Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Turecko Evropě vyhrožuje, že znovu otevře stavidla migraci

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

"Čelíme největší vlně migrace v historii. Pokud otevřeme stavidla, žádná evropská vláda se neudrží u moci déle než šest měsíců. Radíme jim, aby nepokoušeli naši trpělivost." - turecký ministr vnitra Süleyman Soylu.

"Turecko je i nadále odhodláno dosáhnout svého cíle stát se členem EU.... Naší hlavní prioritou je dokončení procesu dialogu o liberalizaci vízového režimu, který našim občanům umožní cestovat do Schengenského prostoru bez víz." -

Prohlášení tureckého ministerstva zahraničí vydané 9. května 2019.
"To neznamená, že mám něco proti Turkům.... Když však budeme vysvětlovat evropským studentům, že Turecko je v Evropě, tak budeme muset říct, že Evropa končí na syrských hranicích. Kam se poděl zdravý rozum? ... Může být Turecko považováno kulturně, historicky a ekonomicky za evropskou zemi? Pokud na tuto otázku odpovíme ano, tak chceme smrt Evropské unie." - Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Pokud EU schválí bezvízový styk s Tureckem, získají desítky milionů Turků okamžitý a neomezený přístup do Schengenského prostoru. Kritici liberalizace bezvízového režimu s Tureckem se obávají, že miliony tureckých státních příslušníků se v takovém případě rozhodnou emigrovat do Evropy.

Rakouský zpravodajský týdeník Wochenblick napsal, že 11 milionů Turků žije v chudobě a "mnoho z nich sní o přestěhování se do Evropy."

  • turecko-evrope-vyhrozuje-ze-znovu-otevre-stavidla-migraci

Turecko pohrozilo, že pokud nebude tureckým státním příslušníkům povoleno ​​cestovat do Evropské unie bez víz, tak znovu otevře stavidla masové migraci do Evropy. EU souhlasila s liberalizací vízového režimu v rámci Migrační dohody mezi EU a Tureckem v březnu 2016, v níž se Ankara zavázala zastavit příliv migrantů do Evropy.

Evropští představitelé trvají na tom, že ačkoliv Turecko oslabilo tok migrantů, tak dosud nesplnilo všechny požadavky pro liberalizaci vízového režimu. Ministři zahraničí členských zemí EU se navíc 15. července 2019 rozhodli pozastavit rozhovory na vysoké úrovni s Ankarou jako součást sankcí uvalených na Turecko kvůli tomu, že pokračuje v průzkumných vrtech pro těžbu ropy a zemního plynu u pobřeží Kypru.

V rozhovoru pro tureckou televizní stanicí TGRT Haber uvedl 22. července 2019 turecký ministr zahraničí Mevlut Çavuşoğlu, že Turecko ustupuje z Migrační dohody, protože EU nesplnila svůj závazek povolit držitelům tureckých pasů bezvízový přístup do 26 zemí EU. "Turecko pozastavilo readmisní dohodu s EU," řekl. "S kloboukem v ruce u dveří EU čekat nebudeme."

O den dříve obvinil turecký ministr vnitra Süleyman Soylu země EU, že nechaly ohledně migrační krize Turecko na holičkách. V komentáři zveřejněném zpravodajskou agenturou Anadolu Agency varoval: "Čelíme největší vlně migrace v historii. Pokud otevřeme stavidla, žádná evropská vláda se neudrží u moci déle než šest měsíců. Radíme jim, aby nepokoušeli naši trpělivost."

Migrační dohoda, která vstoupila v platnost 1. června 2016, byla spěšně sjednána unijními lídry, protože EU zoufale potřebovala dostat pod kontrolu krizi, během které se v roce 2015 přivalilo do Evropy více než milion migrantů.

V rámci dohody se EU zavázala zaplatit Turecku 6 miliard eur, poskytnout bezvízový styk 82 milionům tureckých občanů a znovu zahájit přístupové rozhovory. Turecko se na oplátku zavázalo, že zastaví příliv migrantů do Evropy a že převezme zpět všechny migranty a uprchlíky, kteří se dostanou z Turecka do Řecka nelegálně.

V současné době se v Turecku nachází přibližně 3,5 milionu migrantů a uprchlíků - zejména Syřanů, Iráčanů a Afghánců. Pokud by k tomu dostali příležitost, tak by se pravděpodobně mnoho z nich snažilo dostat do Evropy.

Mluvčí Evropské komise pro otázky migrace Natasha Bertaud v reakci na výroky ministra Çavuşoğlu trvala na tom, že Turecko musí pokračovat v dodržování podmínek dohody s EU a že tato dohoda zůstává podmínkou liberalizace vízového režimu.

Turečtí politici ale EU opakovaně obviňují, že dohodu nedodržuje, zejména pokud jde o liberalizaci vízového režimu a vstup do EU.

V této dohodě slíbili evropští lídři, že do 30. června 2016 urychleně umožní tureckým státním příslušníkům bezvízový vstup do Schengenského prostoru a že do konce července 2016 obnoví pozastavené přístupové rozhovory.

Za příslib zrušení vízové ​​povinnosti, se ovšem Turecko zavázalo splnit do 30. dubna 2016 72 podmínek. Mezi ně patří: zavést v tureckých pasech bezpečnostní prvky splňující normy EU; sdílení informací o padělaných a falešných dokladech používaných při cestách do EU a udělování pracovních povolení ne-syrským migrantům v Turecku.

Evropští zástupci tvrdí, že ačkoli Turecko splnilo většinu těchto podmínek, tak nesplnilo tu nejdůležitější: nezmírnilo své přísné protiteroristické zákony, které jsou zneužívány k umlčení kritiků tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.

Po neúspěšném vojenském převratu 15. července 2016 bylo v Turecku více než 95 000 občanů zatčeno a nejméně 160 000 státních zaměstnanců, učitelů, novinářů, policistů a vojáků bylo propuštěno ze zaměstnání nebo postaveno mimo funkci.

V reakci na tuto čistku vyzval Evropský parlament 13. března 2019 k pozastavení přístupových rozhovorů s Tureckem. V prohlášení Evropského parlamentu se praví: "Přestože byl proces přístupových rozhovorů na začátku silnou motivací k reformám, došlo v Turecku v posledních letech k výrazné regresi v oblasti dodržování právního státu a lidských práv."

Turecku bylo poprvé slíbeno členství v EU v září 1963, když podepsalo "Asociační dohodu", jejímž cílem bylo vytvoření společné celní unie, která měla předcházet budoucímu přijetí Turecka do EU. Turecko formálně požádalo o členství v EU v dubnu 1987 a přístupové rozhovory začaly v říjnu 2005.

Přístupové rozhovory s Tureckem o jeho vstupu do EU uvázly na mrtvém bodě v prosinci 2006 poté, co turecká vláda odmítla otevřít turecké přístavy a letiště pro zboží z Kypru. Od té doby byly rozhovory několikrát obnoveny a zase přerušeny, ale přístupový proces byl zastaven mimo jiné hlavně kvůli opozici Francie a Německa.

Pokud by Turecko vstoupilo do EU, tak by se v EU stalo zemí s nejvyšším počtem obyvatel a sesadilo by tak z této pozice Německo. Největším členským státem EU by se stal muslimský stát. Někteří evropští představitelé varovali, že přijetí Turecka do EU způsobí "implozi" a "islamizaci" Evropy.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že Turecko nemá v EU co pohledávat. V rozhovoru pro francouzský zpravodajský kanál iTélé v únoru 2016 vyjádřil názor, který pravděpodobně sdílí mnoho Evropanů:

"Turecko nemá v EU co pohledávat. Vždy jsem zastával tento názor, je založen na zdravém rozumu. To neznamená, že mám něco proti Turkům. Potřebujeme je, jsou našimi spojenci v NATO. Když však budeme vysvětlovat evropským studentům, že Turecko je v Evropě, tak budeme muset říct, že Evropa končí na syrských hranicích. Kam se poděl zdravý rozum?"

"Nejde jen o to. Jaká je evropská idea? Evropa je unií evropských zemí. Otázka je velmi jednoduchá, dokonce i v geografickém smyslu: je Turecko evropskou zemí? Z Turecka leží v Evropě pouze malá část na západním břehu Bosporu. Může být Turecko považováno kulturně, historicky a ekonomicky za evropskou zemi? Pokud na tuto otázku odpovíme ano, tak chceme smrt Evropské unie."

9. května 2019 Erdoğan řekl, že Turecko je rozhodnuto vstoupit do EU. V prohlášení tureckého ministerstva zahraničí se uvádí:

"Turecko je i nadále odhodláno dosáhnout svého cíle stát se členem EU a proto pokračuje ve svém úsilí.... Očekáváme, že EU bude s Tureckem jednat stejně jako s ostatními kandidátskými zeměmi a bude postupně odstraňovat politické překážky stojící v cestě vyjednávání, které by mělo být jen úřednickým a odborným procesem..."

"Ačkoli jsou naše přístupové rozhovory politicky blokovány, Turecko se nadále energicky snaží dosáhnout souladu s normami EU. Na dnešním setkání jsme nastínili současný vývoj v Turecku a dohodli jsme se na dalších krocích, které je třeba v nadcházejícím období podniknout."

"Naší hlavní prioritou je dokončení procesu dialogu o liberalizaci vízového režimu, který našim občanům umožní cestovat do Schengenského prostoru bez víz."

I když Turecko vyhoví všem požadavkům EU, tak je nepravděpodobné, že bude tureckým státním příslušníkům brzy umožněno cestovat do EU bez víz. 15. července 2019 ministři zahraničí členských zemí EU formálně podmínili pokrok ve vztazích Turecka a EU se situací týkající se Kypru. Závěry přijaté Evropskou radou 15. července uvádějí mimo jiné toto:

"Rada vyjadřuje politování nad tím, že i přes opakované výzvy Evropské unie k ukončení protiprávních činností ve východním Středomoří pokračovalo Turecko v provádění vrtných činností západně od Kypru a v kyperských teritoriálních vodách na severovýchodě Kypru zahájilo další vrtné činnosti. Rada opětovně zdůrazňuje závažný bezprostřední negativní dopad, který tyto protiprávní činnosti mají na celé spektrum vztahů mezi EU a Tureckem. Rada znovu vyzývá Turecko, aby se zdrželo takových kroků, jednalo v duchu dobrých sousedských vztahů a respektovalo svrchovanost a svrchovaná práva Kypru v souladu s mezinárodním právem."

"S ohledem na pokračující a nové nezákonné vrtné činnosti Turecka se Rada rozhodla pozastavit.... Rada potvrzuje návrh Komise na snížení předvstupní pomoci Turecku na rok 2020...."

Evropští představitelé mohou oprávněně zaujmout vůči Turecku tvrdý postoj, ale pokud bude Ankara chtít, tak může Evropské unii způsobit velké problémy. Zdá se, že Evropa se ocitla v pasti a nemůže zvítězit.

Pokud EU schválí bezvízový styk s Tureckem, získají desítky milionů Turků okamžitý a neomezený přístup do Schengenského prostoru. Kritici liberalizace bezvízového režimu s Tureckem se obávají, že miliony tureckých státních příslušníků se v takovém případě rozhodnou emigrovat do Evropy. Rakouský zpravodajský týdeník Wochenblick napsal, že 11 milionů Turků žije v chudobě a "mnoho z nich sní o přestěhování se do Evropy."

Někteří komentátoři si myslí, že Erdoğan považuje zrušení vízové ​​povinnosti za příležitost k "exportu" tureckého "kurdského problému" do Německa. Markus Söder, šéf Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorské sesterské strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové, varoval, že miliony Kurdů jsou připraveny využít bezvízového styku k útěku do Německa, aby unikly pronásledování ze strany Erdoğana. "Dovážíme si do Německa vnitřní turecký konflikt. Nakonec se nám může stát, že letadlem přiletí více migrantů, než jich připluje po moři."

Pokud však EU Turecku bezvízový styk zamítne a Turecko na oplátku otevře stavidla migračním tokům, mohly by do Evropy opět začít proudit stovky tisíc migrantů z Afriky, Asie a Středního východu.

Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.

zdroj:  https://cs.gatestoneinstitute.org/14640/turecko-evrope-vyhrozuje

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře