Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Bude válka v Afghánistánu koncem NATO?

  • nato-afghos
Americký prezident Barack Obama bude příští týden hostit summit předáků EU, na němž chce projednat mimo jiné i válku v Afghánistánu. Navzdory tomu, že pod velením NATO je v této zemi na 70 tisíc vojáků, situace se dramaticky zhoršuje. Členské státy NATO ale přitom jaksi nereagují na americké výzvy k posílení svých kontingentů.

Ministři obrany NATO na svém jednání v Bratislavě sice schválili odhad šéfa americké armády v Afghánistánu generála Stanleye McChrystala, že je zapotřebí dalších desítek tisíc mužů, nicméně zdrželi se jakýchkoli konkrétních závazků v tomto směru s tím, že tuto otázku „projednají později".

Zatímco se 28 členských států pře o to, jak nejlépe Taliban porazit, sílí kritika dosavadního řízení osmileté války, stejně jako se rojí otázky, jak dlouho lze tento konflikt ještě protahovat. Bývalý náčelník kanadského generálního štábu generál Rick Hiller ve své právě publikované autobiografické knize označuje vedení afghánské mise za „bezútěšné", neboť velení přímo v Kábulu „nemá žádnou strategii, nemá jasně stanovené cíle, kterých chce dosáhnout, nemá politické vedení a nemá dostatek vojáků". Další kanadský penzionovaný generál, Lewis Mackenzie, má podobný názor. „Zapomeňte na bombardování Srbska z bezpečné výšky šesti kilometrů," prohlásil pro kanadskou televizi CTV. „Teď, když jsme po celém Afghánistánu rozlili krev, máme 28 názorů, jak by se mělo pokračovat dál. Tímto způsobem ale NATO řídit nelze. Je jasné, že se to nedá zvládnout."

I někteří američtí experti naznačují, že by se Afghánistán mohl stát pro NATO hrobem. „Jednotné vedení je jen snem," prohlásil Charles Kupchan, „stejně jako koordinace mezi NATO a EU. Tím spíš, že vzhledem k domácím problémům některých zemí, v nichž sílí tlak na omezení zahraničních vojenských misí,  bude těžké udržet počty vojáků NATO na současné úrovni."

Experti na boj s povstalci soudí, že by na ovládnutí celého Afghánistánu bylo potřeba 400 až 500 tisíc vojáků, nicméně Kanada už oznámila, že na konci roku 2010 své vojáky z Afghánistánu stáhne, nizozemský parlament zamítl obnovení mise a Dánsko prý s rozhodnutím počká, jestli volby 7. listopadu vygenerují nějakého „důvěryhodného afghánského vůdce". Mnohé evropské země se pak budou v této otázce řídit rozhodnutím Německa, které má ale plány na stažení svých vojsk, třetího nejpočetnějšího kontingentu v Afghánistánu, už od dubna.

Obama prý s oznámením navýšení počtu vojáků čeká na stabilizaci situace v Afghánistánu, až tak ale učiní, zcela jistě vznikne dojem, že je aliance neúčinná. „Je mnoho zemí NATO, které v Afghánistánu být nechtějí," míní bezpečnostní analytik Sunil Ram. „Připojily se k misi pod dojmem, že půjde o stabilizační misi, které známe třeba z Balkánu, místo toho ale vstoupily do války."

Průzkum veřejného mínění v Evropě ukázal, že si dvě třetiny dotázaných nemyslí, že by NATO bylo s to Afghánistán stabilizovat a pesimismus v tomto směru vyjádřila i nadpoloviční většina Američanů. Bez ohledu na názor veřejnosti je ale jasné, že pokud NATO v Afghánistánu nedokáže Taliban srazit, nutně vyvstanou otázky, zda západní země nějakou takovou vojenskou alianci vůbec potřebují," míní Dan Hamilton, expert na NATO při americkém Středisku pro transatlantické vztahy. „Pokud nedokážeme vyřešit tuto výzvu, tak k čemu pak aliance je?"

 

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře