Lepší špatný mír, než dobrá válka

A to jenom proto, že si nějací blbci vzali do hlavy, že si budou léčit svoje mindráky v jejich zemi a na jejich domovech, blbci, kterým za zadkem stojí další blbci, větší a silnější, kteří nad nimi drží ochrannou ruku, dodávají jim zbraně a munici a morální podporu a plácají se po zádech, že tak bojujíc proti zlu a dělají svět lepším.

Největší tíseň na mě ale sedla, když jsem si uvědomil, že to my jsme ti blbci v pozadí, kteří nejenom že proti tomu nic neděláme, ale že dokonce ani nereptáme a ještě si to umíme zdůvodnit tak chytře, až jsme na sebe pyšní. Ale kdo nese větší díl viny, ten který si nedokáže pomoci, protože ztratil veškerý odstup, nebo ten, kdo ještě má možnost volby, ale přesto si vybere si válku – a nevybere ji pro sebe, ale pro druhé?

Existují ve světě horší místa k životu, než je střed Evropy, a kdo ví, možná by se těm lidem žilo lépe, kdyby žili jako my, ale dokud žijí v míru, žije se jim rozhodně lépe, než ve válce. Proč jim nenecháme jejich špatný mír, ale vnucujeme jim svoji dobrou válku?

Klidně si tomu říkejte zbabělost, nebo dokonce zrada, klidně se zaklínejte svobodou a demokracií a hodnotami evropské civilizace (a nezapomínejte, že mezi ty hodnoty patří i dvě světové války, holocaust a kolonialismus) a blouzněte o pevných morálních postojích, ale já tvrdím, že jestli existuje absolutní zlo, tak je to válka, že zbabělost je dát přednost snadnosti války před složitostí míru, a že nejhnusnější zrada není zrada státu, ale zrada lidí, kteří v něm žijí. A ta spočívá i v tom nechat je napospas válce.

zdroj:http://tribun.name/2014/09/01/lepsi-spatny-mir-nez-dobra-valka/