Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Silně navýšený počet civilních obětí „obléhání“ Sarajeva

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • sarajevo-oblehani
Po mnoho let jsme byli našimi sdělovacími prostředky vedeni k přesvědčení, že za občanské války v Bosně v letech 1992-95 bylo během 44 měsíců trvajícího „obléhání" hlavního města Sarajeva zabito bosenskými Srby asi 10.000 až 12.000 civilistů, včetně 1.500 až 3.000 dětí.

List Montreal Gazette popisoval Sarajevo jako „současnou evropskou agónii, ve které přišlo o život rukama ostřelovačů nebo úmyslným ostřelováním děly až 10.000 lidí" (1) Agentura Associated Press kategoricky tvrdila, že „během války bylo v Sarajevu zabito více než 10.000 civilistů." (2) AFP zase sdělila svým čtenářům, že „ během obléhání bylo zabito asi 12.000 civilistů, včetně asi 1.500 dětí." (3) A londýnský Guardian uvádí, že „během války v Sarajevu bylo zabito 3.000 dětí a 12.000 civilistů." (4)

Jak se ukázalo, civilních obětí v Sarajevu nebylo ani 12.000, ani „více než 10.000" . Bylo to podstatně méně než 10.000. Podle zprávy (PDF formát) financované norským ministerstvem zahraničí, vydané minulý rok v Sarajevu sídlícím Výzkumným a dokumentačním centrem (Research & Documentation Center), činily ztráty na životech civilistů v Sarajevu během bosenské války 5.604 lidí - asi polovinu počtu uváděného tiskem.

Podle zprávy byla většina zemřelých v Sarajevu vojáci. Celkový počet obětí v Sarajevu byl 14.011 , z čehož bylo 5.604 civilistů a 8.407 vojáků. Závěry věrně odráží statistickou analýzu provedenou demografickým oddělením Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY), které zjistilo, že 62,69 procent lidí zabitých v Sarajevu byli vojáci, 36,84 procent byli civilisté a 0,47 procent bylo neznámé vojenské identity. Zpráva ICTY také zjistila, že 82,33 procent obětí tvořili muži, ženy 17,64 procent a u 0.03 procent se nepodařilo zjistit pohlaví.

Pokud jde o úmrtí dětí, podle zprávy ICTY bylo 19,09 procent civilistů zabitých v Sarajevu ve věku 17 let a mladších. Podle celkového počtu civilních obětí 5.604 lze tedy vyvodit 1.070 zabitých dětí, v žádném případě to tedy nebylo 1.500 až 3.000 uváděných v tisku.

Tisk silně navýšil počet zabitých dětí v Sarajevu a celkový počet zabitých civilistů oproti skutečnému stavu zdvojnásobil. Naše sdělovací prostředky nejen zveličovaly počty zabitých civilistů - ony o nich přímo lhaly. Fakt, že počet civilních obětí byl dramaticky nižší než nám bylo řečeno je podstatný, protože jsme byli vedeni věřit, že bosenští Srbové 44 měsíců „obléhající" Sarajevo zlovolně zabíjeli civilní obyvatelstvo. Máme-li rozebrat počet zabitých civilistů během takzvaného „obležení" , dostaneme se na průměr 4,2 zabitých civilistů denně. Je samozřejmě tragické, pokud je kdokoliv zabit, ale tahle čísla prostě nejsou dostatečně vysoká k podložení závěru, že probíhala úmyslná kampaň s cílem zabíjení civilistů.

Vinu bosensko-srbské populace navíc snižuje skutečnost, že bosenští Srbové nebyli jediní střílející. Je vysoce nepravděpodobné, že všichni civilisté zemřelí v Sarajevu byli zabiti válečnými operacemi 18.000 bosensko-srbských vojáků umístěných v srbských oblastech okolo Sarajeva, a žádný s civilistů nebyl zabit válečnými operacemi 45.000 bosensko-muslimských vojáků umístěných uvnitř města.

Ani jedna ze stran neměla „chytré bomby", laserem naváděné střely, či nejmodernější druhy počítačových zbraní. Používaly zbraně z éry 2.světové války a války ve Vietnamu. Užívání takových druhů zbraní v tak hustě obydlené městské oblasti jakou je Sarajevo, prakticky zaručuje civilní oběti. Neexistují žádné přesné údaje o počtech zabitých civilistů při válečných operacích na obou stranách. Podle zprávy ICTY bylo 79 procent osob (civilních i vojenských) zabitých v Sarajevu Muslimové, 5,3 procent Srbové, 4,5 Chorvati, a 11,1 procent ostatní. Je sázka na jistotu, že většina civilistů zabitých ve městě během války byli Muslimové, ale to se dalo očekávat. Muslimové jsou zdaleka nejpočetnější etnickou skupinou v Sarajevu. Kdykoliv zasáhla dělostřelecká palba civilní objekt ve městě, bylo velice pravděpodobné, že výsledkem budou civilní ztráty mezi Muslimy.

I když byl počet civilních obětí v Sarajevu dramaticky nižší než jsme byli vedeni věřit, krev 5.604 civilistů, včetně 1.070 dětí je stále ně něčích rukou. Naše sdělovací prostředky - víte, ti lidé co nám posledních 15 let lžou o počtech mrtvých civilistů - oni chtěli, abychom vinili bosenské Srby.

Reportér NBC News Jim Maceda řekl do éteru a divákům nočních zpráv NBC, že „Karadžič, bývalý bosensko-srbský vůdce, a jeho vojenský velitel Mladič zorganizovali obležení Sarajeva, v němž zemřelo 12.000 civilistů". (5)  Podle listu London Mirror není Karadžič odpovědný za nic menšího, než za „nejhorší zvěrstva v Evropě od doby Holokaustu. Je obviněn z přikázání ostřelování Sarajeva, které zabilo 12.000 civilistů." (6) Kanadský Globe and Mail svým čtenářům sdělil, že „Mladičovi ostřelovači a minometné týmy seděli na kopcích kolem města a tři roky ho obléhali. Zabili až 12.000 civilistů, zbytek donutili žít v teroru, a zničili většinu infrastruktury města." (7)

Navzdory horlivosti našich médií odsoudit bosenské Srby to byli Muslimové, kteří Sarajevo proměnili ve válečnou zónu. Srb Nikola Gardovič byl první civilní obětí války v Sarajevu. Byl to otec nevěsty na srbské svatební hostině, která byla napadena Muslimy v Sarajevu dne 1.března 1992 během referenda o odtržení Bosny od Jugoslávie. Pamětníci identifikovali Gardovičova vraha jako Ramize Delaliče (přezdívaného „Cleo"), velitele nechvalně proslulých muslimských „Zelených baretů" , polovojenské jednotky sídlící v Sarajevu. (8)

Navzdory příkazům k jeho zatčení z ministerstva vnitra Bosny byl Delalič jmenován muslimskými úřady policejním velitelem oddělení Grad Stari v Sarajevu. Také byl jmenován do velení 3.horské brigády a motorizované brigády bosensko-muslimské armády. (9) Delalič měl od svých nadřízených jasný mandát vykonávat zabíjení, jinak by ho nepověřili policejním vedením a neumístili by ho do velících pozic v armádě. Dalo by se jistě spekulovat, že cílem muslimské vraždy Gardoviče bylo vyvolat násilnou reakci Srbů, kterou by mohli použít jako alibi k obvinění Srbů z urychlení bojů v Sarajevu.

Před svým odtržením v roce 1992 byla Bosna a Hercegovina součástí Jugoslávie. Muslimské polovojenské jednotky napadly Jugoslávskou lidovou armádu (JNA) v kasárnách a útočily na ní, když se snažila opustit Sarajevo. 3.května 1992 muslimské Zelené barety zmasakrovaly oddíl vojáků na ulici Dobrovoljacka v Sarajevu, zatímco se pokoušel ustoupit z území Bosny. Útok byl mimořádně zákeřný, protože Muslimové zahájili útok poté co slíbili, že nechají vojáky pokojně projít. (10) Když se 28.května 1992 pokoušela JNA stáhnout své poslední vojáky z Bosny, zaútočily muslimské polovojenské jednotky na vojáky JNA umístěné v kasárnách Jusufa Dzonliče a maršála Tita v Sarajevu. (11) Takzvané „obléhání" začalo jako operace na záchranu vojáků JNA držených v zajetí polovojenskými Muslimy v kasárnách maršála Tita. (12)

Během své výpovědi jako svědka obžaloby v procesu s Miloševičem dosvědčil zástupce generálního tajemníka OSN pro mír v Bosně David Harland, že od 28.března 1993 do 27.dubna 1994 porušila muslimská strana OSN zprostředkované zastavení palby v Sarajevu 514 krát. Harland řekl, „Muslimové rozhodně chápali, že když začnou střílet z města, vyvolá to novou srbskou střelbu, která znemožní normální život ve městě." (13)

Muslimové záměrně ohrožovali své obyvatelstvo. Například nemocnici Kosevo v Sarajevu, která je největší nemocnicí v Bosně, používali Muslimové jako palebné postavení, ze kterého útočili na bosenské Srby. Záměrně tak vystavili civilní nemocnici dělostřelecké palbě. Phillippe Morillon, francouzský generál velící jednotkám OSN v Bosně v letech 1992 až 1993 svědčil u ICTY v Haagu, že Muslimové „velmi často využívali minomety v Kosevu k provokačním účelům." (14)

Morillon byl tímto jednáním tak rozzuřen, že po jednom zvlášť pozoruhodném incidentu v roce 1993 napsal protestní dopis bosensko-muslimskému prezidentovi Alija Izetbegovičovi. Dne 11.ledna 1993 napsal: „Na západní straně nemocnice Kosevo, uvnitř jejího pozemku bylo umístěno 82mm dělo. Dělo a jeho obsluha potom přikročili k palbě používajíc nemocnici jako krytí. Přímým důsledkem tohoto pochybného a zbabělého činu byla skutečnost, že krátce nato se nemocnice dostala pod palbu protileteckou, dělostřeleckou a minometnou...Uvědomte si, že odpalování zbraní z nemocnice je proti Ženevským úmluvám." (15)

Muslimové přeměnili Sarajevo ve válečnou zónu a záměrně vystavovali civilní obyvatelstvo Sarajeva nepřátelské palbě. Kromě toho ještě muslimští vojáci nebyli důsledně vybaveni uniformami. (16) Jak vysvětlil jeden muslimský policejní důstojník ze Sarajeva při svém svědectví před tribunálem OSN v Haagu, někteří muslimští vojáci v Sarajevu „bojovali v civilu a v teniskách". (17) Je zřejmé, že nedostatek uniforem mohl ztížit bosenským Srbům a dalším nepřátelským silám rozlišovat mezi vojáky a muslimským civilním obyvatelstvem.

Muslimové drželi civilní obyvatele Sarajeva jako rukojmí. Muslimové by nikoho nenechali opustit město. Existovala jedna cesta ven z města, skrz tunel, a Muslimové tam umístili vojenskou policii, aby zabránili komukoliv opustit město. Město mohli opustit pouze lidé se zvláštním průkazem od policie, a tento dostalo jen pár vybraných. (18)

 

 

 

 

1) Muslimové změnili hustě obydlené Sarajevo město ve válečnou zónu.

2) Záměrně vystavili obyvatele města odvetné palbě ostřelováním bosensko-srbských pozic z civilních objektů jako byla například nemocnice Kosevo

3) Část muslimské armády bojovala v civilu, což ztížilo bosenským Srbům rozlišovat mezi vojáky a civilisty.

4) Stokrát porušili dohody OSN o zastavení palby

5) Nepovolili civilnímu obyvatelstvu opustit město poté, co jej změnili na válečnou zónu

Muslimové to vše dělali s cílem podpořit obraz civilního utrpení a smrti v Sarajevu, které mělo přimět NATO zasáhnout do války na jejich straně proti bosenským Srbům. Muslimové věděli, že se jim nepodařilo vyhrát na bitevní poli, protože je bosenští Srbové přestříleli, tak podvedli západní veřejné mínění k tomu, aby nechalo použít letectvo NATO na jejich straně.

Vůdci bosenských Muslimů jsou jednoznačně odpovědní za 5.604 civilistů, kteří zemřeli v Sarajevu za války. Naše média skrývala každou ohavnost, kterou udělali, a lhala nám o tom, co udělali bosenští Srbové. Řekla nám, že Karadžič a Mladič jsou odpovědní za smrt asi 10.000 až 12.000 civilistů, včetně 1.500 až 3.000 dětí v Sarajevu. To se nikdy nestalo. Byla to čistá a jednoduchá válečná propaganda.

[1] "Leader of Sarajevo siege faces NATO war-crimes charges," The Gazette (Montreal, Quebec), December 21, 1999[2] "Sarajevo residents commemorate New York and Washington victims," Associated Press Worldstream, November 1, 2001[3] "Sarajevo siege general deserved life term: victims," Agence France Presse, December 12, 2007[4] Ros Coward, The Guardian (London), "Parents of a Stolen Childhood; Zlata Filipovic, diarist and Bosnian refugee, is the mainstay of her family. Ros Coward talks to her about success, sadness and Sarajevo," November 13, 1996[5] NBC News Transcripts, NBC Nightly News, March 19, 2006[6] Mark Ellis, The Mirror (London), "The Evil Secret of Dr Dabic; Under the Crazy White Beard and Specs ... Radovan Karadzic, Beast of Bosnia he Posed as Medic Promoting Herbal Cures and Healing with Prayer but He was Wanted for Deaths of Thousands in Balkans War Massacre," July 23, 2008[7] Doug Saunders, "Net tightens on Serb war-crimes fugitive; Ex-general Mladic is negotiating his surrender, official sources say," The Globe and Mail (Toronto), February 22, 2006[8] Testimony of Ramiz Delalic "Celo", Halilovic trial transcript, ICTY, May 17, 2005: Pg. 11; See Also: "Sarajevo Court to Renew Proceedings on Murder that Precipitated Bosnian War," BBC Worldwide Monitoring, February 1, 2002; Source: Federation news agency, Sarajevo, in Serbo-Croat 0930 gmt 1 Feb 02[9] "Other Reports on Bosnia-Hercegovina; Bosnian Interior Ministry Issues Arrest Warrant for Wedding Killing," BBC Summary of World Broadcasts, March 5, 1992; Source: Yugoslav News Agency in Serbo-Croat 1900 gmt 3 Mar 92; See Also: Testimony of Ramiz Delalic "Celo", Halilovic trial transcript, ICTY, May 17, 2005: Pg. 12[10] Testimony of Philippe Morillon (Bosnia UN Protection Force Commander), Milosevic Trial transcript, ICTY, February 12, 2004; Pg. 31996[11] "Yugoslav Army Troops Attacked on Leaving Sarajevo Barracks," BBC Summary of World Broadcasts, May 29, 1992; Section: Part 2 Eastern Europe; A. International Affairs; 2. Eastern Europe; EE/1393/ i[12] Testimony of Philippe Morillon (Bosnia UN Protection Force Commander), Milosevic Trial transcript, ICTY, February 12, 2004; Pg. 31995-31996[13] Testimony of David Harland, Milosevic Trial transcript, ICTY, November 5, 2003; Pg. 28675[14] Testimony of Philippe Morillon (Bosnia UN Protection Force Commander), Milosevic Trial transcript, ICTY, February 12, 2004; Pg. 32047[15] Philippe Morillon's letter of protest to Alija Izetbegovic, January 19, 1993; Milosevic trial exhibit D-147[16] Testimony of Aernout Van Lynden (Sky News Correspondent), Milosevic Trial transcript, ICTY, 15 September 2003, Pg. 26700[17] Testimony of Mirsad Kucanin (Sarajevo-Muslim police officer), Milosevic Trial transcript, ICTY, 13 November 2003, Pg. 28973[18] Ibid. Pg. 28973-28974

 

Zdroj: http://www.slobodan-milosevic.org/news/smorg_rch040110.htm

 

Převzato z Messin

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře