Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

PODOBNOST ČISTĚ NÁHODNÁ?

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 

Dnes mnozí naši občané a nejen oni, mají obavy ze zesilující migrace muslimů do Evropy, která může v budoucnu silněji zasáhnout i nás. Soupeření dvou základních muslimských směrů, které vede až k válkám, zde pominu. Jen dodám, že je možná lépe pochopíme, když si vzpomeneme na soupeření katolíků a protestantů v nedávné křesťanské historii.

To, co nás v tomto směru trápí jsou jiné věci a myslím, že ty základní si každý z nás uvědomuje a nechci tady o nich psát.

 

 

Jen mě zaujala taková podobnost. Jedna z hlavních myšlenek islámu je šířit se a tomu odpovídají některá pravidla pro věřící. Například téměř nelze konvertovat. Muslimka by si neměla vzít nemuslima. Muslim si může vzít nemuslimku z "lidu knihy" (náboženství vycházející z Bible), tedy křesťanku či židovku, ale jejich děti budou automaticky po otci muslimové.

  • podobnost-ciste-nahodna

 

Ale takové šíření se, znemožňování žít lidem podle jejich přesvědčení a hlásit se k čemu přirozeně tíhnou, nenajdeme jen v oblasti víry. Využívají to mocenské skupiny ve velké míře i v oblasti národnostní. Dejme tomu, že v soustátí v totalitní společnosti, kde není svoboda, natož demokracie, diktatura zrušila práva většiny historických zemí, ze kterých se toto soustátí skládalo. Důvod byl prostý. V centralistické společnosti se lépe udržuje a dále posiluje moc. V tomto soustátí dojde k politickému převratu, kde je diktatura svržena a noví mocní o sobě tvrdí, že jsou svobodomyslní demokraté. Ale k moci se dostanou většinou lidé pocházející a mající vztah k bývalému centru a ze všech sil se snaží centralismus udržet. Vzrůstá pochybnost o jejich opravdové vůli poskytnout občanům původního soustátí skutečnou svobodu a demokracii, určitě v této věci, ale pravděpodobně i v dalších, protože jejich, zde se ukazující mocichtivost, jim to nedovoluje. A tak všechny snahy historických zemí o navrácení jejích práv se snaží již v zárodku ničit.

Jistě každého z vás napadlo, že píšu o Moravě a Slezsku. Možná se někteří z Vás pozastavili nad použitím označení soustátí, namísto označení stát. Ale má to svou logiku. Když pomineme, že se Masaryk s těmi, kteří jej obklopovali a spolu s ním se snažili vytvářet podmínky pro vznik samostatného státu, později nazvaného Československo, opírali se ve svých odůvodněních jednak o Moravskou říši (u nás obvykle nazývanou Velkou Moravou), ale také o Země koruny české, což bylo zcela jistě soustátí. Tedy i charakter na tomto podkladě vzniklého nového subjektu, ač se nazýval státem, bylo vlastně soustátí.

A jak se toto postkomunistické "soustátí - nesoustátí", nyní "Česká republika" snaží ničit všechny snahy historických zemí o navrácení jejich práv?

Forem je mnoho. Nejvíce jsou zaměřeny proti moravanství obecně. Ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích (médiích) a médiích na centralistickou vládu nějak napojených jsou nad míru obvyklou ještě v nedávné minulosti zneužívány výrazy český, česká, české. Například výrazy náš stát, naše republika, naši lidé, naši občané, naši sportovci, naše firmy, donedávna běžně užívaná označení, jsou nahrazena téměř výhradně používanými názvy český stát, Česká republika, Češi, čeští sportovci, české firmy. Dokonce moravskému lidovému umění v oblasti hudby a zpěvu, který je markantně odlišný od českého lidového umění v této oblasti, je dáván název "české" lidové umění. Pokud se lidé na Moravě (a v mnohem menší míře ve Slezsku) občané tomuto tlaku, kterému odpovídá pojem etnocida (odnárodňování) brání, je jim odpovídáno, že jsme přece Česká republika, tak že je to zcela v pořádku.

Ale už původně občané na Moravě a ve Slezsku, po odchodu Slovenska ze společného státu tento název odmítali a chtěli název Českomoravská republika. Českomoravsko. Ale mocenské vedení v centru dělalo všechno možné, aby zůstal původní název -poplatný Husákovu normalizačnímu režimu - Česká republika.

Další způsob, jak potlačit snahy historických zemí a jejich aktivistů o navrácení zemských práv Moravě a Slezsku je vůbec o těchto snahách neinformovat. O čem televize, rádio, nejčtenější deníky neinformují - jako by nebylo.

Ovšem občas se přece jen nějaká reakce v médiích objeví, ale jen velmi zřídka se snaží informovat objektivně. Zpravidla je nejen tendenční, ale přímo plná lží. Nazývá občany z Moravy a Slezska, usilujícími o nápravu stavu zpravidla moravisty - ač se moravistika na našich školách nepřednáší, pouze bohemistika a tak toto označení je nesmyslné. Ale podařilo se mu na počátku vtisknout hanlivý a pejorativní charakter a tak se jej s oblibou proti oprávněným moravským emancipačním snahám využívá.

Dále postkomunističtí centralisté v Praze dlouhodobě mazaně využívají proti moravským snahám vyloženou lež, že Morava, případně Morava se Slezskem chce "dělit" republiku. Že chce být samostatná. Ač usilovala vždy jen o obnovení tradičního a osvědčeného, do 1.1.1949 fungujícího zemského zřízení. Tedy že usiluje o odtržení Moravy a Slezska od Čech.

Protože se mnoho občanů těžko smiřovalo s tím, že ze společného státu odešlo Slovensko, skutečně to působí. Ač důvodem rozpadu státu byly nesrovnalosti mezi českým centrem Prahou a slovenským centrem Bratislavou a Morava na tom nenesla žádnou vinu. A to zneužívají ti, co republiku už rozdělili a to dokonce na 14 krajů !!! A ještě přitom úmyslně rozbili historické zemské hranice. Důvodem byla opět zavrženíhodná etnocida především Moravanů.

Na tyto neférové způsoby, skutečné podrazy, někteří Moravané zareagovali studiem historie vlastní země, Moravy. A s údivem zjistili, že my, na Moravě, vlastně nejsme a nemůžeme být Češi. Že jsme vždy byli a zůstáváme Moravany. Prohlášení se Moravanů za Čechy bylo účelové a vyvolané uměle českými obrozenci, není přirozené a neodpovídá skutečnosti. Morava se vyvíjela samostatně jako Moravské markrabství, vedle okolních zemí, z nichž jedna bylo České království. S těmito zeměmi byla spojena pouze korunou, dříve českou - královskou, později rakouskou - císařskou. Uznávala se stejnost slovanské řeči, které se někdy v Čechách říkalo čeština, či česká řeč či jazyk a na Moravě moravština. Někteří vzdělanci tíhnoucí k Čechám ji i na Moravě nazývali češtinou, ale obecně rozšířené toto pojmenování nebylo.

A tady se vracím k původní myšlence. Že to, co se děje na Moravě má některé znaky podobné se šířením islámu ve světě. Náš stát dělá, že Moravané neexistují. Navenek zpravidla dává o sobě údaje jako o národnostně jednotném státě Čechů. Údaje ze sčítání lidu nebere v informování mimo stát většinou v potaz. Natož aby Moravanům poskytl nějaká odpovídající práva. V několika prvních letech po převratu se do občanských průkazů zapisovala národnost. Protože se však objevovala ve zvýšené míře národnost moravská, tento údaj již tam není. Podobně zmizel údaj o národnosti i z jiných úředních dokumentů jednotlivých občanů. Mocenské pražské centrum občas vypustí zprávu, že by se národnost nemusela (nebo neměla?) objevovat ani ve sčítacích arších při pravidelném sčítání lidu. A to je nutno ještě připomenout, že ve sčítacích arších neměla moravská národnost vlastní kolonku a dalo mnoho práce vůbec dokázat, aby se tam "aspoň nějak" dala zapsat. Že by číslo pro moravskou národnost vyšlo ještě mnohem vyšší, kdyby tam příslušná kolonka byla, je více než jisté.

Jestli o sobě řekne Čech, že je Čech, je to v pořádku. Jestli o sobě řekne Moravan, že je Moravan, je prý "nacionalista".

Co si o tom myslíte? 


Bohumila Jandourková, 22. dubna 2015

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře