Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyloučil jakékoli prodloužení zmrazení židovské zástavby, které by mělo skončit v září, s tím, že takový krok by svrhl jeho koaliční vládu.
Nejspíš ví, o čem mluví. Jeho kabinet sice zmrazení, které kromě Palestinců požadovaly hlavně USA a EU, nijak důsledně nedodržoval, ale už jen samotná zmínka o něm vždy vyvolávala bouři nevole v prokoloniálních frakcích koaliční vlády. Několik klíčových členů Netanjahuova kabinetu dokonce pohrozilo, co všechno by se mohlo stát, kdyby vláda prodloužení zákazu výstavby nových židovských domů na arabské půdě vůbec zvažovala. „Musíme se vrátit k normálnímu životu," prohlásil o obnovení výstavby například ministr obrany Avigdor Lieberman.
Netanjahuovo oznámení nejspíš jen dál zkomplikuje snahy přivést Palestinskou samosprávu k přímým jednáním, protože zastavení výstavby bylo jedním z hrstky palestinských požadavků. Už dnes totiž ilegální židovské kolonie zabírají 42 procent okupovaného západního břehu Jordánu.
Izrael o rozhovory prosazované Spojenými státy neměl zájem od počátku, a tak jeho bazírování na pokračující židovské kolonizaci arabské půdy lze vnímat jen jako poskytnutí záminky palestinskému prezidentovi Abbásovi, aby jednání s Izraelem odmítl.
Za této situace Barack Obama údajně palestinské straně dokonce pohrozil, že pokud s Izraelem nezasedne k jednacímu stolu, ztratí americkou podporu vzniku palestinskému státu, tedy samozřejmě, pokud něco takového někdy opravdu existovalo . Vystavil tak Abbáse do složité situace - pokud by souhlasil s přímými rozhovory s Izraelem, zbaví tím židovský stát nutnosti přistoupit na jakékoli ústupky a přitom by pomohl vytvořit iluzi, že jsme snad svědky jakéhosi pokroku. Odmítnutí na druhé straně nabízí Izraeli i USA možnost hodit vinu za neúspěch neexistujícího „mírového procesu" plně na Abbáse.
A zatímco si diplomaté hrají své bezobsažné hry, svůj názor začínají stále hlasitěji dávat najevo křesťané. Poté, co američtí presbyteriáni vyzvali svou vládu, aby ukončila pomoc Izraeli kvůli pokračující židovské kolonizaci okupovaných palestinských území, Světová federace lutheránů si za svého prezidenta zvolila devětapadesátiletého palestinského biskupa Muníba Junána, který proslul svým bojem za mír a mezináboženský dialog.
Luteránská federace se sídlem v Ženevě sdružuje 70 milionů protestantů po celém světě. Junán, který je biskupem pro Jordánsko a Svatou zemi, v čele střídá amerického biskupa Marka Hansona.
-
|85.207.240.xxx |2010-07-29 08:36:38 kedu - vývojNikdo neříká, že to co se tváří, že bude existovat na věky, na věky existovat opravdu bude. Palestinci velmi dobře vědí, že je lhostejné kolik domů na jejich půdě postaví sionisté. Důležité je kdo v těch domech bude žít za třeba dvacet let. Další rovinou problému a to rovinou řešitelnou poměrně snadno je, co s vystavěnými opuštěnými osadami budou v budoucnu Palestinci dělat. Osobně si myslím, že je větší míře totálně zbourají a zplanýrují. Kde budou v té době sionisté. Doufejme, že v nějakém asimilačním středisku kdesi v EU nebo USA:-)
-
|93.91.144.xxx |2010-07-29 19:55:40 Michal - KOLIK SYNŮ POSLALI KŘESŤANI DO BOJE A KOLIK POHŘBI..to je jejich vliv, jinak jen přání touhy, iluze, fantazie...právě visí na arabském webu výzkum veřejného mínění, kdy asi polovina palestinců chce společný stát s Židy...protože tolik lidí nemůže být hloupých, zřejmo, že je pro ně lepší národní židovský stát s jejich minoritou, než abasovsko-hamasovský experiment...nejspíše chtějí pracovat cestovat a žít slušně, perské potřeby nemají...zatím polovina, ale nejspíše změnou generací poroste..přesněji na R6 v relaci internet dnes večer...zítra to je ve zvukové podobě tamtéž
-
|213.235.159.xxx |2010-07-30 02:29:51 iguOna situace vznáší povícero otázek, zde některé z nich.
1. první otázkou je, nakolik je průzkum veřejného mínění věrohodný, nebo ještě jinak, komu slouží; podezřelé je, že se otevřeně uvádí, že palestinci jsou demograficky silnější, tudíž Izrael by musel být trumbera, aby si tuto situaci nepokryl; kromě řešení typu Endlosung der tschechischen Frage se nabízí i osvědčené indiánské řešení s rezervacemi;
2. druhou otázkou je, jaké asi může být soužití v "rasistické demokracii", čili co pro koho znamená "pracovat a žít slušně"; jeden známý model jsme měli v jižní africe, jinak mi to přijde podobné, jako kdybychom za protektorátu halasili pro přičlenění k říši;
3. třetí otázkou jest, jaké jsou alternativy, pokračování stávajícího "mírového procesu" nebo souhlas s rozhovory je ve skutečnosti jedno a totéž;
4. čtvrtou otázkou jest, zda-li by vytvoření palestinského státu (i když zpočátku slabého) neznamenalo skutečnou tečku za rozpínavostí Izraele a tudíž bod zlomu;
5. pátou otázkou jest, zda-li ambice dobyvatelů nepřekračují zabrání Palestiny, viz zabrání Československa a další vývoj;
6. šestou otázkou jest, dokdy budou USA držet vliv na blízkém východě;
Noam Chomsky, U.S. Middle East Policy, April 4, 1999, http://www.chomsky.info/talks/19990404.htm
7. sedmou otázkou jest, jak se vybarví tichošlápek Rusko; víme, že Rusko se stává koordinátorem energetických aktivit na blízkém východě;
