Když se oponentům nedaří, nezbývá než pomlouvat.

Co je dost nepochopitelné je skepticismus (přesněji nesouhlasné odsouzení) Zemanových postojů, které jsou podle pana Teličky „ ten nejhorší stav, pro něj i ČR, který (Telička) vnímá obdobně.“ To sice není názor jen pana Teličky, ale všech těch, kteří jsou bytostně odkázáni na přízeň západních politiků, tedy lidí, kteří se zdaleka nemohou smířit s tím, že prezident Zeman není „jejich“, ale je jiný, pro ně cizí, že je svérázný, samostatně myslící, odpovědně jednající ve prospěch a dobro voličů a společnosti, že se neumí lísat k dolarům nebo eurům, že je mu cizí rektální alpinismus západní (americké) politické reprezentaci, že umí myslet a jednat sám, aniž by jej někdo dirigoval. O to se totiž právě snaží opozice, které se jí v tomto smyslu vůbec, ale vůbec nedaří. Nicméně, co není dnes, může být zítra nebo pozítří a přijde čas, kdy nejen my budeme děkovat M. Zemanovi za jeho racionální postoje, které jsou dnes tak striktně odmítány, kritizovány a prezident je hanoben takovým způsobem, který nemá v českých dějinách obdoby.

Pan Telička konstatuje (nebo tvrdí), že ho (Zemana) nikdo moc vážně nebere, jeho názory jsou spíše ignorovány.Nemyslím, že je to až tak doslova pravda, i když je faktem, že zahraniční odezva na činy a názory M. Zemana není zrovna nejlepší, tedy až na výjimku jeho postojů k terorismu a imigrace. Ale i to má své důvody, které spočívají v jeho individualitě, jeho pragmatického a predukativního myšlení. To je něco, co řadě politiků chybí, za to jsou (obrazně řečeno) bezmezně svázáni a závislí na amerických bankách, falešných dolarech a jejich vládci v pozadí.

Dovolím si pro kvalitativní srovnání Miloše Zemana postavit jiného člověka, prezidenta Ukrajiny Petro Porošenka. Je snad tento člověk coby člověk a politik kvalitnější, moudřejší, racionálnější, zásadovitější, spravedlivější, čestnější, morálnější, odpovědnější a politicky zdatnější, než Miloš Zeman? Každý rozumě uvažující člověk musí konstatovat, že rozhodně nikoliv! Porošenko má, kromě svých velmi hrubých osobních nedostatků, na svědomí smrt tisíců občanů Ukrajiny, má krev na ruko u a přesto je falešně až cynicky vnímán jako významnější politik, než M. Zeman, především ze strany USA. Ani ne tak významný, jako potřebný a všeho schopný trouba pro cíle americké zahraniční politiky. Tedy přesný opak toho, jakého by chtěly USA (a Schapiro) Zemana mít a nemají! Jistě, i Zeman má řadu nectností a nedostatků, je to jenom člověk, ostatně i Havel byl také jenom člověk, u kterého se např. velkoryse přehlížela (nejen) jeho nemalá náklonnost k alkoholu, zatímco ze Zemana je vytvářen obraz notorického alkoholika který, jak by řekla socioložka Šiklová, „denně chlastá“, což ovšem nemůže nijak dokázat, protože sama jej opilého (v poslední době) neviděla.

Nepochybně by bylo možno ve stejném postavení porovnat např. prezidenta Slovenska Andreje Kisku, jenže to by bylo tak souměřitelné, jako srovnávat světlo a tmu či den a noc. Kiska je totiž protipól Zemana, typ politika, který má diametrálně odlišné názory a přístup ke světové politice, člověk, který naopak západní politice USA nadbíhá, schvaluje ji a podle toho také jedná, mnohdy v rozporu s politikou vlády. Kiska není, na rozdíl od Zemana prezident, který reprezentuje a hájí zájmy slovenských občanů, ale je svou ješitnou ctižádostí zaměřen na své postaven í a jako takový cílí na osobní uznání a ocenění západními politickými kruhy. Stručně řečeno, prezident sám sobě a několika málo souvěrců a přátel, ale ne prezident slovenských občanů.

Miloš Zeman je pomlouván a jeho nepřátelé mu mají za zlé, že svým jednáním a vystupováním nadbíhá voličům, neboť se prý jistě bude zcela jistě ucházet o druhé funkční prezidentské období. To, že prezident se chová odpovědně ke svým voličům, že hájí zájmy občanů, že nejde na ruku těm, co jej slušně řečeno „nemají rádi“, že se snaží hájit zájmy republiky i tam, kde by jiní nejraději viděli silný americký vliv a vojska NATO, že varuje před následky přistěhovalých imigrantů a islámu (nejen v Česku ale i celé Evropě), prostě, že to myslí s národem dobře, samozřejmě získává sympatie občanů, což se může pozitivně projevit i ve volbách. Má to být snad důvod, mít mu to za zlé? Ano, pokud jde o ty, kteří si jej jako současného, ani za příštího prezidenta, nepřejí!

Jiří B a ť a , 19. prosince 2015