Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Ubohá stařenko bledá, běda ó běda!

Nedá mi to, abych neparafrázoval známý úryvek z Rusalky, když se paní Zdena Mašínová tak nezdvořile vyjádřila nejen o ruském prezidentu Putinovi, protože jej nazvala „zakrslíkem z Kremlu“, ale i o exprezidentu „blbečkovi Klausovi“ (zřejmě starším) a jeho smradu z ODS (asi Václavu Klausovi mladším).

  • uboha-starenko-bleda-beda-o-beda

Paní Mašínovou v této věci snad omlouvá jen skutečnost, že má již své roky a příznaky stáří, jako alzheimer, senilita, imbecilita, schizofrenie a přehnaná nostalgie se u  ní už projevují den co den výrazněji. Proto také ta její neuvážená animozita, emocionální, asociální  vzpomínky, ke kterým jí některá média dávají (snad záměrně) prostor a možnost se trapně a někdy až velmi dost netaktně vyjadřovat. 

Pokládám si ale otázku, proč je Z. Mašínová stále středem pozornosti našich médií. Chápu, že je dcera po významném člověku,  generálu Josefu Mašínovi, který byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a následně  na Kobyliské střelnici v Praze 30. června 1942 popraven (Čest jeho památce!), což ovšem nepovažuji za důvod k její tak často až přehnané publicitě. V této souvislosti není od věci připomenout, že podobných hrdinů, kteří stejně jako generál Mašín, coby vlastenci obětovali svůj život za Československý stát, bylo mnohem víc.  I po nich nepochybně zůstali pohrobci, tedy manželky, děti, možná také s podobnými osudy, ale nepamatuji, že by jim byla věnována taková pozornost, jako paní Mašínové. Paní, jejíž bratři vraždili nevinné lidi s cílem překročit státní hranici a utéct na Západ, za lepším (do US army)! 

Porovnáme-li pochybný význam paní Z. Mašínové a vraždy jejich bratrů s protikladnou, chrabrou činností jejich otce pro republiku, pak trvalou památku a uznání si bezesporu zaslouží jen jejich otec, generál Josef Mašín. Jakkoli paní Zdena Mašínová ve svém životě snad i strádala, resp. neměla život snadný, zdaleka není jediná, která měla takový život. Jsou tisíce lidí, kteří ať už z důvodů politických, nebo lidsky  jiných, zvláště po válce ve zničené zemi, neměli život snadný, přesto skromně žijí a jsou veřejnosti nadále neznámí, anonymní.  Najde-li se snad u některých z nich antikomunistický či zajímavý  politický motiv, jsou takoví lidé čas od času „vytěžováni“, media s nimi vedou rozhovory a reportáže, občas se stanou na nějakou dobu i slavní, aby se na ně časem zase zapomnělo. 

Paní Mašínová je pro některá media (a politiky) středem zájmu a stálou studnicí témat a námětů, vedou s ní rozhovory, které už chytají patinu trapných odrhovaček, opakování se, v lepším případě, díky pokročilému zhoršenému zdravotnímu stavu paní Mašínové sem tam nějaké „nové“ emocionální dodatky, které však  ztrácejí  jak na relevantnosti, tak na významu.

Zkrátka, paní Mašínová je obyčejná ženská, jako tisíce jiných. Pokud se i ve svém stáří snaží vybudovat z jejich jí navrácenému statku památník svému otci, generálu Josefu Mašínovi, je to sice chvályhodné, ale pořád jen její soukromá věc. Bohužel  do rámce tohoto památníku zcela  jistě neopomene „zainstalovat“ i své bratry-vrahy, hrdiny protikomunistického odboje, čímž památku na svého otce zásadně zdehonestuje. Ale to už je její věc a naše zbytečná starost.  

A pokud jde o tu její  stále „neutuchající potřebu se  politicky angažovat“, je třeba ji brát s patřičnou  rezervou, nicméně pokud se vyjadřuje k osobnostem způsobem výše uvedeným, není zrovna nejvhodnější dělat tomu v médiích takovou publicitu. Její ubývající stáří, snížený intelekt a irelevantnost by media měly vzít v potaz, jinak je trapná a zcela nezajímavá osoba.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře