Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Mexiko stále bojuje s narkomafií

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • la-familia
Mexická policie zatkla při několika raziích v minulých dnech 29 členů kartelu „La Familia" (Rodina), řekl včera mexický prokurátor Alberto Bazbaz.

Mezi zatčenými jsou i dva policisté, kteří zločineckou skupinu kryli a poskytovali jí ochranu. Zločinecká organizace „La Familia" je odpovědná za zabití nejméně 15 osob. Také byli zatčeni dva bývalí členové pořádkových sil, kteří byli podle všeho zapojeni do sítě informátorů drogové organizace. V jednom ze zátahů se podařilo zadržet i jednoho z vůdců organizace René Calderóna alias „El Rana" (česky žába neboli žabák). Jeho úkolem v organizaci byl výběr peněz z vydírání a celková logistika kolem distribuce drog. Bazbaz řekl, že všichni zadržení jsou obviněni z organizovaného zločinu a vražd a velmi pravděpodobně budou obviněni i z únosů, vydírání a krádeží aut.

Krátký komentář k mexické narkomafii

Mexická narkomafie již desítky let kontroluje stovky komunit, působí v odlehlých oblastech, ale i v důležitých velkoměstech a s rostoucím vlivem rostou i její ambice. Má nato peníze, lidi i zbraně. Ekonomická síla mexické narkomafie je neoddiskutovatelná. Každý rok propere desítky miliard dolarů pocházejících z pašování a prodeje drog do USA. Šéf drogového kartelu „Sinaloa" patří podle řebříčku Forbes s majetkem v hodnotě miliardy USD mezi nejbohatší lidi na světě. Ale peníze nestačí. Jde již o moc, zvláště pak o tu politickou.  V této souvislosti by se již dalo říct narkopolitickou. Získání politické moci totiž stojí mnoho peněz, a proto se mexičtí politici zcela běžně již desítky let „přátelí" s narkobarony, za což jim tito vytváří podmínky k fungování. Co je však příčinou vzniku této zvláštní symbiózy mezi pašováním, drogami, korupcí, násilím a politikou?

Jsou to Spojené státy americké s největší spotřebou narkotik všeho druhu na světě. A nejenom kvůli neukojitelné spotřebě narkotik. Uznávají to nakonec i nejvyšší představitelé USA. Málokdy lze s výrokem amerického politika a vysokého úředníka washingtonské administrativy souhlasit tak, jako v případě nedávného výroku současné ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonové, která řekla, že za katastrofickou situaci v Mexiku můžou USA. K tomu lze snad dodat, že nejen v Mexiku, ale i v desítkách dalších zemí po celém světě.

Počátky „symbiotického vztahu" narkomafie a politiků v Mexiku se datují již do doby II. světové války, v jejímž průběhu byly omezeny dodávky opiátů z Turecka a Dálného východu do USA. Ty se tehdy používaly hlavně ve vojenských nemocnicích ke zmírnění utrpení zraněných vojáků. V té době dochází k tajné dohodě mezi vládami USA a Mexikem o rozšíření pěstování rostlin potřebných k výrobě opiátů na úpatích pohoří Sierry Madre. Za tímto účelem byli do Mexika neoficiálně vysláni instruktoři, kteří učili mexické zemědělce sít mák. A s mákem přišla do těchto zapomenutých oblastí i zrádná prosperita. Po konci války byla tajná dohoda mezi USA a Mexikem zrušena, avšak infrastruktura pěstování a výroby narkotik zůstala. Té se po válce zmocnili americké mafiánské „rodiny" v čele s Lucky Lucianem, který přes legendárního lasvegaského „investora" Bugsy Siegela přebírá kontrolu nad tímto zapomenutým územím. Do roku 1948 je tento obchod již plně v rukách americké mafie podporované místními guvernéry.

Narkomafie v Mexiku zaznamenala výrazný vzestup za prezidenta Vicente Foxe, jehož nečinnost umožnila mexické narkomafii politicky a mocensky zcela ovládnout stovky oblastí včetně velkých měst a hospodářských center. Mexická narkomafie již otevřeně financuje volební kampaně politiků ze všech stran, o čemž svědčí i nedávné uvěznění 10-ti starostů a 19-ti vysokých veřejných funkcionářů vlády státu Michoacán na konci května minulého roku.

Obviňování z napojení na mafii mezi všemi politickými stranami, zvláště pak PRI, PAN a PRD je již běžným koloritem volebního boje v Mexiku. Na druhou stranu je pravda, že narkomafie se snaží proniknout do všech politických stran a financovat kampaně jejich kandidátů, protože narkobyznys, ostatně tak jako každý jiný byznys, je apolitický. Jde mu jen o znovunastolení vzájemné symbiózy, která vytváří tak dobré podmínky pro „obchod".

 

Do vosího hnízda se rozhodl píchnout Felipe Calderón, který však, zdá se, svým nekompromisním postupem vůči všudypřítomné narkomafii, nadělal více škody než užitku. Na boj proti narkomafii nasadil vojsko a tvrdě postupuje i proti rodinným příslušníkům členů mafie. Ti však na teror odpovídají terorem, a to nejen proti příslušníkům armády a policie, ale i proti jejich „spolupracovníkům" a rovněž jejich rodinným příslušníkům, což bohužel často odnáší i nevinní civilisté. Situace již došla tak daleko, že mafiánští bosové zasílají prostřednictvím inzerátů v médiích a různých televizních pořadů vzkazy prezidentovi, aby zmírnil svůj postup nebo, aby začal seriózní jednání. Calderon doposud obojí odmítal. Boj proti mexické mafii v režii amerických „konzultantů" je opravdu složitý, protože tyto mafie mají jinou strukturu než ty americké. Mexické mafie rekrutují své členy již v jejich ranném mládí a to převážně z dětí bez domova nebo z různých ústavů a nabízejí jim novou perspektivu života, což vláda nedělá. Jejich struktura a soudržnost je tak mnohem pevnější, často připomínající pokrevné rodiny. Nakonec i jedna z nejvlivnějších mexických narkomafií se jmenuje „La Familia" (Rodina). Navíc v oblastech, kde má nakromafie kontrolu se snaží vytvářet i lepší životní podmínky pro civilní obyvatelstvo. Felipe Calderonovi se prozatím podařilo jediné, dostat Mexiko do otevřené války jak mezi jednotlivými narkotrafikantskými gangy, tak i mezi narkotrafikanty a vládou, na což nejvíce doplácí civilní obyvatelstvo. Výrazné zhoršení bezpečnostní situace v zemi společně s prohlubující se ekonomickou krizí (propad HDP pro rok 2009 je odhadován na - 6,3 %), jsou příčinou volebního krachu Calderonovy liberálně konzervativní proamerické strany PAN, která při červencových volbách do mexického parlamentu výrazně oslabila. Dokud bude v Mexiku bída a v USA hlad po drogách, není možné nad narkomafií zvítězit. Calderon má však ještě tři roky na to, aby veřejnost přesvědčil, že jeho tvrdý postup proti mafii přináší ovoce. Ovšem bez podpory mexického parlamentu to bude mít o hodně těžší.

 

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře