Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Poučí nás dějiny?

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

V roce 1929 vypukla krachem na newyorkské burze hospodářská krize, která postupně ochromila světové hospodářství. I když president Roosevelt svou politikou Nového údělu pomohl její následky zmírnit, trvala až do konce 30. let a teprve válka ji definitivně ukončila. Po zkušenostech z 1. světové netoužili američtí občané po válce nové, a konec míru v Evropě se jich jakoby netýkal.

Američané válku nechtěli, a 12. března 1939 odpovědělo 83 % Američanů na otázku: „měla by být vojska USA odeslána do Evropy, aby tam bojovala proti Německu?“ NE. Ještě 9. dubna 1939 bylo 95 % Američanů proti účasti Spojených států ve válce, kterou by Anglie a Francie vyhlásily Německu. V létě 1939 však průzkumy zjistily, že více než 90 % Američanů by bylo ochotno bojovat, kdyby byly přímo ohroženy USA.

  • pouci-nas-dejiny

24. srpna zveřejnil americký magazín Liberty první díl románu Freda Allhoffa Lightning in the Night (Blesk za noci) o fiktivní invazi Německa do USA, kde byly i smyšlené novinové zprávy o amerických porážkách a konečném vítězství Německa. Ve světle německého bombardování Anglie se bombardování New Yorku jevilo jako reálné. Náklad magazínu Liberty vzrostl, a vylíčení válečných škod a obětí Američanů způsobilo, že prosincový průzkum veřejného mínění po skončení posledního dílu románové fikce zaznamenal 60% ochotu obyvatelstva postavit se po bok Anglii.

Válka s Japonskem byla nevyhnutelná Během hospodářské krize došlo ke zhroucení mezinárodního obchodu, na kterém bylo Japonsko závislé. Pokud se tedy chtělo udržet mezi velmocemi muselo Japonsko získat nové trhy a zdroje surovin. Proto začalo expandovat na sever. Prvním krokem byl Mukdenský incident z 18. září 1931, jenž poskytl záminku k obsazení zbytku Mandžuska a agresi vůči Číně.( V noci z 18. na 19. září došlo k výbuchu na trati Jihomandžuské dráhy severně od Mukdenu (Šen–jang, po němž japonské oddíly zahájily útok proti čínským vojskům). Když se Japonsko pokusilo v letech 1938 a 1939 zaútočit na SSSR, utrpěla jeho Kuantungská armáda dvě těžké porážky v bitvách v okolí jezera Chasan a v bitvě na řece Chalchyn gol.

Protože tedy myšlenka „útoku na sever“ nevyšla, obrátili Japonci pozornost na jih. Roku 1940 vyhlásil americký prezident Franklin Delano Roosevelt zákaz vývozu železného šrotu do Země vycházejícího slunce. Od srpna 1941 se pokoušel japonský velvyslanec admirál Kičisaburó Nomura dojednat se státním tajemníkem Cordellem Hullem řešení. Japonsko požadovalo uznání „Velké východoasijské sféry společného rozkvětu“, což USA odmítaly. Na to Japonsko reagovalo 27. září 1940 vstupem do Paktu tří, Německa, Itálie a Japonska. V červenci 1941 japonská armáda obsadila Francouzskou Indočínu. F. D. Roosevelt dal 28. července 1941, jako reakci na tento čin, zmrazit japonská aktiva v amerických bankách, uzavřít americké přístavy pro japonské lodě a spolu s Británií a Nizozemskem přerušit dodávky ropy pro Japonsko, které muselo denně odčerpávat ze svých ropných rezerv 28 000 tun.

Nyní muselo Japonsko ustoupit tlaku USA nebo zaútočit. 17. října 1941 odstoupil premiér Fumimaro Konoe a na jeho místo nastoupil generál Hideki Tódžó. Ten se nebránil diplomatickému řešení, ale v případě neúspěchu byl odhodlán dosáhnout svých cílů pomocí vojenské síly.

Nejvyšší americké vedení vědělo, že vojenský střet je nevyhnutelný, jen oficiálně nevědělo, kdy a kde k němu dojde. Roosevelt a jeho nejbližší spolupracovníci to však bezpochyby věděli, potřebné zprávy jim tajné služby dodaly, stejně jako o něco později dodal sovětský špión Sorge Stalinovi zprávu, že Japonsko nenapadne SSSR, což umožnilo přesun vojsk na obranu Moskvy. Intimní znalec tajných služeb a expert na válku v Pacifiku Stinett mluvil se svědky a přezkoumal 200 tisíc úředních písemnosti. Podařilo se mu předložit 129 odposlechnutých a dešifrovaných radiotelegramů japonské flotily, které Roosevelt zatajil. Tomu nasvědčuje na jedné straně odjezd letadlových lodí z Pearl Harboru a na druhé nepochopitelné chyby při informování velitelství Pearl Harboru o možném napadení. Dne 5. prosince zachytila americká odposlechová služba meteorologické hlášení „Higaši no kaze ame“ (Východní vítr, déšť), což byl japonský kód pro válku s USA. Vrchní velitel amerického námořnictva admirál Harold L. Stark obdržel o tomto hesle hlášení, ale nevěnoval mu náležitou pozornost. Druhý den byl zachycen a přeložen telegram určený velvyslanci Nomurovi. Ten se již dostal přímo k prezidentu Rooseveltovi. Protože admirál Stark byl v opeře, odložil prezident poradu na 7. prosinec.

7. prosince ve 13:00 hodin měl předat velvyslanec Nomura japonskou nótu o vyhlášení války státnímu tajemníkovi Hullovi. Jelikož ale v danou hodinu nebyla nóta přeložena celá, podařilo se ji Nomurovi předat až ve 14,20 hod., kdy už byl Pearl Harbor napaden.

Věrolomné a neočekávané napadení spolu lidskými i materiálním ztrátami (2476 padlých) vyburcovaly americkou veřejnost, která prudce změnila názor na účast ve válce.Ta se stala válkou světovou týden poté, když vyhlásil Americe válku i Hitler.

Tento podrobný popis událostí poskytuje čtenáři příležitost, aby na historických faktech poznal, jak se postupuje při prosazování strategických cílů mocných vlád.

Aktuální, že?

Ivo Krieshofer

Facebook komentáře