Kam až to všechno necháme zajít, aneb lidská lhostejnost je bezbřehý oceán

Nikdo se nechce trápit problémy cizích lidí a všichni krátkozrace přehlíží, že vše co se stane jinde, se může stát i u nás, pokud to těm co to udělali tak lehce projde, a svět to neodsoudí jako celek.

Boj proti fašismu, protesty proti ztrátě suverenity díky EU, antisociální politika naší vlády, platové podhodnocení pracujících, důchodová politika státu atd. atd. většině lidí naší země nestojí ani za nějakou dlouhou a vášnivou diskuzi, natož za to, aby kvůli tomu přijeli na nějaký mítink, nebo demonstraci.

Ačkoli je to otřesné zjištění, vypadá to, že v celé republice je nejvýše tak 50 až 100 tisíc lidí, kteří jsou ochotní aspoň pochybovat o informacích, které nám předkládají státem a oligarchy řízená média a jsou ochotní vyhledávat i jiné alternativní zdroje informací.

Tito lidé se sdružují do různých skupin na sociálních sítích, kde vedou vášnivé diskuze o tom, co by bylo potřeba změnit (ve většině skupin je přitom nejméně 50% stejných lidí). Z toho však nejvíce 1% z těchto lidí, je ochotných kromě povídání si na internetu projevit svůj nesouhlas osobně na nějaké akci.

Tato situace nutně vede k otázce, kam to v naší zemi spěje a kam až to nakonec dojde. V současnosti naše vláda otevřeně podporuje fašistickou juntu vyvražďující civilní obyvatelstvo na Ukrajině, a lidem je to vlastně jedno, díky členství v EU, mají zákony a příkazy z Bruselu přednost před těmi co si schvalujeme sami, a to je lidem také jedno, našim asociálním politikům vděčíme za to, že důchodu se někteří z nás vůbec nedožijí, a ani to nejspíš nikomu nevadí. Naši pracující dělají stejnou práci jako pracující v Německu za třetinový plat, ale za zboží obchodech platí stejné, nebo vyšší ceny, a lidem to je nejspíše také úplně fuk.

Zdá se Vám, že přeháním? Myslím, že bohužel ne, protože kdyby jim to vadilo, proč by řešili, kdo vyhrál jaký fotbalový zápas, jaká celebrita má nová umělá ňadra, komu vykoukla bradavka, kdo ukázal kalhotky, nebo nafotil trapnější fotku na mobil a šoupnul jí na internet. Proč by raději nevyšli do ulic a společně nežádali po našich politicích změnu, proč by nepořádali stávky a nepožadovali spravedlivé platy a proč, by jim nevadilo, že naše země ztratila svou suverenitu, a že pokud se dožijí důchodu, budou muset stejně dál pracovat, nebo žebrat, aby měli na léky, jídlo a střechu nad hlavou?!

Co je potřeba, aby se lidé probudili, a řekli si, máme svá práva a nenecháme se okrádat a manipulovat? Pomalu přestávám doufat, že na to sám přijdu. Co Vy, lidičky, kteří jste si právě přečetli tento článek, napadá Vás něco?