Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Ať nazvu lejno růží, po růžích vonět nebude! Tak je to i s dnešní vládou!

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 
  • vlada
Jsem zděšen z toho, co se u nás děje. Ještě více jsem však zděšen z vlády, která přepisuje historii, ještě přesněji samu podstatu (zřejmě specificky české) demokracie. Otázkou zůstává, zda smečku lačných, umanutých, arogantních a krajně neoblíbených politiků máme považovat za VLÁDU.

K nutnému zachování koaliční vlády premiér Nečas argumentuje řadou neodkladných úkolů a předsevzetí o potřebě dokončení reforem, které mají napomoci konsolidovat ekonomiku státu. Premiér Nečas dokonce prozřel natolik, že zjistil neodkladnou potřebu podporovat zvyšování ekonomického potenciálu státu. Jenže pozdě bycha honit! Co však ještě nikdy z žádných úst dnešních, ale i bývalých politiků, účastnících se na destrukci tohoto státu, nezaznělo, bylo otevřené přiznání skutečných příčin vzniku tak ohromného státního deficitu. Nic nám není platná skutečnost, že kasa je prázdná a že je potřeba ji „nějak" naplnit, když se k příčinám nikdo nehlásí a nikdo také nehodlá za tento stav vést někoho k odpovědnosti. Nezbývá, než si počkat na léta příští, kdy se snad najde dost odvahy na všech úrovních stáních orgánů (policie, státního zastupitelství a soudů), že tyto „maléry nejednoho pana účetního" budou po „zásluze" odměněny.

Pominu-li různé experimenty v politice v devadesátých letech, např. koalici ODS a ČSSD, která dala základ dělení si moci a zisku z ní, tolerování zrady na voličích u poslanců, kteří z jedné strany přešli do jiné, případně zůstali nezařazeni s plnými právy poslance, zastupujícího zájmy svých (?) voličů, totální selhání Václava Klause při odepření práva na sestavení vlády vítězné straně a pověření k sestavení vlády straně, jejímž byl duchovním otcem a zakladatelem, pak vláda premiéra Nečase téže strany, spolu s o nic lepší TOP 09 a značně problematickými VV, je něco, co se nikde na světě nenajde. Jsem přesvědčen, že i „jejich" největší přátelé v USA, Německu či kde jinde, musí nad těmito praktikami nevěřícně kroutit hlavami.

Jakkoliv snažení i výsledky vlády jsou dílem celého kolektivu „osvícených" hlav ze tří ne příliš se objímajících politických stran, je to dílo především samotného premiéra Petra Nečase. Zcela nevěrohodné jsou proklamace o cílech, které vláda sleduje. Je úsměvné slyšet uraženecké konstatování poslankyně za VV Navrátilové, že se jí osobně dotýká, že občas slyší, (ne trávu růst, ale) že jdou (rozuměj politici-poslanci) za koryty a funkcemi! Jako by tím chtěla říci (stejně jako všichni členové vlády a ostatní koaliční politici), že mají vůči občanům a republice jen ty nejčistší, nejlepší, nejzodpovědnější úmysly. Bylo by jim to možné věřit (a také tomu mnoho občanů věřilo) před zvolením do funkcí, resp.několik dnů či měsíců po zvolení, ale jen do doby, než za ně promluvily činy, které hovoří o pravém opaku.

Důkaz je zcela zřejmý: Pohrdli svým poslaneckým slibem, nechali se vtáhnout do špinavé politické hry, kde hrají prim peníze, koryta a funkce. Bohužel, oni sami svým výmluvám věří. Svědomí a čest postrádající poslanci a představitelé vlády odhodili poslanecký slib v dál, jako ten pověstný klobouk. Museli, neboť jim překážel v nepředstavitelně lukrativních nabídkách mecenášů, tj. lídrů stran a jiných možností, protože upřímně řečeno, za „suché z nosu" by to jistě nedělali a ani by se tak významně neangažovali např. při projevu své (ne)důvěry vládě. Jejich činy jsou neomluvitelné a nebudou nikdy zapomenuty, což si však politici jaksi neuvědomují. Snad spoléhají na ztrátu paměti a nekonání v době krátce po listopadu 89, kdy se velmi tvrdě posuzovaly činy bývalých komunistických politiků, kteří jaksi nedopatřením upadli v zapomnění a nebyli nijak zvlášť ostrakizováni a potrestáni. Jenže je jiná doba a bez nadsázky ani komunisté nebyli schopni takových kroků, jako demokratická (!) vláda Petra Nečase.

Není důležité vyjmenovávat negativa totalitního režimu, všichni je dobře známe a otevřeně to přiznávají i dnešní komunisté. Jenže z čistě statistického hlediska (a nyní předpokládám, že pokud bych byl někomu nablízku, dostal bych co proto), jakkoliv byli za totality občané drženi „zkrátka", nestalo se, aby téměř devadesát procent občanů tak výrazně nesouhlasilo s politikou vlády. Nechť se mi nikdo nesnaží namluvit, že kdyby tehdy mohli (jakože nemohli) demonstrovat jako nedávno občané na Václavském náměstí, že by se rovněž stejným způsobem proti politice vlády postavili. Nikdy by se to nestalo – a to přesto, že mnozí (ale nikoliv většina) občané byli nespokojeni. Na účet komunistického režimu jde řada odsouzeníhodných či trestuhodných věcí, ale nikdy se nestalo, aby se lidem nedostávalo práce, řádné nemocenské péče, práva na oprávněné důchody, bezplatné školství, že by se platily poplatky u lékaře, v lékárnách, několikrát v roce upravovalo v neprospěch občanů DPH, suma sumárum, rapidně snižovala životní úroveň a klesaly životní jistoty. Ano, nebylo mnohé, ale mezi tím také to, co nám dnes v rámci vyhlídek dalšího propadu ekonomiky, naděluje vláda. To nespraví nebo neomluví ani možnost cestování, dostatek banánů a toaletního papíru, právo na svobodu slova či svobodné volby (mj. s tragickými následky) apod.

Na druhé straně je třeba si uvědomit, že jakkoliv stav demokracie v ČR popíráme nebo zpochybňujeme (v jednotlivostech či detailech), přece jenom (naštěstí) jakési prvky demokracie existují. Jsou to ona práva na shromáždění, demonstrace apod. O to závažnější a nepochopitelnější je skutečnost, že demokraticky zvolená vláda, zcela „nedemokraticky", arogantně, sveřepě, umanutě a cílevědomě trvá na svém a i když na jedné straně Nečas či jiný ministr přiznává legitimní právo občanů na demonstraci občanů, jedním dechem vykřikují, že projevená nespokojenost občanů v různých formách legitimních uskupení jsou podrýváním či podkopáváním demokracie! Tak sakra, je to černé, nebo bílé? Tuto zásadní otázku nejsou s to naši vzdělaní politici vyřešit. A pak se ovšem podivují nad postupem samotných občanů, ale i odborů, kterým premiér Nečas dává do vínku, že jsou předvoj ČSSD, kterou mimochodem viní za všechno, co se v posledních dnech a měsících událo.

Vláda. Co je to vláda? Nebo ještě lépe, co je to koaliční vláda? Vysvětlení je prosté. Měla by to být vláda složená z vítězné politické strany a dalších v pořadí. Co čert nechtěl (nebo snad chtěl?), hradní pán dal zelenou straně druhé v pořadí. Vznikl nekonzistentní slepenec nejen proto, že v něm byla ODS, ale (do voleb oficiálně neparlamentní strana) problematická TOP09, stejně jako po volbách strana podnikatelů VV. Budiž, stalo se. Jenže jak čas běžel, na povrch se prodíraly plynové bubliny, které začaly nejen praskat, ale také nevídaně páchnout. Zahnívat to začalo u nejmenší ze tří aktérů trojkoalice, u Věcí veřejných, i když menší bublinky prosakovaly i na části patřící ODS. Nebyly ovšem tak destruktivní, jako u VV. Kam to až dospělo víme, čemu však nerozumíme, to je zcela evidentní rozpad koalice stran, z nichž jedna se stala stranou rozpolcenou na nikým nevolenou politickou platformu (s prokoaličním programem) a na přesně nedefinovaný zbytek čehosi, co si ještě říká VV (s vlastním programem). To vše bez mandátu voličů! Jak jinak, přece „kdysi, od kohosi a na cosi" dostali legální mandát, toho se drží jak lejno košile a ostatní je nezajímá, tedy kromě koryta. Pro voliče VV je to zrada non plus ultra!

Koho tedy zastupují, kdo jim dal mandát, jaký mají program, jaký mají statut, komu slouží? Otázek přehršel, odpovědi zatím nejsou. Ony se budou i špatně hledat, protože vládní septik bublá i nadále a premiér Nečas si umí všechno, ale opravdu všechno zdůvodnit. Ústupky, kterými sledoval za každou cenu udržení vlády, způsob, jak snadno si umí poradit s koaliční smlouvou (slovo sem, slovo tam), prostě za veškeré kroky a výroky, kterými zdůvodňoval potřebu udržení této vlády, se ani trochu studem nezačervenal, za to se ale hodně zapotil. Není divu, tak brilantně lhát a vědomě podvádět občany dá fušku (má zářný příklad v tatíčkovi-zakladateli ODS). Nicméně, dílo se Nečasovi „na čas" podařilo, cesta za jeho cíli je zase na nějakou dobu otevřena. Platí však slova klasika pronesená jedním z poslanců: Ať nazvu lejno růží, po růžích vonět nebude! Tak je to i s dnešní vládou!

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře