Kde je pravda? Aneb: z těchto mraků nejspíše pršet nikdy nebude.

Podrobnosti

Blogy / Jiří Baťa|

9. srpen 2011|

Jiří Baťa|

6434 x

Případ první: Armáda zakoupila jistý počet Pandurů, údajně předražených. To údajně bylo podpořeno srovnáním s cenami Pandurů, které zakoupilo Portugalsko. Náhle se ozvali realizátoři zakázek s obhajobou ve smyslu, že česká armáda zakoupila Pandury ve zcela jiném provedení a vybavení, které prý má svou moderní technikou zvýšit účinnost nasazení těchto strojů.

Co čert nechtěl, někdo si dal práci a zjistil, že ani Portugalci nemají o nic horší stroje, než armáda česká jen s tím rozdílem, že je koupili za výrazně levnější peníze. Lze pochopit, že předražení se musí nějak zdůvodnit, nejlépe tvrzením, že „my“ to budeme mít lepší, kvalitnější, modernější a proto také přiměřeně (což je na pováženou) dražší. Otázka je, proč zrovna my musíme mít něco lepší, modernější a dražší, když

za a) na to nemáme,

za b) pro potřeby obrany našeho státu Pandury  zřejmě sloužit nikdy nebudou,

za c) proč zrovna my máme mít něco jiného, lepšího a dražšího než ostatní, spadáme-li pod jednotné velení NATO

za d) proč vůbec investovat do něčeho, co nám nic zpětně nedá (účast ve válkách v daleké cizině),

za e) proč se vůbec angažovat ve válkách, které nemají na náš stát přímou vazbu na jeho ohrožení,

za f) proč stát (chudý jak kostelní myš, notabene zadlužený) vydává nemalé částky na účast našich vojáků v těchto válkách.

Případ druhý:

Armáda, stejně jako Pandury, zakoupila i transportní letouny CASA a stejně jako v prvním případě Pandury byly předražené i transportéry CASA.. Náhoda nebo systém? Nejspíše to druhé, ve shodě s Pandury se totiž i v tomto případě naskýtá srovnání s nákupem letadel CASA v Portugalsku a jak jinak, pro ČA zase předražené. Aby toho nebylo málo, i tentokrát bylo předražení zdůvodněno jako v případě Pandurů: letadla jsou v jiném provedení a vybavení, s moderní technikou, kterou prý letadla pro Portugalsko nemají. Proto také byla dražší. O předražení jako takovém nechce nikdo slyšet přesto, že jako v případě Pandurů bylo zjištěno, že Portugalci mají letadla stejně technicky a moderně vybavená, jako ty naše.

Navíc prý byl nákup údajně realizován bez řádného výběrového řízení. Zmiňuji údajně, protože zakázky byly realizovány v době, kdy ještě vláda nevyhlásila „otevřený“ boj s korupcí (ostatně, ten boj není „otevřený“ dodnes). Takže pravděpodobnost s „údajností“ je téměř stoprocentní, což svým způsobem dokumentuje i fakt jejich předražení. Třešničkou na dortu je pak skutečnost, že letadla jsou nepoužitelná, resp. mají takové nedostatky, že je nelze pro potřeby ČA použít a v místě použití nasadit. Reklamace a vymahatelnost potřebných oprav či úprav stojí stát další desítky milionů korun. Takže můžeme, v porovnání s Pandury, rekapitulovat:

za a) proč nakupujeme tak drahá letadla, když na to nemáme,

za b) pro potřeby (ochranu) našeho státu nebudou de facto použity

za c) proč zrovna my (vezmeme-li v úvahu tvrzení o lepším, modernějším vybavení) musíme mít něco lepšího, než mají ostatní, jsme-li pod jednotným velením NATO,

za d) proč vůbec investovat do něčeho, co nám nic nepřinese (použitelnost ve válkách, kde jde o cílený zisk cizích mocností /USA/ o  území s přírodním bohatstvím, především ropou) nám ani benzin, ani naftu nezlevní,

za e) proč se vůbec angažujeme ve válkách, které bezprostředně neohrožují bezpečnost našeho státu (a přesto tam naši vojáci za cizí cíle pokládají životy),

za f) proč stát, který se zmítá v krajní finanční nedostatečnosti a zadluženosti vydává miliony na účast našich vojáků, potažmo drahou (v řádech miliard korun) techniku v těchto válkách?

V obou případech pak platí, že jako členský stát NATO by pro naše vlastní potřeby tato technika nebyla vůbec zapotřebí a pokud ano, pak za zdaleka menších investic. Je paradox, že na jedné straně investujeme miliardy do válek ve prospěch cizích mocností, abychom chránili bůh ví co (říká se, že tam chráníme pro ně již vydobytou demokracii), ale na druhé straně nejsme schopni zabezpečit vnitřní bezpečnost občanů, když vláda (Kalousek) v rámci úsporných opatření omezuje rozpočtové výdaje ministerstva vnitra na Policii ČR. Pandury, ani Casami a jinými technikami  (např. padáky apod.) u nás bezpečnost občanů nezajistíme a kriminalitě nezabráníme, to ani náhodou. Zato budeme hrdinně bojovat v Afgánistánu, Iráku, Kosovu atd., jen abychom našim „západním soudruhům“ vyjádřili loajalitu formou rektálního alpinismu (Vondra, Barták, Schwarzenberg and comp.)

Takže otázka nakonec: Jak je to vlastně s těmi předraženími? Zatím se praktikuje známé „zatloukat, zatloukat, zatloukat“ (Dr. Plzák). Ale přesto, zabývá se těmito kauzami někdo, bude někdo trestně stíhán, bude někdo obžalován? Co na to vláda a její boj s korupcí? Nebylo by od věci pověřit několik odborníků a prověřit skutečný stav a rozdíly jak ve vybavení tak v ceně Pandurů a letadel CASA? Rozhodně by se tím předešlo různým dohadům a co hlavně, vyvrátilo či potvrdily by to relevantnost tvrzení těch, kteří obhajují předražení zakázek na úkor jejich vyšší kvality.

Vím, že si řeknete, že jsem naivka. Ne, nejsem naivní, jen kladu faktickou a opodstatněnou otázku ačkoliv vím, že z těchto mraků pršet nikdy nebude. Nicméně je silně zataženo. Kéž by chtělo zahřmět a zablýskat se na lepší časy a ty  úřednické a politické „paďoury“ jednou dohnat k odpovědnosti. A to padni komu padni! To by se občanům jistě ulevilo, i když by chléb levnější nejspíše nebyl. Ale ten pocit, ten by stál za to..

4. srpna 2011                                                                                                   Jiří  B a ť a

Komentáře