Knížákovo morální kázání a jeho chuť emigrovat.

Popravdě řečeno, nelze ve všem s panem Knížákem nesouhlasit, ale udivuje mne jeho úžas nad tímto žehráním. Pan Knížák není zcela jistě hloupý člověk, ale vzhledem k jeho vzdělání a postavení bych očekával mnohem širší záběr vstřebaných zkušeností a poznatků ze společenských událostí posledních let. Tedy ne že by je neměl, jenže on se pozastavuje nad tím, co mu zrovna momentálně jaksi nesedí, nehraje do not, či tak nějak nabourává jeho vlastní představu, jaká by měla společnost a politika být.

Zareagujeme-li na podivy a úžasy, které pan Knížák dává najevo, pak neopomíná dát najevo především zásadní skutečnost, že pan Babiš, bývalý komunista, nezpochybnitelný (!) spolupracovník StB a není vyloučeno, že i bývalým agentem KGB a přes všechny tyto skutečnosti je ve vládě. Proto se domnívá, že jeho působení ve vládě je nelegitimní, protože je v trvalém střetu zájmů. Pan Knížák, jak jsem poznamenal, není hloupý, ale že by si snad na hloupého chtěl hrát? To proto, že důrazně upozorňuje na jeho členství v KSČ, spolupráci s StB, či KGB, ale jeho působení ve vládě je nelegitimní z důvodů střetu zájmů o nichž však neutrousil ani slovíčko( a že by se skutečně něco našlo!). No, třeba se nechtěně zmýlil. Jenže, opravdu?

Pan profesor se pozastavuje nad těmito skutečnostmi a ptá se, jak je možné, že nikomu z ANO nevadí, že má pan Babiš komunistickou a estébáckou minulost. Má pan Knížák opravdu tak krátkou paměť, že si nepamatuje, kdo všechno se stejnou minulostí byl za jiné politické a ideologické konstelace ve vládě? Připomenu: Havel, Klaus, Zeman, Dlouhý, Dyba, Kočárník, Ježek a další. Jenže to zřejmě byly jiné časy, jiná doba, jiné podmínky, tenkrát z toho zřejmě měl něco i sám pan profesor, dnes má z pana Babiše kulový! Takže panu Knížákovi nezbývá než si velmi z hluboka povzdechnout a konstatovat, že „ Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře, za našich mladších let…“.

Má-li pan Knížák jisté osobní výhrady vůči dalším výše jmenovaným, mohu s některými jeho výhradami souhlasit. Ale to není nic nového, protože jak jsem stár

tak si nepamatuji, že by k nějaké osobnosti na postu ministra či ministryně nebo na jiném významném postu nebyly výhrady. Problém je v tom, že se vždy na každém člověku něco najde zvlášť, je-li dříve narozený, ale hlavně z jiného ideologického tábora. No a korunku tomu pan profesor pan nasadil konstatováním ( resp. zbožným přáním), že nejvzdělanějším (čímž chtěl pan Knížák také říci nejchytřejším a nejvěrohodnějším) politikem je novodobý předseda krachující ODS pan Fiala. Tím dal jasně najevo, kde jej „tlačí bota nespokojenosti“, ale také své politické směrování, angažovanost a snad i znechucení nad katastrofálním stavem nejdemokratičtější (nikdy nebyla), nejpravicovatější (bejvávalo), po KSČM největší politické strany, které jej nutí k těmto chmurným úvahám.

Pan profesor (kantorství nezapře) se o národu vyjadřuje, že jsme národ hloupý, necháme se opíjet pseudokorupčními kauzami, naskakujeme na vějičky, které nám média předkládají, obdivujeme drzost, hloupost a vulgárnost a zcela jsme rezignovali na samostatné myšlení (a pak za národ musí myslet třeba zrovna pan profesor Knížák, nebo jiná jemu podobné individuum). Pan Knížák zcela opomíjí atmosféru nedůvěry, nespokojenosti, bezmocnosti a bezvýchodnosti, kterou nastavila jeho ODS za spolupráce s TOP 09, či dříve v jiné koalici Topolánkovy vlády. Pokud se pan profesor domnívá, že je občanům lhostejno, co se ve společnosti děje, pak si mohu myslet, že už dávno emigroval a život v Česku vidí jen z poza Šumavy či jiných hor.. Zřejmě nemá smysl připomínat např. existenci svérázných exekutorů a exekutorských advokátů , odebírání sociálních a zdravotních dávek pro nemocné a ZTP, zvýšení DPH, amnestii, církevní restituce a řadu dalších, kdy enormní nespokojenost občanů byla vyjadřována velmi hlasitě, peticemi a dalšími protesty a k čemu to bylo všechno, když na to nikdo z odpovědných politiků neslyšel, protože to byly hlasy lůzy a ovčanů? Nedívím se, že tyto skutečnosti pan profesor nevnímá, on také nemá proč a nač si stěžovat!

Nepsal bych ani řádek o panu Knížákovi, kdyby se na jedné straně nestavěl do pozice kritika současných nešvarů, kdyby nás jako národ nepovažoval za hloupý, kam mimochodem patří i on, ale kdyby k tomu, co všechno je schopen některým lidem a národu vytknout, se sám nejevil jak srab. Jakkoliv totiž dovede či chce burcovat svědomí občanů či národa, sám není schopen jít příkladem. Vykřikovat na veřejnosti o existenci pochybných osob ve vládě, či politice, kvůli nímž má velkou chuť emigrovat a přitom blahosklonně dál žít svým velmi poklidným, ničím nestrádajícím životem, je nejen slabost, ale především zbabělost! Vždyť kdo mu brání jít za svým štěstím? Já mu to přeji z plného srdce!

Nicméně, pan profesor se po jisté době zase zviditelnil, řekl svůj názor, ukojil své namyšlené ego, poněkud se ztrapnil a zase v poklidu se odebral do svých zajetých standardních životních kolejí, kde dál bude žít svůj snobský život. A emigrovat? Nenechte se vysmát! To bylo jen takové zkratkovité hnutí mysli (což se mu žel, stává dost často)!