Válka, nebo revoluce?

Poté, co bylo zmařeno úsilí Saddáma Hussaina obchodovat s ropou v jiných měnách, po zmaření Kaddáfího pokusu o zavedení celoafrické měny, zlatého denáru, začínají američtí světovládci mít obavy o klid i ve vlastní zemi. Obama přijímá nové zákony umožňující válku US Army proti vlastnímu obyvatelstvu, novou moderní výzbrojí se posilují vnitrostátní bezpečnostní složky. Po vojenské stránce jsou USA mocnější než kdykoliv dříve. Přestože nejlepší mozky světa ve službách mocných hledají jak oddálit krach současného kapitalistického systému, zdá se, že nic jiného než válka jej nespasí. Obr se začíná potácet na hliněných nohou dolaru ztrácejícího důvěryhodnost. (http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1938-pripravuje-globalni-elita-novou-korejskou-valku-v-soubehu-s-ekonomickym-kolapsem )

Také v Evropě hospodářská krize stále více dopadá na početné vrstvy obyvatelstva. Evropská unie přiznává v průměru 12% nezaměstnanost, přičemž počet lidí bez práce ve Španělsku či Řecku je bezprecedentní a postihuje zejména mládež. Tu mládež, která by mohla být povolána do zbraně „na obranu demokracie a lidských práv“.

Syřané náporu najatých interventů zatím odolávají, a tak bylo třeba najít náhradní válčiště.

Protože nic se neodehrává náhodou, lze docela dobře spekulovat, že tím dalším bojištěm se může stát Korejská lidově demokratická republika. Světovou veřejnost by taková válka nijak zvlášť nepobouřila, o této zemi má dlouhodobě dosti špatné mínění. Její obyvatele žijící v bídě a terorizované vládní mocí spíše lituje. Ti však po desítek let trvající ideologické masáži jsou odhodláni svou zem bránit, mají jednu nejpočetnějších armád na světě a dokonce i atomové zbraně.

Je skutečně těžké odhadnout, zda silácké manévry na severu Koreje jsou jen výsledkem boje o moc mezi starými partajníky a novou generací, spjatou s novým mladým vůdcem, nebo zda se do KLDR dostaly tajné, pravdivé či smyšlené, informace o úmyslech USA v této oblasti. (http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1941-severni-korea-schvalila-jaderny-utok-na-usa ). O tom, že agresivní politika amerických jestřábů zužuje zahraniční působnost Ruska a Číny, a že americké základny je stále více obkličují, se lze snadno přesvědčit. Zahájit válku je velmi snadné: ona totiž ta z 50. let formálně ještě neskončila a Čína má v KLDR stále své zájmy a ve světě své spojence.

Možná je to jen přetlačování, dohodnuté kdysi dávno předem v Švýcarsku, kde korejský diktátor studoval. Výsledkem by mohla být nějaká mírová smlouva, která by na jedné straně uvolnila diktátorský režim a na straně druhé, umožnila dodání potřebných potravin, modernizaci země a postupné sjednocení.

O dalším vývoji se můžeme jen dohadovat a věřit, že třetí světová, tentokrát atomová, kybernetická a zničující, nevypukne.

I když světovládcům by prý stačilo, aby přežilo jen 500 milionů lidských tvorů…

Ivo Krieshofer