Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

UTAJOVANÁ PRAVDA - ZAPOVĚZENÉ POZNÁNÍ (12)

 

11. NABÍDKA

Jakmile proniklo pár slov o CE-5 na Floridě, celá věc se šíleně rozkřikla. O pár týdnů později jsem byl pozván na konferenci do Atlanty, kde byla celá skupina špionů (tajných agentů bezpečnostních služeb). Dozvěděli se o tom, co se stalo, a chtěli znát podrobnosti. Byla to rádoby veřejná konference, která byla pořádána jednou skupinou jako zástěrka pro to, aby zde naverbovali agenty pro své tajné programy zabývající se UFO. (Není to nic neobvyklého.)

  • utajovana-pravda-zapovezene-poznani-12

Na místo jsem dorazil přesně v sobotu večer, v době, kdy začínal hlavní banket této konference. Vyhradili pro mě místo mezi bývalým šéfem vojenské tajné služby, generálem T. E. a doktorem Smrt, plukovníkem M. K., který byl šéfem programů týkajících se psychotronických a takzvaných nesmrtících zbraní. Byli tam i lidé z NSA (Národní bezpečnostní agentura) a z dalších tajných služeb. Poznal jsem, že tu něco smrdí - přítomen byl i slizký psychiatr, šedá eminence a generálův přisluhovač. Pomyslel jsem si: „Teda brácho, lezeš do jámy lvové." Neměl jsem však co skrývat, nemám nic společného s tajnými operacemi. Byl jsem dost důvtipný, abych poznal, co je to za lidi, proč zde jsou a proč si mě pozvali. V tom jsem měl zcela jasno. Bylo tu i několik lidí, kteří se přátelí s britskou královskou rodinou.

Hlavní řečníkem banketu byl generál T. E. Když domluvil, tak se mě zeptal: „Mohli bychom si potom, až to skončí, trochu promluvit?" Odpověděl jsem, že zajisté. Vzali mě tedy do hotelového pokoje, který, jak se ukázalo, byl plný lidí, kteří jsou napojeni na tajné programy a nelegální operace - společenské, vojenské a špionážní - hybridní nástupce spolku MJ12. Celé toto shromáždění vyrukovalo s palbou otázek, které byly všechny určeny mně. I tentokrát jsem neměl co skrývat, tak jsem se s nimi podělil o to, co vím. Ke hře na špiony jsou nutné dvě strany a já jsem cítil, že to nemám zapotřebí. Hned však kladli všechny druhy otázek.

Vzpomínám si, že mi v jednom okamžiku někdo řekl: „Kdo si, k čertu, myslíte, že jste, abyste dělal to, co děláte, a v zásadě kašlete na celostátní armádní příkaz, abyste to mohl dělat?" Věděli, že jsme objevili Rosettskou desku pro mimozemský kontakt. Tak jsem odpověděl: „Jsem obyvatel Země a patří mi veškeré právo dělat takové věci. A navíc, rodina mé matky patřila k jedněm z původních zakladatelů Spojených států - bojovali v americké válce za nezávislost a dostali se do britského vězení. Kromě toho byl můj otec poloviční Indián. Jeho předci žili tady a čekali, až se sem dostanete vy Evropané. Takže mám plné právo to dělat!"

Nakonec jsem řekl: „Podívejte, lidi, já vím, kdo jste, ale já jsem měl blízké a osobní kontakty s mimozemšťany a jejich loděmi a technologií. Nemůžete mě oklamat ohledně toho, co se děje. Takže v prvním řadě ze mě nedělejte blázna. Za druhé, nejsem bohatý, ale jako doktor si vydělám dost, takže nepotřebuji vaše všivé peníze, takže mě nemůžete podplatit. A za třetí, když mi bylo sedmnáct, tak jsem byl podle lékařské diagnózy mrtvý, takže mě nemůžete ani zastrašit! Tím či oním způsobem budu dál dělat to, co dělám. Nemůžete v tom ohledu dělat vůbec nic." Dobře si vzpomínám na generálův pohled. Chtěl lim říct: „Dobře víme, co je tenhle zkurvysyn zač." Tak začal proces, během kterého se nás tato utajovaná skupina pokoušela infiltrovat. To, před čím jsem byl varován v roce 1990, už tedy nastalo!

Další měsíc, v květnu 1992 jsem souhlasil s tím, že pomohu "Volat konferenci na statku v St. Malos kousek od hranic národního parku v Rocky Mountain. Dalšími pořadateli byli kosmonaut Brian O'Leary a Maury Albertson (jeden ze zakladatelů Peace Corps, americké organizace vysílající dobrovolníky do rozvojových zemí) a Institut pro nové vědy. Byla to soukromá akce a my jsme pozvali všechny lidi spojené s civilním UFO světem. Byla tam samozřejmě i spousta dalších lidí, kteří - jak se později ukázalo - byli agenti tajných služeb, včetně generála T. E. a jeho přítele psychiatra.

Chtěl jsem vytvořit kolegiální prostředí, kde bychom se mohli podělit o informace a perspektivy. Vlastně jsem zjistil, že celý civilní UFO svět je plný placených pisálků, kteří píší dezinformace, a válčících klik, takže hned v té vteřině, když dorazili na místo, vytáhli nože a sekery a vráželi je do zad každému, včetně mě. Při této příležitosti jsem se dozvěděl, jaké klubko zmijí tento civilní UFO svět je.

Během konference se mi generál a psychiatr snažili zalichotit a přimět ke spolupráci s jejich skupinou. Generál řekl: „Víte, máme velmi privátní organizaci, která na tom všem pracuje..." Slovo privátní řekl takovým tónem, aby mi došlo, že se jedná o „super utajovanou". Věděl jsem, na co naráží. Pak dodal: „Pokud budete chtít spojit své operace s našimi, dáme vám tolik peněz a tolik moci a takový přístup k technologiím, že se vám o tom ani nezdá." Já na to: „Děkuji, ale děkuji, nechci. Nepotřebuji to. Myslel jsem, že jsem vám to řekl zcela jasně tehdy, když jsme se před měsícem setkali v Atlantě." On se mě však dál pokoušel přesvědčit, protože můžeme ohrozit jejich skrytý monopol na tyto záležitosti. I to naznačil.

Jeden dobrý přítel od toho chlapíka z NSA, který byl zde společně s dalším mužem z CIA, přišel za mnou a řekl: „Víš, oni hodně žárlí na to, co děláš, protože jsou v černé skříňce a mohou dělat jen jisté věci z určitých důvodů. Ty jsi svobodný agent a můžeš dělat víc, než mohou oni." Věděl jsem to. Vysvětlil jsem: „I když nám třeba nepatří světská moc, jsme svobodní - disponujeme jinou mocí, která pochází od Boha."

Nakonec generál zašel za Emily v době, kdy jsem nebyl přítomen. Řekl jí o té skupině, ale nenazval ji MJ12. Řekl, že tato skupina má své vedení a že tento výbor má určitý počet křesel. Řekl, což je zajímavé, že počet předsednických křesel je devět. Samozřejmě provedl tajné pátrání a zjistil, že jsme spojeni s bahaismem a že naše posvátné číslo je devítka. Tak jí tedy řekl, že to číslo je devět. Pokračoval tím, že každý z těchto devíti předsedů má vlastní erb, a že tento erb připadne i mně v případě, že se s nimi spojím. Emily, která je tak líbezná, mi hned oznámila: „Ach, zdál se tak přívětivý a říkal o tobě tolik nádherných lichotivých věcí!" Zareagoval jsem: „Ano, miláčku, ale nedošlo ti, o co se vlastně pokoušejí?" Nakonec jsem šel za nimi a oznámil jim: „Podívejte, vyložme karty na stůl. Jsem za každou cenu nezávislý a s týmž záměrem budu dál pokračovat v těchto soukromých čistých operacích. Neexistují takové lichotky, suma peněz či nabídky moci, které by mohly mé rozhodnutí změnit!"

Mimochodem, generál T. E. byl do těchto tajných projektů zapojen již od mládí. Potvrdily mi to nezávislé zdroje. Než odešel do „penze", byl šéfem vojenské tajné služby. Ovšem to, že je v penzi, je jen pohádka, kterou vykládá lidem. Ten muž nikdy nebude v penzi, teprve až se nad ním zavře víko rakve.

Setkal jsem se vojenským pilotem, který se v šedesátých letech účastnil speciální operace a pronásledoval a filmoval UFO. Řekl mi, že když měla posádka letadla takové setkání, tak byla vzápětí rozdělena a každý muž byl poslán na nějaké jiné místo - ale že VŠECHNY informace šly k jednomu muži, o kterém byl ten pilot přesvědčen, že jsem nikdy neslyšel - ke generálovi T. E.! Když mi ten příběh vyprávěl, zasmál jsem se a řekl: „Toho znám velmi dobře!"

Poté, co jsem odmítl generálovy návrhy, byl celý internet zaplaven stránkami, které útočily na moji osobu. Totéž proběhlo v tisku. Byla to práce těch psů z civilních UFO komunit, / novin a časopisů, odevšud. Nazývali mě vším možným, od okultisty po démonického pomocníka ďábelských mimozemských sil a podvodníka. Dokonce se začaly šířit zprávy o tom, že nejsem žádný doktor. Každý den jsem byl v nemocnici, ale oni tvrdili, že nemám dokonce ani licenci na to, abych mohl provozovat lékařskou praxi! Byl jsem tedy nucen zveřejnit svou doktorskou licenci a diplom a dokázat, že jsem skutečný lékař! Psychologická válka a obtěžování byly intenzivní a úmorné - a trvá to dodnes. Během těch čtrnácti let se jedná o stálý řetěz útoků, špinění mého charakteru, očerňování všeho, co dělám - všechny druhy odporných triků.

Generál T. E. mi řekl spoustu věcí. Například, že pod povrchem Marsu jsou mimozemské lodě a zařízení a že jejich tajný projekt je dokáže zobrazit. Soukromě mi též řekl o všech druzích výhod, které tajný projekt má a kterých je dosaženo pomocí pokročilých technologií, jež jsou tak vyspělé jako to, s čím disponují mimozemšťané. Během té doby, co se mě snažil přetáhnout na svou stranu, jsem dokázal nashromáždit poměrně dost informací.

Dozvěděl jsem se, že tato konkrétní „buňka" proniká do civilního UFO světa ze svého tajného světa a má své lidi, kteří ovlivňují mnoho civilních UFO projektů. V ten okamžik jsem pochopil, proč mi ten právník v roce 1990 poradil, abych byl velmi nezávislý, opatrný a veřejně známý. Musel jsem hrát roli lva, který stráží bránu, aby nedošlo k infiltraci a pokusům o zničení naší organizace. Docházelo k nabídkám ohromného množství peněz a moci, k zastrašování a útokům. Musel jsem být ochotný být tím typem bojovníka, na kterého jsem byl - v jistém smyslu - vycvičen během svého dětství a zkušeností z prvních let dospělosti.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře