Helvéti, politici a marketing bernardýnů

Podrobnosti

Z domova / Podoteky|

6. srpen 2009|

TEN|

12163 x

Sleduji politickou scénu, a tak se už ani nedivím, že je zhruba druhé desetiletí nějak provázána se Švýcarskem. Někdy jde o reálná švýcarská konta (pan Janoušek, zásilka z České konsolidační agentury), někdy jen o legendy o nich. Vím už asi proč. Za všechno můžou bernardýni ze země helvétského kříže.
Jednoho z nich máme už sedm měsíců doma. Pes původem z kantonu Graubünden. Už jeho příchod do rodiny byl, mírně řečeno, konspirativní. Jednoduše, jedné zimní noci byl doručen se svým rétorománským očkovacím průkazem a darovací smlouvou, byť byl přirozeně dobře zaplacen. S darovací asi proto, že ti nejlepší z nejlepších, jako u lidí, se „přece" koupit nedají. Byť dají. Měli jsme ho týden a dospěla jsem k závěru, že bernardýni jsou jako politici spíše nepopsatelné přítomnosti, chtějící být vždy především první u své plné misky jídla a pamlsků. Vysvětlete jim (psům), že nevaříte jen pro ně, ale že je také musíte cvičit a komunikovat s nimi. Poznáte to na první procházce, kdy se pokusí vletět do toho největšího humusu. Estéti nechť laskavě prominou.
Ani ony TV propagované značky supergranulí nejsou finální lahůdkou. Co to je proti hromádce srnčích bobků, tajně vyhrabaných a sežraných v koutě zahrady. Pes přitom ví, jaký průšvih to pro paničku znamená. A jak jinak průšvihy žehlit, než mohutným olizováním vlastní rodiny i cizích (a víme, co měl miláček před půlminutou v mordě). Podobně jako přistižení politici rozdávají i psi úsměvy na všechny strany a umně koulejí očima. Když to nestačí, dávají rázné pac, neboť- koneckonců- za jejich úlety můžete i vy. A jakýpak výprask. Politika zvolíte znovu, stejně jako psovi odpustíte nejpozději za prahem stavení. Nebo si troufnete politika nevolit a tomu Beethovenovi, co se dětem tak líbí, vyprášit kožich na veřejosti? Určitě ne.
Ani když ten miláček (po 7. měsíci u nás má metr v kohoutku) se v těch bobcích navíc vyválí, protože to je ten pravý voňavý parfém. Tažen domů se pak tváří jako druhdy herec Gojko Mitić, protože ví, jak na místní feny (byť štěně), působí. Jsou snad politikové ve volební kampani jiní, a jde snad o něco jiného, než manipulovat nás a naše dcery, lidské fenečky, k volbě jejich hodnot?
Pravdou ovšem je, že bernardýni nesbírají lyže značky Völkl, Lexusy, v nichž by se chtěli vozit, jsou pro ně nedosažitelné a ani nás nechtějí vzrušovat předváděním luxusních lodí. Jsou prostě od přírody lidoví, a jde jim především o ten žvanec. Takže nevím, koho by náš bernardýn vlastně volil, být člověkem, a nebudu to raději rozebírat. Jednu věc chci ovšem vyjasnit, a učinit tak konec jedné legendě. Helvétové přisoudili slavnému bernardýnu Barrymu (dnes vycpán v bernském muzeu) záchranu poutníka v 18. století. Mně, na rozdíl od romantiků z Bernu, je věc jasná. Horami se potulující hladovějící bernardýn z kláštera ve stejnojmenném průsmyku nasál za silné sněhové vánice libou vůni. Nesporně se linoucí z tornistry, nebo tlumoku umrzajícího poutníka. Pes se tak dlouho snažil tornistru ze zmrzlíka servat (a vyžrat), až poutníka dosmýkal k fortně kláštera. Zachránil ho. Zbytek už je marketing. Političtí představitelé jsou dle místních zvyků také tu a tam vycpáváni, a také jsou jim s časovým odstupem připisovány téměř heroické činy. Zatímco vyhublý Barry táhl za tornistru, v níž scházela maršálská hůl, ale asi nikoli flák uzeného, politici se nás snaží utáhnout na obsah našich peněženek. Jen jednou se televizní tvůrce v komedii Bohouš pokoušel překrmit bernardýna (zkuste „překrmit" politika). Asi jako výraz konečnosti dějů.
Není to možné. To překrmení - a asi u obou. Bernardýn i politik stráví vše. Jen ten televizní Bohouš nezvládl petrolejem nasáklý chléb. Náš pes by to zvládl, ale nesmělo by to být to jediné, co má v misce. A politik? Za funkci? Ten také. Co platí pro bernardýna, platí i pro politika. My to „žereme" jim, a oni nám. Alespoň se tak tváří. Jako náš bernardýn. Takže jsem přestala sledovat politické dění. Když je potřeba, kouknu na štěně, a myslím, že vím, která bije.

Komentáře