Zeman v Poslanecké sněmovně vysvětloval rozdíl mezi ekonomickou diplomacií a tzv. kariérními diplomaty. V jednu chvíli se při projevu ohlédl na ministra zahraničí Schwarzenberga, který právě za jeho zády klimbal, a na chvíli zmlkl. V sále to vyvolalo smích a potlesk. ( jak uvedly Novinky.cz)
I tento postoj Karla Schwarzenberga jasně vyjadřuje erudici a zachovávání společenského chování ministra zahraničí. Skutečnost, že jeho „vlastní“ politika se stává předmětem politické diskuze a tandem s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (stranickým kolegou v TOP09) je předmětem široké diskuze a rozladění si všiml už skoro každý. Schválené zákony v poslední době napovídají jen jedno. Vládnoucí koalice cítí, že ztratí většinu a tak se pro svou kliku snaží zajistit postavení a beztrestnost.
Pokud president svou představu o fungování státu dokáže prosadi, je stále ještě otázka. Společnost včetně své politické reprezentace je tak narušená a poškozená, že Miloš Zeman musí počítat s odporem a rozhodně bude čelit široké frontě mocných a možná bez podpory široké veřejnosti, která se stará sama o sebe a o politické hry nejeví zájem. Proto bych Zemanovi přál, aby jeho poradci ho ovlivnili natolik, aby se opřel o široké masy. Rekonstrukce vládnoucí mašinérie nestačí. V reformě (pokud se bude jednat jen o reformu, čemuž všechny indicie chování Miloše Zemana nasvědčují.) se každý, kdo se pokusí o změnu, musí opřít o veřejnost. Společnost se ve změnách musí vyznat, musí být pro ni srozumitelné a všechny vrstvy společnosti se v nich musí poznat a identifikovat. S nadějí, že v novém uspořádání se budou mít lépe a budou šťastnější. Jinak, podle mého názoru, nemá žádný reformátor naději na úspěch.