Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

A co děti, nebudou se bát?

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Parlamentní listy poněkud blíže  seznamují veřejnost s „občanským“ kandidátem na prezidenta, Vladimírem Franzem. Ano, je to ten muž, jehož tělo je od hlavy až patě kompletně potetováno, čímž jeho vzezření evokuje mnohé lidi k negativnímu postoji, který se váže k jeho prezidentské kandidatuře. No, není se čemu divit, je to přece jen velmi nekonvenční, neřku-li pro mnohé i odpuzující vizáž člověka, který má být reprezentantem a hlavou státu.

  • a-co-deti-nebudou-se-bat

 

    V. Franz se mj. zúčastnil, jak píší Parlamentní listy, diskuse s občany v severočeském městě Mostě na téma své kandidatury na prezidenta. Protože jeho vzhled vybočuje natolik, že přes stokrát omílané debaty o vhodnosti potetované tváře v roli hlavy státu, se přesto otázka po estetice jeho vzezření objevila v diskuzních dotazech. Jeho vzhled, ať jej lidé přijímají jakkoliv různě, rozhodně dráždí. V. Franz na to lakonicky odpovídá:

      „Ono to má několik rovin. Ta první je právní – ať mi někdo ukáže, že je někde psáno, že nemůže být potetovaný prezident. Další rovina je estetická – také nikomu neříkám, že nemá být blonďatý nebo tlustý. Za třetí existují určité zaběhnuté modely. Jenže třeba v roce 1900 kdo by čekal, že budeme létat na měsíc nebo že z vyšňořených rockerů budou šlechtici? Je to o rozšiřování horizontů, dnes koukáme na sci-fi, pohybujeme se ve virtuálních realitách,“ přirovnává změny vnímání V. Franz. Zda je to přirovnání patřičné, je na posouzení lidí samotných.

     Nicméně názory jsou zajímavé především od lidí, tzv. od fochu, tedy tatérů samotných. Jeden z nich posuzuje tetování (kérkování) V. Franze velmi  ostentativně:

„Kandiduje, aby se zviditelnil, což dělá celý život. Nerozumím jeho image. Mít potetovaný obličej, za tím jsem nikdy nestál. Tetovaných je spousta lidí v politice. Řeč politika je mnohovýznamová, používá hodně mimiku, ale Franz mimiku nemá. Schválně se schoval za tetování a nikdo neví, co si myslí,“ řekl pro Parlamentní Listy.cz s tím, že Franz patří do obludaria vedle dvouhlavé paní a dvousetkilového chlapa, přestože stále používá vysokoškolský titul. Jiný stručný názor byl:  „Kérce na krku se stále říká stop job tattoo. S tou se člověk těžko stane ředitelem banky.“ Možná že by bylo dobré to doplnit „natož prezidentem!“

     Ale najdou se i lidé, kteří to vidí jinak: „Na Vladimíru Franzovi mi imponuje, že není politik. Na celém záměru se mi líbí, že není z jeho hlavy, ale že jde o občanského kandidáta.“ Názorů je mnoho, protože kandidatura V. Franze je skutečně mimořádně kontroverzní. Jednak proto, že jako člověk, osobnost, názorové pojetí, schopnosti a um by jej svým způsobem řadili mezi relativně vhodné kandidáty, nicméně jeho vzhled, jak výše uvedeno, je něco co mnohým lidem vadí. Můžeme to nazývat např. malostí, neobjektivností, nespravedlností, osobními pohledy na člověka a na svět,  fakt zůstává faktem, že jeho vzhled jej výrazně diskvalifikuje. Domnívám se, že mnohem více, než kdyby kandidoval člověk s jistou tělesnou či zdravotní vadou, neboť tu takovému člověku nadělila příroda, nebo osobní neštěstí. To u Vladimíra Franze takto hodnotit nelze.

     Zkusme se však přenést přes všechny uvedené (ne)opodstatněné výhrady k vzhledu V. Franze a zamysleme se na okamžik nad situací, kdyby se tento muž skutečně  stal prezidentem. Nabízí se otázka, jak by jej přijímalo zahraničí, diplomacie, svět. Nevylučuji, že řadě avantgardních umělců by vizáž V. Franze nevadila, což si ovšem nejsem jistý u lidí z konzervativních  kruhů, diplomacie apod. Nicméně, zkusme si představit, že i to by se dalo nějak „strávit“, ale naskýtá se další otázka, resp. problém. Jak již bývá historickým  zvykem, prezidenti jsou zvěčňováni na známkách, mnohdy (posmrtně) i na bankovkách atd. Umíte si představit takové známky, potažmo bankovky?

     Co nejhorší je však další Ústavou stanovená povinnost, že v úřadech, ve školách a jiných veřejných místech má být umístěn portrét stávajícího prezidenta. Zde se vrátím k titulu článku: A co děti, nebudou se bát? Nebudou děti z takového portrétu vyděšeni, nebudou se bát? Vždyť takový prvňáček, který v předškolním věku byl uspáván či chlácholen pohádkami a pohádkovými knížkami  vyobrazených  různými obludami, strašáky, bubáky, pitoreskními postavami, stejně tak ve filmových pohádkách a filmech pro děti  jsou dětem představovány různé potvory, nestvůry, strašidla atd., které svým charakterem jsou zlé, špatné, zákeřné, nemilosrdné, nelaskavé atd., nebyl by to pro něj šok?

     Obávám se, že spatřil-li by prvňáček fotografii prezidenta s tváří V. Franze, že pokud by nebyl šokován, pak by jistě projevil značnou bojácnost a odpor proti takovému prezidentovi. Nevím, jak by takovému dítěti (dětem) učitel(ka) ve škole nebo rodiče doma vysvětlovali, že se nejedená o bubáka, strašidlo či zlého mužíčka, ale že je to hodný a milý „náš pan prezident“. To si fakt nedovedu představit a ptám se, zda-li takto, s použitím výjimečného či vzácného nadhledu lidí, kteří s ním sympatizují, také uvažují. Protože mít prezidenta, kterého se budou bát již žáci první a snad i vyšších tříd, je hodně, ale opravdu hodně mimo mísu. Nebo že by si postupně zvykli?

     Domnívám se, že ještě nejsme v takové situaci, kdybychom už neměli z čeho vybírat. Vím, není jednoduché, těch skutečně seriozních, čestných a poctivých a minulostí nezatížených lidí není tolik, ale že by nebyl nikdo lepší (bez urážky) než V. Franz? Ta vizáž, ta mu fakt hodně škodí. Je to sice jeho svobodná volba, ale i svobodná volba ba měla mít nějaké hranice. Alespoň v civilizovaném světě 21.století.

 

9. září 2012                                                                                               Jiří  B a ť a

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře