Zajímají se české úřady o české občany zadržené v zahraničí?

Podrobnosti

Z domova / Podoteky|

1. březen 2012|

Jana Šimonová|

9138 x

Jestliže se český občan dopustí trestné činnosti v zahraničí, třeba i činnosti, za kterou by v ČR nijak zvlášť nepykal, je mu k tíži navíc to, že přebývá v cizím prostředí, obvykle bez možnosti jakékoliv návštěvy příbuzenstva a ve finanční nouzi. Obvykle neví, kdy se vrátí domů, ani kdy se jeho případ bude řešit, ale naopak mnohdy ví, že politici ČR řeší svoji politiku a třeba, jako v posledních dnech, se intenzivně dohadují nad poslední prezidentskou milostí pro Annu Benešovou.

V posledních letech jsme měli možnost díky médiím sledovat kauzy v zahraničí zadržených českých občanů kvůli údajné špionáži, respektive kvůli focení toho, co bylo zakázáno, případně kvůli pasování toho, co se v přírodě nesmí trhat nebo chytat a převážet přes hranice. Některé případy média sledovala téměř denně, některé jen nakousla a pak už jen napsala, že zadržení jsou v bezpečí doma, ačkoliv jim na místě byl odebrán pas a dostali zákaz vzdálit se ze země. Připomeňme si některé případy.

Na přelomu roku jsme sledovali, jak se ČR postarala o špiony-nešpiony, údajně náhodné tři kamarády, kteří se sešli na stavebních pracích a vypravili se nafotit si něco do africké Zambie. Tamní vláda je okamžitě za tento čin zadržela a vzhledem k tématu fotografií je označila za špiony. Na kauci byla trojice sice z vazební věznice propuštěna, ale bez pasů a s povinností týdně se hlásit na hlavní policejní stanici v Lusace. Samozřejmě museli všichni tři pobývat na známé adrese.

Okamžitě se do pře vložila česká ambasáda a osobně i pan ministr Schwarzenberg, ba i prezident Klaus, takže tři kamarádi byli tajně a na nově vystavené doklady dopraveni domů. Ani na soud nečekali a sliby o pobývání na známé adrese hodili za hlavu. V Zambii si pobyli dva a půl měsíce a na zprávu, že jsou očekáváni u soudu v Zambii, nemusejí reagovat.

26.12. vloni českými médii proběhla zpráva, že v Argentině neprošel letištěm český pašerák vzácných a některých i jedovatých plazů, želv a podobných zvířátek, která samozřejmě pašoval bez povolení a tajně v kufru. Se svojí myšlenkou ale není osamocen. Vzpomeňme na známé pašeráky drog, které pomohl dostat domů sám pan prezident, dokonce pod příslibem, že si trest odpykají v ČR. I tak ale byli propuštěni, aniž by si trest odpykali, jak bylo slíbeno. České úřady až po prezidenta republiky se tedy zajímají o české občany, zadržené v zahraničí.

Zatím ale zájem českých úřadů o poslední případ českého občana, chyceného s kontrabandem chráněných živočichů, nebyl slyšet ani vidět. I tento Čech musel odevzdat pas, aby nemohl odcestovat, a za pašování chráněných druhů zvířat a ohrožení zdraví očekává trest do 10 let odnětí svobody. Ministr Schwarzenberg, ani prezident Klaus nejspíše o něm nevědí. Jak je tedy možné, že se pana Klaus i pan Schwarzenberg tak rychle dozvěděli o třech turistech zadržených v Zambii, kam podle svého vyjádření jen náhodou zaskočili mezi stavebními pracemi, a hned začali organizovat jejich návrat do ČR?

Jak dlouho zůstane tento Čech zapomenut v Argentině? Médii proběhla zpráva, že mu hrozí trest odnětí svobody až na 10 let. V porovnání s tresty za jiné podobné delikty je to ale závratně vysoký trest. Bohužel ministr zahraničí i ministr spravedlnosti i pracovníci ambasády i prezident mlčí a nevypadá to, že by se o osud zadrženého Čecha jakkoliv zajímali.

Připomeňme si tedy, jaké tresty v zahraničí dostali Češi za nepovolený vývoz chráněných živočišných nebo rostlinných druhů v minulých letech. A pak se třeba ptejme, proč někdy se ministr i prezident o naše občany zadržené v zahraničí zajímají, a jindy ne.

V říjnu roku 2003 se neúspěšně pokusil český pašerák vyvézt z Austrálie vzácné plazy. Dostal tři měsíce nepodmíněně, a to hned v prosinci téhož roku.

V lednu 2004 neprošli na letišti v Aucklandu dva čeští pašeráci vzácných druhů orchidejí. Hrozil jim až tříletý trest odnětí svobody, ale soud v Novém Zélandu jim nakonec uložil každému pokutu v přepočtu něco málo přes 100 000 Kč a byli volní.

V červenci 2004 českému pašerákovi chráněných želv dal Soud v jihoafrickém Vredendalu na výběr tři roky vězení, nebo pokutu ve výši v přepočtu asi 200 000 Kč. Čech zaplatil pokutu a byl volný.

V září 2008 jsme všichni zvědavě očekávali rozsudek pro českého vědce, vysokoškolského učitele a entomologa, obviněného z nezákonného sběru brouků ke komerčním účelům. Toho soud v Dárdžilingu zprostil obžaloby, ale jemu krajanovi, se kterým sbírali a konali spolu, vyměřil tříletý nepodmíněný trest odnětí svobody. Obžalovaný se proti rozsudku odvolal, zaplatil kauci a zůstal na svobodě, ale nesměl opustit Indii. Koncem října 2008 uprchl do ČR.

V únoru 2009 zadržely úřady ve Francouzské Guyaně kvůli pašování chráněných zvířat tři Čechy. Po zákonné dvoudenní lhůtě byli však z vazby propuštěni na svobodu.

V březnu 2009 Brazilská policie zadržela českého občana za pašování zvířat ve velkém. Šlo o čtyřiačtyřicetiletého muže, byl označen za hlavní spojku velké pašerácké sítě do Evropy.; Později byl zadržen v Indonésii další Čech, který mu údajně měl pomáhat. Při vyšetřování bylo v ČR zajištěno devět vzácných papoušků, jejichž hodnota byla vyčíslena na nejméně 550 tisíc korun. Nedávno v TV proběhla zpráva, že dva papoušci v ZOO uhynuli a veterinářka, jíž ptáci patřili, si sehnala doklady o původu a legálním získání ptáků, na základě čehož se chystá vymáhat odškodnění.

26.12 2011 česká média zveřejnila zprávu, že v Argentině byl začátkem prosince zatčen jednapadesátiletý český občan, v jehož zavazadle našli zaměstnanci letiště 247 živých zvířat, především plazů, se kterými se pokusil odletět z Buenos Aires do Madridu.

Řekněme si upřímně, že zadržený Čech jakožto chovatel plazům rozumí, a tedy pokud vyšetřovatel tvrdí, že tři exempláře prý uhynuly, nemuselo to být jeho vinou. Uhynulo slůně v ostravské ZOO na vrozenou vadu, uhynulo mládě ledního medvěda v berlínské ZOO na vrozenou vadu, nedávno uhynulo týdenní mládě koně Převalského také v ZOO. Neměla tato zvířata příkladnou péči? Měla, a přesto uhynula. Takže za úhyn plazů a priori vinit kohokoliv nelze a o existenci pitevního protokolu tří uhynulých mláďat plazů možná lze s úspěchem pochybovat.

Stejně tak pokulhává obvinění z ohrožení cestujících v letadle při přepravě plazů. Vždyť vyšetřování se odvíjí od faktu, že plazi byli pečlivě zabaleni a popsán, dokonce pečlivě uloženi v kufru, na což přišla teprve kontrola prosvícením zavazadla rentgenem. Zvířata nejspíše neměla tito šanci vymanit se z několikanásobného obalu.

Naposledy chycený Čech je prý viněn i z toho, že pašoval zvířata jakožto člen organizovaného gangu. Ale o nikom dalším se média nezmiňují. Vynoří se snad ještě někdo někde někdo?

Tak to tedy vypadá, že nejspíše s jistotou půjde jen o pašování živočichů podobně, jako šlo v několika předešlých případech, o nichž jsem se zmínila výše. Proto se zdá být neuvěřitelné, že viníkovi v tomto posledním případě by měl hrozit trest podle médií až desetiletého odnětí svobody. Vždyť podobné případy se obešly i s tresty podmíněnými nebo jen pokutou.

Nabízí se otázka, proč české úřady o některé provinivší se občany pečují s takovým servisem, jako jsme byli svědky případu tří přátel, obviněných v Zambii ze špionáže, ale jiné případy ponechávají bez povšimnutí. Zřejmě si občané nejsou rovni a je-li někdo obviněn ze špionáže, je to docela zajímavější, než když pašuje chráněná zvířata. A pašuje-li chráněná zvířata, pak je lepší, jedná-li se o akademika nebo vysokoškolského profesora.

Neobhajuji ani pašování brouků, ani papoušků, ani plazů, ani překračování zákonů, platných v navštíveném státě. Daleko závažnější ze zmíněného mně připadá pašování drog – a přesto ČR pomohl pašerákům drog dostat se ze zahraničního vězení, které měli takříkajíc na doživotí, do ČR. Následně byli provinilci propuštěni na svobodu, ačkoliv součástí vydání vězňů byl příslib, že jim trest nebude odpuštěn.

Jen si všímám, že čeští ministři i prezident, kteří mohou a mají bdít nad rovným přístupem k českým provinilcům v zahraničí, začnou organizovat záchrannou akci pro některé vyvolené ihned, kdežto případy některých, asi těch nevyvolených, ignorují ve smyslu „chytili jste si ho, tak si s ním dělejte, co chcete".

A to ještě nemluvím o tom, že kolikrát naši domácí pachatelé těžkých zločinců mají státem garantované daleko lepší zacházení, než v zahraničí naši pachatelé daleko lehčích kriminálních činů. Takže kde je rovný přístup naší vlády k našim občanům, neboť i ti Češi, lapení v zahraničí, jsou přeci naši?

Komentáře