Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Proč nám do kapitalismu „zatéká“?

  • kapitalismus+oligarchie+demokracie=new world order

Jednu z příčin toho, že jsme se ocitli na pokraji vlastní inspirace, krásně ilustruje citát Alberta Einsteina:

„Ekonomická anarchie kapitalistické společnosti je skutečných zdrojem všeho zla"

Kapitalismus v němž jsou prostředky v soukromém vlastnictví a provozovány za účelem dosažení zisku,

se začal objevovat již v 16. stoletní, kdy začal vytlačovat feudalismus. Dočtete se na Wikipedii.

 

Jedná se tedy o poměrně „uzrálou" záležitost. Možná i proto to v posledních letech vypadá, že nám spadne na hlavu. Ani jsme se nestačili pořádně oklepat z jedné krize a hned máme na krku další. A bude pořádně veselo, protože veletoč, který nastane v momentě krachu některého z evropských států (kandidátů máme několik, že?), bude bezprecedentní. Možná natolik, že začneme skloňovat nový -ismus.

Kde se ale stal problém? Dlouhé desetiletí vše vypadalo idilicky. Vždyť si vzpomeňte, jak jsme se v 90-tých letech těšili na výlet do Západního, kapitalistického, Německa – regály plné zboží, elektronika, auta, služby...

Potápí nás krátkozrakost? Ad absurdum!

Jednu z příčin toho, že jsme se ocitli na pokraji vlastní inspirace, krásně ilustruje citát Alberta Einsteina, podle časopisu Time, největší osobnosti 20. století. Albert prohlásil:

„Ekonomická anarchie kapitalistické společnosti je skutečných zdrojem všeho zla"

Jako „ekonomickou anarchii" zde chápu to, že se vlastně ekonomicky vůbec nechováme. Z pohledu ekonomie se naši vrcholní představitelé chovají jako naprostí pankáči. Uměním ekonomie totiž je "jednat a rozhodovat v dlouhodobích perspektivách". A to je ten hlavní problém, který mimochodem identifikovali i členové České Manažerské Asociace. Více zde: „How to fix capitalism" (http://www.cma.cz/Upload/Documents/aktuality/diskuse%20k%20HBR2.pdf)

Manažeři, kteří mají v rukou otěže kapitalismu, rozhodují a plánují v horizontu jednoho roku, protože měřítkem jejich úspěchu je krátkodobí růst ceny akcií nebo roční hospodářský výsledek. Nikdo se neohlíží na dlouhodobou udržitelnost a společenský přínos.

Stejně se chovají politici. Ti plánují a rozhodují v rámci maximálně 4-letých obdobích a to jen v případě, že se jim tam podaří udržet.

I proto nás (rozuměj starý svět), BRICS státy (http://cs.wikipedia.org/wiki/BRICS), začínají ekonomicky předbíhat. Prý tam totiž plánují a vidí dlouhodobé souvislosti svých činnů - alespoň tak to opět vidí Manažerská Asociace.

Bohužel, krátkozrakost ad absurdum, protože všem BRICS státům hrozí v dlouhodobějším horizontu kolaps. Číně ekologický, Rusku demografický, Jižní Africe národnostní, Brazílii sociální. Teorie o BRICS a jejich krásném růstu je opět postavena na krátkodobích číslech.

Demokracie versus Oligarchie? Společně!

„Ohromná síla oligarchie soukromého kapitálu, nemůže být účinně kontrolována demokraticky organizovanou společností." Alber Einstein

Demokratická společnost dnes opravdu oligarchii soukroméno kapitálu neřídí. Je to mu právě naopak. Dnes a denně zažíváme zločiny oligarchie, která pomocí masmédií řídí „demokratickou většinu". Oligarchové = globální společnosti, vlastní média a politiky. Díky médiím a masáži „demokratické většiny" umí zajistit, který politik bude rozhodovat „v zájmu všech".

Demokracie se díky masmédiím stala nástrojem mocných. Democracy = vláda lidu. Dříve 2. pád, koho čeho, dnes pád třetí, komu čemu.

Celá situace se, ve spojitosti s první Einsteinovým citátem, komplikuje tím, že „demokratická většina" je nyní nástrojem globálních společností, které řídí růst a výkon kapitalismu v krátkodobých souvislostech.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře