Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Tak tedy zápisník z cesty, když je to tak populární...

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • fishwa
Na první pohled by se dalo říct, že jsem v Brazílii, kterou náš pan Klaus charakterizoval jako zemi, kde lidí tahají velké bágly. Ty tady tahají snad všichni, v ruce, na hlavě na zádech, je to fuk. Já přitom ale sedím v pouliční kavárně u vodní dýmky (tufáha, tedy s tabákem říznutým jablečnými slupkami) na káhirském ostrově Zamalek (to je zdejší dobře obyvatelné místo, kde teče teplá voda a i elektrika nemá výpadky), dávám si vynikající (nebrazilskou) silnou kávu (ahwa masbút, tedy s půlkou cukru), a sleduju cvrkot. Všichni tu chaoticky pobíhají sem a tam, řidiči už jaksi od přirození neustále houkají a kličkují z proudu do proudu, a aby to všechno mohlo dávat dohromady nějaký smysl a udržet jakousi formu, musí se nad tím vším vznášet funkční teorie chaosu.

Naproti mně přes ulici je obchod řetězce Drinkies, který - už podle názvu - prodává jen alkohol, v arabském originále al kahúl. Zrovna z něho s plným neprůhledným pytlem vyšla paní, celá zahalená. Netuším, jestli domů nakoupila něco tvrdého (Egyptian whisky), víno z vinic, které kdysi v deltě Nilu založil sám Alexandr Makedonský (nejlepší je růžové, červené nepiju ani doma a bílé je jaksi buškovsky „zprvu trpké, jako zdejší lid"), ale v každém případě mi její návštěva zrovna v tomhle kšeftu připadá dost příznačná - na pohled je to pravověrná muslimka, ale pod hábitem má vytříbený splávek a večer doma bude mejdan... Ostatně, všimla jsem si, že zdejší pubertální dívenky mají sice v drtivé většině zahalené vlasy, ale k tomu vypasovaná trička i džíny tak, že lze prakticky přečíst i značku spodního prádla. Jinými slovy, mám dojem, že tu - přinejmenším část muslimů - bere islám jako se u nás kdysi brával třeba VUML a vedoucí postavení KSČ: navenek se lidé podřizují, do takové míry, aby se neřeklo...

Hned vedle Drinkies je další pamětihodnost Káhiry, knihkupectví Diwan. Moje knihovnička „zakázané" literatury se už rozrostla o Arundhati Royovou (The Chequebook and the Cruise Missile), Edwarda Saida (The Orientalism) a monografii o Hamasu. Mám tam ještě objednanou bombu od Shlomo Sanda „The Invention of Jewish Nation", tak uvidíme. Mimochodem, mají tam i Havla či Kunderu a nevím proč, ale mám při pohledu na tyhle knížky v káhirském knihkupectví hodně zvláštní pocit. Asi mám v sobě hluboce zakořeněný předsudek, že Káhira (a vlastně celá zdejší oblast) musí být prostě jen díra, zapadákov, což ale ve skutečnosti není pravda. Asi pro sebe budu muset oprášit slova skvělého slovenského autora Petera Pišťanka „jsem rasista, ale každý den s tím bojuju".

Kousek ode mě neodolatelně voní kebab, šíša pomalu dohořívá, na další dávku mé plíce už nemají, a tak si asi dám dvě šavle masa, pěkně s tahínou a torši a ejšem, a bude mi hej.

O politice, která je doménou CFP a která je v Egyptě dnešních dnů a měsíců fakt výživná, až příště. Na nepříjemné věci musím nejdřív nabrat sílu...J

Zároveň se pravidelným čtenářům CFP omlouvám, že náš web nebude zhruba do příštího pondělka apdejtován tak, jak jste byli zvyklí.

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře

Aktuální dění na váš e-mail? Stačí zadat adresu:

Antispamová kontrola - opište prosím text z obrázku.
captcha