Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Místo zášti smích: Knížepán versus Rumcajs

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

 

Na jednu stranu jsme chlácholeni, že v prezidentské volbě zase o tolik nejde, že prezident má omezené pravomoci a že je jedno, kdo se jím stane. Toto ovšem poněkud nekoresponduje s tvrdou realitou hysterických až nenávistných kampaní – především ze strany příznivců pana knížete. Útok na svobodu slova a politického vyznání nebyl v případě odsudku M. Dejdara ojedinělým. Jakmile někde zazní cokoli nelichotivého proti knížecí milosti, ozve se z tábora Schwarzenbergových stoupenců nesouhlasný ryk.

  • misto-zasti-smich-knizepan-versus-rumcajs

Jak se vůbec může najít herec, který podpoří Zemana? A má takové „individuum“ ještě právo si na prknech znamenajících svět vrznout? Jak můře někdo o jeho milosti mluvit jako o simulakru, o výmyslu, který nemá reálný základ? Hanba takovým médiím. Jen jeden názor má být slyšet… Zvláštní, že tato vlna zastrašování a netolerance k odlišnému názoru má podpořit kandidáta, jenž sliboval šíření „dobré nálady“. Že se tak má ale dít na povel, zmíněno nebylo. Nelze si nevšimnout, že snad s výjimkou Britských listů, popřípadě Czech Free Pressu, zde nejsou média, která by se k prezidentským kandidátům chovala rovnoprávně a vyváženě. Neutrální přístup k oběma opravdu pohledat. Člověk nemusí být věhlasný Holmes, aby viděl, kdo je moderátorovi debaty sympatickým, a koho je potřeba vyždímat. To celé v kulise, která spíše připomíná sitcom typu Krok za krokem, kdy uslyšíme vždy potlesk v místě, kterému bychom se měli zasmát. Úsměv na rtech ale člověku v gradující předvolební kampani mrzne na rtech. Zeman je líčen jako padouch, korupčník, loupežník, komunista, div ne jako terorista. Ze zaprášených šuplíků se vymetají horkou jehlou spíchnuté kauzy, které dávno vyčpěly, aby nyní posloužily - a mohly jít opět k ledu. Sázka na olova, Bambergy a kdo ví co ještě je však úsměvná. Bohužel, politickou realitou nepopsané jedince ovlivní a nažene jim takový děs, že se jim o tom Džejárovi, pardon, Zemanovi, bude zdát a budou se budit celí zpocení. Naplno se rozjely tamtamy, že vzdělaní a slušní lidé Zemana volit nemohou. V takovém případě se jasně a hrdě hlásím k těm „neslušným“. Mám své heslo: Knížepán s kněžnou? Raději Rumcajse s Mankou.

Kníže je nahý

Ministr zahraničí Nečasovy vlády, Karel Schwarzenberg, sice hlasitě mluví o údajné (nikdy nedokázané) korupci za Zemanovy vlády, aby se při konkrétním výčtu kauz zakoktal a skončil u Becherovky, tedy ne, že by si přihnul, ale u kauzy, se kterou nemá pan Zeman skutečně nic společného. Nejhorší je, že pan kníže nemá zameteno před vlastními vraty. Nejen že veřejně připustil způsob korupce protislužbou (nelze nevzpomenout bájné hlášky z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje: „Zuby nebrat“), ale neřešil kauzy na Ministerstvu zahraničních věcí, za něž nese zodpovědnost – a člověka, který na korupci upozornil, nechal padnout. Jakub Klouzal, který se korupčnímu jednání postavil, ale ministrovu podporu nezískal, napsal v článku pro Britské listy mj. následující: „Slušnost pana Schwarzenberga je dle mých zkušeností jen slupka navenek, ale v konání se neprojevuje. Pan Schwarzenberg se často nezastane slušných lidí, kteří mu důvěřují, a přivede je tak do problematických životních situací. Můj případ není zdaleka jediný. Pan Schwarzenberg dosazuje na klíčová místa ministerstva lidi, o kterých ví, že spolupracují na ekonomických machinacích. Pan Schwarzenberg neodvolává lidi, kteří se na ekonomických machinacích podílejí a pan Schwarzenberg je velice špatný manažer.“ Pravdou též je, že ministr Schwarzenberg nikdy neprokázal osobní zodpovědnost a statečnost, ať již šlo o postoj v aféře kolem pana Čunka (bývalá nejvyšší státní zástupkyně M. Benešová mluvila v této souvislosti o „justiční mafii“), nebo o postoj k vládě Nečasově, která s pojmem korupce už tak nějak sama splývá. Čelem se nepostavil ani k prezidentským amnestiím. Prezident se nezodpovídá, odpovědní jsou premiér a vláda. A pan Schwarzenberg je této vlády členem. Jako své možné nástupce doporučuje jako křišťálově čisté pana Drábka (spojeného s kauzou sKaret, s panem Šiškou a firmou iDTAX) či pana Kalouska (jehož role v nákupu chybových padáků je již zapomenuta stejně, jako je zapomenut jeho výlev na práci policie v kauze Parkanová). Toto že má být všemi zbožňovaný symbol naděje na změnu? Politik, který hlasoval v nekompetentní a nedůvěryhodné vládě (opírá se o nikým nevolenou stranu LIDEM s tím, že se kníže nechal slyšet, že volíme osobnosti, a je jedno, pod jakou fanglí – rozuměj: s jakým programem), opravdu demokrat každým coulem, politik, který se zasazoval o prodej barokní perly (Lobkovického paláce) Prahy do Německa, muž dvojích občanství, u něhož není jasné, čí zájmy hodlá hájit, muž, který zpochybnil platnost Benešových dekretů od samého počátku. Kdo si slibuje v přístupu ke kauzám politiků nový přístup, bude za prezidentování K. Schwarzenberga a premiérování pana Nečase zklamán. Vládě do jejího konání nikdo mluvit nebude – a kauzy budou spát – no jako samotný kníže.

Ministr na Hrad?

Po lidech statečných se plive. Zemanovi za jeho postoj k sovětské okupaci země a za to, že se z ciziny vrátil, aby žil s tím, že žádná kariéra ho nečeká, za to, že byl od roku 1970 vyloučen z KSČ, spíláme do komunistů a podvratných živlů. Marie Benešová, bývalá nejvyšší státní zástupkyně, ho podporuje zřejmě pro to, že vydržoval „kmotry“. Jenom ty zámky, vily, bouráky a tučná zahraniční konta mu nějak chybějí. Ale co, lidé v České republice zbaští cokoli. Plive se i po válečném hrdinovi, který, kdyby si počínal statečně jako kníže Schwarzenberg, žádné Česko by již dávno nebylo. Brigádní generál Alexandr Beer, nositel Řádu Bílého lva a hrdina od Dukly, Sokolova a Kurska, vyzval Karla Schwarzenberga, aby odstoupil z kandidatury na post prezidenta. A to kvůli jeho výrokům na adresu československého prezidenta Edvarda Beneše a dekretů, které vydal: „Vaše názory a postoje, pane Karle Schwarzenbergu, jsou neslučitelné s funkcí prezidenta republiky ČR.“

Půjdeme-li k volbám, zkusme zapomenout na obrazy, které nám byly médii malovány a podívejme se na možné parametry při volbě prezidenta republiky:

1) Měl by to být člověk nespojený s korupcí a nespojený s pošlapáváním právního systému v zemi.

2) Měl by to být člověk, u kterého nedochází k příkrému rozporu mezi jeho slovy a činy. Pokud slibuje chránit sociálně slabé – a přitom připravuje a schvaluje asociální zákony, dopouští se podvodu na voličích, podvodu na těch, jež má jako prezident stmelovat.

3) Měl by to být člověk, který nenechá společnost rozeštvat – a který případně všechny takové pokusy o rozeštvání společnosti odsoudí.

4) Měl by to být člověk kompetentní, člověk, za kterým je vidět hodnotná práce, a ne fušeřina.

5) Měl by to být člověk, který jasně hájí zájmy České republiky a který rozumí Ústavě, kterou se má řídit a kterou má hájit.

Slušnost, rozvraceči a mandelinka bramborová

Karel Schwarzenberg ve všech těchto pěti bodech (šlo by zařadit další), hrubě selhává. Toleruje korupci (viz kauza Klouzal či postoj k aférám vládních ministrů). Schvaluje naprosto defektní zákony (např. tzv. důchodovou reformu, kde druhý pilíř nemá žádnou státní garanci a lidé jsou vystaveni na milost a nemilost fondů). Nechává rozeštvávat lidi proti sobě. Nepostavil se proti bezprecedentnímu útoku J. Stránského na právo na politické přesvědčení M. Dejdara. Prosakuje, že herců pod enormním tlakem okolí je více (viz článek Nátlak na BL, 21. 1. 2013). Na ministerstvu zahraničních věcí nepostupoval v zájmu České republiky. Nechal zrušit významné ambasády, uznal samostatnost Kosova, usínal na zahraničních návštěvách. Je to člověk, který si plete pojem „vyhaslý“ a „neplatný“. Malá chybička - ale ty následky… Dovolím si zde citovat z poměrně vyváženého textu k Benešovým dekretům od Pavla Ebra (Hesenkopfa):

„Nyní by mi jistě někdo vyčetl, že jistě dobře vím, že není zrušení jako zrušení. Ovšemže to vím. Bohužel to asi nevědí všichni ti, kteří si tento pojem používají pokaždé v jiném významu, často aniž by si to vůbec uvědomovali. Budiž tedy jasně řečeno, že je třeba důsledně rozlišovat normální zrušení právního předpisu, tedy zrušení platné od okamžiku tohoto zrušení, a zrušení retroaktivní či dokonce zrušení od samého počátku, jehož výsledkem je právní nicotnost všech právních vztahů jím založených. Zcela jasně a se vší důrazností tedy říkám, že zatímco normální zrušení dekretů pro futuro si dovolit můžeme, zrušení dekretů od samého počátku si v žádném případě dovolit nemůžeme, protože by se to rovnalo obnovení právního stavu, jak existoval ke 4. květnu 1945. Ostatně se domnívám, že právě nepochopení a neznalost těchto "jemných nuancí" je základem nepochopení na obou stranách, české i německé.“

(Celý text viz: http://www.fzu.cz/~sipr/documents/benesovy_dekrety.html).

Je si uvedených nuancí pan Schwarzenberg vědom? Lze mu po předvedených výkonech v debatách ještě věřit? Máme jistotu, že by nebyly zrušeny Benešovy dekrety od samého počátku, jak autor výše zmíněného textu varuje? Nevím, co šlechtického na panu Schwarezenbergovi někteří čeští kmáni režiséři v uctivém předklonu obdivují. Asi vidí něco jiného než pan Václav Novotný, který se snažil s panem knížetem debatovat: „Já s ním zkusil mluvit vícekrát. Poprvé to bylo v osobním rozhovoru, kdy jsem se ho ptal, jak je možné, že Česká republika v OSN prostřednictvím MZV hlasovala proti přijetí usnesení o zákazu používání ochuzeného uranu ve vojenské munici. Z rozhovoru vyplynulo, že to prý spletl nějaký úředník. Na následující otázku, jak se nějaký úředník MZV dostal na jednání OSN a zda byl zmocněn hlasovat, již neodpověděl a odešel. Při projednávání církevních restitucí jsme vydželi s ostatními na galerii v Poslanecké sněmovně až do konečného hlasování, které proběhlo po půlnoci. Při odchodu pana Schwarzenberga z Poslanecké sněmovny mu byla položena otázka, jak je možné, že ještě před závěrečným hlasováním ( druhé kolo )k církevním restitucím byla v ČT zveřejněna zpráva, že u Evropského dvora bude uplatněn požadavek k restitucím z maďarské strany. Odpověď pana Schwarzenberga byla: polib si.“ (Britské listy, 13. 1. 2013).

Volme sami za sebe

Je zřejmé, že antizemanovská vlna je mohutná – a je i adekvátně sponzorovaná. A že by jí šlo o zájmy českých občanů, věřit nelze. Mnozí z nás propadají skepsi, že to má kníže v kapse. Nemá. Má za sebou kapitál, nás je ale víc. Může nás být víc. To je na nás. Připomeňme si „Národ sobě“, kdy nešlo o to sehnat někoho s balíkem, ale co nejvíce lidí s nějakým tím drobným obolem. Pojďme a volme. Nekoukejme na dehonestaci pana Zemana, čelme snahám knížecích podporovatelů nás zlomit. Budeme-li vědět, proč volíme, nic nás nezlomí. Pokud nesnášíme nekompetentní, korupcí prolezlou, asociální vládu P. Nečase, nevolme jejího předního ministra a maskota prezidentem. Tím ji legitimizujeme a posilujeme její prestiž, kterou však již u většiny z nás dávno nemá. Chceme-li už nějakou změnu, pak volme člověka, který slibuje prosazovat prvky polopřímé a přímé demokracie, který již dokázal, že slovo „sociální stát“ pro něho není prázdným pojmem – a který zájmy České republiky hájit bude. Který je vzdělaný, má mezinárodní přehled a který za svého premiérování jezdil neúnavně s podnikateli po světě a pomáhal rozvoji zahraničního obchodu. Volme někoho, kdo již prokázal, že mu nejde jenom o jeho „bečičku“, a že se svého křesla nedrží jak klíště. Prezident by měl být odvážný, a ne korouhvičkou ve větru. Dokázali jsme nezvolit váhavého J. Fischera, třebaže měl za sebou milióny pana Chrenka. Postupujme stejně i v případě pana knížete. Mysleme v první řadě na sebe. Netolerujme jakýkoli útok na naši svobodu slova, na svobodu našeho vyznání a politického přesvědčení, chraňme demokratické principy. Pokud Vás tento text zaujme, posílejte ho svým známým, tiskněte ho, šiřte. Místo „přemlouvání báby“ prosme naše babičky a dědečky, ať mají více rozvahy než mnozí mladí – a ať se i v jejich zájmu nenechají jejich zápalem pro knížecí jasnost zastrašit a manipulovat. Volme každý sám za sebe a než vhodíme lístek do volební urny, řekněme si aspoň jeden relevantní důvod, proč volíme, jak volíme. Nakonec, zodpovídat se za svou volbu budeme především sami sobě, případně našim dětem.

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře