Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Čemu se učit od lidové Číny

Hodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 

Nadcházející historická návštěva čínského presidenta v Praze dostává do varu tzv. Havlův sirotčinec a pod palbou kritiky je zejména president Zeman za svůj dřívější výrok o tom, že se chce od Číny učit. Čína má totiž podle „lidskoprávních“ ideologů sloužit jen jako odstrašující příklad.

Kdyby se ovšem Česká republika dokázala z čínské hospodářské, vízové a imigrační politiky poučit, nemohlo by se stát, že by do země zvala tisícovky vetřelců z muslimských zemí nebo cizí kapitalisty (s krycím názvem „investoři“), jimž pod bičem arbitráží umožňuje lacino vytěžit přírodní i lidské zdroje země. Pokud by se česká vláda podívala na postavení milionů čínských živnostníků, nemohla by nikdy ani pomyslet na šikanu zvanou „elektronická evidence tržeb“. Absence tzv. svobodných voleb je tíživá, vládne-li státostrana špatně, je však osvobozující tehdy, kdy vládne dobře. V Číně proto mají daleko menší prostor zájmové skupiny, které na tzv. Západě ve skutečnosti o všem rozhodují. Právě v tomto smyslu je lidová Čína skutečně svobodným světem.

  • cemu-se-ucit-od-lidove-ciny

Nemá totiž předpisy s nespočetnými zákazy a povinnostmi, počínaje povinnými zimními pneumatikami a konče třeba posuzováním vlivů na životní prostředí. Současná Čína také dokáže dát svým občanům naději na hospodářský vzestup. Vždyť řada dnešních milionářů tam začínala někde na ulici. V údajném tržním prostředí Západu jednotlivec spíše vyhraje hlavní výhru v loterii, než aby pod diktaturou korporací a zájmových skupin dokázal z nějakého obchůdku či dílničky vybudovat cokoli většího. Inspirací může být i časové omezení vlastnického práva. Pokud totiž lidová Čína vydrží dostatečně dlouho, nemůže se stát, že se jí zmocní dynastie domácích nebo zahraničních Rotschildů a Rockefellerů.

Možná i proto, že se Evropská unie od Číny v ničem učit nechce, otevírá zrušením vízové povinnosti občanům Turecka dveře dalším milionům nevzdělatelných (avšak bojovných) Mustafů a Ahmetů. Krvavému genocidnímu sultanátu hodlá platit miliardové výpalné a dokonce s Tureckem jedná o členství. V Haagu pak dál vydržuje tzv. mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii (ICTY), proti jehož rozsudkům resp. záhadným úmrtím ve vazbě je kterýkoli čínský soud vzorem korektnosti. Za takové situace proto kritika „nedodržování lidských práv“ v Číně znamená jen pravidelnou rituální koupel v západním oceánu lži a pokrytectví.

Pavel Křivka,

bývalý politický vězeň a amatérský sinolog

 

podporte-width

 

Facebook komentáře