Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Brandon Smith: Základní pravidla tyranie

  • USA_2
Když se podíváme zpět na hrůzy diktatury a autokracie minulosti, neustále vyvstává jedna konkrétní otázka. Tou otázkou je, jak bylo možné, aby si obyčejní lidé ze zmíněných dob, nevšimli, co se děje kolem nich? Jak mohli stát jako sochy, pokud jejich kultury byly zaplavovány fašismem, komunismem, kolektivizmem, nebo elitářstvím? Samozřejmě, dnes máme výhodu retrospektivy, nebo zpětného pohledu, a jsme schopni zkoumat zločiny minulosti, avšak již v pohodlí dneška.

 

Bohužel, ani takový pohled dozadu nás nemusí nutně chránit před dlouhým stínem tyranie naší dnešní doby. Pokud chceme rozeznat anomálie dneška, je nutný dar neobvyklé a vzácné předvídavosti.

V zásadě, úspěch despotické vlády, tzv. Big Brother společnosti závisí na politickém, finančním a kulturním vývoji. První podmínkou je dosáhnout u populace neochotu hájit své vlastní svobody, a zvyšovat závislost na zkorumpovaném vedení země. Masy musí být lhostejné k osudu své země, stejně se musí zbavit pocitu odpovědnosti za svůj osud, a postupně se přeměňovat na nemyslící stádo, které však zůstává silně domestikované. Stádo se nesmí zajímat o nic, nemělo by však potlačovat dominantní touhu po zábavě a po dosažení okamžitého blaha.

Je to nutný postup, protože nevšimnout si přítomnost krvelačného monstra, jehož obětí se stáváme, vyžaduje zatracenou míru nevšímavosti.

Prevalence apatie a ignorance vytváří půdu pro pomalý a velmi promyšlený proces centralizace. Jakmile zločinecké vlády dosáhnou stav nečinnosti a pocit vlastní slabosti u obyvatelstva, jediným omezujícím faktorem zvrácenosti vládního běsnění, je obloha, nebo fantazie samotných vládních činitelů, kteří uvědomujíce si svou neomezenost nejsou s dílem zla nikdy hotovi. V nedávném článku "Základní pravidla svobody" jsme zkoumali v podstatě nedosažitelný stav psychické přípravy nezbytný pro zajištění pokračování svobodné společnosti. V tomto článku se podívejme na nástroje tyranů, poté co se vydali na šílenou cestu směřující k totální kontrole a ovládání.

Pravidlo 1: Držte je v strachu

Lidé, kteří se snadno vyděsí, se snadno i ovládají. To není jen zákon politické vůle, ale i přírodní zákon. Mnozí mylně předpokládají, že moc tyranie pochází čistě z použití síly. Ve skutečnosti, despotický režim, který se spoléhá pouze na extrémní násilí, je často velmi neúspěšný, a poměrně snadno svržen.

Hrubá síla je veličina, která může být analyzována, a eventuálně konfrontována, tedy je porazitelná. Prospívající systémy založené na tyranii namísto toho, aby ublížily přímo, využívají hrozby možného ublížení. Používají strach. Strach z možných následků, pokud se s tichým diktátem vládní moci neztotožníme, pokud neuposlechneme, a vystoupíme proti státu. Naší obrazotvornosti je ponechán nekonečný prostor, dokud nevidíme smrt číhat za každým rohem, ať už tam ve skutečnosti je, nebo ne.

(Proto je ponechán absolutní prostor konspiračním teoriím. Jednoduše k indukci strachu napomáhají, nejsou tolerovány z důvodu dodržování svobody slova, či tisku).

Zaslepené masy se bojí možných represí jako důsledku jejich neposlušnosti, a v tomto strachu zapomínají na původní obavu vyplývající z jejich stavu samotného zotročení. Nepodniknou nic, aby na tom něco změnily. Tehdy vládnoucí elita vydává citoslovce blaha a spokojenosti. Masy byly poraženy, zpacifikovány a jsou neškodné.

V jiných případech jsme zase svědky strachu z vyfabrikovaných nepřátel. Jiná rasa, jiné náboženství, jiná politická ideologie. Někde musí existovat skrytý, zlověstný padouch, vytvořený z ničeho. Autokrati budou tvrdit, že je nutně potřebujeme, abychom zůstali v bezpečí před navíc matoucí monstry, které údajně usilují o naše zničení. Jako vždy, tento vývoj je ilustrován tvrzeními, že všechny kroky, samozřejmě i ty, které likvidují naše základní svobody, jsou nutné, vzhledem k tzv. vyššímu principu znamenající dobro, a nutí nás pojímat věci z nadhledu.

Dochází ke stavu, kdy vyděšení lidé zúží svůj smysl pro nezávislost a mají tendenci utíkat se ke komfortu kolektivu, a to i v případě, pokud je zmíněný kolektiv vybudován na nemorálních a nespolehlivých základech. Pokud společnost přijme mentalitu včelího úlu, každé zlo může být racionalizováno, a jakákoliv nespravedlnost vůči jednotlivci je prostě prohlédnuta kvůli zájmům skupiny.

Pravidlo 2: Držte je v izolaci

V minulosti elitářské vlády připravovaly zákony a také velmi přísné tresty za jejich porušování, v oblasti veřejného shromažďování ve snaze eliminovat možnost občanů organizovat se a také komunikovat. Prosazení tohoto stavu bylo rozhodující pro řízení. V naší technologické éře, podobná izolace existuje, ale v podstatně dokonalejších formách. Samotné životní tempo, a denní cirkus průměrného obyvatele (v západně orientované kultuře) stačí na destrukci našich pokusů kontaktovat se s jinými, smysluplným způsobem. Ve speciálních případech si však lidé přesto najdou občas cesty k organizovaným formám aktivismu.

Díky spolupráci různého druhu, jsou tyrani schopni směřovat a manipulovat opoziční hnutí. Vytvářejí a administrují skupiny, které jsou orientovány proti sobě. Takto jsou elity schopné mikro-managementu národa, který stojí na prahu revoluce. Takové falešné vzory nám dávají iluzi proaktivní organizace, a falešné naděje na změnu systému, ve skutečnosti však zabraňují ve vzájemném porozumění. Naše energie je tlumena a rozptýlená v nesmyslných žabomyších válkách mezi levým a pravým, nebo například mezi republikány a demokraty. Pouze hnutí, které se zbavily prázdných nálepek politické příslušnosti, připravené na často bolestné odhalení a pravdy, byly schopny přinést úspěšné řešení ve vztahu ke katastrofálnímu dopadu vládnoucí tyranie.

V pokročilé formě despotismu, jsou dokonce i falešné organizace rozpuštěné. Vynucují se zákazy vycházení. Běžná komunikace je zúžena a monitorována. Je zavedeno rozsáhlé, povinné papírování. Zavádějí se kontrolní body. Praktikování svobody řeči a tisku je potrestáno. Stávající skupiny aktivismu jsou ovlivňovány způsobem směřujícím k jejich vzájemné destrukci, nebo zanikají po zasetí vysoké míry nedůvěry ústící do strachu z odhalení skupiny.

Všechny zmíněné opatření zavedená tyrany, slouží jedinému cíli, a to je zabránit občanům v shromažďování, v hledání a nalezení jakékoliv vzájemné podpory. Lidé, kteří se dobrovolně organizují, jsou nevypočitatelní, a proto jsou potenciálním rizikem pro stát.

Pravidlo 3: Držte je v stavu zoufalství a beznaděje

V téměř každém případě kulturního úpadku do autokracie, je možno pozorovat, jak agresivní vláda nabírá na popularitě, po způsobení ekonomického kolapsu. Vnesme nejistotu to procesu opatřování nejnutnějších životních potřeb, a lidé bez znalosti a bez pojmu o soběstačnosti, lidé bez pevnějších principů, s radostí obětují své svobody za drobky ze stolu těch, kteří jsou za kalamitu zodpovědní a přímo ji způsobili.

Finanční pohromy nejsou nebezpečné z důvodu chudoby, kterou zanechávají ve svých brázdách, ale z důvodu pootevřených dveří zlomyslnosti. Bída nevede jen k hladu, ale i ke zločinu, ať už občanskému, nebo státnímu. Zločin vede k hněvu, nenávisti a strachu. Strach vede k zoufalství. Zoufalství vede k akceptování absolutně čehokoliv, co by mohlo znamenat východisko, dokonce i akceptování despotismu.

Autokratické vlády předstírají proplouvání dilematy hospodářských dysfunkcí (obvykle za masivního procesu, v němž se občan vzdává svých práv a svobod) v zákulisí se však všemožně snaží udržet úroveň bídy a utrpení beze změny. Neustálá hrozba bezdomovectví a hladu, spolehlivě udržuje nasměrovaní mas jiným směrem, jako jsou protesty, nebo vyjadřování nesouhlasu. Zároveň vzniklý stav připoutává k myšlence, že vláda je jediné východisko v boji s krizí.

Pravidlo 4: Pošlete na ně ''kocoury v botách''

Co je jeden z hlavních příznaků často asociovaných s totalitou? Trpíme utkvělou představou o tom, jak vypadá fašistická vláda, a to až tak moc, že ​​přehlížíme jiné formy tyranie, které máme přímo před nosem. Někteří lidé věří, že pokud jim uniformovaní ničemové ve vysokých kozačkách neklepou na dveře, musí stále žít ve svobodné zemi. Samozřejmě zde jde o naivní představu. Pravdou je, že bezpečnostní složky a tajné policie se stávají prominentními v každém selhaném národě, obvykle v době, kdy je veřejnost omráčená nebo fascinována vizemi války, deprese, hyper-inflace, terorismu a podobně.

Když policie, nebo jiné složky přestanou sloužit lidem, a stanou se agenty vlády, kterou zajímá pouze vlastní nadřazenost, začnou se odvíjet vážně krizové situace. Jsou omezené kontroly, které byly zárukou rovnováhy v minulosti. Pokyny, jejichž dodržování bylo kdysi závazné, přestanou existovat, a náhle se objevuje filozofie nadřazenosti, a arogantní exkluzivity, která živí odstup mezi složkami reprezentujícími zákon a veřejnost. V konečném důsledku policie přestává vidět samu sebe v roli ochránců obyvatelstva, a mění se na vězeňskou stráž, která nás má udržet ve stavu podřízených a přisluhujících.

S růstem tyranie, je takový druh chování mocenských složek podporován. Všechno dobré je ze systému odfiltrováno. Vše úzkoprsé, a bezcitné se dožívá povýšení.

Principiálně, policejní stát se pokusí maskovat identitu většiny agentů a úředníků, kteří se budou schovávat za administrativu obecně, protože jejich zločiny jménem státu se stanou tak početné a sadistické, že osobní pomsta ze strany obětí začne představovat každodenní problém.

Pravidlo 5: Obviňte ze všeho hledače pravdy

Tyrané jsou většinou lidé s odfiltrovaným svědomím. Ve snaze zlikvidovat opozici, jsou ochotni použít jakékoliv prostředky. V časných fázích vzestupu jejich moci, je nutné obhajovat bezohlednost svých postupů před veřejností. Aby zabránili vlastnímu odhalení, mašinérie propagandy se točí na plné obrátky, kdokoli, ať už osoba nebo skupina, která se odváží pochybovat, nebo zpochybňovat autoritu, nebo legitimitu státu, bude předmětem démonizace v myslích širokých mas.

Všechny katastrofy, veškeré násilné trestné činy, všechny neduhy světa, budou přeneseny na ramena aktivistických skupin a politických rivalů. Tito jsou falešně spojováni s okrajovými, nepopulárními elementy ve společnosti jako jsou rasisti, teroristé, extremisté, atd..

Falešný konsensus je vytvořen prostřednictvím loutkových médií ve snaze, přesvědčit veřejnost, že každý musí sdílet státní pohled na věc, a pokud si někdo myslí něco jiného, ​​musel se zbláznit, nebo musí jít o extremistu. Zkorumpovaný systém organizuje události pro ty, kteří požadují transparentnost a svobodu. Cílem je přivést proti totalistické organizace k vlastní vnitřní cenzuře. Namísto jejich přímého umlčování, stát způsobí, že aktivisté se umlčí sami.

Tyranské mocenské struktury nemohou fungovat bez obětních beránků. Nepolapitelný strašák musí být vždy pod postelí každého občana, jinak by občan mohl procitnout a obrátit svůj hněv proti skutečné příčině jeho utrpení. Procesem obětování stevardů pravdy, stát pak zabíjí dvě mouchy jednou ranou.

Pravidlo 6: Podpořte špiony mezi občany

Životnost totalitní vlády, ne prodlužována vládou jako takovou, ale samotnými lidmi, které tyranizuje a podmaňuje. Občanská špionáž je lepidlem každého policejního státu, a naše sklony cpát nos tam kam bychom neměli, jsou vysoce oceňovány byrokracií po celém světě.

Existuje mnoho důvodů, proč se lidé na této odporné činnosti podílejí. Někteří se stali závislými na pocitu, že se takto stávají součástí kolektivu, a toto jsou jejich služby. Bohužel je to jediný způsob, kterým dokázali dát svým zoufalým životům smysl. Někteří jsou pomstychtiví, chladní a bezduší, s potřebou zničit jiné. A nakonec, podobně jako elity jsou zde ti, kteří touží po moci, a neštítí se ničeho, aby získali možnost diktovat osud někomu neznámému.

Občanská špionáž byla téměř vždy označována za občanskou povinnost, a jako akt hrdinství a statečnosti. Špionem jsou nabízeny vyznamenání a ocenění, jakož i sprchy chvály z vyšších vrstev jejich komunit. Lidé, kteří se přiklonili k takové činnosti, jsou často fyzicky a mentálně neschopní vnitřně a zevně neimpresivní. Pro průměrného morálního a emocionálního slabocha, s přetrvávajícím pocitem nedostatečnosti, jde však o lákadlo v podobě hrdinského statusu (statusu založeném na lži) a patnáct minutové slávy, kterému nelze odolat. Začínají vidět''extremisty''a''teroristy'' kam se jen pohnou. Lidé se pak obávají cizích uší úplně všude, v supermarketu, ve vlastní zahradě, či v interakci s rodinnými příslušníky. A tak je svoboda projevu efektivně neutralizována.

Pravidlo 7: Přinuťte je přijmout nepřijatelné

A nakonec, ani vše zmíněné není dost pro vládu poháněnou hnilobným kalem nepravosti ve snaze dominovat a vládnout. V určitém bodě, se pokusí ovlivnit nás, přimknout k upuštění od nejvýznamnějších, a nám nejvlastnějších zásad. Tyranii méně zajímá, jak žijeme, potrpí si více na dominanci v oblasti našeho myšlení. Pokud mohou naši slušnost a morálku, díky kterým můžeme rozlišovat dobré a špatné, nakazit chorobnou plísní, tak mohou vládnout bez časového omezení a bez opozice.

Lži se stávají nutností k ochraně státu. Válka se stává mírovým nástrojem. Mučení je odporné, ale užitečné ke ždímání informací. Policejní brutalita se prodává jako naturální reakce na zvýšenou kriminalitu. Předávání zatčených do zemí, kde mučení není protizákonné, je běžná praxe, pokud nesete nálepku - terorista. Atentáty a vraždění na objednávku je legální, a mohutně se využívá jako prostředek k záchraně životů. Genocidy se provádějí diskrétně, ale každý ví, že se dějí. Jednoduše o tom nemluvíme.

Systém vyznačující se tyranií, závisí v první řadě od apatie a morálního relativismu obyvatelstva. Totalitní systém nemůže fungovat bez spolupráce veřejnosti. Skutečnou a jedinou otázkou je, KOLIK z výše uvedených kroků bude nutné absolvovat před tím, než se KONEČNĚ odmítneme podřídit. Ve kterém bodě se každý z nás, muž či žena, rozhodne osvobodit a sjet z temné cesty bezpráví a neurčita. Podniknout kroky vedoucí k naší nezávislosti.

Kdo najde odvahu na rozvoj vlastních komunit a alternativních ekonomik? Kuráž na vybudování vlastního, vzájemného obranného systému, když už jednou mimo oficiálního establishmentu (tedy stojíc k němu paralelně)? Kdo se zlomí pod tlakem a uteče? Kdo zůstane?

Volbou každého Američana, volbou každé lidské bytosti na planetě, která se rozhodne stát nepohnutě, tváří v tvář k absolutně nejhoršímu, čeho lidstvo bylo schopno, se přiblížíme blíže k vdechnutí života tomu nejlepšímu, co je v nás všech.

newsdawn.net

www.aiall.org

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře