Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Marek Benda versus právo!

  • marek-benda-versus-pravo

 

    Jakkoliv nenacházím slov ke zproštění viny démonické Jany Negyové, dnes  paní Nečasové, pozoruhodný je, kromě jiných lidí, názor inventárního kusu Poslanecké sněmovny,  poslance Obstrukčního demagogické spolku (ODS), jinak člena sněmovního ústavně právního výboru a předsedy sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby ČR Marka Bendy, podle kterého prý nemohl rozsudek dopadnout jinak. Popravdě řečeno, ani já si neumím představit, že by Benda mohl být s rozsudkem nespokojený. Vždy jak podle Bendy, tak také některých dalších, především pravicových Marek Benda, pravice, versus  spravedlnost, logika a politiků, se de facto vlastně nic nestalo, protože skutky, ze kterých byla, resp. byli viněni, se nikdy nestaly. „Jsem mimořádně rád, že ti lidé byli osvobozeni za skutky, které se nikdy nestaly a věřím tomu, že to bude v následujících dnech znamenat buď rezignaci nebo odvolání těch lidí, kteří se účastnili tiskové konference 15. 5. 2013 a zničili v této zemi vládu, neboť se teď ukázalo, že se z jejich obvinění neprokázalo vůbec nic,“ řekl Marek Benda a nelze než konstatovat, že tento pán řekl na plnou hubu, jak se věci z pohledu pravice konkrétně mají.

     Není tedy od věci se pana Bendy, stejně jako řady dalších lidí zeptat, pro co bylo trestní stíhání vlastně zahájeno? Je sice předem jasné, že Marek  Benda najde dostatek velmi pozoruhodných důvodů, především osobních a to vůči pánům Šlechtovi a Ištvánovi, protože ti leží politikům ODS již dlouho v žaludku  (viz kauza tří kamarádů z „mokré čtvrti“). Jestliže M. Benda, coby zneuznaný právník ZČU prohlašuje, že k žádným skutkům , ze kterých byli Nagyová a spol. obviňování a pro které bylo vedeno proti nim trestní stíhání vůbec  nedošlo (na základě čeho tak soudí, Bůh suď!), pak nechť vysvětlí, zda skutky, resp. skutečnosti, které byly prokázány (např. sledování osob včetně těch, kteří nebyly vůbec  předmětem zájmu), se udály, nebo si je někdo vycucal z prstu? Není pochyb, že se staly, dokonce sledování jako takové bylo obviněnými přiznány,  jenže jiná věc je, že tyto skutky nebyly soudem shledány jako porušení zákona, z čehož následně (nikoli však z logiky věci)  vyplývá, že nedošlo ke spáchání trestního činu.

     Jestliže J. Nagyová, dnes Nečasová, byla viněna ze zneužití vojenské tajné služby ke sledování manželky tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), což se podle průběhu soudního jednání jak výše uvedeno potvrdilo, pak už jen zbývá otázka, proč toto jednání, mj.  silně zavánějící korupcí, není považováno, resp. hodnoceno jako trestný čin, když se navíc jedná o zneužití jedné z nejprestižnějších bezpečnostních složek státu. Jde totiž také o to se nějakým způsobem bránit před vnějším nebezpečím, ať už jde o Islámský stát, terorismus a podobně. Napříč politickým spektrem je sice přijímána celá řada opatření, která pak následně omezují naši svobodu, ale na straně druhé zase dovolují podobné případy zneužití nebo využití zpravodajských služeb ke sledování řadových občanů, notabene z osobních důvodů! Jaká asi může být důvěra občanů v tyto orgány, když na jedné straně mají sledovat bezpečnost státu ze všech úhlů pohledu a na druhé straně se nechají ovlivňovat nějakou úřednickou čůzou, která vysoké důstojníky tajných  služeb úkoluje  pro soukromé, tedy osobní účely?  

     Dlouho se mezi slušnými lidmi mluví, resp. pochybuje o tom, zda je Česká republika právním státem. Z hlediska mezinárodního práva jistě, ale stran respektování vnitrostátních a občanských právních norem je to přímo katastrofa. Aniž je nutné dokladovat řadu příkladů, které o „neprávním státě“ svědčí, stačí případ paní  Nagyové-Nečasové a žáádný rozumný člověk nemůže otázku právního státu vidět jinak, než že je právo nejen pošlapáváno, ale přímo do země zadupáváno.

     Můžeme se bavit o logice, o rozumném přístupu k posuzování toho kterého případu, kdy bylo právo zcela dehonestováno, ale je to všechno k ničemu když si uvědomíme, že logika i zdravý rozum stojí hodně daleko na distanc od prosazovaných partikulárních, osobních, ale i ekonomických, strategických zájmů, pro které lobují ti vzadu, neviditelní, avšak citelní svým vlivem, který se projevuje v potlačení právní regulérnosti, spravedlnosti, logičnosti a poctivosti, neodvratně zpochybňující postavení právního státu.

     Jistě, nikdo to nemá napsáno na čele, pro koho lobuje, čí zájmy prosazuje nebo chrání, ale stačí si všimnout, s jakým nadšením jsou přijímána katastrofálně nejen zpochybněná, ale dokonce snad i právně(!) podložená rozhodnutí soudů, včetně těch nejvyšších, tedy NSS či ÚS. O nnevině, tedy o neprokázání trestné činnosti! Vzpomeňme, s jakou neskrývanou radostí a ulehčením bylo ze strany pravice přijato  rozhodnutí o „nevině“ tří vyčůranců z ODS  Šnajdra, Fuksy a Tluchoře! Přitom každý slušný i právně nevzdělaný člověk nemohl nevidět jednání těchto lidí jinak než jako jednání, které je v rozporu s morálkou, etikou ale i postavením politika, který má sloužit zájmům občanů a společnosti, nikoli partikulárním zájmům politické kliky, která vládnutí pojala jako soukromý, skrz na skrz bezohledný byznys. Své jednání navíc podepřeli hmotnými výhodami, což už je v rozporu s trestním právem! Páni a dámy soudci a soudkyně to jistě vidí stejnou optikou, leč zadání, které se jim před řešením případů dostává, jim nedovoluje jít proti pokynům „shora“. Chce-li někdo ve světle těchto skutečností tvrdit, že jde o relevantní právní stát, pak nejde o blázna, to v žádném případě, ale o člověka proradného, který je pro peníze ochoten obětovat svou čest a svědomí, kálet na slib republice, který jako státní úředník, notabene soudce složil do rukou prezidenta republiky.

     Je-li ovšem veřejně dehonestována funkce prezidenta, kdy je atakován, napadán, pomlouván, urážen a ponižován jako  dnes prezident Miloš Zeman není divu, že hodnota slibu soudců, potažmo výkon jejich činnosti je malověrná, neoplývá žádnou ctností, ušlechtilostí, poctivostí a slušností. K tomu všemu pak je vrcholem drzosti a nehoráznosti, že si ještě nechávají (pokud je přímo nevymáhají) přidávat na platě, aby prý byli odolní proti korupci! Přitom, je-li někdo korumpován, pak je to (bohužel bez přímých důkazů) právě sama justice. Ne-ní li to pravda, pak by mělo být srozumitelně, logicky a věcně vysvětleno, proč dochází k takovým iracionálním rozhodnutím, jako je případ Nagyová, alias Nečasová, resp. případy jako církevní restituce, Klausova amnestie a j.

    Právní stát a demokracie v české republice jsou dvě veličiny, které jsou zahaleny tajemstvím. Obě by měly ve společnosti a státě nejen existovat, ale i fungovat, leč skutečnost ukazuje, že zainteresovaní politici a další osobnosti o nich mluví, odvolávají na ně svá jednání  a rozhodnutí, ale reálně se s nimi dosud společnost a občané ČR nesetkali. Pravda a láska sice nevítězí, ale totálně pohnojila co se dalo a co pohnojila, tam se prostě nedaří. Stav a situace ve společnosti tomu dostatečně nasvědčuje.

     Nicméně, naděje umírá naposled a protože se proti zprošťujícímu rozsudku kompetentní lidé odvolali je jen možné doufat, že tento justiční paskvil bude změněn. Přesto nelze být s tímto stavem spokojeni. Případ bude znovu projednáván na základě odvolání, nicméně je nepravděpodobné, že se něco podstatného změní, jakkoliv by to společnost zcela jistě přivítala. Je tu však další, nemálo šokující problém. Nebude-li dosaženo pozitivních změn v rozhodnutí paní soudkyně Králové, lze bez velkých pochybností očekávat, že bývalí obvinění budou považováni (rovněž ze zákona) za nevinné, vazbu a trestní stíhání budou chtít finančně kompenzovat v milionových náhradách. V tom případě je to pro společnost, resp. pro slušné lidí nejtvrdší knock-out přímo na solar a zmíněné právo ve smyslu právního státu dostane totálně na frak! Jen se potvrzuje, jak významné a výhodné je být politikem. Odpovědnost žádná, trestná činnost kryta imunitou, v krajním případě je „ze zákona“ velkoryse anulována úplatnými představiteli justice a co horší, na trestné činnosti se dá, kromě samotné činnosti, ještě slušně vydělat! Kdyby jen slušně, ale přímo božsky když si představíme, jakým odškodným byli „uspokojeni“ Fuksa, Tluchoř a Šnajdr, že? O kolik milionů půjde v případě kazy Nagyová-Nečasová a spol.? O konstrukci takového justičně-ekonomického skandálu ze strany „spravedlnosti“  (rozuměj advokátů a soudců)  raději nepřemýšlet!

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře