Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Francisco - papež politický

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Jmenování Argentince papežem potěšilo celý latinoamerický svět. Snad jen Cristině Kirchnerové, jejíž tvář bych chtěl vidět v době, kdy se dozvěděla o Bergogliově zvolení, mírně zatrnulo. To, že se manželé K. již od počátku svého prezidentování s katolickou církví nemuseli, je známo každému Argentinci. Nestor Kirchner svého času dokonce žádal papeže Jana Pavla II. o odvolání biskupa  Antonia Baseotta, který si veřejně dovolil zkritizovat porušování lidských práv v průběhu diktatury nejen zprava, ale i zleva. Jan Pavel II. Kichnerovi samozřejmě nevyhověl a prezident Kirchner zase nejel papeži Janu Pavlu II. na pohřeb. Jen pro pochopení celého sporu připomenu, že v Argentině se v době diktatury vedla guerrilová válka levice proti pravici, v průběhu které docházelo k porušování lidských práv na obou stranách, i když samozřejmě z té pravé strany mnohem více. Cristina i Néstor Kirchnerovi byli v době argentinské vojenské diktatury právě členy takovéto levicové guerrillové organizace s názvem Montoneros, pro kterou nebyla cizí ani ozbrojená forma boje. Samozřejmě ani Bergoglio v té době nežil ve vákuu a s juntou musel být ve styku, takže někteří levicoví prokichnerovští intelektuálové, vědomí si názorových diskrepancí mezi J. Bergogliem a Cristinou Kirchnerovou po jeho zvolení pro jistotu preventivně hned spustili diskreditační kampaň proti Bergogliovi, že s juntou spolupracoval. Argentinský deník El Cronista dokonce přinesl zprávu, že argentinská diplomacie se ještě před zvolením papeže snažila Bergoglia očernit před arcibiskupy, za účelem jeho znevěrohodnění.

  • francisco-papez-politicky

Kromě toho se buenosaireský arcibiskup Bergoglio v průběhu vlády manželů K. často na veřejnosti objevoval s představiteli argentinské politické opozice, což mu manželé K. i vytýkali. Podle některých analytiků by zvolení Bergoglia papežem mohlo opozici pomoci porazit Kirchnerovce v příštích volbách a snad i celé Bolívarijské levicové hnutí v Latinské Americe. V této souvislosti ho přirovnávají k Janu Pavlu II. a jeho politické roli v Polsku a celém sovětském bloku.  Bergoglio i otevřeně kritizoval politiku K. například za jejich benevolentní přístup k ochraně před početím. Jen připomenu, že v Argentině jsou potraty či interupce stále nelegální, proto je zde masivnější kampaň v oblasti prevence, tudíž používání antikoncepce. Bergogliovi se nelíbil ani vstřícný přístup Cristiny Kirchnerové k homosexualitě. Animozita mezi argentinskou prezidentkou a buenosaireským arcibiskupem byla tudíž dobře známá.

Možná i proto trvalo Cristině K. skoro hodinu než na tuto, pro ni zcela jistě šokující informaci o zvolení J.Bergoglia, vůbec zareagovala. Představa, že si při osobním setkání bude muset kleknout a políbit Bergogliovi papežský prsten nebyla pro ní zrovna příjemná. Bergoglio alias papež Francisco nakonec trapnou situaci při osobním setkání vyřešil s přehledem a Cristině „jen“ civilně podal ruku a políbil ji na tvář, což Cristinu zjevně překvapilo. Nikdy mě papež nepolíbil, špitla Cristina a předala mu dar, jak jinak než sadu maté. Papež jí poté pozval vypít si s ním maté, což je takový argentinský zvyk, kdy se pije maté z jedné dřevěné nádobky přes kovové brčko, které si navzájem půjčují, viz. foto nahoře.

Cristina však tuší, že by v novém papeži mohla najít i velmi vlivného spojence v diplomatickém „boji“ s Británií o Malvíny-Falklandy. Již delší dobu totiž rozehrává nebezpečnou hru kolem těchto prozatím britských ostrovů, které jsou v Argentině na vnitropolitické scéně využívány stejně, jako třeba v Česku zpochybňování Benešových dekretů. I Bergoglio se totiž ještě jako arcibiskup, stejně jako Cristina K., několikrát vyjádřil v tom smyslu, že Malvíny jsou argentinské, na což musel nedávno reagovat až britský ministerský předseda Cameron. Cristina argentinského papeže na první osobní schůzce o tuto pomoc i požádala.

Ostatně již v samotném zvolení „neEvropana-Evropana“ tudíž Argentince s italskými kořeny vidím jisté politikum, poněvadž Argentinci jsou v podstatě Italové mluvící španělsky. Jen připomenu, že v Argentině žije víc lidí původem z Itálie, než ze Španělska a vidět skupinku starších Argentinců, kteří se spolu baví italsky, nebo to plynule přehazují z italštiny do španělštiny a naopak, není nic ojedinělého. Italové to samozřejmě dobře vědí a i to je možná důvod, proč nebyl první neevropský papež v moderní historii například z Brazílie či jiné latinoamerické či africké země. Takže v kontextu přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, byl zvolen tento evropský Latinoameričan či latinoamerický Evropan.

Ač tak či onak, když si to zařadíme mezi další nezpochybnitelná mezinárodně-politická fakta z posledních let, jako například zvolení prvního míšence prezidentem Spojených států amerických a jejich ústup z pozice světového „četníka“, přidělení mistrovství světa ve fotbale JAR a nyní olympiády a mistrovství světa ve fotbale Brazílii, růst ekonomické síly nově se rozvíjejících ekonomik a s ní související snaha o reformu OSN, za účelem zvýšení politického vlivu rozvíjejících se neevropských zemí a to vše v kombinaci s evropsko-severoamerickou prohlubující se finanční, ekonomickou a systémovou krizí, nelze než konstatovat, že současný svět tak, jak jsme ho doposud znali, se mění.   

Na druhou stranu musím uznat, že Argentinci jsou opravdu národ věřících, praktikujících katolíků a papeže si určitě zaslouží. Například, když jedu autobusem v Buenos Aires najednou se několik Argentinců překřižuje jen proto, že jsme minuli nějaký kostel. Na všech zastávkách příměstských vlaků a metra jsou obrázky či sošky svatých. A Bůh ví, že Jeho dohled cestující v buenosaireské hromadné městské dopravě opravdu potřebují. Nedávno zemřelo při selhání brzd příměstského vlaku cca 100 lidí nemluvě ani o bandách zlodějů řádících v přeplněném buenosaireském metru.  Tak mě napadá, že kriminalita v Argentině, zvláště pak v Buenos Aires, ale i v jiných latinoamerických megapolích může být tak vysoká, právě i kvůli křesťanství, teda přesněji řečeno katolickému křesťanství. Když se takový katolicky věřící zloděj po činu vyzpovídá a je mu odpuštěno, jde spát s čistým svědomím a druhý den může znovu krást. Kdyby v Argentině bylo třeba islámské náboženství a soudy by se řídily muslimským právem šaría, chodila by možná spousta lidí bez ruky, ale v zemi by byl klid. Na druhou stranu by krásné Argentinky musely chodit od hlavy k patě zahalené, což by byla jistě škoda. Tak nevím, co je lepší.  Mimochodem v Buenos Aires je největší mešita v celé Latinské Americe, kterou dal v centru města postavit bývalý argentinský prezident Carlos Saul Menem, jenž pocházel z rodiny syrských šíitských alávitů. A když už jsme u těch náboženských atrakcí, tak v Buenos Aires je i největší náboženský zábavně-vzdělávací park Tierra Santa. Je to takový umělý Jeruzalém, kde jsou různá šou na náboženská témata typu stvoření světa, poslední večeře, ukřižování Ježíše atd. Zatím jsem neslyšel o tom, že by takový „zábavně-náboženský park ala Disneyland“ byl někde jinde na světě. No a kdo ještě neviděl milionový průvod lidí městem, ať se jde podívat na Velikonoce do Buenos Aires. Raději ani nechci předjímat, kolik jich tam bude tento rok. 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře