S Notre-Dame hoří i další osud Evropy a jejích obyvatel

 
Vnímavější lidi může napadnout, že stejně tak se předem vědělo, kdo sestřelil malajské letadlo nad Ukrajinou či kdo a čím otrávil Skripalovi. Pořád se tedy postupuje podle stejného návodu a předem se počítá s tím, že to lidi netrkne. A jak je z komentářů patrné, v některých případech opravdu ne. Místo toho lidé diskutují odtrženě od tématu, aniž by přemýšleli o příčinách událostí kolem nás, takže skuteční pachatelé (resp. organizátoři) se mohou i nadále držet osvědčených postupů. Jedou tedy stále podle stejné brožury. Na ty méně chápavé to ale bohužel stále ještě stačí. 
 
Mimochodem, vybavuje si někdo ještě, že před několika měsíci byla předpovídána blíže neupřesněná velká teroristická akce v západní Evropě? Tak už je tady, vážení. A z toho lze usuzovat na mnohé.  A ještě tři poznámky k celé věci: 1/ Tohle nebyl útok na "nějaký francouzský kostel", jak někteří méně chápaví spoluobčané reagovali. Někteří z nich snad dokonce nadšeně. Tohle je útok na křesťanské obyvatele Evropy a na Evropu samotnou, na jeden z jejích symbolů a na součást její historie, kultury a umění. Na její základy, což se týká bytostně i nás, obyvatel evropského kontinentu, ač jsme příslušníky různých národních států a nemáme potřebu vykřikovat o sobě, že jsme Evropané.  2/ Jsme totiž příslušníky jednotlivých národních států žijících společně na kontinentu zvaném Evropa. Žádný stát jménem Evropa neexistuje, nemohou tedy existovat ani občané neexistujícího státu pod názvem Evropané. Ti jsou pouze obyvateli takto pojmenovaného kontinentu, nikoliv státu. Nenechte si (zejména vy mladí) dále motat hlavy, a to ani ve školách, kde to probíhá masově za peníze ze zahraničí.  3/ Požár Notre Dame tedy dopadá i na ty, kteří ještě nepochopili ke své škodě, která bije. A to bez ohledu na to, zda ten či onen obyvatel Evropy je věřícím či nikoliv. Bez ohledu na příslušnost k té či oné politické straně. Dopadá totiž na všechny obyvatele evropského kontinentu bez rozdílu. Ozvat bychom se měli tedy všichni. V první řadě pak ti, kterým ve školách k jejich škodě natloukli do hlav, že již nejsou Češi (či Moravané), nýbrž Evropané. Proč ti nyní mlčí? Vždyť Notre Dame je přece jedním ze zásadních symbolů křesťanské Evropy! Mají teď po svém zbavení národnostního cítění ještě vůbec nějaký pocit přináležitosti? A ke komu? K Evropě? Proč pak dnes nejsou v ulicích a neprotestují proti tomu, co potkalo Notre Dame?
 
Tato událost jasně ukazuje na to, že dnešní mladí již vůbec necítí jakoukoliv přináležitost ke komukoliv. Tedy ani k těm, k nimž jim byla vtlučena přináležitost do hlav ve školách. Jedna z metod konceptuálního řízení společnosti tedy zafungovala. Vnucují se tedy nutně otázky: Jsou tedy ti mladí alespoň těmi Evropany či spíše nevědí, čí vůbec jsou?  Význam této události, která je nepochybně útokem na samotnou (křesťanskou) podstatu Evropy, je daleko hlubší a skutečnost, že k tomu došlo před Velikonočními svátky, hraje svoji významnou roli. A právem bychom měli (byť dnes asi naivně) čekat minimálně pobouřené a odsuzující stanovisko vedení EU, zahájení přísného prošetření a stíhání viníků a organizátorů tohoto činu. Nic takového se ale neděje. Už snad nejsme ani Charlie ani ti Evropané? Nebo snad již ani nevíme, čím jsme, jako ten nadporučík Mazurek z Černých baronů, který nebyl ani dělníkem, tedy proletářem, ani rolníkem či pracující inteligencí. Nakonec se z toho po opici zastřelil.
 
Nebo nám snad nyní již pouze vadí, když Tálibán střílel do soch a jiných historických památek v Afghánistánu, zatímco když někdo ničí naše zásadní památky a znaky křesťanství v Evropě, tak tomu budeme jen mlčky přihlížet? To je snad ta bezpečnost, kterou nám má zajišťovat účast v EU a v NATO? Co k tomu katolická ale i další církve? 
 
A to je teprve začátek, nechci být zlým prorokem, ale je stále jasnější, že pokud se proti tomu rázně nepostavíme, bude stále hůře. Ti chytřejší a odpovědnější z politiků budou stavět nutně hlídky k dalším podobným objektům již dnes. Dělají to ale snad naši politici? Pokud ne, proč je pak stále dokola volíme? 
 
Ohrožení křesťanů (tedy nás všech, ač třeba bez vyznání) se k nám blíží, a to plošně. Poslední události ve světě to jen potvrzují, zatímco my stále ještě nic neděláme a ujišťujeme se o tom, jak bezpečnou zemí jsme. Do doby prvního atentátu ano. A co pak?  Stačí se podívat na Cejlon (nyní Srí Lanku)..A je přitom v dané chvíli podružné, co z toho je útok pod falešnou vlajkou a co je skutečný útok islamistů. V obou případech je to útok proti křesťanům, v tom prvním z nich (Notre Dame) proti obyvatelům Evropy, proti jejich symbolům, historii, kultuře. Kdy tomuto zlu začneme opravdu čelit? A jakou vládu a parlament k tomu potřebujeme? Zvolili jsme si je s ohledem na situaci a z ní pramenící hrozby opravdu správně? 
 
A jak hodlá tato vláda reagovat i na další ohrožení naší země a nakonec i Evropy jako celku klimatickými migranty, jež se blíží? 
 
Lidé, je nejvyšší čas začít přemýšlet na rozdíl od dosavadního zvykového (či dokonce pudového) jednání. Jsme toho ve vlastním zájmu vůbec schopni?