Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Lze srovnávat zrůdnost komunizmu s nacizmem? (3/5)

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

 

Jak u nacistů, tak u komunistů,  zakrátko po uchopení moci dochází zákonitě k tomu, že se totalitní vrcholní představitelé mezi sebou na život a na smrt rozhádají v dohadování o moc. V nacistickém Německu to byla známá tzv. "noc dlouhých nožů", kdy rok po nástupu k moci Hitler nechal zavraždit zasloužilého nacistu a svého starého spolubojovníka - šéfa SA, Ernsta Rohma /1887 - 1934/, který s ním chtěl mocensky soupeřit, a s ním asi tisíc jeho příznivců a k tomu ještě některé nezúčastněné občany nepohodlné mu z jiných důvodů.

  • lze-srovnavat-zrudnost-komunizmu-s-nacizmem-3-5

V Sovětském Rusku došlo nejdříve ke vzájemné roztržce mezi Leninem a Stalinem, kterou mladší soudruh Stalin řešil doživotním domácím uvězněním smrtelně chorého Lenina, umírajícího na kombinaci syfilisu a otravy krve po postřelení socialistickou revolucionářkou Kaplanovou /tzv. "eserkou"/, jateční pistolí, v roce 1918. Později došlo k další vzájemné mocenské roztržce mezi soudruhem Stalinem a soudruhem Trockým, kterou komunista Trockij řešil záchranou svého života útěkem ze Stalinova Sovětského svazu do jižní Ameriky, kde ho však agenti NKVD později našli a na Stalinův rozkaz, v Mexiku v roce 1940, zavraždili.

Vztah zastánců totality k pravdě je principiálně neobjektivní. "Pravdou" je pro ně každé tvrzení, které slouží cílům, ke kterým příslušná totalitní ideologie směřuje. Je úplně jedno, jaká je realita ve skutečnosti. Kapitalizmus a tedy jeho největší světový představitel - USA, je pro nacisty i komunisty vždy a ve všem špatný a všichni nepřátelé USA, byť jde o degenerované společenské režimy - jako bylo za časů Hitlera militantní imperialistické císařské Japonsko a jako jsou dnes státy "Osy zla" - Severní Korea a Írán, podle nacistů a stejně i komunistů jsou údajně "mravnější, technicky zdatnější a perspektivnější" a ve všem jinak "lepší" než "kapitalistické Spojené státy" i když realita je prokazatelně zcela zjevně opačná.

V totalitním státě o postavení a individuálních možnostech občana nerozhodují jeho osobnostní předpoklady a schopnosti, či případná omezení osobních práv za porušení norem definovaných dle civilizovaného výkladu práva, nýbrž to, do jaké společenské skupiny se jednotlivec narodil. V praxi nacistické Třetí říše to znamenalo, že kdo neprokázal do třetího kolena, že patří ke germánské rase, měl smůlu. Kdo byl ke svému neštěstí narozen jako Žid, nebo měl částečný židovský původ, rovnalo se to vyřazení ze společnosti, transportu do koncentračních táborů a ve většině případů nemilosrdné fyzické likvidaci prováděné systémově.

V socialistických státech, řízených komunistickými stranami, nezáleželo oficiálně na rasovém původu, ale k jaké společenské třídě občan patřil. Když se člověk narodil jako potomek kapitalisty, či statkáře - pak to s ním bylo špatné. Sebevíce nadaní a cílevědomí potomci "třídních nepřátel" se nesměli vzdělávat a pracovně nebo společensky uplatňovat ve vedoucích místech. Naopak, kdo se narodil do dělnické rodiny, nebo rolnické, pochopitelně "neposkvrněné" nějakým proviněním proti komunistické straně, tomu bylo umožněno studovat a vyniknout v zaměstnání a ve společnosti i když k tomu neměl dostatečné intelektuální a "morálně - volní" osobnostní předpoklady.

U nás byli členové KSČ dokonce ke studiu nuceni i když o ně neměli zájem. Vznikaly proto "univerzity" dopřávající straníkům za minimum intelektuální námahy pocit vzdělanosti a intelektuální nadřazenosti nad nestraníky. Jednalo se o nechvalně proslulé Večerní univerzity marxizmu - leninizmu /VUML/ a stranické vysoké školy udělující různé "podivné doktoráty'.

I když to tak možná někomu připadá, nejde o legraci - za vlády KSČ opravdu, kromě trapného titulu RSDr. - doktor politických věd /tento "VŠ titul" např. měli Milouš Jakeš a Vasiĺ Biĺak/, existoval také třeba titul "doktor ochrany státních hranic" a podobné absurdní akademické tituly, které však byly stranou brány zcela vážně a jejich držitelé pro dosazování na vedoucí místa byli pokládáni za plnohodnotně kvalifikované oproti držitelům titulů tradičních, typu JUDr., MUDr., RNDr., Ing., apod.

"Nepřátelé státu", tedy Židé za vlády Hitlera a později "sionisté" za vlády soudruha Stalina a u komunistického vůdce především "vykořisťovatelé pracujících", byli neodčinitelně vinni tím, že svým narozením patřili k "nepřátelské společenské množině". Museli proto zcela vážně počítat s tím, že budou připraveni o občanská práva, vězněni a týráni a poté případně dokonce fyzicky zlikvidováni i když žádný zločin ani přestupek nikdy nespáchali, ani neschvalovali a ani k jeho vykonání nikoho nenabádali.

Pokud jde o vraždění nevinných občanů není pravdou, že komunistický totalitní systém byl humánnější než nacistický. Nenamlouvejme si to!

Počty zavražděných spoluobčanů, v pořadí podle období, ve kterém totalitní diktátoři pro spoluobčany budovali "lepší zítřky", jsou následující

 * Vladimír Iljič Uljanov - Lenin /1870-1924/, komunista, Rusko, Sovětský svaz. Počet obětí: 4 017 000

 * Adolf Hitler /1889-1945/, nacista, Německo. Počet obětí: 20 946 000

 * Josif Vissarionovič Džugašvili - Stalin /1878-1953), komunista, Sovětský svaz. Počet obětí: 42 672 000

 * Mao Ce -Tung /1893-1976/, komunista, Čína. Počet obětí: 77 692 000

 * Pol Pot /1925-1998/, komunista, Kambodža. Počet obětí: 2 000 000

Z historických údajů o počtů obětí totalitních režimů shromážděných odborníky, vyplývá, že komunističtí zločinci mají na svědomí obětí zdaleka nejvíc. A to i v samotné Evropě, když z úděsné statistiky vyjmeme čínského komunistického vůdce Mao Ce - Tunga a kambodžského komunistického zvrhlíka Pol Pota.

U nás jsme poznali zrůdné totalitní systémy oba. Za Protektorátu Čechy a Morava v létech 1939 - 1945 nacizmus a v období 1948 - 1989 v Československé republice "reálný socializmus".

Počet zavražděných nacisty v Protektorátu, v létech 1939 - 1945, podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze, činí zhruba 343 tisíc občanů.

Uváděné počty nevinných občanů zavražděných komunisty v Československu v létech 1948 - 1989, jsou následující: 248 popraveno,

4 500 zemřelo ve věznicích, 327 zahynulo na hranicích.

Nacizmus i komunizmus, jak jsme je poznali u nás, se vyznačovaly shodnými zločinnými praktikami. Pro nacistickou Třetí říši a Protektorát byly příznačné - ideologický teror, mučírny gestapa, koncentrační tábory, popravy za pouhé "schvalování atentátu", nebo za poslech "nepřátelského rozhlasu" apod. V případě Židů transporty a holokaust.

Komunisty ovládané Československo zavedlo po vzoru Sovětského svazu praktiky podobné nacistickým, zejména ideologické vymývání mozků, mučení k doznání absurdních provinění, káznice, pracovní tábory a popravy nevinných.

Pronásledování "třídních nepřátel" a jejich potomků - vyhazování z práce a znemožňování studia, jakož i nedůvodná věznění a pracovní tábory až po justiční vraždy, se u nás, po nástupu komunistů k moci, staly zcela běžnou praxí uplatňovanou vůči komukoliv a kdykoliv, kdo se z nějakých důvodů znelíbil komunistům v Kremlu, nebo jejich československým nohsledům.

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře