Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Josef Mikovec: Za rekordy do Brazílie

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
  • brazilie-kubicek
Těch rekordů je v Brazílii hodně. Některými se lze chlubit, o jiných pomlčme.
Představy o této zemi bývají značně zkreslené a teprve nyní mnozí postřehli, že se jedná o zemi, která bude spoluurčovat osudy amerického kontinentu a v menší míře i planety. Něco sama, jako taková, více coby členský stát Spojených národů Jižní Ameriky a BRIC, s různě přidruženou Jižní Afrikou, Jižní Koreou a Mexikem. O BRIC Vladimir Putin prohlásil, že krize ukázala, tento kolos bude „lokomotivou světové ekonomiky v příštích letech.  Dodejme, vzájemně, se doplňující (nejen pro ekonomický růst) země bez mentální zátěže navrstvené jednosměrnou minulostí tzv. západní civilizace a západokřesťanské kultury, a bez obav z křehkosti a slabé spojitosti jednotlivých elementů sociální stavby, mohou sjednoceny, být jednak hospodářským hegemonem asijsko- tichomořského světa, jednak protipólem USA a neutralizátorem neoimperialismu na globální úrovni i v oblastech nepodmíněných bezprostředně ekonomikou. Podmínkou je soudržnost a společný postup, především uvnitř WTO, G8, G20 a OSN. Geostrategický význam je, dle odborníků nemalý. Ten zvyšuje „nebezpečí" a pravděpodobnost kulturního prolínání a ideologické mutace.

Brazilský president Luiz Inácio Lula da Silva, neboli i oficiálně Lula si dokonce může dovolit prohlásit o silovém souručenství G8 , že „ztratilo smysl existence", nyní, když máme G20. A předvídá bez zaváhání: „Za deset let bude Brazílie třetí největší světovou ekonomikou". Pohnula se totiž celá Jižní Amerika. Nezadržitelný běžec na dlouhé historické trati mezi epochami, Hugo Chávez, předložil vizi a projekt socialismu a základní demokracie 21.století na základě principů Dietericha Steffana, „Konstrukce čtyř základních institucí v rámci nové reality post-kapitalistické civilizace".Přesně tak, civilizace, ničeho méně. A pochopitelně rozhněval mocné i nemocné. I v české klišárně je oblíbeným terčem propagandy. V Česku samotné slovo socialismus, díky dlouhodobému zneužívání a zdokonalenému zneužití stále hodně lidí dráždí a potřeba zjednodušování a matení pojmů je v poptávce viz Strana aneb partaj, Ladislav Žák, ale ve venezuelském chápání je to oprávněně projekt demokratický a rozhodně bližší principům křestanské etiky, nežli různé církevní ideologické formy kolaborace, posluhováni, připosranosti a prodloužených partajních prstů.

Mnohem dále v předstihu je tichý prorok Evo Morales, Ameríndio z lidu Aymara., který roce 2005 byl v Bolívii výraznou a naprosto neobvyklou většinou, hned v prvním kole zvolen prezidentem. Morales předkládá vizi komunitárního socialismu založeného na reciprocitě a solidaritě, spojení humanity a Pachamama, ze srdce And, z Jihu pro celý svět!" Ve svém projevu na zasedání Spojených národů v září 2008 předkládá „Desatero" pro záchranu planety, života a humanity. V tomto Desateru je ozřejmováno jako nutnost odstranění kapitalistického systému, který je příčinou válek, vytvoření světa bez kolonialismu a imperialismu, respekt vůči přírodě - Universu -- Pachamama, uznání základních služeb jakožto lidských práv, odstranění nerovnosti mezi lidmi, umožnění diverzity kultur, ekonomiky a života, který není na úkor ostatních. V Bolívii, kde byla vážným problémem privatizace vody v letech 2000 - 2004, si předvídavě uvědomují důležitost práva na vodu. Příkladná je nová ústava Bolívie. O Chiapas, EZLN a o postmoderním rebelovi Marcosovi. a „Zapatista efekt" a demokratizaci demokracie raději jen šeptem !!!!!!

Tady to tenkrát nevyšlo... možnosti psychologické války a ideologické intoxikace byly značně omezené a neúčinné vzhledem k vyhraněnosti, bezpodmíněnosti a důležitosti cílů, plně demokratické organizaci, morální strategii, nedogmatické a antidogmatické, ideologicky nepolapitelné podstatě zapatismu.

Hierarchicky organizované, centralizované systémy, megastruktury i samotné potlačovací, státní i nadstátní aparáty selhávaji ve střetu s novými formami sociální organizace. To se do značné míry týká i aparátů ideologických, především monologických a vyhraněných monokratických; a ostatních pilířů hegemonie, přestože možnosti monopolizovaných masmédií, center kulturního průmyslu, týmů a bratrstev kulturních kontrolorů a denominátorů i McDisney & McWorld teledemokracie se zdály být bez hranic. Zatímco ve 20. století se podařilo Kapitálu a kapitalismu vnutit odpůrcům „zbraně", pravidla, strategii i „bojiště" - ve 21. století už na to tak jednoduše a jednoznačně nestačí - naopak je nucen pro svou obranu přijmout to, co samou svou povahou je pro něj do značné míry destruktivní.

Takže Jižní Amerika získala svou zástupnou šanci. A blížíme se k odpovědi proč Latinská Amerika a proč Brazílie...Vzhledem k současné epochální krizi kapitalismu, funerálním tancům světových banksterů, pokročilé fázi sebezáchovné expanze Pozdního kapitalismu a nepodceňovatelnému hnutí původních obyvatel Ameríndios, tedy jihoamerických Indiánů, (které už nekončí porážkami) takřka explosivní latinskoamerické renesanci, nezahlušené a neoslabené humanizující autopoiesis i nekompromisnímu úmyslu vymanit se ze subcivilizačního a neokoloniálního postavení... A protože Brazílie je největší a nejúspěšnější země Latinské Ameriky, členský stát

">Unasur-Unasol
a BRIC prchající od úspěchu k úspěchu a jeví se být nejpřizpůsobivější a pro svou velikost a sílu nejslabší, v budoucnosti politicky i kulturně neutralizovaná, odbarvená, vzdálena své původnosti, poslušná, dostane tato privilegovaná Brazílie nezastupitelný úkol, integrovat Jižní Ameriku do systému světového kapitalismu, likvidovat její svébytnost, zprostředkovat kolonizaci nevědomí, eliminovat spiritualitu a původnost. Má to být ona, kdo se za podíl v Megastruktuře stane nástrojem pro zadržování „návratů do budoucnosti". A bude působit coby výkladní skříň, šafář, šikovatel a samotnou vahou.

Nebo to s olympiádou nijak nesouvisí? Po téměř rudé Číně to tedy bude jen trochu nalevo, ale opravdu jen mírně, na skandinávský způsob nakloněná Brazílie, ostatně někdy dokonce označována za zemi potencionálně i jinak subimperialistickou. Levice je zde silná, ale tak roztříštěná, nebo přinejmenším nesjednocená a těžko sjednotitelná, že při troše „pomoci" zvenčí a opojením mas není pro globální Hegemony ani celoamerické Oligarchy bezprostředně nebezpečná. Pesimisty však nakonec zklameme. Brazílie je totiž také zemí Theologie osvobození a hnutí bezemků „Movimento dos Trabalhadores Rurais Sem Terra (MST)", které uchovávají katolické křestanství západního katolicismu a zemí značně zastávaného neomarxismu, kulturního marxismu, neogramsciánství a radikální politické ekonomie. Brazilská Levice je rozhodně něco zcela jiného nežli odpovídá požadovaným, potřebným primitivním orientačním schématům a klišé vrostlým do Střední Evropy. Takže i když není bezprostředně nebezpečná, svůj význam má. A protože Brazílie je zemí synkretismů, syntéz a umění kompromisu, všechno je jinak.

A protože je zemí se značnou

">kulturní potencí a kolektivní kreativitou
, která pro svou kulturní a etnickou organickou různorodost může být také modelem dialogu mezi rozdílnými kulturami. (Další odkazy zde, zde a zde.)

Úspěch kulturního imperialismu formou amerikanizace a odnárodňujíci a depersonalizující homogenizace se pořád nedostavuje v potřebné míře a razanci. Vedle životnosti a vrozené resistence vlastní kultury tu působí i politicko-ideologické skupenství a pro intelektuální vrstvu i odstrašující vzor ztrátových zemí. Zdá se dokonce, že zde mohou být i všechny čtyři kultury, dle jedné poněkud zjednodušující, ale praktické klasifikace anthropologická, humanistická, vědecká a masová, v docela slibných vztazích a návaznostech.

Je ale také zemí

">kontrastů, sociálních propastí a mučivých problémů
. Situace se zlepšuje, ale stále je daleko k sociální spravedlnosti a sdílené lidskosti.

Kdo chce vědět trochu více o Brazílii mystické a etnické, o brazilských Češích nalezne zde a v dodatcích.

Tato přenádherná země, však uvidíte, je často zvána tropický ráj a město

">Rio de Janeiro
je nezapomenutelné. Je překrásné a proslulé

">kulturou, elegancí, plážemi
, krásnými děvčaty, zpěvy a tanci a

">karnevaly
a

">favelas
, neboli čtvrtěmi chudých, a kriminalitou. Podaří se to za sedm let odstranit ? Jestliže Brazílie bude za 10 let třetí největší ekonomikou světa, pak zřejmě ano, i když to zdaleka není pouze otázka ekonomická. Rozhodně však přijeďte. Bude se Vám v tady líbit. Těm

">chudým a jejich ulicím se ale zdálky vyhýbejte
, ty patří k 

">rekordům, o kterých pomlčme
. Ale hodně se jistě změní. Nenechejte se odradit. Třeba i těm chudým olympiáda hodně pomůže. Úřady se teď musí snažit, budou pracovní příležitosti, do města přijdou peníze.

">Bude chléb a hry. Olympijské
.

 

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Venezuela, Hugo Chavez, a socialistická demokracie ,,To remedy these failures, Dieterich suggests the "construction of four basic institutions within the new reality of post-capitalist civilization, namely:Equivalence economy, which should be based on Marxian labour theory of value and which is democratically determined by those who directly create value, instead of market-economical principles;

Majority democracy, which makes use of plebiscites to decide upon important

questions that concern the whole society;

 

Basic democracy, based on democratic state institutions as legitimate

representatives of the common interests of the majority of citizens, with a suitable

protection of minority rights; and

 

The critical and responsible subject, the rationally, ethically and aesthetically

self-determined citizen."[2]

These institutions of the New Historical Project rest upon the fundamental pillars

of participative democracy, regional cooperation (by forming "regional blocks of

popular power") and worker rights. According to Dieterich, the existing society

should be replaced by a "qualitatively different system". "The program of the

Socialism of the 21st Century is necessarily a revolutionary one."[2] This

revolution, however, should be a gradual process, which does not employ violence and

that is sensible to the fact that the institutions we have now are the result of

thousands of years of trial and error. Because of this, they cannot be changed from

dusk till dawn, as the experiences of real socialism have shown us. According to

Dieterich, human beings are not rats in a laboratory. Every large scale social

revolution that wants to be successful, has to be the result of well informed

persuasion about the benefits of a project, rather than imposition through state

force and repression. This revolution will result from participative democracy to

secure power, education, scientific knowledge about society and international

cooperation

.http://en.wikipedia.org/wiki/Socialism_of_the_21st_century

.

Čo znamená socializmus 21. storočia vo Venezuele?

Gregory Wilpert .....Vytvoriť sféru nesúkromne vlastnených či kontrolovaných

výrobných prostriedkov však samo o sebe nie je veľkou zmenou, ak takéto vlastníctvo

či kontrola sleduje rovnaké princípy, ako súkromné vlastníctvo - teda maximalizáciu

zisku nadovšetko a elitnú spotrebu ziskov, ktoré neboli nanovo investované. Aby teda

družstevné, spolumanažované a štátom manažo-vané podniky nasledovali iné princípy,

vytvorila Chávezova vláda nový typ ekonomickej výrobnej jednotky, známy ako podnik

sociálnej výroby (v španielčine skratka EPS).EPS sú „ekonomické jednotky, ktoré sa

venujú výrobe a službám a v ktorých má práca vlastný zmysel, bez sociálnej

diskriminácie a bez výsad spojených s postavením

človeka v hierarchii, v ktorých existuje podstatná rovnosť medzi ich členmi, v

ktorých sa plánuje participatívne a ktoré fungujú v štátnom, kolektívnom, alebo

zmiešanom

vlastníctve." Aby boli brané ako EPS, a tak získali výhodné nízkoúrokové pôžičky či

štátne kontrakty, musia spoločnosti naplniť súbor požiadaviek, ako napríklad „klásť

hodnoty solidarity,

kooperácie, komplementarity, reciprocity, spravodlivosti a udržateľnosti pred

hodnotu ziskovosti." Ak sa tieto hodnoty skutočne naplnia, potom by sa dalo povedať,

že z hľadiska vlastníctva a kontroly nad výrobnými prostriedkami sa Venezuela

vzďaľuje od kapitalizmu a približuje k socializmu 21. storočia.Princíp odklonu od

trhového rozdeľovania sa v prípade Venezuely uplatnil aj v medzinárodnom obchode.

Chávezova vláda sa nielenže vehementne postavila na odpor voči dohodám o voľnom

obchode, ktoré presadzujú USA, ale pustila sa aj do tvorby mnohých obchodných dohôd

založených na princípe solidarity, nie konkurencie. Na základe dohody Petrocaribe

Venezuela napríklad dodáva karibským štátom ropu za zníženú cenu, za ktorú jej

platia v naturáliách. Najvýznamnejším príkladom je Kuba, ktorá za dodávky

venezuelskej ropy poskytla krajine 20 000 lekárov a zdravotníkov. Podobné dohody

existujú aj s Argentínou, Uruguajom a Ekvádorom.

A opäť, tento netrhový obchod, ktorý zdôrazňuje kooperáciu, komplementaritu a

solidaritu

nad konkurenciou má oveľa menší rozsah než tradičná trhová výmena.

Ešte len uvidíme, či Chávezova vláda príde na spôsob, ako rozšíriť mechanizmy

netrhovej výmeny, keďže vo Venezuele stále nie veľmi jasné, ako by kooperatívna

(teda nie konkurenčná) výmena mohla fungovať vo veľkom meradle.

Samozrejme, fakt, že existuje väčšie množstvo podnikov, ktoré idú proti logike

kapitalizmu, napríklad družstvá, spolumanažované či štátne podniky ešte neznamená,

že Venezuela je dnes z pohľadu vlastníctva výrobných prostriedkov

postkapitalistickou spoločnosťou. Rozhodne sa však týmto smerom hýbe.

Nakoniec sú tu ústavne garantované práva na participatívnu demokraciu v podobe

štyroch rôznych typov referend, ktoré môžu občania vyvolať (odvolávacích,

schvaľovacích, rušiacich a poradných),

právo viesť občianske audity štátnych inštitúcií (controlaria social) a právo

občianskej spoločnosti spolunominovať kandidátov Najvyššieho súdu,

Národnej volebnej rady,

a Morálnej rady republiky (pozostávajúcej z ministra spravodlivosti, generálneho

revízora a obrancu ľudských práv - ombudsmana).

Dôvod, prečo venezuelské a latinskoamerické ozbrojené sily mohli tak často a tak

ľahko potláčať vlastné obyvateľstvo, tkvie podľa Cháveza v tom, že armádu vždy

držali oddelene od zvyšku obyvateľstva. Nedostatok bežného styku s civilistami jej

teda umožnila zasahovať proti vlastnému ľudu bez súcitu či výčitiek. Naproti tomu

Chávez v zhode s maoistickou zásadou tvrdí, že „armáda by mala žiť v obyvateľstve

ako ryba vo vode". Realizácia tejto zásady sa nazýva „civilno-vojenský zväzok", čo v

praxi znamená, že armáda by mala byť čo najviac spätá s civilným obyvateľstvom, byť

s ním ustavične v styku a v rámci toho na seba dokonca brať aj civilné úlohy. Armáda

sa tak výrazne zapojila do rôznych zo spomínaných „misií". Často napríklad poskytuje

služby, ako je rozdeľovanie potravín, pomoc pri výstavbe, či doprave. Od civilného

obyvateľstva sa zase očakáva, že sa prihlási do vojenských záloh Venezuely a naučí

sa bojovať v partizánskej vojne, pre prípad, že by mala zasiahnuť sila typu

Spojených štátov zvonka. Podľa Cháveza to má civilno-vojenský zväzok ďalej

posilniť....

...Čo sa týka odrazu od tretieho dôležitého prvku kapitalizmu - systému správy

štátu, ktorému vládnu mocné súkromné záujmy - urobila Venezuela najväčší pokrok.

Chávezova vláda to za posledné tri roky dosiahla prinajmenšom troma spôsobmi. Po

prvé dostala možnosť uniknúť nadvláde súkromného kapitálu vďaka kombinácii

obrovských príjmov z ropy a kompletnej straty legitimity bývalého režimu. Po druhé

zaviedla určité formy priamej demokracie a zvýšila občiansku účasť na štáte. Po

tretie „civilno-vojenským zväzkom" oslabila možnosť, že sa armáda použije na útlak

civilného obyvateľstva. .

...Druhý spôsob, akým sa vláda zbavuje vplyvu súkromného kapitálu, tkvie v zavádzaní

participatívnej demokracie do mnohých oblastí štátu. Deje sa to prostredníctvom

miestnych plánovacích rád, občianskej účasti na sociálnych programoch a množstva

ďalších inštitucionalizovaných mechanizmov zapojenia občianskej spoločnosti do vlády

(prostredníctvom referend, výberu vysokých štátnych predstaviteľov i občianske

audity štátnych inštitúcií)....

...Jednou z najdôležitejších foriem občianskej participácie sú miestne plánovacie

rady, ktoré vznikli v roku 2001, ....

...Začiatkom roka 2006 sa spustil ďalší pokus, keď sa schválil zákon o komunálnych

radách. Na jeho základe vznikli komunálne rady v jednotkách s dvesto až štyristo

rodinami, ktoré v komunitách umožňujú priamu demokraciu, rozdeľujú finančné zdroje a

rozhodujú o miestnych nariadeniach. Participatívna demokracia vo Venezuele má aj

podobu občianskej účasti na nedávno vytvorených „misiách", ktoré poskytujú

vzdelávanie, zdravotníctvo, dotované potraviny, sociálne služby, pozemkovú reformu a

ochranu životného prostredia. Tieto misie nie sú jednoducho naordinované zhora; v

podobe zdravotníckych či pozemkových výborov alebo vzdelávacích pracovných skupín

ich riadia zväčša občania konkrétnej komunity...

...Chávezova vláda má oveľa väčšiu slobodu sledovať politiku nezávislú od mocných

súkromných záujmov, ktoré obyčajne formujú vládnu politiku v kapitalistických

krajinách. Táto sloboda sledovať ľavicovú politiku je v porovnaní so zvyškom sveta v

mnohých ohľadoch jedinečná. I keď existujú ďalšie krajiny, ktoré majú takúto slobodu

vďaka prírodnému bohatstvu, väčšinou ich majú v rukách extrémne konzervatíne

autoritárske režimy (ako v prípade Blízkeho východu), ktoré nemajú nijaký záujem na

progresívnej politike.

Táto sloboda umožnila Chávezovej vláde politiku smerom k socialistickejším

ekonomickým a vládnym formám. Je však zrejmé, že nejde o štátny socializmus

dvadsiateho storočia, ako sa uskutočňoval vo východnej Európe a Číne a ako sa stále

uskutočňuje na Kube. Ide skôr o libertariánskejšiu formu socializmu, ktorá sa

aktívne snaží dosiahnuť občiansku účasť a dokonca aj formy priamej demokracie

http://www.blisty.cz/art/32495.html

THE REVOLUTION WILL NOT BE TELEVISED

http://video.google.com/videoplay?docid=4513202692382805096#docid=5832390545689805144

 

 

 

4.světová válka



" target="_blank">

 

 

...,, Chavez zůstává nepochybně a bezpodmínečně stále potřebným, nenahraditelným

nepřítelem a plakátovým arcilotrem, přinejmenším v přípravné fázi pro případné

přenesení bezkonečné války (OIW = Operation Infinite War), do JižníAmeriky-backyardu

USA... http://mundoacademico.unb.br/conteudos/cod=1236846152170274111214170418

 

 

Bolivia's President Evo Morales Urges Development Of Economic System Based On 'How

To Live Well Offers '10 Commandments' to Counter World's 'Unbridled' Development

Model; Secretary-General: Indigenous Have First-Hand Knowledge about Climate Change

Impact

Source: United Nations Economic and Social Council

http://www.un.org/News/Press/docs/2008/hr4944.doc.htm

Bolivia's President Evo Morales Urges Development Of Economic System Based On 'How

To Live Well

Source: United Nations Economic and Social Council

http://www.un.org/News/Press/docs/2008/hr4944.doc.htm

1-Acabar con el sistema capitalista

1-Stopping the capitalist system

2-Renunciar a las guerras

2-Renouncing wars

3-Un mundo sin imperialismo ni colonialismo

3-A world without imperialism or colonialism

4-Derecho al agua

4-Right to water

5-Desarrollo de energías limpias

5-Development of clean energies

6-Respeto a la madre tierra

6-Respect for Mother Earth

7-Servicios básicos como derechos humanos

7-Basic services as human rights

8-Combatir las desigualdades

8-Fighting inequalities

9-Promover la diversidad de culturas y economías

9-Promoting diversity of cultures and economies

10-Vivir bien, no vivir mejor a costa del otro

10-Living well, not living better at the expense of others

http://www.zmag.org/znet/viewArticle/17251

http://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_policy_of_Evo_Morales

Ústava Bolívie Ústavní referendum v Bolívii se konalo 25.ledna 2009. Původně se mělo

konat v květnu 2008 a poté 7. prosince. Již 2. července 2007 bylo zvoleno Asamblea

Constituyente, Ústavní resp. Ústavodárné shromáždění. Nejsilněji bylo zastoupeno MAS

-Movimiento al Socialismo, 137 poslanci z celkového počtu 255, Z toho bylo 64 členek

MAS.

Návrh připravovaný už v roce 2007 byl předložen tímto Shromážděním 14. prosince 2007

Národnímu Kongresu, který rozhodl o konání národního referenda.

Novou ústavu lze nazvat ,,Ústavou pro budoucnost,,! Přese pět století útlaku a

pozvolné genocidy, kolektivistická mentalita Ameríndios a Afro-Latinos, pospolitost,

která není omezena pouze na osoby, přežila diktatury lidí, věcí, bídy i

individualismu. Je to kultura,..jejíž kosmická vize, sociální organizace, rituály,

léčitelství, zemědělství, umění, jazyk,.. ji uchovaly v neporazitelnosti. Utajovaný

lid láme mříže dějin. Rafael Correa, od 4.prosince 2006,56.ekvádorský prezident,

vzdělán v USA a západní Evropě, prohlásil:"Nežijeme v epoše změn, ale ve změně

epoch".

Text Ústavy http://www.webcitation.org/5eDVtmBEg

Poznámky k Ústavě http://www.centellas.org/miguel/archives/000679.html

Hlavní body Ústavy

http://www.boston.com/news/world/latinamerica/articles/2009/01/25/key_elements_

of_proposed_new_bolivian_constitution/

,,The "new Bolivia" that emerged from

the ballot boxes in 2005 cannot be reduced to a mere victory of the political left,

as some Western commentators have characterized it. Rather, it is the victory of

"Indianism" over more than 500 years of colonialism and injustice.

Inspirující je ekvádorská Ústava, která je zde uvedena, jen neúplně a skicovitě,

pouze v některých bodech.

Ústava vyhlašuje zásadní kontrolu strategického průmyslu, těžby, telekomunikací,

Centrální banky, ochranu biodiverzity, redukci monopolů, prohlášení části

zahraničního dluhu za nelegitimní, agrární reformu, zákaz geneticky modifikovaných

semen, právo na zdravotní péči pro všechny, právo na vzdělání pro všechny, tj.

zdarma, zajištění bydlení státním programem, všeobecné sociální zabezpečení, penze

pro matky v domácnosti, rovnoprávnost zdravotně postižených, uznání různých typů

rodiny, práva žen, včetně ocenění práce v domácnosti. Logicky a eco-logicky v odporu

vůči zvěcňování a znehodnocování lidského života a v souladu s principy úcty k

životu souvisí ústavou uznavané právo na život od okamžiku početí. Zde došlo k

neshodě s částí feministického hnutí a těmi, kteří zaměnují ecosocialismus s

egosocialismem.

Dále je ústavně zakotveno, v Jižní Americe životně důležité právo na nezávadnou

pitnou vodu a zdroje potravin. Privatizace vodních zdrojů je zakázaná. Ústava rovněž

prohlašuje posvěcení přirodních kolektivních práv. Smíšený ekonomický systém je

založený na solidaritě. Zaručuje se právně přístup k masmédiím a právo komunit na

vlastní veřejné sdělovací prostředky. Omezuje se autonomie branných sil a zakazují

cizí vojenské základny. Integrace Latinské Ameriky, především formou UNASUR je

ústavně stanoveným úsilím. Stát nesmí přebírat soukromé dluhy.

http://www.noveslovo.sk/clanok.asp?id=17527&cislo=9/2009

 

 

...Global and domestic class relations have shaped Brazil's foreign policy

strategy from Cardoso to Lula. Both presidencies can be viewed as oriented

toward the agenda of the transnational capitalist class. But a more aggressive

foreign economic policy of regional consolidation, supporting the expansion

of Brazilian capital abroad and coalition-building with other middle-income

countries has ensued under Lula, who represents a continuation of the changing

counters of Brazilian politics as economic and political elites react to the limits

and opportunities of globalization.12 While Brazilian capital has become

increasingly transnational, inequality and social problems persist. There is no

contradiction in this process; rather, securing oligopolic positions in the regional

market will strengthen the position of Brazilian transnational corporations in

the global market. Elements of the developmental state such as the BNDES

have been revamped to achieve these aims.

Theories of global capitalism are not incompatible with Marini's theory of

subimperialism...

Matthew Flyn, Between Subimperialism and Globalization: A Case Study in the

Internationalization of Brazilian Capital

http://lap.sagepub.com/cgi/content/abstract/34/6/9

 

 

"Souběžně, následně i prolnutě se směrováním Latinské Ameriky doleva, probíhá

logicky emancipace a kulturní stmelování původního obyvatelstva, los pueblos

originários, které nachází nyní možnosti sounáležitosti beze ztráty identity, ale

právě naopak posílením této identity a skrze zesílené kolektivní vědomí a

zvýrazněnou původnost. Tradiční i zbytnělý neo-liberalistický kapitalismus nemohl

tato společenství dostatečně důrazně, trvale a trvanlivě, pokud vůbec, deformovat či

intoxikovat. Především díky spirituální imunitě, odlišné kosmické vizi, archetypální

mythologii snadno vzdorující mythologii kontrolní, nedobovým a naddobovým osvědčeným

strukturám a esenciální logice sociální a kulturní organizace; nenarušené dostatečně

dvojí racionalitou Západu, akumulovanou "profit oriented " racionalitou, definovanou

a legitimizovanou v protestantismu, kulturnější rozsažnou racionalitou historického

katolicismu ( která se zde stala spíše doplňujícim faktorem), ani egologickou

racionalitou cartesiánsky podmíněnou; a díky malé zasažitelnosti následnou

globalizující, z větší části McDisney (sběrnou) binární monokulturou a použitelnými

prostředky manipulace, kulturní kontroly a dominance.Proto má toto hnutí vzorový

charakter přesahující záměr a vlastní, stanovený, bezprostřední cíl

http://mundoacademico.unb.br/conteudos/cod=1236846152170274111214170418

 

 

Subcomandante Insurgente Marcos: The Seven Loose Pieces of the Global Jigsaw Puzzle

(Neoliberalism as a puzzle: the useless global unity which fragments and destroys

nations)

 

 

 

First piece: The concentration of wealth and the distribution of poverty

 

Second piece: The globalization of exploitation

 

Third piece: Migration, the errant nightmare

 

Fourth Piece; Financial globalization and the globalization of corruption and crime

 

Fifth piece; Legitimate violence on behalf of an illegitimate power?

 

Sixth piece: megapolitics and the dwarfs

 

Seventh piece: The pockets of resistance

Vynikající analýza neoliberalismu od legendárního Subcomandante Marcose.

S výsledkem studia zapatismu, které si u Rand Corporation objednala US militérka je

možné se seznámit v knižní, pokud snad ne zcela úplné, pak celkem postačující

podobě: RAND Arroyo Center - David Ronfeldt, John Arquilla, Graham Fuller, Melissa

Fuller: The Zapatista Social Netwar in Mexico

http://www.blisty.cz/art/44410.html

 

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře