Kauza Rath je tak výživná, že ji nelze neokomentovat. A komentují ji snad všichni, tudíž musím i já. Komentátoři této kauzy se rozdělili do dvou táborů. Jedni Ratha obhajují a ti druzí jej odsuzují, ještě dříve než tak udělá, doufejme nestranný a nezávislý soud. A dost možná mají oba tábory pravdu. Jeden tábor totiž tvrdí, že jde o mediální štvanici na ČSSD před krajskými volbami a ten druhý, že si to Rath zasloužil, padni komu padni.
Když v roce 2010 napsal Solis článek Vondra versus Barták, aneb Česko potřebuje stíhačky F 39, ve kterém popisoval pozadí sporu dvou zlodějů a všehoschopných hochštaplerů, tudíž již nyní z korupce obviněného Bartáka a budoucího mukla Vondru, v podstatě se nemýlil. Šlo o budoucí megakšeft se stíhačkami, přičemž Vondra potřebal odstranit jakýkoliv odpor, který by mu stál v cestě nákupu amerických stíhaček.
Často si kladu otázku, co dostane lidi konečně do ulic. Stejnou otázku jsem si kladl i v druhé polovině osmdesátých let minulého století. Všude kolem to už vřelo, jen v tehdejším Československu stále nic. V osmdesátém sedmém, osmém se jen pár lidí dokolečka prošlo 10. prosince kolem Husa na Staromáku či v dolní části Václaváku u dnešního obchodu s hadrama New Yorker.
Václav Havel byl milovníkem a tvůrcem absurdních divadelních, filmových a literárních děl, proto věřím, že by ho moje absurdní vzpomínka na den, kdy zemřel, neurazila. A dost možná by ho i pobavila.
Poté, co VM v pořadu OVM oznámil smrt Václava Havla, jsem chvíli přemýšlel, co budu dělat po zbytek dne. Po chvilce přemýšlení jsem zavolal jedné své nové kamarádce, kterou jsem znal teprve pár dnů, jestli by se třeba nešla někam projít.
Někde jsem četl, že kultura je umělým odrazem reálného světa. Ale co když je kultura i umělým odrazem budoucího reálného světa. V takovém případě ten co ovládá masovou kulturu, může vytvářet a ovlivňovat budoucnost reálného světa. Píšu o tom, protože před nedávnem jsem na CFP! zveřejnil videa s názvem „Odhalení hudebního průmyslu" a hned se tento článek s 11 videi zařadil mezi nejčtenější na CFP!. Je to možná i proto, že mnoho lidí si jistou formu manipulace prostřednictvím masové „kultury" (filmů či hudebních videí) již delší dobu uvědomuje.
29. listopadu 2011 si Palestinci a celé mezinárodní společenství připomněli Mezinárodní den solidarity s Palestinci. V roce 1977 ustanovilo Valné shromáždění Organizace spojených národů 29. listopad Mezinárodním dnem solidarity s palestinským lidem. V tento ten, v roce 1947, hlasovala ta samá instituce ve prospěch rozdělení Palestiny, které bylo součástí rezoluce číslo 181.
Komentář pana Ivo Beránka:
Na první pohled se tváříte, že podporujete nezávislé novináře. Vy je ale vykrádáte a jejich práci vydáváte za svou. Pod slovem zdroj si představte něco, co Vás inspirovalo k napsání vlastních názorů a k těm se podepište jako autor................
Již jako žák základní a student střední školy jsem dost dobře nerozuměl například tomu proč ve škole soudružky učitelky, později soudružky profesorky a všechna tehdejší média nazývaly vstup desetisíců tanků do Československa proti vůli jeho občanů internacionální pomocí. Později jsem ale pochopil, že tuto lež musí říkat každý, kdo nechce, aby ho totalitní režim „rozdrtil".
Před rokem napsal Ladislav Špaček k narozeninám Václava Havla článek Sborník k narozeninám Václava Havla. Musím bohužel konstatovat, že mnoho práce si s ním bývalý Havlův mluvčí nedal. Vlastně se o žádný sborník ani nejednalo. Šlo jen o nějaký článek, ve kterém si Špaček nostalgicky zavzpomínal na doby dávně minulé.
Ještě nezaschla Bartákova „krev" na Ministerstvu obrany, kterou kvůli příštím nákupům Lockhídů chladnokrevně prolil A.Vondra a ani Vondrův tuk v Parlamentu ČR, který pustil při „smažení" kvůli kauze Promopro, při kterém na oplátku pod kotel přikládal Bartákův kamarád Kalousek a máme zde spor dalších papalášů, jenž se již dvacet let vyhřívají na české politické scéně.
Toto léto stálo za houby. A to doslova. Radost z tohoto deštivého léta tak mohli mít snad jen houbaři, kteří tyto plody lesů, luk a hájů údajně sbírali kosami. Téma hub bych ale rád opustil, i když jednu průpovídku na hubové téma si neodpustím. Nějaký „vtipálek“ nedávno v televizi pronesl, že s některými houbami je to jako s některými ženami, protože na to, že vám otráví život, se často příjde bohužel pozdě.
Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg a potažmo vláda ČR uvažují o „výměně" Lobkowického paláce za pozemek na okraji Berlína.
Nedávno jedna americká konzultační firma a německý mainstream přinesly několik nelichotivých zpráv o Česku a o vývoji v české společnosti, které bych v tomto článku rád okomentoval nebo korigoval, poněvadž na každou skutečnost lze nazírat, popřípadě ji analyzovat z mnoha úhlů pohledu. Jinými slovy, všechno zlé je k něčemu dobré.
Již jsem se obával, že po celosvětové ostudě z Latinské Ameriky VK starší nevytáhne paty z hradu až do konce svého funkčního období, ale muž jeho ega si naštěští z ostudy nic nedělá, a tak jsme si opět mohli zpříjemnit težké chvíle reformního „úsilí“ (čti trápení) Nečasovy vlády čtením Klausových nesmírně poučných a zajímavě až nekonvenčně jednoduše napsaných zápisků z cest.
Úvodem bych chtěl všechny čtenáře CFP!, které můj poslední článek znejistil (pozn.: pár z vás mi dokonce napsalo i na email), ujistit, že A.B.Bartoš není pravdoláskař a V.Stwora je agentem Mossadu asi tak, jako jsem já předsedou fan klubu V. Klause staršího.
Klaus se vrátil na „místo činu" po 17 letech. Tehdy to však byla Argentina Carlose S. Menema, vedle kterého i Klaus vypadá jako populistický levičák.
Při čtení článku „FBI si vyšlápla na newyorskou mafii" mě mimoděk napadlo, jak by asi takový zásah mohl dnes vypadat u nás, protože zatímco v USA mafie ovládá odbory, v Česku mafie ovládá rovnou parlament.
Mám pro vás dvě zprávy. První je špatná a druhá snad ještě horší. Vondra se Schwarzenbergem zůstávají v české vládě a CFP! možná skončí!
"Nová zpráva od saúdskoarabských zpravodajských služeb naznačuje, že buňka Al-Kajdy na Arabském poloostrově je aktivní a jejím cílem je evropský kontinent, zejména francie, " řekl v neděli v televizním rozhovoru Hortefeux. "Hrozba je reálná. Proto zůstáváme v pohotovosti," ujistil. Ve Francii od září platí druhý nejvyšší stupeň protiteroristické pohotovosti na pětibodové škále.
Před nedávnem začal Český rozhlas Regina vysílat předvolební pětiminutové vizitky kandidátů do Senátu ČR. I já jsem se zastavil u Štěpánky Duchkové, abych tak řekl na „pokec". Všichni kandidáti dostali sedm otázek, z toho 5 jsme znali předem. Na rozhovor se Štěpánkou jsem se proto pečlivě připravil.
Již po volbách do PS Parlamentu ČR z minulého roku si mnoho komentátorů všimlo, že jestli se někomu v české politice v poslední době daří, tak jsou to bezesporu tzv. „pravdoláskaři“.
Lenine - Paciencia (Brazílie)
