější zbrani na světě' ze srpna minulého roku byl poprvé odvysílán v listopadu 2007 a nedá se očekávat, že by se „pokrok" ve výzkumu zastavil. Nicméně projekty a ambice Air War Collegu nejsou jedinou šíleností, kterou se Amerika (a nejen ona) zabývá. Další „vědecký" projekt, při kterém vstávají hrůzou vlasy na hlavě, nese označení HAARP (High Frequency Activ Auroral Research). Oficiálně se jedná o vědecký výzkumný program, který je označen jako ‚arktické zařízení na výzkum horních vrstev atmosféry, šíření rádiových vln, komunikace a navigace'. Podle odborného popisu jde o nasazení vysokofrekvenčních elektromagnetických vln, které využívají ke svému kontrolovatelnému šíření ionosféru jako zrcadlo. Podobná zařízení nesou globální označení EISCAT a jsou  rozmístěna po celém světě: Arecibo (Puorto Rico), HISCAT (Švédsko), SURA (Rusko), EISCAT (Norsko, stanice je ovšem provozována německým Max-Planck-Institutem), VOA (Kalifornie / USA). Jsou mezi sebou vzájemně propojeny, mohou ale fungovat i autonomně, poněvadž mají vlastní zdroj energie. Areál HAARPu s 360 vysokofrekvenčními anténami se nachází v Gakoně na Aljašce a má rozlohu zhruba 23 ha.

Vysílač vytvoří pomocí inosféry tzv. ELFové vlny (Extrem Low Frequency), které se nacházejí v rozsahu Schumannovy frekvence, do níž patří i frekvence rezonance Země i lidského mozku, což dovoluje manipulaci přírody i lidí. Prostřednictvím elektrostatických polí může být uměle ovlivněno počasí a zvýšena koncentrace ozonu. Zrcadlový efekt ionosféry umožňuje zasáhnout kterékoliv místo na světě, pevně ohraničené území se dá „nabít" nesrovnatelně silněji než jakoukoliv jinou energií. „Střelba" elektromagnetických vln v ní ovšem může způsobit díry, o kterých se neví, zda se někdy vůbec znovu zacelí.

K tomuto tématu viz m.j. Jeanne Manning / Nick Begich: Löcher im Himmel. Der geheime Ökokrieg mit dem Ionosphärenheizer HAARP / Díry v obloze. Tajná ekologická válka s ohřívačem ionosféry HAARP, nakl. Zweitausendeins.

HAARP posiluje vlastní komunikační systémy, zároveň je ale schopen zničit cizí, a to na zemi, ve vodě a vzduchu, ba dokonce i pod zemí. Dokáže narušit let raket i letadel, a „zrentgenovat" zemi do hloubky několika kilometrů, přičemž je otázkou, jak takto prosvícená země bude reagovat. Není pochyb o tom, že se HAARP může použít při hledání ropných ložisek i mimo území vlastního státu.

Mohou-li být účinky HAARPu ( ať již chtěnými a nebo vedlejšími) ničivé přírodní fenomény jako větry, tornáda, deště či naopak sucha, zemětřesení a záplavy, potom by se skutečně jednalo o elektromagnetickou zbraň hromadného ničení. Bez rizika radioaktivního spadu a nebo biologicko-chemického zamoření, zato s obrovskými možnostmi pro nové investice.

 

Závěr: otázky, samé otázky

Spolu se Saturninem bychom mohli „způsob pomoci Američanů" označit za „poněkud podivný", mimochodem tak jako celý způsob zpravodajství z Haiti. Zatímco nám v prvních dnech byla prezentována jejich všudypřítomnost, dnes jakoby se po nich slehla země. Mediálně je zejména ve zpravodajství Euronews nahradili Francouzi, jejichž záchranáři vykládají divákům dojemné historky i po návratu do svých domovů. Signál „dělby práce" jako v minulosti mezi staronovým a novým patronem? Nebývale velký počet vojáků zdaleka převyšuje potřeby na zajištění bezpečnosti na ostrově. Angažmá nejvyšší politické prominence z obou stran, demokratů i republikánů, signalizuje, že se zdaleka nejedná o dohled nad rozdělováním léků, pitné vody a potravin. Jde o totální kontrolu informací o tom, co se na ostrově stalo, co se na něm děje a co se na něm v budoucnu dít bude, o jeho ovládnutí a nebo o obojí?

Proč se nad tím nikdo veřejně nepozastaví?

Na Západě byla 60. - 80. léta ve znamení relativně silné a efektivní mediální, politické i občanské kontroly moci. Události na Tahiti znovu dokazují, že se tyto kontrolní mechanizmy de facto zhroutily. Reflektivní či investigativní žurnalistika existuje pouze jako součást euroatlantické subkultury a  její reálně politická relevance je nulová. Kdo chce vědět doví se, ale mocní tohoto světa se nemusí obávat ani politické opozice, ani občanského vzdoru. Obojí může v zastupitelské demokracii fungovat jen ve vzájemném propojení: pokud první neexistuje, může moc druhé ignorovat. Navíc jejich akční rádius globální ekonomicko-politické elity překračuje možnosti řádového občana o světelné roky. Mocné nadnárodní zájmové skupiny, pressure-groups, které získávají stále větší politický vliv, navíc znají psychologii mas a obratně ji využívají.

 

Existují také otázky, které přesahují konkrétní kauzu Haiti.

 

Absurdní divadlo nenahradilo politiku pouze v Česku. Abychom dostatečně vykreslili situaci, ve které se odehrává „hra o počasí", musíme se vrátit na začátek prosince minulého roku, kdy před Evropským parlamentem vystoupili společně Sir Paul McCartney a výše jmenovaný Dr. Pachauri, předseda IPCC. Jednalo se o předehru ke Světové konferenci o klimatu v dánské Kodani, nicméně tématem jejich vystoupení nebyl „výzkumný" projekt HAARP a nebo bojové plány Air War Collegu, ale krávy - konkrétně přímá souvislost mezi klimatickými změnami a pěstováním dobytka. Bývalý bítník a jeho kolega, nositel Nobelovy ceny, nevyzvali zástupce „evropského lidu" k tomu, aby se začali zabývat klimatickými a jinými riziky technologie EISCAT, ale k iniciativě vedoucí ke snížení spotřeby masa (!!!). Zejména hovězího, poněvadž metanové pšouky krav jsou prý spoluzodpovědny za skleníkový efekt. Oba aktéři by byli bezesporu trvale představitelnou ozdobou Havlova Fora 2000. Mimochodem: podle střízlivých odhadů stála kodaňská konference daňového poplatníka ca. 150 milionů eur.

Potud fakta a nyní ony slíbené otázky.

Neslouží dogmatický způsob, jakým se tzv. klimatické změny tématizují, k odpoutávání pozornosti nejen od konkrétních sociálních problémů a celkového úpadku politické kultury, ale i od regionálních ekologických problémů, které nejsou způsobeny globálním oteplováním, ale globálním kapitálem pohrdajícím veškerým národním kulturním i přírodním dědictvím? A neslouží jako kouřová clona pro vojenské aktivity připravující novou válku s nepředstavitelnými důsledky pro postižené země a nakonec i celou planetu? Nezakrývá vývoj resp. existenci nové zbraně hromadného ničení, která by dokázala během několika okamžiků proměnit postiženou zemi v jednu velkou sutinu? Umožní tato zbraň v budoucnosti dobývat nové „trhy" bez toho, že by padnul jediný výstřel? Během studené války jsme se zabývali scénáři atomového inferna. Dokážeme si představit, jak by asi vypadala nová světová válka vedená elektromagnetickými zbraněmi?

Pokud by technologie HAARP skutečně dokázala uměle vyvolat zemětřesení, potom by nám Haiti a nebo čínská provincie Sečuan z léta 2008 zlomkově předvedly tvář možné apokalypsy.

 

 

 

podporte-width