Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Elita považuje veřejnost za hloupou a sebestřednou

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

 

 

  • elita-povazuje-verejnost-za-hloupou-a-sebestrednou
  • Strach je věžením

 

Edward Bernays, synovec psychologa Sigmunda Freuda, se nechal zřejmě inspirovat prací svého strýce natolik, že počátkem minulého století úspěšně položil základy tzv. Public relations. Vděčíme mu i za tento termín. Zkráceně PR (pí-ár, do češtiny překládáno jako "styk s veřejností") je nyní součástí činnosti každé větší firmy. Menší firmy nemají na manipulaci s veřejností čas ani peníze.

 
 

Skrytá vláda

Člověk se nestačí divit, do jakého světa se to narodil. Přečtěte si následující úryvek z jeho knihy: 

„Vědomá a inteligentní manipulace názorů, organizovaných zvyků veřejné masy je významnou součástí fungování demokratické společnosti. Ti, kdo ovládají tyto ,neviditelné‘ společenské mechanismy, zakládají skrytou vládu, která je skutečnou vládnoucí silou naší země.“

E.L. Bernays - Propaganda (1928)

Pan Bernays v této knize narovinu vykládá o tom, jak jeho techniky s manipulaci názorů veřejnosti vytváří možnost skryté vlády. Také navrhnul používat termín Public relations jako náhradu pro slovo "propaganda", které nebylo po první světové válce příliš populární. Přejmenovávání je jeden ze starých způsobů manipulace. Zřejmě proto také o panu Bernaysovi dnes moc neslyšíme - o původu dnes již běžného PR.

Že PR funguje, prokazuje Berneysova hitovka, kdy se mu podařilo naučit ženy kouřit cigarety. Než z toho pomocí reklam udělal věc módy a stylu, nekouřila žádná.

Při pohledu na reklamu na operátora O2, Vodafone či například Apple nemáme vědomě dojem nějakého útoku na naše myšlení, ale PR je součástí všech těchto firem, a jeho manipulativnost je myslím dotažena ke goebbelsovské dokonalosti. Korporace pomocí reklam a jiných technik public relations umí vytvářet dojem, že jsou naši osobní přátelé starající se o naše blaho. Jejich finanční zisk má být chápán jako postranní produkt této oboustranně výhodné spokojenosti.

Ve skutečnosti se ale tento dojem jeví jako dokonale vytvořená fasáda. Nad neosobním strojem na peníze a moc.

Ani samotní zaměstnanci korporací nejsou ušetřeni vlivu PR. Například nesmí o zaměstnavateli nikde hovořit neblaze. A z firemních komunikací jsou ovlivňováni zevnitř do určité firemní filozofie. 

K pochopení světa, kde se nyní nacházíme, zřejmě pomůže si uvědomit, že samotná vláda státu rovněž využívá principů public relations ke komunikaci s veřejností. Není to možná nic až tak nového vzhledem k tomu, že už anglické slovo "goverment" je vlastně spojení dvou slov latinského původu : govern (ovládat), ment (mysl).

Podsouvání souhlasu

Například dle Jozefa Ftorky, bývalého mluvčí CK Fischer resp. reportéra České televize (čili člověka, který se pohyboval jak v médiích tak i jako tiskový mluvčí jedné z firem), je public relations zejména pomocí mainstream médií užíváno mocenskými elitami jako cituji "nástroje k vytváření souhlasu veřejnosti".

Více o fungování televizních médiích hovoří pan Ftorek v následujícím 

">semináři
:

Vraťme se ke knize Propaganda od E. Bernayse. Další úryvek:

"Žádný seriozní sociolog již nevěří, že by hlas lidu představoval nějak posvátné nebo zvlášť chytré či vznešené myšlenky. Hlas lidu vyjadřuje mysl lidu a tato mysl je utvořena skupinou vůdců, kterým lidé věří, a těmi znalými v manipulaci veřejného mínění. Skládá se z vnitřních předsudků, symbolů, klišé a frází dodávaných jejich vůdci.

Upřímný a nadaný politik je naštěstí díky nástroji propagandy schopen tvarovat a formovat vůli lidu."

E.L. Bernays - Propaganda (1928)kapitola VI - "Propaganda a politické vůdcovství"

Zmíněný text v podstatě podtrhuje, co je nám asi již známo či to tušíme - demokracie jako taková je vůdci považována za jakousi kamufláž mocenských her. Manipulací veřejného mínění je dosahováno různých cílů jako na objednávku. Politici i korporace si objednávají souhlas veřejnosti u marketingových a jiných PR specialistů.

Vůle lidí není respektována. Alespoň dokud se jí nebudou lidé dožadovat. To by elity dost překvapilo a jistě zmátlo jak pokračovat. Každou naučenou imunitou vůči manipulaci ztrácí elita své zbraně. Ty zbraně nevězí ve výkonné moci policie, armády, tajné policie či soudů, daňového úřadu. Jsou to psychologické zbraně, které umožňují udržovat v chodu i velmi autoritativní režim. Demokracie bývá proto považována za jeden z nejhorších možných režimů.

Vhodné podotknout, že v americké ústavě se slovo "demokracie" nevyskytuje ani jednou. Tzv. Otcové zakladatelé USA se o demokracii vyjadřovali velice hanlivě. Jejich vizí dobrého státního zřízení byla republika.

Demokracie bývá často volně zaměňována se slovem "svoboda", ale nenechme se opít příslovečným rohlíkem. Demokracie není zárukou žádného hodného spravedlivého systému. Bývá považována za dočasný předstupeň nějaké oligarchické či autokratické diktatury.

Lidské ego a podvědomí

Britský BBC 

">dokument Adama Curties "The Century Of The Self"
 se blíže zabývá myšlenkami Bernaye a Freuda a tím, jak se elity cítí v roli těch kontrolujících divokou povahu lidského podvědomí tak nebo tak. Tedy manipulovat s lidmi pro jejich vlastní blaho. Zpravidla ale zřejmě jen pro blaho elit jako takových.

Nemyslím, že by byla přímo v lidské povaze nějaká nebezpečná zvířeckost, kterou je nutné krotit. Nicméně když slyšíme politika tvrdit, jak mu jde o vůli lidu, můžeme si být zřejmě naprosto jisti, co tím myslí. 

V public relations se využívá lidské pudovosti spolu se sebestředným egoismem. Lidské touhy, zejména ty sexuální, jsou schopné zaujmout mysl člověka velice snadno. Obecně touha po uspokojení, zábavě, ale i pocitu jedinečnosti, nadřazenosti nebo kdo má větší pravdu je schopna zmanipulovat i revoluční spolky. Silný pud je i strach ze smrti nebo pud přežít. Nejsilnějším hybatelem psychiky v rámci manipulace je zřejmě právě strach. Ten bývá v duchovních naukách považován za opak lásky.

Strach je myslím využíván prakticky v každé manipulaci ať už přímo nebo nepřímo. Od reklamy na prací prášek po reklamu na válku. Dokáže být totiž velmi subtilní.

Láska bývá zejména zábavním průmyslem mylně pojímána jako zamilovanost nebo přímo posedlost jinou osobou. V kontextu duchovních nauk je láska chápána jako dávání bez očekávání něčeho nazpět. A stejně tak příjímání všeho, co je. Beze zlosti na Boha, stát nebo jiného člověka, pokud bychom raději něco jiného. To je něco tak opačného než nás učí mainstream média plná klišé chtivé touhy a zlosti.

Chlap zachrání mladou kozatou holku před utopením. Ta se na něj polonahá v plavkách usmívá napůl štěstím, že ji navíc zachránil život takový pěkně vypadající samec. Když tu náhle vkráčí na scénu pláže astronaut, a ta se nadšeně náhle rozeběhne za ním. Hlasový podkres k tomu dodává cosi o tom, že astronauti jsou hustější. A máme tu reklamu na chystanou realitu show prvních osadníků Marsu. Lidé z marketingu zde dokonce přímo ukazují, jak krátkozraké jsou takové hodnoty, jakoby je parodují a zároveň používají mi připadá. Je to jedno, protože to funguje.

Tedy se zdá, že naše manipulativnost skončí tím, kdy odložíme předsudky a všelijaké naimplantované memy, které nás učí, že je někdo lepší než druhý. A to i jako člověk vůči zvířatům nebo němé flóře. A celou řadu jiných memů, který se (až neskrývavě) snaží dělat z člověka požitkářské zvíře. Dopřejte si svůj luxusní požitek s čokoládou a lahodnými oříšky. Skuteční frajeři dávají přednost Ferrari ze zlata. Ale vždy je tu ještě možnost závidět. :)

Jiří Míka|
 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře