Téma týdne

Názov článku hovorí za všetko. Možno sa niekomu zdá názov prehnaný, ale je to tak. Dôvodom protestov a demonštrácií bude nedostatok peňazí. Niekto tento problém nazýva nezamestnanosť. To nie je podľa mňa správne pomenovanie. Nezamestnanosť nie je nič iné ako nedostatok peňazí! Ak máte dostatok peňazí nepôjdete protestovať, že nemáte prácu, alebo máte malý príjem s ktorého nedokážete vyžiť.

"Zbraně v rukou občanů mohou být jimi použity dle jejich uvážení k obraně své vlasti, k osobní obraně a k převratu tyranie."

Tato slova vyřkl John Adams. Zakládající otec Spojených států, právník, státník, politický teoretik a po George Washingtonobvi druhý president USA. Zakládající otcové si při tvorbě ústavy velmi dobře uvědomovali, co znamená nejen skutečná svoboda, ale také jak ji ubránit.

Zastánci zlepšení vztahů mezi Židy a křesťanskými evangelikály doufali, že léta společné spolupráce při podpoře Izraele překlenou propast mezi dvěma jinak tolik vzdálenými společenstvími.

Od počátku průmyslové revoluce začaly peníze ovlivňovat dění světa víc, než kdy jindy. Tržní ekonomika se odjakživa vyznačuje hromaděním peněz, kde velkou záhadou je, že kupodivu právě těm nejbohatším lidem světa jde o to, aby jich vydělali za každou cenu ještě víc. Když jsem na internetu letmo zahlédla obrázek pyramidy, v jejímž odstřihnutém vrcholku na mne shlíželo jakési vševědoucí oko, napadlo mne k té kresbě mnoho asociací.

Manipulácia zašla tak ďaleko, že už nevieme odlíšiť pravdu od lži a realitu od propagandy. Pre to, aby nás dokonale „oblbli“, robia maximum - každý deň nám prinášajú informácie o nových tragédiách, chorobách, susedských sporoch, katastrofách, nehodách, nebezpečenstvách, ktoré na nás číhajú za každým rohom, či banalitách, ktoré nestoja za reč.

Země BRICS mají ztráty kvůli monetární politice USA, prohlásila brazilská prezidentka Dilma Russeffová poté, co se setkala se svým americkým kolegou Barackem Obamou. Podle jejích slov „peněžní tsunami“, nebo také politika levného dolaru ohrožuje ekonomický růst rozvojových zemí.

Hoci otrokárstvo ako systém založený na využívaní práce otrokov už od konca 19. storočia je oficiálne vo vyspelých krajinách zakázané, nemusíme polemizovať, že jeden spôsob otroctva bol vlastne nahradený iným systémom otroctva – ekonomickým. Keď koloniálne mocnosti zistili, že nemôžu vládnuť svetu, ktorého je mnohopočetne viac, tak vymysleli nový spôsob. Spôsob, kde peniaze ako sprostredkovateľ bude vládnuť prirodzene za nich.

Jak vypadá demokracie? Pravá demokracie je zdravý organismus, kde všechno funguje tak jak má. Komu se nelení, tomu se zelení. Schopní, pracovití a podnikaví lidé mají v pravé demokracii zelenou.

Jak se pozná pseudodemokracie: Struktura obyvatelstva v pseudodemokracii vypadá takto: 10 procent rudých superboháčů, střední zelené vrstvy je 40 procent a černé barvy (chudáků) je 50 procent. Pseudodemokracie se dá nazvat více názvy, třeba i jako polodemokracie. Je to prostě nepravá demokracie, která se falešně tváří jako demokracie, ale má do ní hodně daleko.

Toto je úvaha o zlu. Na světě je vždy hodně zla, nenávisti, válek, utrpení a to i přesto, že je zde dostatek dobrých lidí. Na vině je poměr 99:1, který je zachován v každém politickém systému bez ohledu na to, zda se jedná o otrokářství, feudalismus, socialismus, nebo kapitalismus. Výzkumem zla se zabývá psychologická věda - ponerológia. Do této oblasti vidí i evoluční psychologie. 

Socialismus, to byla ideologická totalita postavená na pyramidě moci a plánovaném, direktivním hospodářství. Všichni jsme poznali praktiky komunistické oligarchie s jejich zrůdnými nomenklaturními klasifikacemi lidí. Ovšem monopolně kapitalisticko-mafiánský systém útlaku, namířený vůči širokým vrstvám řadových občanů, který se nazývá pokrytecky demokracií, je ještě horší než ten socialismus.

Zakladatel analytické společnosti Strategic Forecasting George Friedman v knize Příštích sto let načrtává obrysy toho, jak by se svět a lidská společnost v následujících zhruba sto letech mohly proměňovat a vyvíjet, jaké vzniknou nové konfliktní linie, a dokonce se odvažuje nastínit průběh světové války, kterou očekává v polovině 21. století.

Kdo by u nás v ČR řekl nebo napsal veřejně, že v USA byla přerušena demokracie, že USA v mezinárodním měřítku i doma uplatňuje teroristický způsob politiky i boje, byl by zřejmě veřejně odsouzen a zostuzen. Jak by bylo možné něco takového tvrdit, když demokracie v USA je náš vzor. Když čtu knihu "Intervence" amerického spisovatele Noama Chomského, zvedají mě jeho statě od knihy a nutí sednout k počítači, abych si zapsal nové myšlenky, které mi americký autor předkládá k zamyšlení. Nejedná se ale o zcela nové myšlenky.

Během mých let práce v Kosovu jsem často přemýšlela o příbězích, které mi vyprávěl můj otec o svém mládí v hrabství Kerry v jihozápadním Irsku. Vyrůstal poblíž Dingle a strávil mnoho času v pohoří Kerry, kde měl příležitost pozorovat celou řadu přírodních jevů, včetně jednoho „vraního soudu“.

Jako u totalitních režimů, černé a bílé či dobré a zlé - jako Bush „Kluk": „Buď jsi s námi, nebo jsi s teroristy" – binární rétorika lží v srdci technologií psychoválčení globální mocenské elity.

V roce 2004 Denis Boneau, francouzský žurnalista píšící pro Voltaire Network, vydal článek nazvaný „Věda o světové dominanci" (http://www.voltairenet.org/The-Science-of-World-Domination), kde provedl excelentní souhrn klíčových milníků ve vývoji poválečných strategií globálního psychologického válčení.

Co rozumíme úrokovým otroctvím? Stav národů, stojících pod peněžní či úrokovou vládou velkofinančnictví: V úrokovém otroctví je zemědělec, který se musí uchýlit k „úvěru", aby mohl financovat svůj podnik, a musí tento úvěr úročit tak vysoko, že mu úroky pohltí téměř celý výtěžek jeho práce, nebo který udělal a musel udělat dluhy, aby nyní za sebou tuto hypotéku vlekl jako věčné olověné závaží.

Pád feudalismu kdysi otevřel cestu k bohatství a moci podnikavému jedinci i z řad nešlechticů. Parlament nahrazoval nebo postupně omezoval dříve absolutní moc panovníka. Zpočátku šlo ovšem o parlament stavovský, tj. kolektivistický. Během devatenáctého století začala být vláda stavů nahrazována vládou politických stran –instituce mnohem více individualistické než byl stav.

 

 

Co je neofašismus? Fašistické učení, ideologie opírající se o pangermanismus, kult moci, války a násilí, tradice „Drang nach Osten". Je to učení o výjimečnosti Německa a Němců, o poslání ovládat a řídit Evropu a svět. Neofašismus není jen otázka myšlení. Je to hnutí, které ovlivňuje a soustřeďuje ty skupiny občanů, které chtějí v praxi prosazovat programové záměry neofašismu. Neofašismus není jen záležitostí SRN.

Strategie odvádění pozornosti

Základním elementem sociální kontroly je strategie rozptylování veřejné pozornosti od důležitých otázek a změn řízených našimi politickými a ekonomickými elitami za použití technik zaplavujících veřejnost nepřetržitým odváděním pozornosti a bezvýznamnými informacemi.

Středa, 29. února 2012

Rozhovor s Mary Walshovou pro srbský magazín Pečat vedla Nataša Jovanovićová.

Pečat: Paní Walshová, strávila jste několik let v Kosovu prací pro mezinárodní společenství. S jakými představami o tomto kraji jste přijížděla, jak jste byla na tuto práci připravena, jaké instrukce vám byly před vaším příjezdem poskytnuty a s jakými představami jste odjížděla?