Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Jak se pozná totalita, pseudodemokracie, demokracie (díl 1. – Totalita)

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

  • totalita_Arbeit-macht-frei
Socialismus, to byla ideologická totalita postavená na pyramidě moci a plánovaném, direktivním hospodářství. Všichni jsme poznali praktiky komunistické oligarchie s jejich zrůdnými nomenklaturními klasifikacemi lidí. Ovšem monopolně kapitalisticko-mafiánský systém útlaku, namířený vůči širokým vrstvám řadových občanů, který se nazývá pokrytecky demokracií, je ještě horší než ten socialismus.

 

Možná je pro někoho lepší nezajímat se o politiku a nestarat se o zítřek, jenže tento druh apatie je jako voda na mlýn politikům, kteří se řídí heslem: po nás potopa. Již dnes místo vševědoucího božího oka nad námi všemi bdí pro změnu oko nesrovnatelně horší: Všudypřítomná monitorovací zařízení umístěná prakticky všude. Fungují nepřetržitě, aby ty mocné nahoře v případě potřeby informovala o každém kroku nepohodlných osob. Koneckonců i jen pouhé vlastnictví mobilu usnadňuje šmírování  veškerého našeho pohybu. Mafiánské praktiky rychlým tempem vítězí v celém světě.

Představme si obyvatelstvo v jednotlivých státech jako tři barevné vrstvy – rudou, zelenou a černou. Rudá vrstva znázorňuje superboháče, zelená je střední třída a černá je chudina. Podle množství těch tří různých barev se pozná, v jakém stavu se ten daný stát nachází.

Jak vypadá totalita: Struktura obyvatelstva v totalitních státech je barevně zcela jednoznačná – převládá v nich černá barva. Rudá barva superboháčů se v totalitě táhne jen jako tenký proužek na povrchu – a má neomezenou moc nad černou barvou (chudina), protože zelené barvy (střední třídy) je mizivé množství. Prostě pár rudých boháčů ovládá černé moře chudáků. Červené barvy nahoře je asi jen 10 procent, zelené barvy uprostřed taky jen asi 10 procent a černé barvy je nejvíc, čili 80 procent. Totalitní stát je tedy typický tím, že rudá peněžní oligarchie si v něm může nekontrolovatelně krást a bohatnout a zřizovat si stamilionová konta ve Švýcarsku i jinde, aniž by jim v tom mohl kdokoliv z černé chudiny zabránit – neexistuje síla, která by jim v tom zabránila, protože neexistuje rovnováha moci v silné, zelené střední třídě. S pomocí svých nakradených a nashromážděných peněz dokáže rudá oligarchie tu totalitu ve svých zemích pevně udržet. Je zde prostě zákonitost, která platí pro celý svět: pokud se společnost skládá jenom z úzké vrstvy velkých boháčů a pak už jenom ze samých chudáků – je to totalita, je to fašismus. Všechny druhy totalitních režimů mají jednu věc společnou: bez peněz se diktátoři neobejdou ani náhodou. Bez nich by svou neomezenou moc neudrželi, bez ohledu na to, pod jakou nálepkou vládnou. Ty peníze jsou totiž potřeba především na silný represivní aparát, aby tu chudou chátru udrželi na uzdě.

Co dokáže totalitní režim jsme všichni poznali na vlastní kůži už za komunistů. Atmosféra strachu – promiňte, řeknu to vulgárně – udělá z milionů lidí připosrané jedince nebo rektální horolezce (lidově vlezdoprdelisty). Všechno se totiž odvíjí od represivních složek. Vládnoucí oligarchie si na davy chudáků pořídí především silnou policii (i tu všudypřítomnou tajnou). Dále si pořídí zkorumpované politiky, kteří promptně odsouhlasí jakékoliv paskvily zákonů a soudy pak podle těchto paskvilů soudí v neprospěch chudáků. Potom si ještě pořídí dobře vyzbrojenou profesionální armádu. V neposlední řadě je velmi důležitá i početná armáda byrokratických úředníků, která pomáhá chudé občany všemi směry dusit. Členové policie sami sebe omlouvají tím, že jsou pouze zaměstnanci, že pouze za řádný plat plní řádně své povinnosti. Ale vzpomeňme si z předlistopadové doby na tisíce uniformovaných mladíků v pražských ulicích v bílých helmách s bílými pendreky v rukou. Také jen plnili svou povinnost, když přetáhli obuchem každého, kdo se jim namanul do cesty. Kde teď jen asi všichni jsou? Že by kapitalisticky podnikali?

Totalita probouzí v lidech jejich negativní vlastnosti jako je lidská zbabělost, udavačství, degenerace morálky a je postavena na neomezené nelidské policejní zvůli, sloužící jako mocenský nástroj k zastrašování bezbranných. Žádný takový zrůdný systém by nemohl fungovat bez těch, kteří ho naplňují: bez bezcharakterních biřiců (lokajů), kteří se bojí o své výnosné pracovní místo (koryto). Spojuje je slepá poslušnost a podřízenost k jakémukoliv režimu a ochota mu za slušný plat sloužit. Všudypřítomná tajná policie a agenti postupují přesně podle pravidel likvidace opozice. To znamená, že nelze-li opozici umlčet, je nutné ji infiltrovat, ovládnout zevnitř a postavit se do jejího čela (takhle přesně to probíhalo i v Chartě 77). Pak si mocenská struktura přímo řídí svoje protivníky. Totalitní režimy dokáží přímo zázraky. Za situace, kdy většina národa s komunistickým režimem nesouhlasila, uměli komunisté vykouzlit při volbách, že 99,9 procent oprávněných voličů je volilo. Z toho je vidět, že v totalitě lze uspořádat prakticky jakoukoliv frašku. Stejně tak i v dnešní světě se přesvědčujeme, že úzká vrstva superboháčů (rudá agresivní barva) skutečně dokáže zastrašit třeba i stamiliony lidí. 95 procent lidí se dá represivním složkami zastrašit, 4 procenta koupit a zbytek nenápadně fyzicky zlikvidovat. Hlavní znaky totalitního státu tedy jsou:

- Moc ve státě se podobá pyramidě, v jejíž špičce je soustředěna veškerá moc v rukou úzké skupiny velmi bohatých lidí (nevolených a skrytých za oponou).

- Existuje jen mizivá střední třída, která mocným neoponuje, ale naopak jim posluhuje v represivních složkách ( jsou jejich dobře placení lokajové).

- Chudí lidé jsou naprosto bezmocní proti mocným, i když je jich nejvíce (80 procent). Pokud máte polaritu velemocných na jedné straně a na té druhé masu atomizovaných, izolovaných, šikanovaných, zastrašených, manipulovaných, dobře hlídaných, nejistých a stále existenčně tonoucích občanů – pak je to stoprocentně totalita. Úzké skupině bohatých lidí věrně slouží zkorumpovaná policie, soudy, armáda, byrokratické úřednictvo i tisk. Justice v totalitě je katastrofální, protože všechny zákony jsou nástroji mocných, jimiž utlačují lid, a soudci nejsou ničím víc než výkonnými pomocníky vládců. Policie je rovněž všemocná, sbalí každého občana prakticky kdekoliv a za cokoliv. A další znaky totality jsou ještě tyhle maličkosti:

- Tisk podléhá kontrole a cenzuře. Neinformuje pravdivě, ale naopak kdeco mlží a zatajuje. Protože cílem všech totalitních vlád je udržet lid v hluboké nevědomosti, aby mohli co nejpohodlněji vládnout.

- Volby jsou zmanipulované. Lidé musí volit strany, kde mají na výběr buď čerta nebo ďábla, neboť několik stran funguje jen naoko, žádná skutečná opozice ale ve skutečnosti neexistuje, protože byla udušena již v samém zárodku.

- V každé totalitě si lidé prožívají orwellovský zážitek světa, v němž lež je státní doktrína a historické události se falšují jen pár let po jejich uplynutí. Proto se zákonitě v totalitním systému hodně lidí mění v hyeny a potkany.

- Hospodářství se v každé silné totalitě, kde je všechno hlídané, obvykle později zhroutí, protože co se nemůže svobodně rozvíjet, to zaostává. Lid čím dál víc chudne a je čím dál víc nespokojenější. Nemocné tělo nakonec zmírá vysílením. A když už lidé nemají ani co jíst, pak už nepomůže ani silná policie. Nastává výbuch nespokojenosti. Lidé vyrazí do ulic, protože nemají co ztratit. Příliš silná totalita končívá válkou. Ale i tu válku, případně puč (protože spontánní revoluce neexistují) vždy zorganizují ti nahoře. Tyhle věci nikdy nevznikají spontánně zezdola, protože lid je tajnými službami dobře hlídaný, takže nemá žádnou možnost se zorganizovat. Vládci uspořádají válku nebo revoluci (ve skutečnosti spiklenecký puč), vybijí všechny rebely (jejich seznamy jsou vždy ihned k dispozici) a nastolí znovu „pořádek“, tedy jinak strukturovaný typ totality.

zdroj: http://www.kubata.nazory.cz/clanky/kap19.htm

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře