Facebook Twitter RSS

Brian Swim: Největší krize, které dnes lidstvo čelí

  • socha_svobody
Brian Swim. Vystudoval matematickou kosmologii na Oregonské univerzitě, působil na Holy Name College v Oaklandu a v Riverdale Center of Religious Research v New Yorku. Domnívám se, že nejrychlejším způsobem, jak si uvědomit, co se na planetě děje, je uvažovat o hromadném vyhynutí. Země čas od času prochází obdobím hromadného vymírání rozmanitých druhů života. Za poslední půl miliardu let se takových zlomů, jako je ten dnešní, odehrálo celkem pět.

 

Před dvěma sty lety jsme o tom nevěděli; neměli jsme nejmenší tušení, že tím Země prošla. Nyní jsme zjistili, že Země prochází takovými ohromnými kataklyzmaty přibližně každých sto milionů let. A právě v posledních třiceti, čtyřiceti letech jsme přišli na to, že to poslední kataklyzma, které vyhubilo všechny dinosaury a amonity a mnoho dalších druhů, způsobil náraz asteroidu. Stalo se to před šedesáti pěti miliony lety. O tom nebylo v lidské historii žádné povědomí. Projděte si Védy, podívejte se do Bible - nikde nic. Ale ve stejnou dobu, kdy jsme objevovali toto, nám docházelo, že jednu takovou kataklyzmu způsobujeme právě teď. Americké přírodovědné muzeum provedlo před dvěma lety anketu mezi biology, která sestávala z jednoduché otázky: "Nacházíme se uprostřed hromadného vyhynutí?" Sedmdesát procent z nich odpovědělo, že ano. Hromadné vyhynutí. Nestačí otevřít oči a spatřit to. Jde o objev, který se týká celku. Naše smysly se vyvinuly tak, aby se zabývaly tím, co je na dosah, zatímco toto je závěr, který se týká celé planety.

Takže právě zjišťujeme, že se nacházíme uprostřed hromadného vyhynutí. Zažíváme okamžik, kdy to nejhorší z toho, co se na Zemi přihodilo během uplynulých 65. milionů let, se odehrává právě teď - to zaprvé. Zadruhé, způsobujeme to my. Zatřetí, vůbec si to neuvědomujeme. Jen velmi malá skupinka lidstva je si toho vědoma. Zde je pár čísel: Každý rok vyhyne minimálně pětadvacet tisíc druhů. Ale kdyby se lidstvo chovalo jinak, nebo pokud by tu lidé vůbec nebyli, vyhynul by jen jeden druh za pět let. My jsme tedy rychlost přirozeného vyhynutí zvýšily řádově téměř stotisíckrát.

Vůbec jsme nebyli připraveni pochopit, co takové vyhynutí znamená. Měli jsme mnoho velkých učitelů. Když se podíváme zpět do historie, měli jsme hodně nesmírně inteligentních lidí, ale zkuste se podívat například do všech těch súter nebo Platónových dialogů, nikde se tam o vyhynutí nemluví. Vlastně si vůbec nemyslím, že by si Platón nebo Buddha byli vůbec schopni vyhynutí představit. Především jsme si v té době nebyli vědomi evoluce. Neuvědomovali jsme si celý tento proces, takže představa vyhynutí nedávala smysl. Pokud by tehdy vědci nebo jiní lidé tu a tam objevily nějaké kosti, domnívali se, že ti tvorové skutečně stále někde existují, v některé jiné části kontinentu. Tedy žádná představa vyhynutí neexistovala. To až teď nám začíná docházet, co to znamená opravdu vyhladit nějakou formu života.

Nabízím novou představu, jak to lidem pomoci pochopit. Křesťané promítají o Ježíšově ukřižování dva tisíce let. Pokud byste v té době byly například v Alexandrii, což byl kosmopolitní svět, kde lidé měli zprávy o tom, co se kde děje, a vy byste se doslechli, že byl zabit nějaký židovský rabín - to je toho! Vůbec by se vás to nedotklo. Ale od té doby, celé dva tisíce let, o tom křesťanští teologové přemýšlejí. To mě nakonec dovedlo k myšlence, že lidé budou možná další milion let uvažovat nad tím, co pro Zemi skutečně znamená takovým procesem vyhynutí projít. Opravdu to může trvat tak dlouho, než nám to plně dojde, se všemi důsledky? Nerozumím tomu. Přesahuje to možnosti mého chápání. Myslím, že nejsme připraveni skutečně pochopit, co to znamená. Proto už jen záblesk pochopení toho, o co jde, je dnes něco úžasného. To je vše, v co doufám. Pokud se nám ho dostane, můžeme začít přemýšlet v rovině potřebné k tomu, abychom s tím mohli začít něco účinně dělat.

A v čem spočívá řešení této krize?

Měli bychom znovu objevit sebe sama, na úrovni druhu, způsobem, který nám umožní žít ve vzájemně obohacujících vztazích - nejen s lidmi, ale se všemi bytostmi tak, aby naše aktivity skutečně obohatili svět. V současné době naše působení vše jen znehodnocuje.

Podle karikované verze naší civilizace jsme všichni materialisté, takže nemáme žádné povědomí o širším významu toho, co nás přesahuje. V současné materialistické západní kultuře je naším ústředním zájmem jedinec. Jedinec a hromadění - čehokoliv. Slávy? Peněz? To považujeme za základní kámen naší civilizace. Z toho vycházíme při organizování své činnosti. Dnes sice existují určité faktory, které zmírňují takovou představu o nás, ale berte ji jako karikaturu. To, co opravdu nutně musíme pochopit, je, že jádrem všech věcí je společenství. To je střed všeho, na té nejhlubší úrovni. My se vynořujeme ze Společenství. Jak tedy vést naši ekonomiku, aby byla založena na společenství, a ne na hromadění? A jak bychom měli vést náboženství, aby nás učilo o společenství? A když řeknu "Společenství", myslím tím celé pozemské společenství. To je tou konečnou posvátnou doménou - pozemské společenství.

Základní myšlenkou tedy je posunout se od chápání Země jako skladiště či obchodního domu k jejich vnímání jako matrice, jako půdy, z níž jsme se zrodili, našeho základního Společenství. Toto je jedna z důležitých věcí v Darwinovi, který nám ukazuje, že všechno je jedna rodina. Mluvme o spirituálním vidění! Vše je vzájemně spřízněné na úrovni genetických vztahů. Další jednoduchý způsob, jak to vyjádřit, je říci: "Vybudujte civilizaci, která je založena na realitě našich vztahů." Pokud považujeme člověka za vrchol této obrovské pyramidy, pak vše, co se nachází pod ním, nemá žádnou hodnotu a my to můžeme používat, jak se nám zachce. V minulosti to nebylo tolik vidět, protože náš vliv byl menší. Ale dnes jsme se stali planetární silou. A chyby takového postoje se nám nyní náhle ukazují v podobě následků našich činů.

To, že každý biologický druh na planetě je právě teď formovaný především svou interakcí s lidmi, je ohromující zjištění. Nikdy předtím to tak nebylo. Tři miliardy let se život vyvíjel určitým způsobem; všechny evoluce se odehrávaly v divočině. Ale teď to jsou lidské rozhodnutí, které začínají určovat, jak bude tato planeta fungovat a vypadat po další stovky milionů let. Podívejte se na dub, podívejte na osu, podívejte na nosorožce. Krása těchto forem je výsledkem celého toho procesu přírodního výběru, který se v minulosti odehrál. Ale to, jak budou tyto bytosti vypadat v budoucnu, začíná být určováno především tím, do jakých vztahů se dostávají s námi. Protože my jsme všude. Stali jsme se mocnými. My jsme dnes tou planetární dynamickou silou se širokou škálou působnosti. Dokážeme si tedy uvědomit tuto skutečnost a objevit sami sebe na úrovni poznání a moudrosti, která je po nás požadována? To je povaha naší dějinné chvíle. Naše moc nás předběhla, předběhla naše vědomí. Je to výzva, jaké jsme nikdy předtím nemuseli čelit: znovu se naučit být takovým člověkem, který je skutečným obohacením i pro ostatní tvory.

Pokud se chcete vyděsit, pak se zkuste zodpovědně zamyslet nad tím, jak budou vypadat žirafy za milion let. Nebo slon indický. Biologové jsou přesvědčeni, že slon indický již v divočině existovat nebude. Dokonce již nyní nemůže v divočině žít gepard. To znamená, že sloni indické, které budou v budoucnu existovat, budou žít hlavně v našich zoo, podobně jako gepard. Takže druh prostředí, které pro ně vytvoříme, bude formovat jejich svaly, kostry a všechno ostatní. Mluvím o milionech let. To je výzva, která vyznačuje tento okamžik, protože toto je doba, kdy Země prochází hlavní fází přeměny - dynamika planety začíná být závislá na rozvoji lidského vědomí. Já si opravdu myslím, že probuzení, osvícení, může zachránit svět, že může zachránit planetu. Protože děláme věci, které si nikdo z nás nepřeje. A děláme je, protože si jich nejsme vědomi. Takže pokud se dokážeme probudit a nasměrovat veškerou naši energii tímto směrem, pak hluboko věřím, že se budou dít ohromně krásné a léčivé věci.

zdroj: http://voltaire.netkosice.sk