Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Petr Pithart a nepodařená obhajoba Havlovy reality.

Do jisté doby jsem si JUDr. Petra Pitharta vážil, i když ne vždy jsem s ním ve všem a se vším souhlasil. V poslední době jsem např. kvitoval jeho konstatování, resp. tvrzení, že v r. 1989 nešlo o žádnou revoluci, ale o faktické, předem domluvené, poklidné předání moci.

Po přečtení jeho rozhovoru s Parlamentními listy.cz

(http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Odporne-slovo-havlismus-Petr-Pithart-o-Havlovi-jeho-odkazu-co-nemel-podepsat-i-o-idealnim-kandidatovi-na-Hrad-350068) jsem však naopak s jeho názory týkající se Václava Havla souhlasit nemohl. A to dost výrazně.

  • petr-pithart-a-nepodarena-obhajoba-havlovy-reality

Chápu, že P. Pithart měl k Havlovi velmi blízký vztah a to již z dob disentu, což významně ovlivňuje neobjektivní hodnocení Václava Havla. Je pochopitelné, že se snaží Havla držet „nad vodou“, když se v poslední době, tzv. v předvečer třetího výročí jeho úmrtí, kdy vedle několika málo pozitivních, sype se na Havla řada kritických názorů, pohledů či hodnocení. Snaží se Havla vykreslit v co nejpřijatelnější podobě, i když přiznává také věci, které jsou důvodem ke kritice či nesouhlasu s Havlem. Není jich však mnoho a nejsou zrovna nejzásadnější a nejpodstatnější v jeho životě. Ovšem i to, co je schopen na Havla přiznat, je jen pravda poloviční a to co lze V. Havlovi oprávněně vytknout, nezmiňuje. Pokud by tak totiž učinil, veškeré pozitivum a glorifikace Havla by zřejmě vzala za své.

Nelze P. Pithartovi upřít snahu přiznat, že na Václava Havla lze mít mnoho názorů, včetně těch jakoby kritických. Třeba že nikdy neměl tři dny před vypršením jeho mandátu podepsat "Dopis osmi", podporující Bushovu invazi do Iráku. Na druhé straně, ač je to jemu i veřejnosti moc dobře známo nezmiňuje (tají), že Havel podporoval „humanitární“ bombardování Jugoslávie, což je (spolu s jeho politickým kumpánem v zahraniční politice, v té době hradním kancléřem Schwarzenbergem) jeden z největších a nejhrubších prohřešků na mezinárodní poli, na které se tak snadno nezapomíná. Zvláště, dáme-li to do souvislostí Havlem tak intenzivně prosazovaného dokumentu OSN, tzv. „ Listina základní práv a svobod“, týkající se lidských práv. Souhlasem s bombardováním Jugoslávie tak dehonestoval své dosud mimořádně ceněné postavení obhájce či zastánce lidských práv. Ani jeho američtí „přátelé“ mu tuto neodpustitelnou chybu nikterak nevyčítají. Není divu, i tento způsob „ humanitární politiky“ je jim velmi, opravdu velmi blízký. I to je jeden z pompézních důvodů přijetí jeho busty v Kongresu USA! Je si toho Petr Pithart vědom?

Na domácí scéně má Václav Havel rovněž řadu hodně hlubokých zářezů do pažby polistopadové politiky, o kterých se P. Pithart nezmiňuje ani jen tak náhodou. Jeho slova o tom, že se Havel světa nebál, my ano, nebo že neměl žádný mindrák, ale měl čisté svědomí a za sebou dílo, kterému svět rozuměl(?), překládal si ho (!) a hrál na světových jevištích (!!!) - dávno před tím, než se stal prezidentem, jsou slova velmi, opravdu velmi přehnaná a pokud by to mělo být chápáno jako pravda, pak jenom jako pravda absurdní a irelevantní. Proboha, co se nám snaží pan Pithart namluvit, že Havel měl čisté svědomí? Jeho rodinná minulost je snad jen virtuální? Jeho nenaplněné (spíše vylhané) proklamace o budoucnosti republiky nejsou snad podrazem na miliony občanů? Mám pokračovat?

Že svět znal Havlova díla dříve, než se stal prezidentem? Pokud jej znali lidé na Západě, tak ze zcela jiných důvodů a také jej velmi vydatně finančně podporovali. Havel byl (zda-li) ve světě znám ne tak ani v souvislosti se svým „dílem“ (které mimochodem jako „umělecké“ je hodně slabé, ne-li podprůměrné úrovně, což je ovšem věc názoru dle toho, kdo jej hodnotí), ale hlavně díky kolaboraci jeho strýce s fašisty a styky jeho rodiny s představiteli Německé říše (odtud i ta blahosklonná omluva sudetským Němcům)! O tom však pan doktor Pithart taktně mlčí, nepíše a jistě ví proč!

JUDr. Pithart je také , jak z rozhovoru pro PL vyplývá, zastánce západní politiky v souvislosti s událostmi na Ukrajině, potažmo Rusku, k němuž se vyjadřuje s despektem a na jeho intelekt dost „nezdvořile“. Jeho poznámka při hodnocení , resp. porovnávání prezidentství Havla, Klause a Zemana není rovněž nejšťastnější, když Havla staví do role osvícence, který posiloval naše národní sebevědomí. Škoda, že totéž neplatí o vlastenectví! Aby toho nebylo málo, pan doktor Pithart nám Havlova následníka (Klause) představuje jako člověka, který jen strašil Unií, Německem, sudeťáky atd. Ten druhý (Zeman) se zase kamarádí se státníky, kteří nám nemají co říci (zato ti Havlovi státníci nám toho řekli a říkají dodnes víc než dost, viz např. americký prezident Obama, či ambassador Shapiro) a jde s nimi dělat leda tak obchod (apropó, co je na tom špatného, pane doktore Pitharte?) a zřejmě se nebojí toho, koho bychom se měli skutečně obávat Putina. Skutečně, ten je mimořádně nebezpečný, dokonce víc, než islamističtí teroristé, by asi doplnil pan doktor. Prý proto naše celkově chabé sebevědomí poslední dobou zase upadá. Spíše však upadá jistota pana Pitharta, má-li obavy, že se prezident Zeman zabývá více ekonomickými potřebami státu, jak samolibému a velkohubému pronášení slov o lidských právech, pravdě a lásce, jak by si to asi pan Pithart představoval, coby pokračování v Havlově odkazu!

Každý jsme nějaký, každý máme svůj názor a úsudek o lidech, jejich konání, nebo o věcech, které se dějí tak a mohly by se dít jinak. Pan JUDr. Pithart zkrátka nedá na Václava Havla dopustit, což mu nikdo nemůže brát a ani upírat. Je však až příliš úzkoprsý když se čílí nad oslovováním Havlových přívrženců jako „havloidi“, „havlisti“ a jeho období jako „havlismus“! Asi si to neuvědomuje, ale je to realita, vyvolaná okolnostmi, na kterých i pan dr. Pithart má svůj podíl! Škoda jen, že tak vzdělaný, zkušený, renomovaný politik neumí více respektovat objektivitu a pravdu. Není nic horšího, než glorifikovat člověka, který je z jedné poloviny „bůh“ pravdy (a lásky) a z druhé poloviny člověk, který se skrývá pod maskou své ne vždy čestné a morální minulosti. Proto se také nemůže divit, že je dost lidí, kteří vidí Havla jinak než ti, kteří jsou s Havlem spojeni nějakou tou (virtuální) pupeční šňůrou . K nim bezesporu patří i pan dr. Pithart, potažmo Schwarzenberg, Kocáb, Vondra, Šiklová a řada dalších. Nicméně jak je výše uvedeno, každý máme právo na svůj názor, úsudek a hodnocení.

Že se ne vždy shodují s mým či pana Pitharta, s tím už asi nic moc nenaděláme. Máme přece demokracii, nebo ne? Spíše ne, ale i to je věc osobního názoru! Mimochodem, bude také zajímavé, zda pan doktor také vyjde do ulic s nohavicemi nad kotníky. Mezi havloidy, havlisty a pravdoláskaři to teď letí!

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře