Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Suma sumárum, aneb: Co ze všeho nám zbylo? Naše řeč!

Náš (ne)milovaný prezident, tuneldědek Václav Klaus, se každý rok ve svém novoročnímu projevu (obrazně řečeno) nestydatě obnažuje, když nám sděluje stav naší společnosti, na kterém má on, zcela nepochybně, nemalý podíl. Obnažuje (jakože) problémy, které jsou toho či ono charakteru, způsobené tím či oním, vždy však jeho slova vyzní v duchu: Není tak zle, abychom si mohli stěžovat (nebo také: nám nemohlo být ještě hůře). Dokonce a není to tak dávno (N.R. 2011?) prohlásil, že občané této republiky se mají tak dobře, jak se ještě od listopadu 89 neměli. No viděno a chápáno z výšin pražského Hradu od jeho uživatele nic překvapivého, leč v podhradí a tím nemyslím pražském, protože i to je nesrovnatelné s podhradím např. na Ostravsku, Ústecký, Mostecku, ale i v mnoha jiných koutech naší republiky, tam by už lidé v „podhradí“ mohli vyprávět.

  • suma-sumarum-aneb-co-ze-vseho-nam-zbylo-nase-rec

Nehodlám popisovat letošní novoroční „striptýz“ V. Klause, protože ten byl dokonalý až následující den, kdy svléknul do naha nejen sebe, ale i celou slušnou, poctivou a žel i trpící občanskou společnost. Tím byl akt vyhlášení amnestie. Uplynulo ne mnoho dnů a již se nejen dozvídáme následky amnestie (byť ty nejhorší nás teprve čekají), ale i ohlas veřejnosti laické i odborné, stejně jako opozičně-politické. Reakce V. Klause nenechala na sebe dlouho čekat, sebevědomý tuneldědek sebejistě prohlásil, že amnestie je správná věc a že až prý horké „hlavy“ vychladnou zjistí, jaký význam a efekt pro stát amnestie byla. Tak s tím jsem s ním zajedno, jen s tím rozdílem, že zatímco on to vidí (jakože) růžově, já a miliony lidí to vidí v barvách růžové hodně, ale opravdu hodně vzdáleným! Jen nechápu, proč mají chladnout horké hlavy oprávněných kritiků, zatímco jeho bude nadále vyčnívat jako ideálně temperovaná, správně myslící a uvažující, netrpící přetlaky a přehřátím (jestli to třeba nebude tím, že se tak intenzivně zajímá i klimatologii)!

„Jeho majestát“ (možná výstižněji „jehostát“) má zcela jiné podmínky k realizaci ideálů sametové revoluce, což ovšem dnes pro občany ve skutečnosti znamená jen „pořádný kartáč“ pro učesání slibů, které nám prezentoval jak V. Havel (Pravda a láska…), tak nejdemokratičtější a nejspravedlivější strana modrých ptáků, ODS, v čele se jejím zakladatelem, tuneldědkem V. Klausem. Ačkoliv modrá je barva ODS, většina z nich vidí všechno rudě, V. Klaus to vidí blankytně modře, občas či příležitostně pak růžově. To však nic nemění na věci, že vidění, ale i názory občanů na

současnost jsou diametrálně odlišné. Ti mají představy o tom, o čem má V. Klaus snad jen zlé sny, např. že může existovat i skutečně demokratická občanská společnost, založená na přímých volbách poslanců, jejich odvolatelnosti, na rozhodování občanů referendem o všech věcech, o kterých mohou rozhodovat jejich zvolení zástupci, atd. atd.

Ve světle všeho, co se nám celých deset let V.Klaus a poslední léta koaliční vláda rozpočtové odpovědnosti snaží vtlouci do hlavy, nabízí se jedna zásadní otázka: Jaký je rozdíl mezi současnou společností v tomto “demokrartickém” zřízení a společností za “vlády komunistů”? Velmi stručně to lze popsat takto:

a) Získali jsme svobodu, můžeme svobodně cestovat, podnikat, konat a pod. (dnes platí už jen pro několik desítek tisíc vyvolených, či jinak finančně dobře zajištěných),

b) Máme svobodu tisku (pro cizí vlastníky medií), svobodu slova a vyjádření názorů (které nám media uzurpují realizovat),

c) Máme svobodu volby lékaře (kterého si musíme zaplatit), svobodu vyznání (na ateisty i na věříci se však v případe církevních restitucí nebere zřetel) a možná ještě nějaké další výhody, které však v porovnání s tím, co nemůžeme nebo v čem je nám bráněno nebo naopak přikazováno, jsou již zcela zandebatelné.

Asi ani nemá smysl vyjmenovávat a popisovat vše, co negativního, ve srovnání s minulou vládou komunistů, nám současná “demokracie” přinesla (rozdělení Československa, vstup do NATO, EU) atd.), potažmo dává či nabízí. Budu-li velmi obecný pak podle mne (a jsem přesvědčen, že to není jen můj názor), výhody současné “demokracie” se zcela stírají s nevýhodami vlády komunistů. Takže nic moc. Asi narazím u těch, kteří budou poukazovat a argumentovat řadou odsuzujících činů, kterých se dopustili komunisté na řadě lidí, odpůrců režimu, včetně trestů smrti. To nechci a ani nehodlám ani popírat, tím méně ospravedlňovat. Jen chci poznamenat, že komunisté vládli státu s počtem 15 milionů občanů, že ne všichni se na negativních událostech podíleli a odsuzovat zhruba 13 milionů občanů, kteří v KSČ nebyli, ale na režimu se podíleli jen svou osobní existencí, je krajně nespravedlivé.

Mohu totiž opáčit stejným, že pokud se stane realitou fakt, že v ČR bude vládnout pořádek, slušnost a spravedlnost, mohou být stejně odsuzováni dnešní politici včetně těch, kteří sice nevládli, netvořili zákony, nekradli, netunelovali, nepodíleli se na koruopci a přesto budou, nebo by mohli být házeni do jednoho pytle s těmi, kteří dehonestaci společnosti přivodili. Bude

se to těm, kteří dnes odsuzují všechny občany z dob komunistické vlády , líbit? Asi sotva!

Z toho vyplývá, že jediný efekt soudobé “demokracie” spočívá v úspěšném prosazení privatizce (ku prospěchu několika jedinců, Klause nevyjímaje), rozprodáním (potažmo rozkradením, kde rovněž nechybí účast V. Klause) státního majetku prosperujích, na exportu se podílejících podniků (vstupem cizího kapitálu a investic, jejichž výnosy jdou mimo státní kasu), likvidaci zemědělství (na úkor dovozu), zmrzačení zdravotnictví (ve snaze vše zprivatizovat, včetně nemocnic a vytvoření mnoha nepotřebných soukromých pojišťoven a fondů) ), okleštění školství, kultury, vědy, výzkumu, likvidaci vnější i vnitřní bezpečnosti státu, zdrcující devalvaci sociálních jistot dětí, rodin, seniorů, ztrátě osobní svobody, zvýšené kriminality, vražd, hazardu, podvodů, korupci, (která se stala systémem vládnutí posledních pěti-šesti let) vytvoření mafií všeho druhu (včetně soudní, policejní, o politicko-ekonomicko-kmotrovské ani nemluvě).

Máme-li být spravedliví musíme přiznat (resp. by to měli především přiznat ti, kteří přivedli stát “na buben”), že rozhodující factor pro úspěšnou společnost a spokojenost občanů je ekonomika. Kde je dnešní ekonomika ve srovnání s ekonomikou za vlády komunistů? Budiž mi prominuto, ale budu upřímný: v prdeli! Stačí jediná, za vše vypovídající cifra: 1 bilion 900 miliard korun státního dluhu? Lze to srovnat s ekonomikou a rozpočtem vlády komunistů? Mimo jiné fond důchodového zabezpeční má deficit průběžně cca 55 miliard korun, přičemž po VLSR 89 bylo na tomto účtě 88 miliard rezerv! Byla uskutečněna kuponová privatizce v řádu stovek milliard korun. Kde jsou však ty peníze? Dovolili by si podobné zločiny páchat komunisté na svých občanech?

Co tak připomenout, že “za komunistů” existovaly podnikové bezúročné půjčky, podnikové byty, podnikové školky a jesle, podniková rekreace, bezplatná (bezpoplatková) lékařská a nemocenská péče, přídavky na děti, porodné, pohřebné, družstevní bytová výstavba, ale také svépomocné akce “Z”, kdy za podpory měst a obcí si občané svépomocně budovali řadu prospěšných zařízení? Tak by bylo možné pokračovat. To všechno bylo a není rozhodující, na jaké úrovni kvality a kvantity, to vše bylo podřízeno době a situaci, ale co hlavní, že to bylo, existovalo! A co dnes? Odpovědět si lze slovy básníka: “ Co ze všeho nám zbylo? Naše řeč!” A i ta je nám pitvořena cizími slovy a názvy přesto, že tomu většina lidí nerozumí! Globalizace má zelenou!

Suma sumárum, rozdíl mezi oběma společenskými systémy je ten zásadní: všude a ve všem hrají hlavní roli peníze, následují peníze , pak dlouho nic a zase peníze a teprve někde na konci těchto hodnot je člověk, občan, jeho život, práce, zdraví, rodina, spokojenost. Ta spokojenost, o které nám s

úsměvem (nebo úšklebkem?) mluví tuneldědek, jeho veličenstvo Václav Klaus! Pro úplnost nutno dodat, že mu v tom sekundují pravicoví politici ODS, TOP09 a podvraťácké LIDEM. To vše navzdory tomu, že nemají k V. Klausovi zrovna láskyobjímající sympatie, ale smírčím faktorem zde hrají co jiného , než zase peníze. Proto drží společnou basu přesto, že by jeden druhého poslal někam do, no třeba zádele! To je také smysl Klausvy amnestie.

Myslím, že uzavřít tuto kapitolu lze zcela oprávněně konstatováním: “Kde jsou ty časy, kdy to stálo za hovno” (pardon)! Světlo v tunelu inženýra ekonomie (místo stavaře, stejně jako místo ekonoma na postu ministra financí chemika Kalouska) je pro nás občany zcela v nedohlednu, cesta zpět je zatarasená již popadaným pažením, které tunely do jisté doby sloužili jejich konstruktérům a realizátorům. Co mělo být vytunelováno, bylo vytunelováno, co ještě zbylo, o to se snaží politici se svými kmotříky jinými způsoby. Třeba reformami, privatizacemi nemocnic, letiště a dalšího, co ještě zbylo, ono se vždy ještě něco najde (např. II. důchodový pilíř, že?). Je jen na nás, zda jim to ještě umožníme, nebo jim utneme tipec!

Jak to vidíte vy, vážení spoluobčané?

8. ledna 2013 Jiří B a ť a

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře