Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Devět let, dvě války, stovky tisíc mrtvých -- a nepoučili jsme se

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • fisk-robert
Copak jsme se kvůli 11.září všichni zbláznili? Jak příznačné - podivným až šíleným způsobem se stalo, že zbožnění tehdejší bouře se o devět let později proměnilo v osobu šíleného kazatele, který hrozí další bouří, tentokrát v nacistickém stylu pálení knih, konkrétně koránu.

Nebo v podobě případné mešity dva bloky od „ground zero" -- jako kdyby bylo 11. září spíš útokem na křesťany uctívající Ježíše, než na ateistický Západ.

Proč by nás to ale mělo překvapovat? Stačí se podívat na všechny ostatní šílence zplozené v důsledku těch mezinárodních zločinů proti lidskosti: poloblázen Ahmadínežád, podlézavý postnukleární Kaddáfí, Blair a George W. Bush se svými černými věznicemi, mučením a fantasmagorickou „válkou proti teroru". A k tomu ten nešťastník, který žil -- nebo ještě žije - někde v afghánské jeskyni a s ním stovky alkajdistů, které stvořil, a jednooký mulla -- nemluvě už o všech těch šílených policistech a agentech zpravodajských služeb a gangsterech ze CIA, kteří nás všechny - naprosto - 11. září zklamali, protože byli nanic nebo příliš hloupí, aby dokázali identifikovat 19 mužů, kteří se chystali zaútočit na Spojené státy. A pamatujte si další věc: i když se reverend Terry Jones rozhodne, že nad koránem sirkou přece jen neškrtne, v našich řadách se určitě najde někdo, kdo ho zastoupí.

Skutečně, v době chmurného devátého výročí -- a nebe nás opatruj před desátým výročím příští rok -- se zdá, že oněch devět let nepřineslo ani mír ani spravedlnost ani demokracii ani lidská práva, ale vyprodukovalo jen příšery. Jejich západní i lokální odrůdy se brodí Irákem a zmasakrovaly už 100 000 duší, nebo 500 000, nebo milion; koho to vůbec zajímá? Zabily desítky tisíc lidí v Afghánistánu, ale koho to zajímá? A jak se tahle nemoc šířila po celém Blízkém východě a pak i po celé zeměkouli, oni - vojenští piloti a povstalci, mariňáci a sebevražední atentátníci, Al Kajda z Maghrebu a Chalídž a příšery z iráckého chalifátu a od speciálních sil s kluky, kteří jim zajišťují leteckou podporu a další jen lidem řežou krky - pospolu rvali hlavy ženám a dětem a starým a nemocným a mladým a zdravým, od Indu po Středozemní moře, od Bali po londýnské metro; je to zvláštní uctění těch 2966 nevinných, kteří byli zabiti před devíti lety. Vše se děje v jejich jménu, jak se zdá. Je to náš holocaust ohně a krve, zosobněný nyní poblázněným pastorem z Gainesville.

To jsou ztráty, samozřejmě. Ale komu připadl zisk? No, obchodníkům se zbraněmi, přirozeně, a Boeingu a Lockheed Martinu a klukům od řízených střel a bezpilotních letounů, a výrobcům náhradních dílů k F-16 a bezohledným žoldnéřům, kteří naším jménem dobyli muslimské země. Kvůli tomu všemu jsme si stvořili 100 000 nepřátel na každého z 19 vrahů z 11. září. Mučitelé si užívali a zdokonalovali se v sadismu v amerických černých věznicích -- bylo příznačné, že se zprávy o americkém mučícím středisku v Polsku dostaly na veřejnost u příležitosti 9. výročí - a zdokonalovali se i muži (a ženy, obávám se), kteří vylepšovali pouta a techniku waterboardingu, s nimiž nyní vedeme své války. A nezapomínejme, že spolu s nimi se náramně dařilo všem náboženským magorům ve světě, ať už typu bin Ládina, jeho vousatých fandů z Talibanu, sebevražedných popravčích, samozvaných kazatelů nebo toho pastora z Gainesville.

A Bůh? Jak do toho všeho zapadá? Archiv citací naznačuje, že ve stopách tohoto donkichotského Vykupitele kráčí takřka každé monstrum vytvořené po 11. září. Bin Ládin se modlí k Bohu - „aby proměnil Ameriku ve svůj vlastní stín," jak mi vysvětlil v roce 1997 -- a Bush se modlil k Bohu a Blair se modlil -- a modlí se -- k Bohu, a všichni muslimští zabijáci a bezpočet západních vojáků a Dr. (čestný) Pastor Terry Jones a 30 jeho stoupenců (nebo jich může být i padesát, protože v době „války proti teroru" nejsou některé statistiky dostupné) se modlí k Bohu.... A chudák starý Bůh tomu všemu samozřejmě musel naslouchat, jak to dělá vždycky v době našeho válečného běsnění. Vzpomeňte, jaká slova mu kdysi přisoudil jeden básník: „Bože tohle, Bože tamto a Bože ještě taky tohle. 'Dobrý bože,' zasténal Bůh, 'měl bych s tou svou prací už seknout'." A to byla teprve první světová ...

Ještě před pěti lety -- při čtvrtém výročí útoku na dvojčata/Pentagon/Pensylvánii - se mě jedna školačka při přednášce v kostele v Belfastu zeptala, jestli by Blízkému východu prospělo víc náboženské víry. Ne -- méně náboženství! zavyl jsem. Bůh je dobrý k rozjímání, ne pro válku. Ale - a tady se kodrcáme přes útesy a skryté kameny, které naši vůdci nechtějí, abychom vnímali - tenhle krvavý zmatek zahrnuje Blízký východ; je to o muslimech, kteří si zachovali svou víru, zatímco ti ze Západu , kteří je ovládají -- vojensky, ekonomicky, kulturně, sociálně - tu svou ztratili. Jak je to možné, ptají se muslimové? Je opravdu hlubokou ironií, že reverend Jones je věřící, zatímco my ostatní - z valné většiny -- nikoli. Proto naše knihy a naše dokumentární filmy nikdy nemluví o muslimech stojících proti křesťanům, ale o muslimech stojících proti Západu.

A samozřejmě, v srdci této strašné krize našich životů leží i jedno tabu, o němž nesmíme mluvit - jsou jím izraelské vztahy s Amerikou a bezvýhradná podpora Ameriky izraelské krádeži území patřícího muslimským Arabům. V sobotním vydání The Independent, byla fotografie afghánských demonstrantů, kteří skandovali „Smrt Americe!" V pozadí byl ale vidět černý transparent, na němž bylo v jazyce darí bíle napsáno: „Krvežíznivý sionistický vládní režim a západní vůdci, kteří jsou lhostejní k [utrpení] a nemají žádné svědomí, opět slaví nový rok proléváním krve Palestinců."

To poselství je extrémní a zlé, ukazuje ale, že válka, v níž jsme zapojeni, je také o Izraeli a „Palestině". Na Západě tuto skutečnost raději ignorujeme a tvrdíme, že nás muslimové „nenávidí za to, co jsme" nebo „nenávidí naši demokracii" (viz: Bush, Blair a řada dalších prolhaných politiků), ale skutečností je, že právě tento velký konflikt leží v jádru „války proti teroru". To je také důvod, proč Benjamin Netanjahu reagoval na zvěrstva z 11. září stejně zle, když řekl, tato událost bude dobrá pro Izrael. Izrael díky tomu může nyní také tvrdit, že vede „válku proti teroru", že Arafat je „náš bin Ládin - jak tvrdíval dnes komatózní Ariel Šaron. A tak dnes Izraelci mohou mít tu drzost tvrdit, že Sderot, k němuž občas dopadají cínové raketky Hamasu, je jejich „ground zero".

Tak tomu ale není. Izraelská bitva s Palestinci je děsivou karikaturou naší „války proti teroru", při níž jsme nuceni podporovat poslední koloniální projekt na Zemi -- a přijímat tisíce jeho obětí - jen proto, že 19 arabských vrahů před devíti lety napadlo Twin Towers a Pentagon a Let č. 93. Nejvyšší ironie pak byla v tom, že v důsledku 11. září západní policisté a tajní agenti proudili do Izraele, aby se vylepšili v „antiteroristických schopnostech", v čemž jim pomáhali izraelští důstojníci, mezi nimiž byli - podle OSN -- i váleční zločinci. Nepřekvapí proto, když zjistíte, že hrdinové, kteří v roce 2005 v londýnském metru zastřelili chudáka Jeana Charlese de Menezese, rovněž dostávali „antiteroristické" rady od Izraelců.

A ano, znám argumenty. Nemůžeme přece srovnávat akce zlých teroristů s odvahou našich mladých mužů a žen, kteří brání naše životy -- a obětují ty své -- v přední linii „války proti teroru". V tom nemůže být „rovnítko". Oni zabíjejí nevinné, protože „oni" jsou zlí. „My" nevinné zabíjíme omylem. Víme ale, že budeme zabíjet nevinné -- ochotně akceptujeme, že budeme zabíjet nevinné, že svými akcemi budeme vytvářet masové hroby celých rodin, chudých a slabých a vykořeněných.

Proto jsme vytvořili obscénní definici „kolaterální škody". Neboť jestliže „kolaterální" znamená, že oběti byly nevinné, pak „kolaterální" zároveň znamená, že za jejich zabití neneseme vinu. Že jsme je zabít nechtěli - ačkoli jsme dopředu věděli, že to bude nevyhnutelné. „Kolaterální" je naše vysvobození. To jediné slovo znamená rozdíl mezi „nimi" a „námi", mezi naším Bohem daným právem zabíjet a bin Ládinovým Bohem daným právem vraždit. Oběti označené za „kolaterální" už ani nepočítáme, protože jsme je zabili my. Možná je to ani moc nebolelo. Možná je smrt při náletu bezpilotního letounu důstojnějším odchodem z tohoto světa, možná je smrt po zásahu rakety AGM-114C Boeing-Lockheed méně bolestivá, než smrt po explozi podomácku vyrobené bomby kdesi u silnice nebo po akci krutého sebevražedníka s výbušninou u pasu.

Proto víme, kolik lidí zemřelo 11. září - bylo jich 2966, i když toto číslo může být i vyšší -- a proč nepočítáme těla těch, které jsme zabili my. Protože „oni" - naše oběti - nesmějí mít jména, nesmějí být nevinní, nesmějí mít osobnost, žádný důvod nebo víru nebo city; a protože jsme zabili mnohem, mnohem víc lidských bytostí než bin Ládin a Taliban a Al Kajda.

 

11. září 2001

Světové obchodní středisko a Pentagon jsou zasaženy letadly unesenými teroristy z Al Kajdy. George Bush říká, že Amerika bude stát za „všemi, kdo chtějí mír a bezpečnost ve světě."

7. října 2001

USA a Británie zahájily letecké údery proti Afghánistánu.

13. listopadu 2001

Severní aliance svrhla vládu Talibanu v Kábulu.

11. leden 2002

Na základnu Camp X-Ray v zálivu Guantánamo na Kubě přivážejí první vězně.

9. ledna 2003

Nejvyšší zbrojní inspektor OSN Hans Blix říká novinářům: „Jsme v už téměř dva měsíce a žádné důkazy jsme nenašli."

15. únor 2003

Proti hrozící válce v Iráku protestují lidé po celém světě.

20. březen 2003

Koalice v čele s USA zahájila invazi do Iráku.

9. října 2003

Byla svržena socha Saddáma Husajna v Bagdádu, všeobecně je to považováno za symbol triumfu koalice.

11. březen 2004

Série bomb exploduje během několika minut ve čtyřech příměstských vlacích v Madridu. Zahynulo celkem 191 lidí a dalších 1184 jich bylo zraněno.

29. duben 2004

Objevují se fotografie týrání iráckých vězňů ve věznici Abú Ghrajb, které podnítí protiamerické nálady.

2. října 2004

Videozáznam, na němž je sťat britský rukojmí Kenneth Bigley.

2. listopadu 2004

Je zavražděn holandský režisér Theo van Gogh, který natočil film o násilí na ženách v islámské společnosti.

7. července 2005

Čtyři sebevražední atentátníci zabijí 52 cestujících při útoku na londýnskou dopravu, a dalších téměř 800 jich zraní.

30. září 2005

Dánské noviny tisknou sérii karikatur zobrazujících proroka Mohameda. Navzdory bouřlivým protestům v muslimském světě jsou přetištěny i jinde.

30. prosince 2006

Saddám Husajn je na severu Bagdádu pověšen za zločiny proti lidskosti.

21. září 2009

Do médií unikly zprávy, podle nichž generál Stanley McChrystal, velitel sil USA, naznačuje, že válka proti Talibanu v Afghánistánu by mohla být prohraná do roka, pokud nedojde k významnému navýšení počtu vojáků.

29. listopadu 2009

Švýcarsko si odhlasovalo zákaz výstavby minaretů, což odráží nepřátelský postoj k muslimské menšině.

21. leden 2010

43 procent Američanů podle průzkumu agentury Gallup cítí určité negativní předsudky vůči muslimům.

1. září 2010

Na konci měsíce, v němž bylo zabito 295 civilistů, Barack Obama prohlašuje, že americká bojová mise v Iráku končí.

 

 

Zkráceno z The Independent

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře