Je dobré uvést skutečnosti, které platí pro státy známé svou dřívější snahou přilákat přistěhovalce. Vzorem může být USA, kde běloši tvoří 62,7 % celkové populace a každých 20 let jejich podíl klesá přibližně o 12%. Důvod je jasný, porodnost bělochů je nízká, stejně jako v Evropě, a porodnost imigrantů je vysoká. Právě v USA se projevil účinek tohoto rozdílu urychleně a v roce 2013 byl oznámen úbytek počtu bílých obyvatel. Vytvořila se generační propast, kdy většinu dětí tvoří menšiny. Tak tomu bude v Británii, kde v roce 2001 tvořili běloši 92,12% a v roce 2011 již jen 87,17%, tzn. za pouhých 10 let pokles 4,95%! Kdo nevěří, ať tam běží! Francie má prozatím bělochů 85%, ale země si zvolila prezidenta svolnějšího pro imigranty a pokles podílů bělochů bude mít stejné výsledky, nový bezdětný prezident k tomu napomůže.
V Evropě byl dříve terorismus reprezentován především rasovou nenávistí ztělesněnou nejzřetelněji nacistickým Německem, dnes je mezinárodní terorismus charakterizován především náboženskou nenávistí islámského fundamentalismu. Tolerance dříve rasová a dnešní multikulturní náboženská povede ke stejnému výsledku.
Je zajímavé porovnat vůdce nejdůležitějších evropských států preferujících příjem imigrantů. Německá kancléřka, francouzský prezident, britská premiérka, italský, nizozemský, švédský a další premiéři jsou bezdětní, stejně jako až nepochopitelný šéf Evropské komise Juncker. Podle statistik Evropské unie nemá 30% německých žen děti, po započtení absolventek vysokých škol se toto číslo blíží 40%, inteligentnější část národa bude tedy vymírat rychleji. Jinak vidí budoucnost své země vůdce bezdětný, jinak ji vnímá člověk s vlastními dětmi a vnoučaty. Nízkou porodnost Evropy ve své zprávě řeší OSN radou, že Evropa bude muset v roce 2025 potřebovat 159 milionů imigrantů. Hlavním tématem summitu G 20 na začátku července bude řešení situace v Africe. Němci mají Marshallův plán, program ekonomické spolupráce podobný tomu poválečnému, kde se pomůže finančně rozjet ekonomiku vyhovující oběma stranám, zavázat si a podřídit rozvojové státy, v podstatě si udělat levné výrobny tam, kde je levná pracovní síla. Stejně jsme dopadli my po roce 1989 a především po vstupu do EU. Jaký výsledek lze však očekávat? Africké státy se trochu ekonomicky vzchopí, zaměstnají mnoho svých obyvatel, ti nebudou tolik odcházet do Evropy a především budou moci snadněji uživit více dětí a ještě více se proto rozmnoží. Bude o to více Afrika k prasknutí, nebo se v ní prosadí dnešní stav nízké porodnosti jaký je v Evropě a USA, vlivem vyšší životní úrovně? Těžko, pokud tam zůstane náboženské přesvědčení, stejně jak tomu je u těchto lidí žijících a po mnoho generací stále nadprůměrně plodících v Evropě a USA, počet lidí bude ještě snadněji stoupat.
Lidstvo mělo dříve jiné zájmy a starosti než dnes. Například do roku 1456 nezajímalo nikoho z místních lidí vylézt na Sněžku, prvním zvědavcem byl Benátčan, zdejší měli jiné starosti. Dnes má lidstvo jiné touhy a upřednostňuje pro život někdy až zbytečné činnosti. Je pokrokovější a úspěšnější ta společnost, kde je více zákonů a za každou cenu je prosazována demokracie i pro odsouzené? Je pokrokovější a úspěšnější národ s vírou, nebo bez víry? Je člověk pracovitý, pravdomluvný, chytrý a slušný v lepší pozici a snadněji si žije než člověk s opačnými vlastnostmi? Tyto otázky je dobré si klást, zamyslet se nad nimi a pokusit se hledat odpověď co je pro nás a naše děti důležitější. Když dojdeme k závěru, že je důležité si především bohatě užívat a starosti nechat na těch co si svobodně nedokážou ani užívat, je osud Evropy zpečetěn.