Projev izraelského premiéra v OSN: Patologie zla

Podrobnosti

ze světa / Blízký východ|

13. říjen 2009|

Gilad Atzmon|

6074 x

Projev izraelského ministerského předsedy Benjamina Netanjahu v OSN je úžasným vhledem do izraelské mentality, psychiky a logiky. Netanjahu ve své řeči popouští uzdu svým genocidním sklonům, šíří izraelskou povýšenost, ale také nás nechá nahlédnout do některých roztřesených a zranitelných zákoutí v samotném srdci izraelské národní legendy.

 

 

Nedělejte nám bordel v našem Šoa

Šoa je dobré k tomu, že umožňuje Izraelcům hromadné zabíjet, a přitom to dělat nerozeznatelně, zatímco tvrdí, že jsou to oni, kdo se stali oběťmi.

„Byl jsem ve vile na na berlínském předměstí Wannsee," řekl Netanjahu. „20. ledna 1942 se tam po bohaté hostině vedoucí nacističtí představitelé dohodli, jak vyhladit židovský národ."

Jistě, pane premiére Netanjahu, pokud se opravdu upřímně zajímáte o „vyhlazovací plány", nemusel jste cestovat do Wannsee. Stačilo by jednoho dne navštívit vaše velitelství Izraelských obrannch sil (IDF) v Tel Avivu. Vaši vojevůdcové by vám mohli předvést svá „IDF řešení" pro Palestince. Nakonec, je to vaše armáda, která obehnala Palestince ostnatým drátem, jste to vy sami, kdo držíte civilní obyvatelstvo v obležení s nedostatečnými zásobami potravin a léků. Je to vaše armáda, která zasypává zbraněmi hromadného ničení nejvíce nahuštěnou populaci na této planetě. Zatímco o skutečném významu pojmu „nacistické konečné řešení" (Die Endlösung) stále ještě diskutují historici, kteří se nemohou shodnout na tom, co skutečně znamenal, krutá realita izraelského vražedného řešení je viditelná nám všem.

„Toto jsou kopie plánů Osvětimi-Birkenau, kde bylo zavražděno milion židů. Jsou to lži?", ptal se izraelský premiér.

Ať už zemřelo v Osvětimi milion nebo čtyři miliony Židů, bezpochyby byl tenhle koncentrační tábor příšerné místo. Jedno ovšem musí být definitivně odpovězeno: Jak je možné, že tito Židé, kteří tak strašlivě trpěli během 2. světové války, se dokázali sami zapojit do kolosálních rasistických zločinů proti Palestincům (Nakba v roce 1948) pouhé tři roky poté, co byla osvobozena Osvětim? Jak to, že stejní izraelští vůdcové, kteří se zdáli být tak citlivými k utrpení Židů, prokázali takovou necitelnost k bolesti, kterou sami způsobili milionům Palestinců?

 

Nadřazenost a ještě něco navíc

Sionismus, jako nacionalistické hnutí, nerespektuje ostatní národní nebo občanská hnutí. Zdá se, že Netanjahu nerespektuje íránský lid a jeho režim. „Kdekoli k tomu dostanou příležitost, zavedou zaostalou a hierarchickou společnost, kde ženy, minority, homosexuálové a také všichni, kteří nejsou považováni za pravověrné věřící, jsou utlačováni." Netanjahu musí vědět, že židovské zákony nejsou v těchto věcech až tak odlišné od těch islámských. Měl by si také vzpomenout, že je to jeho země, v níž byli před pouhým měsícem zabíjeni gayové na ulici. Je až zábavné, že si Netanjahu zvolil přirovnání Íránu k barbarství a středověku kvůli jeho chování k minoritám. Co se totiž týče minorit, je židovský stát v tuto chvíli tím nejtemnějším místem na této planetě. V Netanjahuově zaslíbené zemi se nemůže polovina obyvatel zapojit do hry na demokracii jenom proto, že nejsou Židé.

Izrael je podle Netanjahua ztělesněním západní moderny.

„Rozluštíme genetický kód. Vyléčíme nevyléčitelné. Prodloužíme naše životy. Najdeme levné alternativy k fosilním palivům a očistíme tuto planetu."

Musím se přiznat, že nejsem tak úplně nadšen izraelskými vědeckými a technologickými úspěchy. Ani jsem nezpozoroval žádné důkazy o izraelském úsilí zachránit lidstvo nebo dokonce celou planetu. Ve skutečnosti je to, co vidím, úplným opakem. Nicméně, pokud Netanjahu vítá vědecký pokrok, měl by být prvním, který oslavuje íránský jaderný projekt. Všichni ovšem víme, že toto není ten případ. On si totiž, z nějakého důvodu, myslí, že přinejmenším v regionálním měřítku, musejí být atomová energie a jaderné zbraně výsadou pouze pro Židy.

Netanjahu tvrdí, že „pokud by nejprimitivnější fanatici mohli získat ty nejsmrtonosnější zbraně, mohlo by se kolo dějin načas zvrátit zpět." Netanjahu může mít naprostou pravdu, ale mělo by se mu naznačit, že to vrchovatou měrou platí pro Izrael více než pro jakoukoliv jinou zemi, stát nebo společnost. Za dobu své existence to byl židovský stát, který byl přistižen při používání zbraní hromadného ničení proti svému uvězněnému civilnímu obyvatelstvu. Je to židovský stát, jenž nás všechny stále více zatahuje do primitivního biblického fanatismu s jeho pojetím „oko za oko". A aby toho nebylo dost, je to také Amerika a Británie, jež zahájily nezákonné války, organizované neocony a jejich sponzory pod vedením sionistů. Tyto války mají doposud na svědomí více než milion lidských životů.

Je ovšem jedna věc, v níž souhlasím s Netanjahuem:

„Nejvážnější hrozba, které dnes svět čelí," řekl, „je spojení mezi náboženským fanatismem a zbraněmi hromadného ničení."

Nikdo by vážně nemohl lépe popsat nebezpečí, jež představuje židovský stát a sionismus. Izrael je skutečně smrtícím spojením mezi starozákonním hrubý genocidním barbarstvím, sionistickým fanatismem a mohutným arsenálem zbraní hromadného ničení - chemických, biologických a jaderných, jež také částečně používá.

 

Sabbat Gojim

Netanjahu očekává, že jako je tomu u všech sionistických operací ve světě, budou gojové bojovat v židovských válkách. „Především, zabrání mezinárodní společenství Íránu, aby vyvíjel jaderné zbraně, čímž ohrožuje mír na celém světě?" Rád bych právě k tomu poznamenal, že premiér Netanjahu je v tomto směru úplně vedle. Pokud má OSN zájem na zajištění míru v tomto regionu a ve světě, měl by naopak pomoci Íránu rozvíjet jeho jaderný projekt a dokonce i jeho vojenské schopnosti. To zcela jistě zabrání sionistům, aby velebily expanzivní politiku na úkor svých sousedů.

Poté, co proběhla úspěšná přeměna americké a britské armády na Izraeli podřízené úderné jednotky, zdá se, že Netanjahu očekává, že OSN půjde stejnou cestou a bude plnit naprosto stejnou úlohu. „Hamas," říká, „odpálil z Gazy tisíce řízených střel, minometných granátů a raket na naše civilisty. Rok za rokem bylo naše civilní obyvatelstvo úmyslně zasypáváno těmito střelami, a přitom nebyla přijata ani jediná rezoluce OSN, odsuzující tyto zločinné útoky." Mám za to, že by někdo měl připomenout izraelskému ministerskému předsedovi, že rozepře mezi Hamasem a Izraelem není tak úplně mezinárodním sporem, protože Palestina není suverénní stát a Gaza není nic menšího, než koncentrační tábor, který provozují Izraelci. Jinými slovy, podstata věci je jednoduchá. OSN by se měla zabývat pouze válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti, které páchá Izrael, jeho vedení a jeho armáda. Není věcí OSN, aby jakýmkoli způsobem soudila utlačované.

 

Bibi mírotvůrce

A teď je tedy izraelský premiér připraven oznámit svoji klíčovou židovskou mírovou mantru: „Dámy a pánové, všichni v Izraeli chtějí mír." Co se však týče statistických údajů, právě jsme zjistili, že 94 procent izraelských Židů schvaluje kobercové bombardování svých nejbližších sousedů. Je nemožné nevidět jasný rozpor mezi verbální „láskou k míru" a vražednou realitou.

 

Chazarská jednota

Netanjahův projev v OSN do jisté míry vyjadřuje určité hluboké obavy Židů, jež se týkají jich samých. Nakonec, Izraelci, a z nich především aškénázští Židé, vědí velmi dobře, že Palestina ve skutečnosti není země jejich předků. Pokud by tito aškenázští Židé, včetně Netanjahua, skutečně chtěli najít své kořeny, měli by je začít hledat v Chazárii. Netanjahu se ovšem snaží obejít tyto historické skutečnosti. „Židovský národ není zahraničním dobyvatelem izraelské země. Zde je země našich praotců... Nejsme cizinci v této zemi. Je to naše domovina..." říká Netanjahu a je o tom naprosto přesvědčen.

Premiére Netanjahu, udělám to jasně a přímo. Nejenom, že jste cizincem v té zemi, vy jste také cizincem v téměř všem, co by mohlo být chápáno jako náznak humanity. Skutečně, „Separační zeď", jež bude jednou jistě opuštěna po nevyhnutelném zániku vaší „čistě židovské demokracie", bude sloužit generacím jako úžasný památník izraelské státnosti, oproštěné od etiky, universalismu a lidské sounáležitosti. Zločin proti lidskosti spáchaný židovským státem ve jménu židovského národa není něco, co bude zakrátko vymazáno z knihy dějin. Je to zcela naopak; zůstane tam jako další mytologická kapitola v onom nekonečném příběhu racistické a obsesivně-patologické sebelásky.

„Musíme být v bezpečí," řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu na konci svého projevu. A já s ním nesouhlasím. Izrael nikdy nebude v bezpečí. Nakonec židovský nacionalismus, ať už levicový, pravicový nebo středový, byl tím, co Židy vydělilo. Dějiny 20. století nás učí, že takováto tendence k segragaci je sama o sobě špatná pro humanismus a také zničující pro Židy.

 

Gilad Atzmon (gilad.co.uk) je spisovatel a jazzový hudebník, který se narodil v Izraeli a nyní žije v Londýně. Z bývalého příslušníka izraelské armády se stal protirasisitický aktivista. Poslední jeho CD se jmenuje In Loving Memory of America.

 

Převzato z Outsidermedia

 

Komentáře