Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Peru: organizovaná bouře ve sklenici vody

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • spioni
Dva poslední listopadové týdny byly pro peruánsko-chilské vztahy bouřlivé. Nejprve byl na počátku měsíce zadržen kontrarozvědkou peruánského letectva důstojník Victor A. Mendoza, který -- a to je jediný veřejně známý a prokazatelný fakt -- sloužil na

 

peruánském zastupitelském úřadě v Santiagu de Chile, ovšem pouze devět měsíců, a navíc ještě v roce 2002. Přesto do vojenské vazby putoval s tím, že je chilský vyzvědač, který je odměňován (za zradu Peru) částkou 8000 USD měsíčně. Kontrarozvědka ho prý sledovala jen pět měsíců, nicméně důkazy proti němu údajně existují. Nepochybně.

Tropické noci, vůně ibišků, epoletami ověšený důstojník -- a k tomu už opravdu scházejí jen kastaněty, peruánská Carmen, a její zrazující vášeň, láska a nenávist. Pche, prý kontrarozvědka... Viktor Ariza Mendoza měl u peruánských zpravodajců navíc ještě sloužícího bratra. Zpočátku byla obvinění běžná. Poskytl nepříteli seznam frekventantů jednoho běhu zpravodajského kursu peruánského letectva, znal telefonní čísla kolegů (předpokládá se vyzrazení) a nepochybně také tajně obkreslil tvar záchodového prkýnka na genštábu v Limě (tvrdím já).

Nicméně, prezident Alan García přerušil svou cestu po Asii, a ze Singapuru, kde jednalo asijsko-tichomořské ekonomické fórum (APEC), a předčasně odcestoval do Limy, kde v pravé pondělní poledne uskutečnil dvouhodinové zasedání Rady národní bezpečnosti státu. A dnes už je z nebohého Mendozy, kterému hrozí tak jako tak 35 let žaláře, peruánský Stierlitz (bájná postava ruského zpravodajce za WW II.). Dne 17.11. už dočasný obyvatel vězení Piedras Gordas spáchal třeba toto: „nuestras fuentes festaron, que Ariza también haya reveló a Chile las ubicaciones de los polvorinos", neboli „naše zdroje vyjevily, že Ariza  také Chile odkryl muniční sklady". Polvorino je sice střelný prach, ale my všichni věříme, že sudy s prachem Peruánci neskladují, přinejmenším od doby, kdy dostali od Chilanů pořádný (a zasloužený) výprask v roce 1883.

A v tom je také jádro pudla. Peru se nedávno rozhodla neuznat mírové smlouvy z let 1950 a 1954, které s Chile po Ledkové válce uzavřela, a vloni u Mezinárodního soudu v Haagu hranice rozporovala s tím, že neúspěšně žádala sto tisíc kilometrů čtverečních dnes chilských teritoriálních vod. Bolivijci mlčeli, protože vědí, že válka, která začala v roce 1879 měla prolog o bolivijsko-peruánském spiklenectví. Obě země začaly totiž válku až  tehdy, když se prokázal ledek v Atacamské poušti, a obě na nenasytnost doplatily. Peru ztrátou území a části teritoriálních vod, Bolívie ztrátou přístupu k moři.

Válka byla první imperialistickou válkou na kontinentě (což jistý ruský revolucionář dodnes spící na Rudém náměstí trestuhodně opominul), a slabí Chilané se bránili peruánsko-bolivijskému přepadu. Také proto dnes Santiago de Chile mlčí a tváří se, že o ničem neví. Koneckonců peruánský titulář odejel ke konzultacím do Limy bez rozloučení (a bez předávání nót), a ministr zahraničí Chile Mariano Fernandéz řekl, že nemá jiné informace, než z tisku. Chilany jen mrzí, že země, která se bez jejich investic a statisíců turistů ročně stěží obejde, vyvolala onu bouři ve sklenici vody přibližně měsíc před chilskými volbami. Nebo možná právě proto. Protože „var ve sklenici" zastře i akviziční činnost peruánské armády a letectva (Fuerzas Aereas del Perú). O letectvu, FAP, se totiž občas hovoří i tak, že by přivítalo pár amerických bojových letounů na stojánkách svých základen. Kdoví.

Snad to místo gripe porcina nebude chřipka kolumbijská. Na tu zatím nepomáhají ani Chávezovy vitaminy, které by Chilané stejně odmítli nabízet...

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře