Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Nové ghetto státu Izrael

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Z pohledu izraelské vlády se všichni -- tak nějak a chtě nechtě a pomalu -- stáváme Palestinci.

Ještě poměrně nedávno se zdálo, že s pádem berlínské zdi končí éra rozdělených světů, Izrael se však rozhodl globální vývoj popřít. Před dokončením je betonová zeď na palestinských územích okupovaných od roku 1967, železná opona roste na hranicích Egypta s pásmem Gazy a nyní izraelská vláda oznámila úmysl postavit „technologickou zeď", která zablokuje hranici Izraele s Egyptem „od Gazy až po Eilat". Premiér Benjamin Netanjahu ji schválil 10. ledna: „Rozhodl jsem se zavřít jižní hranici Izraele pro infiltrátory a teroristy. Je to strategické rozhodnutí, které zajistí židovský a demokratických charakter státu Izrael. Izrael zůstane dál otevřený válečným uprchlíkům, ale nedovolí tisícům ilegálních dělníků, aby se přes hranici infiltrovali do země a zaplavovali Izrael." Podle Netanjahua totiž Izraeli nejvíc ze všeho hrozí „ilegální dělníci, lidé, kteří se do země infiltrují, pašeráci, teroristé, Afričané, Gazané, prostitutky, zbraně a drogy."

Izolace před okolním světem je pro nynější izraelskou vládu příznačná. „Potíž je v tom, že lze dojít pěšky z Afriky do Guš Danu, zatímco třeba do Paříže nebo Madridu pěšky dojít nelze, protože je odděluje moře," prohlásil Netanjahu loni v prosinci na jednání vládního výboru pro zahraniční a bezpečnostní otázky. „Budeme muset obehnat zdí celý stát, nebudeme mít jinou možnost."

Argument o uchování „židovského a demokratického" státu za vysokou zdí samozřejmě vyvolává řadu pochybností. Jako by izraelské vedení žilo v iluzi, že lze oddělením se od okolního světa udržet více méně jen nábožensky definovanou čistotu obyvatelstva. A zároveň jako by tím dávalo najevo svou nadřazenost vůči lidem, kteří obývají stejnou oblast nebo regiony přilehlé. Jako kdyby Země zaslíbená nebyla jen abstraktní pojem.

Jistě, Netanjahu není autorem vize zdí kolem dokola. Ta se poprvé objevila v roce 2005 v rámci plánu Sand-Clock, který vzešel z dílny ministerstva obrany. Několik výborů parlamentu ho probíralo ze všech stran, až nakonec dospělo k názoru, že před zazděním hranice s Jordánskem dostane přednost hranice s Egyptem. Identita (ultra)pravicových politiků, kteří uzavření Izraele prosazují, je samozřejmě důležitá, ale mnohem důležitější je diskurs, který celou záležitost provází. Snaha o uchování „židovského a demokratického" charakteru Izraele má totiž nejen lokální, ale i globální rozměr. Z globálního hlediska vlastně svérázně kopíruje praktiky západních států vůči cizí pracovní síle a nevítaným imigrantům, ať už z Afriky, Asie či muslimských zemí, a zároveň posiluje rasistické podvědomí vůči Africe, z níž se s využitím slovníku bushovské války proti teroru stává jen jakási temná díra.

To, co na první pohled ale vypadá jen jako kopírování západních postojů, má ale i své lokální konotace. Například pojem „infiltrátor" se v kolektivní paměti Izraele jasně pojí s palestinským uprchlíkem, který se po válce v roce 1948 pokusil vrátit zpět do svého domova, odkud pak byl vyhnán znovu. „Infiltrátor" je tedy Palestinec, jehož vyhnání bylo nutné k vytvoření čistě židovského státu. Postupem času se ale tento pojem začal vztahovat na všechny Nežidy, kteří nebyli v Izraeli vítáni. A v tomto kontextu je Netanjahuův výrok o židovském státě opravdu zajímavý. Uchování židovského charakteru totiž už neslouží jen jako záminka k vyhnání Palestinců, ale nově i Afričanů a dalších „infiltrátorů". Pokud tento trend ještě chvíli vydrží, mohou se Palestinci stát všichni Nežidé na světě.

A nad tím vším se vznáší jistá ironie - aktuální snaha o uchování židovského charakteru jako by přiznávala, že si Izrael za 62 let své existence nebyl svou židovskostí jistý. Nejspíš i to je důvod, proč Izrael neustále požaduje, aby ho Palestinci uznali jako židovský stát. Pokud je ale nyní pro židovský charakter státu potřeba budovat zdi, znamená to, že Izrael nikdy židovským nebyl? Není výstavba zdí jen přiznáním faktu, že stát Izrael ve své oficiální podobě byl a je jen iluzí?

 

Publikováno v Literárních novinách

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře