Celý svět se mezitím změnil. Dovolte mi připomenout, že naši západní přátelé kromě mnoha dalších příležitostí, kde také změnili svoje původní stanovisko.

Rusko bohužel vícekrát vidělo, jak se nakládá se sliby učiněnými Západem jemu nebo jeho spojencům, nebo třetím stranám.

Vezměte si vám jistě blízký příklad – rozšiřování NATO. Nejdřív nám při sjednocení Německa říkali, že nebudou posouvat svou sféru vlivu na východ od východního Německa, potom, když se začalo mluvit o přijetí některých zemí do NATO, jsme se snažili Západ přesvědčit, ať to nedělají. Na to nám odpověděli, že vlastně nemáme právo protestovat. Tentokrát jsme řekli, že máme právo protestovat – a sice železnou pěstí. Svým způsobem je to vyjádření nedůvěry za to, co všechno nám říkali, jak nám dokonce posledních dvacet a více let lhali.

Jsou lidé, kteří se cítí ohroženi Ruskem proto, že se touží cítit ohroženi Ruskem, a proto, že doufají v dodatečnou pomoc a benefity od svých bohatších sousedů na Západě.

Vím, že v mezinárodní politice vyslechl už hodně slibů [Vladimír Putin, pozn. red.], například o vytvoření společného prostoru EU-Rusko se mluvilo už na petrohradském summitu před jedenácti lety.  Ta věc by mimochodem bývala vyřešila i problém Ukrajiny. Nakonec byl Putin odmítnut. Nasbíral vícero zkušeností s různými západními partnery, kteří nikdy neplnili sliby. Řekl bych, že jim prostě nevěří. Má pro to spoustu dobrých důvodů. Jeho nedůvěra k nim je totální.

Nemyslím, že by Rusko mělo nějaký přehnaný zájem o smírné zakončení. Protože celá léta vždycky, když se pokusilo o appeasement se Západem, bylo nakonec nějak podvedeno.

zdroj:http://tribun.name/2014/05/06/rozumet-rusku/#more-927581